Důvodová zpráva k zákonu č. 94/2018 Sb., změna daňového řádu a dalších souvisejících zákonů

Základním předpisem evropského práva je pro oblast mezinárodní spolupráce při správě přímých daní směrnice Rady 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen "DAC" - Directive on Administrative Cooperation). Tato směrnice byla již čtyřikrát novelizována. Čtvrtou novelizací je Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (dále jen "Směrnice DAC 5"). Členské státy ji mají transponovat do 31. prosince 2017. Obsahově návrh směrnice úzce souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen "směrnice AML" - Money Laundering Directive).

Účelem Směrnice DAC 5 je umožnit správci daně pro zajištění kontroly fungování správní spolupráce podle DAC ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Konkrétně návrh Směrnice DAC 5 odkazuje na následující články směrnice AML:

V současné době je v EU opět projednáván návrh na novelizaci směrnice AML (COM (2016) 450 final). Obsahem tohoto návrhu je i změna článku 30 směrnice AML, v němž je zejména navrženo stanovit/umožnit včasný a neomezený přístup příslušných orgánů a daňových správ do registru skutečných majitelů společností a jiných právnických osob. Dále se navrhuje změna článku 31 směrnice AML, jehož text je v podstatě celý návrhem měněn (svěřenští správci musí mít adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond, což zahrnuje jeho zakladatele, správce, obmyšleného; zavádí povinnost zřízení centrálního registru skutečných majitelů, povinnost zajistit včasný a neomezený přístup příslušných orgánů a daňových správ do registru). Poslední změnou směrnice AML je vložení nového článku 32a, který ukládá povinnost zřízení automatizovaného centrálního registru platebních a bankovních účtů obsahujících zároveň informace o osobách vlastnících nebo kontrolujících platební účet. Jakmile bude tato novela směrnice AML přijata Radou EU, je pravděpodobné, že bude předložen nový návrh na novelizaci Směrnice DAC, tak aby reflektovala aktuální znění směrnice AML (nově vložené či upravené články směrnice AML).

Právní normy České republiky, které upravují problematiku, která je potenciálně dotčena implementací Směrnice DAC 5, lze rozdělit do dvou skupin.

První skupinu představují normy upravující okruh povinných osob, které shromažďují a uchovávají údaje v souvislosti s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, okruh těchto údajů, rozsah povinnosti mlčenlivosti těchto osob vůči správcům daně a mechanismus případného poskytování údajů správcům daně těmito osobami. Konkrétně se jedná zejména o zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "AML zákon), v kombinaci se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád").

Druhá skupina norem upravuje okruh rejstříků, které obsahují Směrnicí DAC 5 předpokládané údaje a rozsah a mechanismus získávání údajů z těchto rejstříků ze strany správců daně. Tato problematika je upravena zejména v daňovém řádu a v rámci zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejných rejstřících").

Správcem daně se ve smyslu § 10 odst. 1 daňového řádu rozumí správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. Správcem daně jsou především orgány Finanční a Celní správy České republiky, ale také řada jiných orgánů, které spravují určitá peněžitá plnění v režimu daňového řádu, a to včetně orgánů územní samosprávy či soudů.

Daněmi se ve smyslu § 2 daňového řádu rozumí tzv. daně v širším (procesním) smyslu, tj. veškerá peněžitá plnění, která jsou příjmem veřejných rozpočtů, spravovaná v procesním režimu daňového řádu. Z hmotněprávního pohledu se jedná o daně (v užším smyslu), poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění.

Stávající platný právní řád otázku poskytování údajů shromažďovaných a uchovávaných pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti správci daně explicitně neupravuje. Tato p