Zdanitelné plnění - strana 16

Platí u zmařených investic obecná analogie uznatelnosti nároku na odpočet DPH u nákladů (výdajů), které jsou z hlediska zákona o daních z příjmů považovány na dosažení, zajištění a udržení příjmů a naopak - je nutné vracet uplatněný nárok u zmařených investic, které jsou z hlediska zákona o daních z příjmů neuznatelné?

Společnost s ručením omezeným zapůjčila za úplatu zaměstnanci osobní automobil. Nájem trvá prosinec 2006 až 15. leden 2007. Kdy dochází ke zdanitelnému plnění?

Osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná do živnostenského rejstříku dne 21. 11. 2006, plátce DPH od 11. 12. 2006, přišla faktura za mobilní hovorné od 13. 11. 2006 do 12. 12. 2006, DUZP je 12. 12. 2006. Jak mohu uplatnit nárok DPH?

Podnikatel, neplátce DPH, bude vyvážet zboží do ciziny. Jeden měsíc do státu Evropské unie za 350 000 Kč, další měsíc do třetí země za 350 000 Kč. Další měsíc opět do státu Evropské unie za 350 000 Kč. Jaké povinnosti má podnikatel vůči státům kam vyváží? Je možné, že odběratel bude plátce i neplátce DPH. Po třetí dodávce se stane podnikatel plátcem DPH. Pokud bude dovážet odběratelům plátcům DPH je mi to jasné, ale pokud bude dovážet neplátcům, jaké bude mít povinnosti?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH. Dne 10. prosince jsem zákazníkovi vystavil fakturu na provedené práce. Částka byla na účet připsána až 2. 1. 2007. Je to příjem roku 2006 nebo už roku 2007?

Faktura za zboží má zdanitelné plnění 25. 11. 2006. Přišla poštou až 1. 12. 2006 (balík se zbožím). DPH uplatňujeme v měsíci listopad, v období kdy přišla faktura. Je tento postup správný?

Za IV.Q máme velký nadměrný odpočet. Pokud bychom ho neuplatnili a daň si odečetli až za I.Q 2007, museli bychom podat dodatečné daňové přiznání. Tedy i základ daně uplatnit až v roce 2007, nebo můžeme základ daně ponechat do roku 2006 a odpočet provést v roce 2007 v dodatečném daňovém přiznání. Tam musí být uveden základ daně i když byl započten do roku 2006? V případě, že raději neuplatníme odpočet a ponecháme jen daňový základ, je to pro případnou kontrolu bráno za postih?

Jsme plátci DPH a dodáváme technologii do Běloruska, a to včetně montáže. Postupujeme dle § 7 odst. 3 ZDPH a budeme fakturovat bez DPH (plnění vykážeme v ř. 510 DAP). Součástí technologie je i řídící systém, který nám dodává český plátce, a to tak, že řídící systém se do technologie instaluje v našem závodě ještě před dodáním do Běloruska. Po kompletaci celku pojedou naši zaměstnanci a jeden zaměstnanec dodavatele řídícího systému do Běloruska, kde proběhne montáž linky a akceptační test funkčnosti. Zaměstnanec dodavatele řídícího systému se podílí pouze na akceptačním testu. Ve smlouvě o dílo s tuzemským subdodavatelem je kromě ceny za dodané dílo ještě ustanovení, které říká, že nám firma bude fakturovat cestovní náklady svého zaměstnance spojené s cestou do Běloruska (letenku, diety, ubytování atd.). Bude fakturace subdodavatele na naší firmu včetně DPH?

