S pandemií covidu došlo ke změně náhledu na home office. Spolu s tím vyvstala otázka náhrady za home office a jejích daňových konsekvencí. Názor finanční správy je, že náhradu poskytnout lze, ale pro čerpání daňově výhodného režimu je třeba řádně doložit kalkulaci náhrady, což představuje praktický problém.
Nyní se zdá, že novelou zákoníku práce, která je v připomínkovém řízení, by mělo dojít k výraznému posunu v oblasti náhrady za home office.
Zákoník práce vychází z toho, že závislá práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele. Zaměstnanci tedy náhrada za home office náleží. Navrhovaná úprava má pak za účel administrativně zjednodušit praxi nahrazování nákladů. Na základě údajů za rok 2021 je stanovena výše náhrady 2,80 Kč za každou započatou hodinu na home office. Tato částka je stanovena pro zaměstnavatele z nepodnikatelské sféry. Zaměstnavatel z podnikatelské sféry může náhradu poskytovat vyšší.
Novela zákoníku práce zahrnuje také změnu zákona o daních z příjmů, dle které není náhrada ve výši 2,80 Kč předmětem daně ze závislé činnosti. Případná vyšší náhrada již bude dani ze závislé činnosti včetně pojistného podléhat. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňový náklad.
Ing. Martina Šotníková
Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & Partner, www.roedl.cz