V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.
Změny a důležité hodnoty zdravotního pojištění k 1. 1. 2024
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance
Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Pokud se na zaměstnance (a na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).
Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než tato minimální mzda, platná od 1. 1. 2024, musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonného minima. Tento postup zaměstnavatel neuplatní a pojistné ze skutečné výše příjmu (který je nižší než minimální vyměřovací základ – minimální mzda) odvede za situace, kdy:
–
se jedná o osobu (zaměstnance), na kterou se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“),
–
je tato osoba současně zaměstnána u jiného zaměstnavatele a písemným potvrzením je doloženo, že u tohoto zaměstnavatele je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně je v součtu příjmů alespoň této částky dosaženo,