Pro futuro: Bankomaty, růst cen nemovitostí a zdanění kultury

Vydáno: 4 minuty čtení

Jaká bude role bankomatů v platebním styku, co čekat od dalšího vývoje růstu cen nemovitostí a jak je u nás zdaněna kultura? Během probíhající letní sezóny jsem se zaměřil na tyto samostatné jevy, nechci říct leckdy až paranormální, které kolem nás probíhají a které by bylo vhodné okomentovat, a pokusit se racionálně nastínit jejich budoucí vývoj.

Bankomaty

Trendem posledních let, a covidová pandemie tento jenom umocnila, jsou nepochybně bezhotovostní a v rámci nich pak zejména bezkontaktní platby. Nástup plateb prostřednictvím payWave karet, mobilů, chytrých hodinek, až pro mnohé extrémním způsobem přes implantáty, se zdá být zcela razantní a nezastavitelný. Už jen občas se objevují podnikatelé, kteří přijímají pouze hotovost. V souvislosti s tímto trendem se potom nabízí otázka, jak se bude udržovat síť bankomatů umožňujících výběr hotovosti. Upřímně, na tuto myšlenku mne přivedlo několik článků1) s téměř nostalgickým nádechem publikovaných v červnu tohoto roku popisujících odstranění poslední telefonní budky v obci Hlubyně na Příbramsku. K tomu je třeba uvést, že stát provoz těchto zařízení dotoval. Příjmy bank mimo jiné z bezhotovostních plateb a jakási společenská odpovědnost by mohly alespoň některé z nich motivovat tuto službu páteřně zachovat. Úbytek klasických bankomatů lze v následujícím období očekávat a možné je i to, že za dvacet let budeme s podobnou nostalgií mávat poslednímu takovému přístroji.

Nemovitosti

O fenoménu růstu cen nemovitostí slyšíme takřka denně. Důvodů je poměrně hodně, ovšem nejpodstatnější představuje nepochybně investiční boom na realitním trhu. Astronomické ceny však s ohledem na následnou nižší rentabilitu nájmů vyhnaly menší investory mimo velká města a v současnosti zažívají nájezdy kupujících oblasti s nižší cenovou hladinou, a to zejména v severních Čechách, na severní Moravě a zajisté jsou v hledáčku investorů další lokální trhy. Výnosy v těchto oblastech se mohou dostat i na hodnotu 10 % p.a. Nedávno mne pod reklamou na jeden developerský projekt v Praze zaujal komentář s povzdechem, že před deseti lety si dotyčný mohl koupit byt 3+kk, nyní si však může pořídit „přespávací ubikaci 1+kk za 4–5 milionů Kč“. Negativním efektem popsané situace může být bohužel snížení dostupnosti vlastnického bydlení, na které jsme si za posledních třicet let poměrně zvykli. Oproti západním zemím představuje poměr vlastnického a nájemního bydlení u nás anomálii, na druhou stranu vzhledem k vývoji do roku 1989 je to poměrně logické. Enormní množství schválených hypoték a jejich výše napovídá, že lze do jisté míry i přes snahu o eliminaci rizik (doposud formou doporučení, nyní nově formou možných opatření ČNB2)) očekávat, že ne všichni klienti bank budou (z různých důvodů) schopni dostát své povinnosti splácet. Důležité je, aby takových případů bylo co nejméně. Snížení cen nemovitostí nelze dále s ohledem na růst mezd a cen materiálu, vysoké úspory domácností a malý podíl obecních bytů v žádném případě v nejbližších letech očekávat.

Kultura

Konečně mě pak zaujalo možná trochu opomíjené téma zdanění kultury, která v důsledku pandemie Covid-19 v posledním roce velmi trpěla. V České republice nejnižší sazba DPH činí 10 %. Ač je v této sazbě daně mimo jiné i kultura, pak vláda do této sazby rovněž v nedávném období „stáhla“ i točené pivo, naopak základní potraviny se nachází v první snížené sazbě DPH ve výši 15 %. Dávalo by z mého pohledu smysl, kdyby vstupné na kulturu bylo zdaněno méně, naopak alkohol (bez výjimky) by měl být zdaněn standardně základní sazbou DPH. Německý spolkový finanční dvůr v nedávné době rozhodl3), že vystoupení DJů v klubech je hudba, a tudíž by i vstupné mělo spadat do snížené sazby DPH, která však – považme v Německu – činí 7 % a stejné zatížení DPH se u našich západních sousedů týká i základních potravin. Nabízí se tedy otázka, i s ohledem na provázanost našich ekonomik, zda by taková forma zdanění (v rovině DPH) neměla být zvolena v budoucím období i u nás.


1) Srov. např. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/odstraneni-posledni-telefonni-budky-v-cesku_2106171837_kuc. - zpět nahoru

2) Srov. § 45a a násl. zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění od 1. 8. 2021. - zpět nahoru

3) Bundesfinanzhof (BFH) mit Urteil vom 10.06.2020 (V R 16/17). - zpět nahoru

Další aktuality