Připravované změny v AML oblasti pro rok 2025

Dne 28. 3. 2024 byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela AML zákona“)¹⁾, který zavádí v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML/CTF oblast“) značné množství změn. Samotná novela AML zákona obsahuje 99 novelizačních bodů a přechodná ustanovení. Důvodem předložení této novely je primárně nutnost adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. 5. 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (dále jen „TFR“). Adaptace TFR však tvoří minoritní část změn AML oblasti, zbylá část novely AML zákona je reakcí na blížící se hodnocení České republiky výborem MONEYVAL²⁾ nebo na nedostatky v implementaci evropského práva³⁾. Účinnost novely AML zákona je předpokládána u většiny ustanovení 30. 12. 2024, současně s účinností TFR.

Evropské nařízení TFR je první částí tzv. AML balíčku, který by měl být, kromě TFR, tvořen ještě tzv. 6. AML směrnicí⁴⁾, AML nařízením⁵⁾ a nařízením o Orgánu pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu⁶⁾. Na rozdíl od ostatních částí AML balíčku je již TFR však schváleno, u zbytku se očekává schválení v rámci první poloviny roku 2024, tedy ještě za mandátu stávajícího Evropského parlamentu, a účinnost v polovině roku 2027.

Obsahem TFR je jak stávající úprava informací doprovázejících převody peněžních prostředků, tak nově i úprava informací doprovázejících převody kryptoaktiv. Tato právní úprava pak úzce souvisí s tzv. nařízením MiCA⁷⁾, které reguluje většinu sektoru kryptoaktiv, na které TFR navazuje s AML relevantními povinnostmi.

Vedle povinností poskytovatelů služeb s kryptoaktivy podle nařízení MiCA⁸⁾ při převodu kryptoaktiv ještě TFR novelizuje AML směrnici, což má za následek nutnost implementace změn do tuzemského právního řádu ve větším rozsahu, nežli by vyžadovala pouhá adaptace přímo použitelného nařízení, která je ve finále omezena na úpravu pouhých dvou ustanovení AML zákona.

Zásadní změnou je pak změna vymezení povinných osob poskytujících služby s kryptoaktivy. V současnosti se jedná o samostatnou kategorii osob podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) s tím, že doplňující definice jsou obsaženy v § 4 odst. 8 a 9 AML zákona. Nově se tato kategorie osob přesouvá do tzv. finančních institucí v § 2 odst. 1 písm. b), se všemi povinnostmi a výhodami z toho vyplývajícími. Zároveň dochází k přejmenování z „osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem“ na „poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy“ a oproti TFR je množina těchto osob uchopena šířeji⁹⁾. Bude se jednat jak o poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle MiCA, kteří budou regulováni Českou národní bankou, tak i o osoby poskytující služby s kryptoaktivy, na které MiCA nedopadá, ale jde je využít pro účely plateb a investic (typicky NFT).

Tato změna umožní od poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy přebírat identifikaci podle § 11 odst. 1 a umožní jim při působení prostřednictvím pobočky nebo provozovny na území České republiky využít liberační ustanovení § 21 odst. 9, kdy nebudou muset vypracovat separátní systém vnitřních zásad. Na druhou stranu budou mít povinnosti podle § 25 AML zákona pro navazování korespondenčního vztahu podle § 4 odst. 7 AML zákona – tj. pro vztahy s jinými finančními nebo úvěrovými institucemi.

Dále se doplňují nové povinnosti přímo pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA v nově vkládaném § 29b AML zákona v oblasti hodnocení rizik, navazování korespondenčních vztahů se zahraničními poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich zahraničními ekvivalenty.

V rámci definice politicky exponovaných osob novela AML zákona v demonstrativním výčtu politicky exponovaných osob nově explicitně zavádí, že politicky exponovanou osobou je osoba v řídicím nebo kontrolním orgánu obchodní ovládané státem. Tato úprava odpovídá metodickému pokynu Finančního analytického úřadu č. 7¹⁰⁾, kde jsou již tyto osoby vedeny na seznamu vnitrostátních politicky exponovaných osob. Zároveň je nutno zdůraznit, že se jedná o obchodní ovládané jakýmkoliv státem, tj. nikoliv pouze ty ovládané Českou republikou.

