Zdaňovací období

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

Společnost s r. o. vlastní nákladní návěs Goldhofer SPN-L3-34/80. Dle TP je návěs kategorie O4, největší technicky přípustná/povolená/provozní hmotnost: 44 500/38 500/10 580. Návěs pouze stojí na dvoře, není využíván. RZ ale není dána do depozitu. Podléhá tento návěs silniční dani?

Jakou hodnotu vyplním do sloupce č. 20 Počet kalendářních měsíců, kdy je vozidlo předmětem daně v přiznání k silniční dani, když bylo vozidlo 2 měsíce nepojízdné, ale nebylo po uvedené 2 měsíce odhlášeno z registru vozidel. Stačí samotná nefunkčnost a neprovozování k tomu, abych uvedl 10 měsíců? Nebo by vozidlo muselo být na uvedené 2 měsíce odhlášeno z registru vozidel? Jaká platí pravidla pro určení počtu měsíců v takovém případě? 

Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?

Společnost vlastní několik domů, které pronajímá. V pronajatých prostorech se nachází plátci i neplátci DPH. U pronájmu plátcům DPH využívá společnost zdanitelné plnění dle § 56a odst. 3 ZDPH. Koeficient dle § 76 odst. 6 pro rok 2025 činí 84 %. V celém domě probíhají práce jak ve společných prostorech (společné chodby, střecha, sklep…), tak v jednotlivých prostorech u nájemců. V domě, ve kterém práce probíhaly, jsou 70 % plátci a 30 % neplátci DPH. Přijatá plnění za práce na společných prostorech vstupují do nároku na odpočet daně s kráceným odpočtem. Na konci roku proběhne vypořádání odpočtu daně a vypočtený vypořádací koeficient bude např. 89 %, kterým se přepočtou všechny „krácené“ vstupy za rok 2025. Dále je ve stejném domě v roce 2025 prováděno TZ u nájemce – neplátce DPH. Nárok na odpočet DPH zde není a DPH vstupuje do pořizovací ceny TZ. TZ provedené na společných prostorech domu bude na konci roku 2025 přepočteno pouze vypořádacím koeficientem nebo k 70 %, ve vztahu přímo k danému domu? Pokud se z nájemce neplátce stane v následujícím roce plátce DPH a nájem bude zdanitelným plněním na výstupu, bude se přepočítávat pouze hodnota TZ vztahující se ke konkrétnímu nájemci? Jakým poměrem? Krátícím, poměrem plátců v domě nebo 1/10 plný nárok?

Zdaňovací období může být buď měsíční, což poskytuje vyšší frekvenci podávání daňových přiznání, nebo čtvrtletní. Hlavním determinantem pro volbu období je obrat v tuzemsku, přičemž hranice obratu činí 15 mil. Kč. Kromě obratu musí plátci DPH splňovat další kritéria, jako jsou absence statusu nespolehlivého plátce a možnost registrace změny ve stanoveném čase. Specifičnost pravidel nutí firmy pečlivě sledovat změny podmínek, jako je insolvence nebo status plátce po fúzi a rozdělování právnických osob. Zúžený pohled je zaměřen také na lhůty pro podání daňových přiznání a kontrolních hlášení, protože správné načasování minimalizuje daňové sankce. Umějí plátci DPH efektivně manipulovat se zdaňovacími obdobími, zvyšuje se jejich přehled a kontrola nad fiskálními závazky. Článek prohlubuje znalosti o taktické stránce řízení DPH a kroků, které zabezpečují daňovou efektivitu v měnícím se legislativním prostředí.

Společnost A, česká s.r.o., odštěpila do existující společnosti B, české s.r.o. část svého majetku (obchodní podíl). Obě společnosti ve 100% vlastní stejná fyzická osoba. Rozhodný den byl stanoven na 1.5.2025 a je předpoklad, že zápis bude proveden do konce roku 2025. Jaká budou u obou společností účetní období a jaké povinnosti z pohledu daně z příjmu právnických osob oběma společnostem vzniknou? Budou mít obě společnosti kratší a delší účetní období, tj. od 1.1. do 30.4.? Vzniká oběma společnostem povinnost podat přiznání do 3 měsíců od dne rozhodnutí společníka o rozdělení? Může situaci pomoci schválená novela zákona o účetnictví? 

Klient obdržel fakturu vydanou po 1. 1. 2025. Splatnost faktury je 24. 1. 2025. Pokud fakturu neuhradí do 24. 7. 2025, tak v přiznání DPH za 7/2025 DPH vrátí? Jedná se o měsíčního plátce. Jak to bude , když fakturu uhradí například 29. 7. 2025 nebo například 10. 8. 2025? Bude muset za červenec DPH vrátit a za srpen si zase DPH uplatnit? A jak to bude v tom samém případě, pokud se bude jednat o plátce DPH čtvrtletního? Pokud fakturu uhradí do 30. 9. 2025, tak ni nevrací a pokud ji ale uhradí například 10. října, tak DPH vrací a uplatní si DPH znovu v lednu 2026, kdy se podává přiznání za 4. čtvrtletí 2025?

