Ztráta

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

S. r. o. vstoupí v říjnu 2025 do likvidace. Bude podávat DPPO za období od 1. 1. 2025 do dne před dnem vstupu do likvidace. Předpokládá se, že za toto období vykáže daňovou ztrátu. Může takto vyměřenou daňovou ztrátu uplatnit zpětně za období 2023 nebo 2024? Ustanovení § 34 odst. 1 uvádí „za zdaňovací období“, tak řeším otázku, zda období, které nepokrývá celý kalendářní rok (firma má jinak jako zdaňovací období kalendářní rok), je zdaňovacím obdobím.

Akciová společnost uplatňovala odpočet na podporu odborného vzdělávání za roky 2022 a 2023 , nyní zjistila, že byly předány chybné podklady v počtu odpracovaných hodin učňů. Je možné podat za roky 2022, 2023 dodatečná přiznání na vyšší odpočet na podporu odborného vzdělávání a lze současně snížit v dodatečných daňových přiznáních uplatněnou daňovou ztrátu, která by se následně uplatnila v řádném přiznání k DPPO za rok 2025?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Jak zaúčtovat ztrátu u nevýdělečné organizace TJ Sokol - jaké jsou možnosti?

Podle Nejvyššího správního soudu měla stěžovatelka s ohledem na své zkušenosti na trhu a na sníženou důvěryhodnost pana Ferenčíka žádat pravdivé vysvětlení změny dodavatele, což neučinila. To je třeba dát do kontextu s výše popsanou skutečností, že předchozí dodavatel byl vždy krátce po navázání nové obchodní spolupráce označen za nespolehlivého plátce. Právě označení za nespolehlivého plátce může být pro zainteresované osoby motivem pro změnu dodavatele. Stěžovatelka se však zřejmě spokojila s nedůvěryhodnými vysvětleními pana Ferenčíka, aniž by si ověřila, zda předchozí dodavatelé nejsou nespolehlivými plátci. Toto dle názoru Nejvyššího správního soudu mohla a měla udělat.

Společnost s r. o. má na těchto účtech zůstatky: 411:     200 000 Kč 413: 7 000 000 Kč 428: 5 557 000 Kč 429: –17 091 000 Kč 365:    5 230 000 Kč V současné době je uvažováno o prodeji obchodního podílu. Byla nastolena tato konstrukce: pokud společnost vykazuje neuhrazené ztráty minulých let a společníci jsou ochotni tyto ztráty uhradit (k tomu není žádná zákonná povinnost), následuje rozhodnutí VH nebo dohoda společnosti se společníky o úhradě ztráty. Společnost zaúčtuje pohledávku vůči společníkům proti snížení ztrát minulých let MD 355/D 429 a následně tuto pohledávku započte s dluhy vůči společníkům MD 365/D355. Tímto způsobem „zmizí“ závazky na 365 a společnost se „vyvaruje“  dodanění při původně uvažovaném prominutí dluhů/půjček. „Kapitalizace půjček“ také není uvažována, aby nebyla ovlivněna cena obchodního podílu a ve vazbě na osvobození při prodeji obchodního podílu. Celou transakcí dojde i ke zlepšení vlastního kapitálu. Je tento postup možný? Nebo takhle postupovat nelze? Společnost eviduje i zůstatek na účtu 413, není nutné nejdříve k úhradě ztrát minulých let použít účet 413 a pak následně se zavázat k úhradě ztrát?

Na účtu 428 je nerozdělený zisk 5 900 000 Kč a v roce 2024 byla společnost ve ztrátě - 444 000 Kč (účet 431). Ztrátu musím přeúčtovat z účtu 431 na účet 429? Mohu nějak přeúčtovat nerozdělený zisk na tuto ztrátu?

​Fyzická osoba, OSVČ, ve svém daňovém přiznání v roce 2023 uplatňovala skutečné výdaje. Za rok 2023 vykázala ztrátu. V roce 2024 zvažuje uplatnění paušálních výdajů. V daňovém přiznání za rok 2024 vychází zisk. Bude možné uplatnit vzniklou ztrátu z roku 2023, když v tomto roce byly použity skutečné výdaje?

Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem v tom, že odepření nároku na odpočet je primárním opatřením. Zároveň má ovšem za to, že prostor pro případné zohlednění zásady proporcionality způsobem, na který se dotázal Soudního dvora usnesením č. j. 2 Afs 157/2023-80, je dán pouze v řízení o výzvě k úhradě daně z titulu ručení za zaplacení daně dodavatelem, nikoliv v řízení o nároku na odpočet daně. Jak vyplývá z výše citované judikatury Soudního dvora, osobě zapojené do daňového podvodu musí být bezvýjimečně odepřen nárok na odpočet (samozřejmě za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky dovozované judikaturou Soudního dvora pro případ odmítnutí nároku na odpočet z důvodu zapojení do daňového podvodu). Nejvyšší správní soud proto souhlasí s žalovaným, že i kdyby souběžné uplatnění ručení vůči dlužníkovi a odepření jím uplatněného nároku na odpočet v nalézacím řízení nebylo shledáno za určitých okolností jako přiměřené, bylo namístě upřednostnit právě odepření podvodně uplatněného nároku na odpočet.

Mám dotaz ohledně OSVČ, který v roce 2023 překročil obrat 25 mil. a od roku 2025 bude vést podvojné účetnictví. V roce 2024 má velkou ztrátu, a rozhodl se proto neuplatnit odpisy hmotného majetku. Může mít toto rozhodnutí nějaký dopad na převod z daňové evidence na podvojné účetnictví? Vím, že v daňové evidenci a podvojném účetnictví platí jiná pravidla pro odpisy, a proto bych chtěla vědět, zda je potřeba něco speciálního řešit nebo zda existují nějaké komplikace, na které si dát pozor.

Jak je to s uplatněním daňové ztráty v případě přeměny společnosti, konkrétně odštěpení sloučením? V daném případě se společnost A odštěpila sloučením k 1. 1. 2024 do společnosti B, které vyšla v předchozím roce 2023 daňová ztráta. Nicméně předmět podnikání byl u obou společností jiný. Po odštěpení jsou ve společnosti tedy oba předměty podnikání. Vlastnická struktura zůstala stejná, jelikož obě společnosti měly stejného majitele. Můžeme si v daňovém přiznání za rok 2024 u společnosti B uplatnit daňovou ztrátu, přestože máme nyní dva různé předměty podnikání?

Firma za rok 2024 dosáhla ztrátu. V předcházejících dvou letech neměla daňovou povinnost, protože daňová povinnost byla vždy zrušena uplatněním odpočitatelné položky na výzkum a vývoj. V roce 2024 byly porušeny podmínky VaV, firma bude podávat dodatečné daňové přiznání a vznikne dodatečná daňová povinnost. Lze po podání dodatečného daňového přiznání za minulé dva roky následně uplatnit daňovou ztrátu z roku 2024 podáním dalšího dodatečného přiznání, čímž by eliminovala nově vzniklou daňovou povinnost? Pokud se za rok 2024 firma vzdá práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna, může při případných doměrcích za předcházející roky 2022, 2023 a rok ztráty 2024 uplatnit nevyužitou daňovou ztrátu, nebo vzdáním se práva to již nelze?

Budeme podávat DPPO 2024, kde nám vznikne ztráta, kterou budeme uplatňovat zpětně a podávat dodatečné DPPO 2023. V zákoně se píše, že můžeme uplatnit vyměřenou ztrátu. V různých článcích k této problematice se píše, že musíme podat najednou i řádné i dodatečné přiznání a ještě zároveň i vzdání se uplatnění ztráty do budoucna, pokud chceme zkrátit dobu možnosti kontroly FÚ. A ještě zákon uvádí,že to musíme udělat v řádném termínu pro podání. Když podáme zároveň řádné i dodatečné za roky zpětně, tak v té chvíli není ještě ztráta vyměřena. Bude dodatečné i tak zpracováno? Řádný termín znamená i termín s odkladem + 5 dnů bez pokuty a termín elektronického podání bez odkladu + 5 dnů bez pokuty?

Můj klient FO, měsíční plátce DPH, nakoupil v 10, 11/2024 stavební materiál na sklad, s tím, že tyto zásoby v podobě materiálu budou spotřebovány na jaře 2025, nicméně se tímto dostal do ztráty cca 380 000 Kč, co se týče DPFO, je to v pořádku?

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?