V současnosti v části páté AML zákona jsou upraveny tzv. přeshraniční převozy hotovosti při překročení vstupu do České republiky ze země mimo Evropskou unii a výstupu z České republiky do země mimo Evropskou unii. Toto se v praktické rovině tedy týká pouze mezinárodních letů. Tato povinnost se dotýká každého, nikoliv pouze povinných osob. Kromě části páté AML zákona na tuto problematiku pak zejména dopadá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. 10. 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení o přeshraničních převozech“). Novela AML zákona tuto materii jak zpřesňuje, tak i nově doplňuje další povinnosti.

Samotné rozšíření povinností pak spočívá v tom, že v souladu s doporučením Finančního akčního výboru (FATF) č. 32 právní úprava nově cílí i na vnitrounijní převozy peněžní hotovosti v hodnotě překračující 15 000 EUR. Zde je třeba zdůraznit, že AML zákon používá termíny „hotovost“ a „peněžní hotovost“. Zatímco termín hotovost, tak jak je definován v § 54 AML zákona, zahrnuje jak různé druhy vysoce hodnotných komodit, ale po nejnovější novele AML zákona i virtuální aktiva a slouží k vydefinování povinných osob podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) AML zákona, tak termín „peněžní hotovost“ se používá pouze pro účely části páté AML zákona a má jiný obsah. Termín „peněžní hotovost“ je pro účely AML zákona převzat z nařízení o přeshraničních převozech, a kromě standardních bankovek a mincí zahrnuje též šeky, směnky na doručitele, mince s obsahem zlata nejméně 90 %, slitky s vysokou ryzostí s obsahem zlata alespoň 99,5 % a předplacené karty¹¹⁾. Vzhledem k tomu, že předkladatel návrhu novely AML zákona nechtěl zatížit přeshraniční převozy peněžní hotovosti povinností oznamovat tyto převozy předem z důvodu nadbytečné administrativní zátěže¹²⁾, tak je stanovena povinnost na výzvu celníka při kontrole (zejména silniční) sdělit

Identifikační údaje jsou pak identifikačními údaji v rozsahu § 5 AML zákona, což v případě, kdy bude majitelem peněžní hotovosti právnická osoba, znamená i údaje k ověření totožnosti jejího statutárního orgánu.

Z hlediska druhu, hodnoty a původu peněžní hotovosti pak v případě hodnoty peněžní hotovosti, která je měnou, půjde o přepočet a) z libovolné měny na EUR prostřednictvím kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy bude daná osoba kontrolována. Novela AML zákona však nemyslí na měny, ke kterým Česká národní banka nevyhlašuje kurz, avšak povinnost nahlásit její hodnotu stanoví. Zde je pak zřejmě nutné použít § 21 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. V případě ostatních kategorií peněžní hotovosti se použije zákon o oceňování majetku. V případě prokazování původu peněžní hotovosti lze předpokládat spíše nižší standard požadavku na kvalitu informace (např. výběr z účtu v bance XY, hotovost z prodejny Z apod.).

Samotné plnění povinnosti při převozu lze předpokládat primárně ústně do protokolu, případně předložením příslušných dokumentů celníkovi provádějícímu kontrolu. V případě, kdy kontrolovaná osoba odmítne součinnost, tak je celník oprávněn převáženou peněžní hotovost zadržet do doby, než pominou důvody zadržení – tj. převozce svou povinnost splní nebo je pravomocně ukončeno řízení o přestupku nesplnění informační povinnosti, kde hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

Obdobně se nově také zavádí povinnosti při přepravě nedoprovázené peněžní hotovosti (tj. zásilky především prostřednictvím pošty).