Společnost (mj. zabývající se výrobou a prodejem vody) fakturovala svému obchodnímu partnerovi za srážkovou vodu v posledních třech zúčtovacích obdobích z chybně uvedené celkové plochy (cca z 2 krát větší plochy a tím došlo k nadhodnocení výnosů). Společnosti se dohodly tuto chybu napravit. Na každé zúčtovací období bude vystaven opravný daňový doklad. U této komodity proběhla v minulých letech změna sazby DPH. Bude správná sazba DPH na opravném dokladu shodná s tou, která byla fakturována původně v daném období (tj. např.: za rok 2023 10%, za rok 2024 12%)? Pokud půjde o významnou částku, je správné opravný daňový doklad zaúčtovat souvztažně s jiným výsledkem hospodaření minulých let. Pokud by ale společnost vyhodnotila, že pro ni částka významná není, účtovala by ji jako „snížení výnosů“ v aktuálním účetním období. Jaký by byl dopad ohledně daně z příjmu PO? Výnosy byly v minulosti řádně zdaněné, byl by i tento „náklad“ (popř. snížení výnosu) daňově účinný?

Společnost přispívá zaměstnancům na životní pojištění, kdy po skončení např prosince je vyčíslena výše příspěvků za všechny zaměstnance a do prosince je zaúčtován závazek spolu s nákladem (527/379). Následně je v lednu pojišťovně závazek uhrazen. Je tento postup správný, nebo vzniká náklad společnosti až při platbě v lednu? Od čeho všeho se v tomto příadě odvíjí určení správně zvoleného období pro náklad? 

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “) ukládá poplatníkům daně z příjmů právnických osob v § 38m odst. 1 povinnost podat daňové přiznání. Pokud se na poplatníka nevztahuje dále uvedená zákonná výjimka z tohoto pravidla, pak se povinnost podání daňového přiznání vztahuje i na případy, kdy poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Proto ani v případě, kdy nevznikne poplatníkovi daňová povinnost, nelze využít postupu podle § 136 odst. 6 DŘ a nahradit podání daňového přiznání sdělením správci daně.

Živnostník se stal v srpnu 2024 povinně měsíčním plátcem DPH pro překročení obratu. Může již v Přiznání k DPH za 4.Q 2024 požádat o změnu zdaňovacího období na čtvrtletí, když nepřekročí obrat 15 mil. Kč?

OSVČ, fyzická osoba, je čtvrtletním plátcem DPH. Za rok 2024 bude mít obrat (souhrn úplat bez DPH) 12 miliónů Kč. Může zůstat pro rok 2025 nadále čtvrtletním plátcem DPH nebo musí být měsíčním plátcem DPH? Chtěl by zůstat čtvrtletním.

Ke konci roku 2024 jsem obdržela od jednatele firmy faktury ze zahraničí (reverse charge), které nebyly zahrnuty ve správném účetním měsíci, v hodnotě po přepočtu EUR/CZK do 10 000 Kč. Lze tyto faktury zaúčtovat v účtovaném měsíci s tím, že uvedu do DUZP datum dle přijaté faktury? U přijatých faktur ze zahraničí v přepočtu nad 10 000 Kč musím udělat opravné přiznání k DPH a kontrolní hlášení?

OSVČ, provozovatel taxislužby, chce ukončit živnost. Prozatím nahlásil k 1. 1. 2025 přerušení. Dvě auta, které má v obchodním majetku, dá hned v lednu do autobazaru. Nejraději by k 1. 1. 2025 živnost zrušil, jenže to pak bude zrušena i jeho datová schránka. Jak vypořádat obchodní majetek - prodej aut, když neví, kdy a za jakou cenu budou v roce 2025 prodána. Nejraději by vše promítl do přiznání za rok 2024. Jiný obchodní majetek nemá.

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

V měsíci květnu jsme vystavili opravný daňový doklad s DUZP 31. 5. 2023. Doklad byl vystaven neplátci DPH. Nyní jsem ale zjistila, že se mi ODD nepromítl do daňového přiznání k DPH. Je možné tento ODD zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o vrácení DPH?

Společnost registrovaná v OSS přijala zálohu na zboží 30. 6. 2023, k zaslání zboží došlo 3. 7. 2023. Jaký je správný postup? Zahrnout přijatou zálohu do přiznání za období II.Q 2023, nebo přiznat daň až při dodání zboží v přiznání za III.Q 2023?

Podala jsem přiznání k DPH za měsíc duben v termínu a včera se ke mně dostaly 2 doklady ještě do dubna. Jeden je faktura přijatá a jeden je opravný daňový doklad. Oba jsou na stejnou částku, takže ve výsledku je to nula, nevychází žádné navýšení daňové povinnosti. Mám podat dodatečné daňové přiznání k DPH, nebo ne? Hlásí mi to závažnou chybu, že se nezměnila daňová povinnost, ale pokud tedy dodatečné nepodám, mám oba doklady zaúčtovat do května? I když opravný doklad, patří do dubna?