S účinností od 1. října začala platit novela zákona o dani z přidané hodnoty. Jejím stěžejním tématem je nastavení pravidel pro zdanění prodeje zboží na dálku (e-commerce), která fungují v Evropské Unii již od 1. července, a proto řada subjektů využila přímého účinku Směrnice a začala postupovat podle unijních ustanovení o tři měsíce dříve, než byly legislativně upraveny v českém zákoně o DPH. Kromě nových pravidel pro prodej zboží na dálku, o kterém jsme detailněji psali již v květnovém newsletteru, a mediálně propíranému zrušení osvobození od DPH u nákupu zboží ze zemí mimo EU, jehož hodnota nepřekročila 22 €, přinesla novela i několik dalších změn.
V reakci na judikaturu Soudního dvora je zrušena podmínka, že dlužník musí být stále plátcem, aby věřitel mohl opravit základ daně u nedobytné pohledávky. S tím souvisí zcela nové ustanovení § 79e, na které musí myslet dlužník při rušení registrace k DPH. Jeho novou povinností je vrátit odpočet, který si uplatnil z přijatých plnění, jež zůstaly k datu zrušení registrace nezaplacené. Pokud poté v následujících 3 letech část nebo celý dluh věřiteli uhradí, může si podáním dodatečného daňového přiznání DPH z uhrazené části dluhu opět nárokovat.
Z dalších jednotlivostí novela jasně definuje, za jaké období lze nárokovat odpočet v žádosti o vrácení. Pravidlo je nastaveno tak, že o vrácení DPH v ČR mohou osoby registrované v jiném členském státě Evropské Unie žádat za rok, v němž se uskutečnilo plnění nebo v němž byl vystaven daňový doklad. Určující je pozdější datum. Pokud plnění nastalo 31.12.2020, ale doklad byl vystaven až 5.1.2021, lze podat žádost o vrácení daně až za rok 2021.
Významově okrajová, ale v praxi relativně častá a někdy i budící emoce, je otázka zaokrouhlování celkové úplaty. Ta byla dosud řešena pouze u hotovostních plateb z praktického důvodu, že česká měna již nemá haléřové mince, tedy při nákupu jednoho rohlíku v ceně 1,90 Kč je hotovostně možná jen platba ve výši dvou korun. Nicméně protože řada faktur určených k bezhotovostní úhradě obsahovala zaokrouhlení částky k platbě na celé koruny, zavedla novela stejné zaokrouhlovací pravidlo i pro bezhotovostní platby. Od 1. října tedy platí, že výše zaokrouhlení se nezahrnuje do základu daně jak u hotovostní, tak i při bezhotovostní platbě.
O autorovi:
Petr Vondraš – Manager daňového oddělení
Petr Vondraš má více než 10 let zkušeností v oblasti daňového a účetního poradenství se zaměřením na nepřímé daně, zejména daň z přidané hodnoty (DPH). Jako daňový poradce poskytuje daňové služby zahraničním společnostem, včetně oblasti mezinárodního zdanění a registrace k DPH v České republice a dalších zemích Evropské unie, přípravy daně z příjmů právnických osob a obecného daňového poradenství. Mimo to se věnuje i zdanění solárních elektráren.
Pravidelně publikuje v odborných časopisech nakladatelství Wolters Kluwer a Verlag Dashöfer. Od roku 2012 přednáší pravidelně na téma DPH v ČR a od roku 2017 i v Německu, kde také publikuje pro odborný časopis společnosti Verlag C.H.BECK oHG.Za rok 2018 získal v hlasování odborné daňové veřejnosti první místo v soutěži Daňař roku v kategorii Daň z přidané hodnoty. Je certifikovaným daňovým poradcem (KDP ČR) a členem sekce DPH při Komoře daňových poradců ČR. Hovoří česky, německy a anglicky.