S účinností od 1. ledna 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou dále uvedených základních zákonech zdravotního pojištění, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění
Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.
Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ u osob vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tj. od ledna 2023 částka relevantně i nižší než 17 300 Kč.
Jinak platí, že minimální vyměřovací základ zaměstnance vychází z minimální mzdy dle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. Každé zvýšení minimální mzdy se ve zdravotním pojištění projeví u zaměstnavatele především v následujících oblastech.
1) Při platbě pojistného v situaci, kdy příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 15 400 Kč.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(17 300 – 15 400) × 0,135 = 257 Kč
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 17 300 = 2 336 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(15 400 × 0,135) : 3 = 693 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 693 + 257 = 950 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 950 = 1 386 Kč
Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah pracovního úvazku, ale zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr odvádí zaměstnavatel pojistné (a dle situace případně přihlíží i k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ) v případech, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
2) Při platbě pojistného tehdy, není-li při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu z důvodu existence některé ze s