Z hlediska procesu identifikace klienta zavádí novela AML zákona novou jednodušší formu identifikace klienta pro advokáty a notáře v nízkorizikových případech. Jedná se o identifikaci zástupce klienta a o věrohodné doložení zastoupení klienta. Samotný postup pak spočívá v tom, že se podle § 8 nebo 8a AML zákona identifikuje zástupce klienta, doručí se advokátovi nebo notáři kopie průkazu totožnosti a plná moc k zastupování klienta, která musí být s úředně ověřeným podpisem (umožněno je i ověření zahraničním orgánem veřejné moci). Následně advokát nebo notář v případě, kdy je nebo zástupce právnickou osobou, ověří a zaznamená jejich skutečné majitele a ověří předkládané dokumenty. Pokud na základě tohoto postupu advokát nebo notář nepojme podezření, že jsou dokumenty nepravdivé nebo že daný je z AML hlediska rizikový, lze považovat povinnost identifikace podle AML zákona za splněnou. V okamžiku, kdy by s daným advokátem nebo notářem chtěl jednat sám, tak je nutno provést jeho identifikaci znovu. V případě, kdy by se změnila osoba zástupce, je opětovně nutné provést identifikaci klienta, byť je možné využít opět postup podle nového § 11a AML zákona. Zároveň lze postup podle § 11a AML zákona využít ve spojení s § 11 odst. 2 i pro tzv. převzetí identifikace.

Návrh AML zákona zavádí pro povinné osoby další informační povinnosti. První je nově plošně zaváděná povinnost oznámit kontaktní osobu pro všechny povinné osoby, nikoliv pouze pro vybrané druhy povinných osob, jak je tomu v současnosti. Další informační povinnosti se vztahují k výzvě dozorčích úřadů.

V případě kontaktních osob dochází k rozvinutí stávající povinnosti určit si kontaktní osobu pro kontakt s Finančním analytickým úřadem. Nově každá povinná osoba, s výjimkou advokáta, notáře¹³⁾ a osob podle § 27a, § 28, § 29 a § 29a AML zákona bude muset prostřednictvím datové schránky oznámit Finančnímu analytickému úřadu sadu údajů týkajících se kontaktní osoby. Mělo by jít o jméno, pracovní zařazení, telefonní a elektronické spojení a dobu, ve které lze tuto osobu kontaktovat.

Tato povinnost bude dopadat jak na stávající povinné osoby, které již měly povinnost kontaktní osobu hlásit, jelikož set informací je lehce odlišný oproti stávajícímu stavu, tak i na povinné osoby, které tuto povinnost doposud neměly. Zejména tedy půjde nově o auditory, účetní, daňové poradce, soudní exekutory, osoby poskytující služby pro právnické osoby, zastavárníky a svěřenské správce. Tato povinnost bude aktivována až vydáním vyhlášky Ministerstva financí, která stanoví formulář pro podání tohoto ohlášení, lhůta pro podání bude 30 dní. Za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta ve výši až 10 000 000 Kč.

Z hlediska dalších informačních povinností jsou do § 24 AML zákona doplňovány dozorčích úřadů pro možnost plošného zasílání dotazníků za účelem zefektivnění správního dohledu v oblasti AML a Finančnímu analytickému úřadu pro účely zhodnocení rizik v AML oblasti v České republice.

V reakci na poslední hodnocení České republiky výborem MONEYVAL se pak vedle dosavadních právně závazných aktů, na základě kterých jsou prováděny mezinárodní sankce, tj. vedle přímo použitelných předpisů Evropské unie, nařízení vlády implementující rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam, zavádí pro kategorii cílených finančních sankcí opatření obecné povahy, které bude vydávat Finanční analytický úřad. Toto opatření obecné povahy zezávazní rozhodnutí Rady Bezpečnosti OSN zavádějící jednotlivé sankční režimy, případně zezávazní rozhodnutí sankčního výboru o zařazení jedince mezi sankcionované subjekty. Mělo by se jednat o mezikrok pro mezičas, než si dané rozhodnutí Rady Bezpečnosti OSN osvojí Evropská unie (tj. většinou pro dobu maximálně jednoho týdne), aby nedošlo k odčerpání sankcionovaného majetku mimo Českou republiku. Vzhledem k povaze zákona o provádění mezinárodních sankcí bude toto opatření obecné povahy dopadat na všechny osoby v České republice, které podle něj budou muset případně zadržet „mrazený“ majetek a uvědomit o něm Finanční analytický úřad.

Novela AML zákona obsahuje značné množství ne zcela sourodých témat. Z navržených změn lze jako ty přidávající vyšší administrativní zátěž uvést zejména rozšíření povinnosti oznamovat kontaktní osoby, informační povinnost při převozech hotovosti a novou regulaci sektoru týkajícího se kryptoaktiv. Za změnu, která naopak administrativní zátěž sníží, pak lze označit zejména úpravu zjednodušené identifikace klienta u notáře a advokáta.