Veřejná obchodní společnost - právní, účetní a daňový pohled

Vydáno: 26 minut čtení

Veřejná obchodní společnost je podle § 95 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích “), ve znění pozdějších předpisů, společností alespoň dvou osob (společníků), které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o obchodní korporaci typu osobní společnosti, kterou lze podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích založit jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby (je-li společníkem veřejné obchodní společnosti právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba).

Veřejná obchodní společnost – právní, účetní a daňový pohled
Ing.
Jiří
Vychopeň
 
Založení a vznik veřejné obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost se
zakládá společenskou smlouvou
, která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy společníků, avšak nemusí mít podobu notářského zápisu (společenská smlouva v případě veřejné obchodní společnosti nevyžaduje formu veřejné listiny). Společenská smlouva je základním dokumentem veřejné obchodní společnosti, ze kterého vyplývají práva, povinnosti a vzájemné poměry společníků. Kromě náležitostí zakladatelského právního jednání podle § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) musí společenská smlouva při založení veřejné obchodní společnosti obsahovat také:
a)
formu společnosti,
b)
předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a
c)
určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení (v případě právnické osoby názvu) a bydliště nebo sídla.
Pro veřejnou obchodní společnost není stanoveno povinné vytvoření základního kapitálu a společníci této osobní společnosti nemají zákonem stanovenou povinnost vkladu do společnosti. Ve společenské smlouvě však může být i společníkovi veřejné obchodní společnosti uložena
vkladová povinnost
, včetně stanovení výše vkladu společníka, lhůty pro splnění vkladové povinnosti a způsobu splnění vkladové povinnosti. Pokud je vkladová povinnost společníka vymezena ve společenské smlouvě pouze výší vkladu společníka, bez určení lhůty, způsobu a rozsahu jejího splnění, splní ji společník v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Při plnění peněžitého vkladu se v případě veřejné obchodní společnosti nepoužije ustanovení § 23 zákona o obchodních korporacích, podle kterého se peněžitý vklad do kapitálových společností splácí na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladu.
Na rozdíl od kapitálových společností může v případě veřejné obchodní společnosti společenská smlouva připustit za určených podmínek a se souhlasem všech společníků splnění vkladové povinnosti společníka také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. Podle § 103 odst. 1 zákona o obchodních korporacích musí v takovém případě společenská smlouva obsahovat i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. Jestliže je společník povinen pro veřejnou obchodní společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, náleží mu podle § 103 odst. 2 zákona o obchodních korporacích podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.
Podle § 99 zákona o obchodních korporacích lze v případě veřejné obchodní společnosti měnit společenskou smlouvu pouze dohodou všech společníků; přitom ale platí, že má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.
Veřejná obchodní společnost
vzniká zápisem společnosti do obchodního rejstříku
. Podle