Máme pronajatu budovu polikliniky od našeho zřizovatele. Dvě třetiny nebytových prostor podnajímáme soukromým lékařům a v jedné třetině pracují naší zaměstnanci. Jedná se mi odpočet DPH na vstupu u faktur za energie (el. energii, teplo a vodné a stočné). Tyto energie přefakturovávám jednotlivým podnájemníkům s DPH. Postupuji tak, že u přijaté faktury oddělím částku ve výši dvou třetin a z této částky nárokuji plný odpočet DPH - přefakturace, a následně tuto částku (bez DPH) rozdělím mezi podnájemníky a přefakturuji s DPH. U zbytku nárokuji nárok na odpočet DPH krácený koeficientem, protože provádíme osvobozená, ale i zdaňovaná plnění (koeficient pro krácení činí 0,11). Postupuji správně?

Jsme cestovní kancelář, která vede daňovou evidenci - fyzická osoba, plátce DPH. Prodáváme zájezdy pro jiné cestovní kanceláře - služby jménem a na účet jiné osoby. Po odjetí zájezdu si fakturujeme provizi za uskutečněný zájezd, v EU vyčíslujeme 19 % DPH, mimo EU bez DPH. Některé cestovní kanceláře začali poskytovat provizi i za zprostředkování cestovního pojištění klienta. Toto cestovní pojištění nezajišťujeme u pojišťovny my, ale cestovní kancelář, která zajišťuje zájezd a ta nám z tohoto pojištění dává provizi. Takže my fakturujeme provizi za uskutečněný zájezd a zvlášť provizi za pojištění klienta. Tato provize z pojištění se fakturuje s DPH 19 % nebo je osvobozena a musí se potom počítat koeficient? Pokud ano, jak se tento koeficient počítá? Doplňující otázka: Cestovní pojištění je v rámci celkového zájezdu samostatná fakultativní služba, přesně vyčíslená. Není součástí celkové ceny zájezdu, ale je jeho samostatnou položkou, ze které my si samostatně fakturujeme provizi (jenom z pojištění). Máme fakturovat provizi ze samostatného pojištění s DPH 19 %, nebo bez DPH a vyčíslovat koeficient?

Můj klient poskytuje služby fyzickým i právnickým osobám, které fakturuje jednorázovou fakturou. Po aktivaci těchto služeb mu platí jeho zákazníci měsíční paušál. Je možné na tyto měsíční paušály vystavit doklad ve formě smlouvy, kde bude uvedeno, že se obě strany na měsíčních splátkách dohodly, bude zde uvedena výše splátky, razítko a podpisy obou zúčastněných stran, nebo je nutné fakturovat tyto měsíční paušály fakturou každý měsíc? Pokud je nutná faktura, je možné ji zasílat e-mailem (nebude na ni razítko a podpis).

Společnost s r. o. má jako hlavní činnost ekonom. poradenství, ale také vymáhá pohledávky, které pro sebe nakoupila. V okamžiku inkasa (většinou jen dílčího, neboť dlužníci většinou svůj dluh postupně splácí) účtuje o tomto příjmu na 646 (a současně až do výše pořizovací ceny na 546). Nominální hodnotu eviduje pouze podrozvahově. Zahrnuje se tento výnos z vymožené pohledávky do obratu pro účel stanovení povinnosti plátcovství DPH? A pokud ano, v jaké výši (celá hodnota 646, či jen v částce převyšující pořizovací cenu neboli 546)? Další otázka souvisí s problémem úroků. Většina těchto pohledávek je přiznána soudem včetně úroků od určitého data \\\"do zaplacení\\\". Je tedy nutné např. k 31. 12. vyčíslit úroky naběhlé za příslušný rok a zařadit je do výnosů (např. 662), i když např. dlužník nesplácí, pohledávka je nevymahatelná apod.? A budou se případně tyto úroky promítat do obratu pro DPH? Podle zákona o DPH mi připadá, že činnost vymáhání pohledávek pro sebe sama vůbec nespadá mezi předměty DPH (asi to není ani zdanitelné plnění - ani zboží, ani služba), a nepatří ani mezi osvobozená plnění, ale pokud se mýlím, prosím kde to v zákoně o DPH najdu? Doplňující otázka: Na jakém účtu se evidují ty \"naběhlé nezaplacené úroky\"?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, který vede daňovou evidenci musí nebo nemusí z přijatých uhrazených záloh na zboží odvádět DPH na výstupu? Celkový daňový doklad vystaví až při poslední úhradě včetně DPH, mínus uhrazené zálohy, nebo musí ke každé úhradě vystavit daňový doklad a odvést DPH? Jedná se o desetitisícové částky.