Manželé, každý samostatně hospodařící zemědělec, každý má své IČ, každý má svojí daňovou evidenci, svůj obchodní majetek. Za rok 2024 vychází manželovi při uplatnění všech odpisů daňová ztráta, manželce zase vysoký zisk. V průběhu roku si vypomáhají fyzicky. Doposud nebyl žádný z nich spolupracující osobou. V rámci daňové optimalizace se domnívám, že mohu využít institutu spolupracující osoby, a to tak, že část příjmů a výdajů manželky převedu na manžela s tím, že bude dodržen limit max. 540 000 Kč v základu daně. U manžela tedy neuplatním některé odpisy (rovnoměrné), přeruším je, a jeho základ z jeho podnikání bude cca 10 000 Kč a převodem 25 % příjmů a výdajů, což je základ daně 460 000 Kč (bude dodržen limit 540 000 v základu daně). Ve své podstatě si vypomáhají, neboť ona má na starosti administrativu a on jí zase pomáhá po technické stránce. Je tento postup možný?

Společnost Matka (mikro účetní jednotka) pořídila 100% obchodní podíl v polské společnosti Dcera v roce 2022 v hodnotě 100 PLN. Společnost oceňuje obchodní podíl ekvivalencí. Na konci rozvahového období účtuje dle kurzu k 31. 12. přepočet obchodního podílu MD 061/D 414, MD 414/D 061. Společnost Dcera mě v předchozích letech díky zisku rostoucí vlastní kapitál. společnost Matka ze zásady opatrnosti neúčtovala metodou ekvivalence o skutečném vlastním jmění společnosti Dcera (nedostáváme včas finální účetní závěrky), vykazovala na účtu 061 pouze pořizovací cenu přepočtenou k 31. 12. Společnost Dcera má dle předběžné účetní závěrky za rok 2024 záporný vlastní kapitál. Jaký je postup zaúčtování? K 31. 12. 2024 provedeme přepočet 061, a výslednou hodnotu účtu 061 zaúčtujeme MD 414/D 061? Na účtu 414 pak zůstanou kurzové rozdíly z předchozích let a zrušené hodnota 061?

Klient, OSVČ, má kromě příjmů podle § 7 (využívá výdajový paušál 60 %) také příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP. Za rok 2024 má příjmy podle § 7 ZDP 1 000 000 Kč, základ daně podle tohoto ustanovení tedy 400 000 Kč. Příjmy podle § 9 ZDP má 240 000 Kč. U těchto příjmů využívá uplatnění skutečných nákladů, které tvoří odpisy nemovitosti 140 000 Kč a úroky z úvěru 120 000 Kč. Z příjmů podle § 9 ZDP mu tedy vznikne daňová ztráta. Je možné o tuto daňovou ztrátu snížit daňový základ u příjmů podle § 7 ZDP i v případě, že u něj nevede daňovou evidenci a neuplatňuje skutečné náklady, ale využívá výdajový paušál? Je výše nákladů uplatnitelných u příjmů podle § 9 ZDP nějak omezena, respektive teoreticky, kdyby pouze úroky z hypotéky byly vyšší než příjem z nájmu, tak lze je uplatnit všechny a ještě odpis a zvýšit tak daňovou ztrátu podle § 9 ZDP, o kterou by šel snížit daňový základ podle § 7 ZDP? Platí toto i obráceně, tzn. v případě vedení daňové evidence u příjmů podle § 7 ZDP a teoretické daňové ztráty, může tato daňová ztráta podle § 7 ZDP snižovat základ daně u příjmů podle § 9 ZDP? 

Příkaz mateřské společnosti představuje situace spočívající v aplikaci principu tržního odstupu i v případech, kdy daňový subjekt realizuje transakce výhradně s nezávislými subjekty, resp. aniž by napřímo uskutečňoval transakci se svou spojenou osobou. Jelikož tento pojem není aktuálně explicitně obsažen v žádném právně závazném předpise, může být v praxi posouzení některých situací mnohdy problematické. Nesprávné vyhodnocení transakce považované za příkaz mateřské společnosti může mít zároveň pro poplatníky nedozírné důsledky z hlediska odvodu dodatečné daňové povinnosti. V současnosti je bezesporu příkaz mateřské společnosti v oblasti převodních cen jedním z nejčastějších titulů pro doměření daně.