Důvodová zpráva k zákonu č. 119/2020 Sb., změna některých zákonů v oblastni regulace podnikání na finančním trhu

Vláda ČR; Poslanecká sněmovna PČR Vydáno:
Důvodová zpráva k zákonu č. 119/2020 Sb., změna některých zákonů v oblastni regulace podnikání na finančním trhu A
Ing.
Andrej
Babiš
Předseda vlády
JUDr.
Alena
Schillerová
Ph.D.
Ministryně financí
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současný právní stav je nutno zejména přizpůsobit novému nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále též "
nařízení o prospektu
"), které nahrazuje původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES (dále též "
směrnice o prospektu
"), která byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 56/2006 Sb. zejména do § 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též ""). V souvislosti s adaptací nařízení o prospektu a v něm obsažených diskrecí byla (dne 9. ledna 2018) publikována veřejná konzultace, která, byť ve výsledku neprokázala zájem, respektive poptávku po využití nabízených diskrecí, pomohla identifikovat v oblastech souvisejících s prospektem a nabízením cenných papírů některé nedostatky, na které je vhodné touto novelou reagovat. Patří mezi ně například neexistence spolehlivé databáze o korporátních dluhopisech v listinné podobě bez prospektu, či nadměrné spoléhání se investorů na (neexistující) dohled České národní banky (dále též "
ČNB
") v oblasti emisí dluhopisů. Rovněž úprava distribuce v oblasti kapitálového trhu tak, jak byla od 3. ledna 2018 nastavena novelou č. 204/2017 Sb. se ukázala v dílčích ohledech jako příliš přísná. Například nebyla úplně dotažena provazba mezi ZPKT a distribucí doplňkového penzijního spoření, a to včetně otázek souvisejících se správními poplatky. Zejména pro distributory doplňkového penzijního spoření, kteří jinak nenabízí produkty kapitálového trhu (zejména dluhopisy a investiční fondy), se úprava ukázala jako příliš přísná. Další nedostatky platné právní úpravy jsou spatřovány v nejistotě ohledně úpadku podfondů a podílových fondů, kdy se tato nejistota promítá do dražšího financování se dluhem, ať již bankovními úvěry či dluhopisy. Dílčí nedostatky vyplynuly z veřejné konzultace i ve vztahu k zákonu č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále též ""), například v oblasti úpravy promotéra, shromáždění podílníků, investičních akcií, depozitářů podlimitních fondů kvalifikovaných investorů, outsourcingu ve vztahu k alternativním aktivům či tolerance nevýznamných chyb v oceňování. Bylo by vhodné pokusit se zmíněné nedostatky touto novelou napravit.
Současný právní stav není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení návrhu zákona ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona zejména adaptuje nařízení o prospektu, které nahradilo směrnici o prospektu. Nařízení o prospektu je prvním schváleným předpisem Evropské unie v rámci iniciativy vytváření Unie kapitálových trhů
(tzv. CMU, Capital Markets Union)
. Nařízení si klade za cíl zejména usnadnit emitentům akcií a dluhopisů přístup na kapitálové trhy. Například pro časté emitenty se usnadňuje vyhotovení jednotlivých prospektů a zkracuje se doba pro jeho schválení orgánem dohledu, tedy Českou národní bankou. Pro drobné emitenty se upravuje jednodušší forma prospektu, tzv. unijní prospekt pro růst. Nařízení o prospektu rovněž reviduje tzv. shrnutí prospektu
(prospectus summary)
tak, aby se jednalo o kratší dokument obsahující klíčové informace pro investory prezentované srozumitelnou formou.
Ve vztahu k problematice nahrazení správních sankcí tresty nebyly v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe a obecnými principy trestání v ČR využity diskrece v čl. 33 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 38/1/b) druhý pododstavec nařízení o prospektu, které umožňují členským státům, aby stanovily za porušení předmětných práv a povinností trestněprávní sankce. Předkladatel nepovažuje za vhodné trestat porušení právních povinností vyplývajících z nařízení o prospektu v rámci trestního práva a protiprávní jednání definovat jako trestný čin, neboť se domnívá, že společenská nebezpečnost takového jednání není natolik závažná, aby ji muselo upravovat trestní právo. Trestní právo je podle obecné zásady prostředkem
ultima ratio
a má být použito jako ten nejzazší prostředek ke splnění právní povinnosti, resp. potrestání jejího porušení. V souvislosti s touto diskreční pravomocí neprovedl předkladatel samostatné zhodnocení dopadů, neboť se domnívá, že vzhledem k principům trestání v ČR postačuje toto vysvětlení a zhodnocení.
Protože je nutno transpoziční ustanovení zrušit, poskytuje nařízení o prospektu členským státům lhůtu do 21. července 2019. Z tohoto důvodu je možné adaptaci provést klasickým nezkráceným legislativním procesem.
Při té příležitosti se proto provádějí i další žádoucí změny některých souvisejících zákonů a provádí se i některé potřebné úpravy i v ZPKT.
Nad rámec povinné adaptace tak návrh zákona provádí tyto změny:
-
v § 14b ZPKT se působnost zužuje jen na osoby, které jednají s drobnými zákazníky,
-
v § 15d odst. 1 ZPKT se doplňuje transpozice směrnice o garančních schématech, která byla omylem zrušena poslední novelou,