Kdy nastane den zdanitelného plnění u přijaté zálohy za elektřinu (platíme čtvrtletně)? 1) Den, kdy obdržím zálohovou fakturu 2) den úhrady této faktury 3) první den období, pro které je tato záloha určena. Následně tuto zálohu nebo její část přefakturováváme. Zajímalo by mě řešení pro vystavitele i příjemce této zálohové faktury. Vyúčtování dojde až v únoru 2007.

Jsme obecně prospěšná společnost, plátce DPH. Rádi bychom odprodali nepotřebný drobný majetek svým zaměstnancům za symbolické částky. Považuje se tento odprodej za zdanitelné plnění a je tedy nutno odvádět DPH? Lze tržbu z tohoto prodeje vyúčtovat jako ostatní výnos?

Jako firma, plátce DPH, provozujeme jesle, kde rodiče hradí za pobyt svého dítěte nejen hotově, ale i převodem na bankovní účet. Můžeme vyhotovovat souhrnný daňový doklad ke konci každého měsíce? Co musí tento daňový doklad obsahovat a jaké bude zaúčtování?

Žádám o radu, kdy dochází ke zdanitelnému plnění: - advokát uplatní nárok na náhradu nákladů řízení za klienta (popřípadě nárok na odměnu ex offo), kterou mu soud přiznal. Kdy dochází ke zdanitelnému plnění - poskytnutím právní služby nebo právní mocí rozhodnutí soudu, kterým se přiznává náhrada (je tam velký časový odstup a náhrada nemusí být přiznaná v plné výši) a jak je to s DPH u náhrad podle § 13 a 14 advokátního tarifu?

Plátce DPH, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci vystaví zálohovou fakturu na služby na 700 000 Kč. Dne 15. 6. 2006 mu přijde platba zálohové faktury. Z této faktury však neodvede DPH. Ukončí jedno dílčí plnění pro firmu, co zaslala zálohu a vyfakturuje jim za dílčí plnění 200 000 Kč včetně DPH - záloha 200 000 Kč. Dne 30. 10. 2006 ukončí další dílčí plnění na 500 000 Kč včetně DPH - záloha 500 000 Kč. Tvrdí mi, že ze zálohy, protože je podnikatel a vede daňovou evidenci nemusí odvádět DPH. Postupuje tak podnikatel správně a pokud ano, podle jakého paragrafu zákona o DPH? Tento podnikatel chce ke konci roku přerušit podnikání, na skladě mu zůstanou zásoby v přibližné hodnotě 500 000 Kč. Z těchto zásob samozřejmě uplatnil DPH na vstupu. Musí při přerušení z těchto zásob odvést DPH? Pokud ano, podle jakého paragrafu zákona o DPH?

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

Podnikatel (FO, plátce DPH, vede DE) vyrábí plastová okna a dveře. Na zpracování zakázek (výpočet druhů a množství potřebného materiálu) používá software, který zakoupil od tuzemské firmy (uplatnil si odpočet DPH). Hlavní dodavatel materiálu na výrobu těchto oken a dveří (rakouská firma, registrovaný plátce DPH v Rakousku - v ČR nikoliv) přislíbil uhradit část nákladů na nákup výše uvedeného software. Jakým způsobem tyto náklady rakouské firmě vyúčtovat (vystavit fakturu s textem \"přeúčtování nákladů na pořízení software\")? Bylo by takovéto přeúčtování předmětem české DPH? Zůstal by zachován nárok na odpočet DPH u pořízeného software? Je výše uvedený postup možný a v případě, že ne, jak správně v takovémto případě postupovat?