Důvodová zpráva k zákonu č. 469/2023 Sb., změna energetického zákona a dalších souvisejících zákonů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další předpisy.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „energetický zákon“) nabyl účinnosti 1. ledna 2001. Zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.

Energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie. Přesto některá ustanovení původního energetického zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy Evropské unie.

Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů Evropské unie do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., 158/2009 Sb. a 211/2011 Sb.

Základ právní úpravy třetího energetického balíčku Evropské unie, který je pro obsah stávajícího energetického zákona stále rozhodující, tvořila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (dále jen „směrnice 2009/73/ES“). Z přímo aplikovatelných předpisů Evropské unie to bylo zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (dále jen „nařízení (ES) č. 715/2009“).

Právní pravidla obsažená ve směrnicích a nařízeních mají za cíl vytvořit jednotný evropský trh s elektřinou a plynem, a to díky celoevropsky propojeným elektrizačním a plynárenským soustavám. Do české právní úpravy jsou evropská právní pravidla implementována tak, že

Zmíněné evropské předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ nebo též „Zimní balíček“.

Důvody pro zpracování nové evropské úpravy lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle Evropské unie. Důraz je kladen na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“), účinnost všech částí energetické soustavy a environmentální aspekty výroby elektřiny v elektrárnách z neobnovitelných zdrojů energie.

Z právních předpisů tvořících Zimní balíček je pro vlastní elektroenergetiku rozhodující směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „směrnice (EU) 2019/944“), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice (EU) 2018/2001“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou. Transpozice směrnice (EU) 2019/944 je realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu roku 2022 a má být završena rozsáhlejší novelou energetického zákona v průběhu roku 2023.

Analogická novelizace evropských předpisů v oblasti plynárenství byla naplánována na rok 2022, ale bude schválena až v průběhu roku 2023, neboť v důsledku války na Ukrajině dochází k přehodnocení principu volného trhu, na kterém měla stát. Z důvodu energetické krize má v průběhu roku 2023 také dojít k úpravě evropských právních předpisů v oblasti elektroenergetiky.

Stávající právní úprava v energetickém zákoně nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen. Regulace podnikání i výkonu státní správy v energetice se vztahuje obecně na vztahy mezi státem, podnikateli a zákazníky bez jakékoliv aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací. Ani z hlediska nepřímé diskriminace nebyly zjištěny jakékoliv nedostatky.

Předkládaná novela energetického zákona reaguje na akutní problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novely energetického zákona z tohoto roku. Novela reaguje na aktuální kritickou situaci na trhu s energií. Tato situace vyžaduje přijmout opatření pro zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je třeba využít potenciál OZE, a snížit tak závislost na fosilních palivech.

Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z OZE, která je levná a realizovatelná v malých výrobnách. Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. To je definované jako právnická osoba (resp. podle návrhu zákona určité typy právnických osob), jejíž hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě.

Návrh zákona rozšiřuje oprávnění „aktivního zákazníka“ ve stávajícím zákoně. Aktivní zákazník je syntézou rolí konečného zákazníka a výrobce elektřiny. Tuto syntézu zná již současný zákon, nicméně možnosti nakládat s vyrobenou elektřinou byly s výjimkou vlastní spotřeby elektřiny prakticky nulové. Novela energetického zákona přináší nové oprávnění pro využití vyrobené elektřiny. S dalšími možnostmi se počítá do příští novely energetického zákona, která se připravuje.

Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu. Tito znevýhodnění zákazníci vyžadují zvláštní ochranu, týkající se jejich práv podle energetického zákona či povinností provozovatelů distribuční soustavy vůči nim.

V souvislosti s rozvojem sdílení elektřiny se navrhují úpravy v daňových předpisech, které nesměřují k poskytování jakýchkoliv úlev výlučně pro sdílení elektřiny, ale k založení podobného zacházení jako v případě tzv. samovýroby u zákazníků s výrobnami o instalovaném výkonu do 30 kW (podle energetického zákona do 50 kW). Je tomu tak proto, aby s rozšířením sdílení elektřiny nedošlo k vytvoření administrativních bariér a překážek, které by vedly např. k povinnosti podávání daňových přiznání na korunové částky (např. u daně z elektřiny). Současně se dá předpokládat, že právě největší objem sdílení elektřiny bude v následujících letech právě z výroben samovýrobců, jejichž výroba a příjmy z ní jsou za současné právní úpravy osvobozeny od daně.

V oblasti energetické náročnosti budov se navrhují úpravy, které reagují na probíhající řízení o porušení smlouvy ve vztahu k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „směrnice (EU) 2018/844“). Snižování energetické náročnosti budov směřuje ke stejnému cíli jako samovýroba energie z OZE, tedy novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon o hospodaření energií“), je přiřazena k novele energetického zákona. Podobně novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o POZE“) a novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „stavební zákon“).

Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na vztah rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad na vztahy řešené zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem a účelem předloženého materiálu je nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů (energetická bezpečnost) a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky, resp. Evropské unie (plnění závazků v oblasti ochrany klimatu). Jedná se o zásadní krok k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky v době stále se zvyšující nejistotě dostupnosti paliv využívaných konečnými spotřebiteli energie v současné chvíli, zejména plynu, který je významnou komoditou pro zajištění centrální dodávky tepelné energie a výroby elektřiny. Podpora decentrální výroby energie z OZE zároveň přináší snižování emisí CO2 a snižování ztrát v rozvodech.

Aktuální situace na trhu s energií vyžaduje přijmout opatření pro zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je třeba využít potenciál OZE, a snížit tak závislost na fosilních palivech. Nevyužitý potenciál je možno spatřovat v komunitní energetice a sdílení elektřiny. Je třeba umožnit občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky a snížit jejich závislost na fosilních palivech prostřednictvím lokální výroby energie a jejího sdílení. Je to také nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen energie na zákazníky.

V období 2021 až 2030 bude muset být v rámci příspěvku ČR k plnění celkového unijního cíle pro energii z OZE v roce 2030 dosaženo zvýšení podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie. Za klíčové v tomto směru bylo potřeba vyřešit potenciální pokles energie z OZE, ke kterému by mohlo dojít kolem roku 2028 u výroben elektřiny v důsledku skončení nároku na současnou provozní podporu u těchto výroben.

Při přípravě novely energetického zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „Listina“).

Předložený návrh zákona respektuje Čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a Čl. 79 odst. 3 Ústavy („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny:

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh právní úpravy energetického zákona je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Navrhovaná právní úprava obsahuje transpoziční ustanovení ve vztahu ke:

Transpozice první a druhé směrnice by měly být předloženou novelou dokončeny. Transpozice směrnice (EU) 2019/944 bude dokončena následující novelou energetického zákona.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením (EU) 2019/943.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavky primárního práva EU, zejména s čl. 34 a čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). V širších souvislostech mají k návrhu zákona vztah zejména:

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

Návrh zákona předpokládá personální posílení ERÚ, které bude financováno změnami v úpravě poplatku na činnost ERÚ. Odhad personální náročnosti (dle ERÚ)10 systemizovaných míst v oblasti zákona o státní službě - 13. platová třída - odborně specializovaní státní zaměstnanci zajišťující provádění agendy. Výdaje na platy a OON, výdaje na SaZP, výdaje na FKSP, věcné (provozní) výdaje, investiční výdaje představují v souhrnu roční výdaj 1 500 000 Kč na jedno systemizované místo.

Další vliv na státní rozpočet lze očekávat v souvislosti s osvobozením sdílené elektřiny vyrobené ve výrobně do 50 kW od daně z elektřiny pro subjekty, které budou využívat principu tzv. sdílené elektřiny. V současné době je do elektrizační soustavy připojeno ca 500 zdrojů o instalovaném výkonu 30-50 kW, kterých se nově osvobození od daně z elektřiny bude týkat. Takový zdroj vyrobí cca 50 MWh elektřiny za rok. Vliv na státní rozpočet lze odhadnout na ca 700-800 tis. Kč. ročně.

Co se týká dopadů DPH a daně z příjmů, bude záležet na konkrétním typu právního jednání sdílení elektřiny a bude se řídit obecně platnými pravidly.

Z pohledu sociálních dopadů lze konstatovat, že úprava má pozitivní dopad. Směrnice (EU) 2018/2001 uvádí následující: „

Návrh zákona má pozitivní dopad na osoby se zdravotním postižením, neboť zavádí poměrně rozsáhlou právní úpravu zdravotně zranitelných osob a úpravu jejich práv a povinností v rámci sektoru elektroenergetiky.

Již stávající energetický zákon je koncipován tak, aby podnikání v energetických odvětvích bylo spojeno s akceptováním požadavků na ochranu životního prostředí. Novela energetického zákona na tomto přístupu nic nemění.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

Předložený návrh zákona nezakládá, vzhledem ke svému technickému obsahu, žádná korupční rizika. Navíc, ani za současné právní úpravy nelze konstatovat, že by byla nějaká korupční rizika identifikována.

I---------------I---------------------------I--------------------------------I I Kritérium I Zhodnocení naplnění I Poznámka či vysvětlení ke I I I kritéria definovaného I zhodnocení naplnění kritéria I I I v Metodice CIA I I I---------------I---------------------------I--------------------------------I I Přiměřenost I předpis je přiměřený k I z hlediska rozsahu úprav byl I I I množině vztahů, které má I zvolen postup vydání novely I I I upravovat I zákona upravující výše I I I I uvedenou problematiku I I---------------I---------------------------I--------------------------------I I efektivita I hodnocení tohoto kritéria I předmětem návrhu předpisu I