-
v § 16 a § 129b ZPKT se doplňuje informační povinnost o krytém zákaznickém majetku,
-
v § 17 ZPKT se navrhuje návrat do stavu před 3. lednem 2018 nad rámec povinné transpozice MiFID II,
-
dále se opravují chybné odkazy a legislativně-technické chyby.
Navrhuje se provést i drobnou úpravu zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též "
ZoDluh
") tak, jak vyplynulo z veřejné konzultace k nařízení (EU) o prospektu a k dalším souvisejícím otázkám uveřejněné na webových stránkách Ministerstva financí ČR1). Konkrétně se stanovuje povinnost, aby všem emisím dluhopisů byl přidělen ISIN. Tím bude zajištěno, že všechny
emise
dluhopisů (zejména ty, k nimž nebyl vyhotoven prospekt) budou snadno dohledatelné. Tato potřeba vyplynula mimo jiné i ze zprávy Světové banky o kapitálovém trhu v ČR, rovněž publikované na webových stránkách Ministerstva financí ČR2). Současně se jako povinná náležitost emisních podmínek navrhuje stanovit upozornění, že ČNB neprovádí dohled a prospekt schvaluje jen z hlediska úplnosti a nikoli věcné správnosti. Tím by mělo být posíleno odpovědné investování do korporátních dluhopisů, které jsou důležitou součástí kapitálového trhu.
Další změny se provádí v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kde se v položce 65 v bodě 2 provádí oprava odkazu a v dalších bodech se provádí změny nezbytné s ohledem na snahu o harmonizaci distribuce na finančním trhu. Kromě změn reagujících na změnu zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále též "
ZDPS
") se upravuje výslovně situace, kdy samostatný zprostředkovatel či vázaný zástupce provádí distribuci současně ve více sektorech finančního trhu (konkrétně v oblasti spotřebitelského úvěru, doplňkového penzijního spoření, kapitálového trhu a pojištění).
V zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisu (dále též "
InsZ
") se výslovně upravuje řešení úpadku souborů majetku bez právní subjektivity, konkrétně podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a podílového fondu. Opět se jedná o otázku, po jejímž řešení trh dlouhodobě volá, zejména z důvodu možného poskytování úvěrů těmto zařízením (nonsubjektům) či s ohledem na možnou emisi dluhopisů těmito zařízeními.
V ZDPS se provádí harmonizace úpravy distribuce v oblasti penzijních produktů. Zejména se odstraňuje provazba na ZPKT, která se po transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění směrnice 2016/1034 (dále též jen "
MiFID II
") k 3. lednu 2018 ukázala jako problematická. S ohledem na přechodná ustanovení v délce 24 měsíců je nutné rychlé řešení touto novelou. Jiné změny se v tomto zákoně neprovádí.
Co se týče novely ZISIF, tak zde se zapracovávají zejména některé připomínky účastníků trhu vzešlé z veřejné konzultace k nařízení o prospektu a k dalším souvisejícím otázkám, které se vztahují zejména k tzv. národní úpravě, tj. právní úpravě, která není povinnou transpozicí směrnic EU. Provádí se zejména tyto změny:
-
v § 25 ZISIF se upravuje outsourcing pro fondy kvalifikovaných investorů tak, aby bylo možno obhospodařováním pověřit i osobu, která není regulována pro účely finančních služeb, pokud s tím souhlasí Česká národní banka,
-
v § 83 ZISIF se zužují povinnosti depozitáře ve vztahu k fondům kvalifikovaných investorů,
-
v § 104, § 107, § 148, § 166 a v § 188 ZISIF se provádí zobecnění a modernizace úpravy tzv. promotéra investičního fondu, tj. osoby, která může rozhodovat o změně obhospodařovatele tohoto fondu (ale i o změně promotéra, administrátora či depozitáře); tato úprava doposud platila jen pro podílové fondy a pro podfondy a pro některé nedostatky stávající úpravy (zejména nutnost schvalování Českou národní bankou) nebyla dosud v praxi příliš využívána, ač byl o její využívání zájem,
-
v § 113 ZISIF se zjednodušuje preskriptivní úprava shromáždění podílníků,
-
v § 130, § 132 a v § 193 ZISIF se odstraňuje duplicita s nařízením EU o fondech peněžního trhu, v § 204 ZISIF se pak na toto nařízení EU reflektuje obecným pravidlem,
-
v § 132 ZISIF se úprava zužuje jen na speciální fondy, protože na fondy kvalifikovaných investorů se vztahovat nemá,
-
v § 162 ZISIF se upřesňuje, že investiční akcie jsou zpravidla bez hlasovacích práv, nestanoví-li stanovy jinak),
-
v § 169 a v § 169a ZISIF se přesouvá a precizuje obecné pravidlo o podfondech investičních fondů,

Související dokumenty

Zákony

119/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu
56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
204/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
190/2004 Sb., o dluhopisech
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
1/1993 Sb., Ústava České republiky
2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
6/1993 Sb., o České národní bance
89/2012 Sb., občanský zákoník
500/2004 Sb., správní řád
21/1992 Sb., o bankách
277/2009 Sb., o pojišťovnictví
370/2017 Sb., o platebním styku
218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Nařízení vlády

243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování

Mezinárodní smlouvy

44/2004 Sb.m.s. o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii