Za pozdní podání nebo nepodání daňového přiznání jsou daňovým subjektům automaticky podle zákona stanoveny sankce ve formě pokuty za opožděné tvrzení daně. Daňový subjekt sice může podat žádost o prominutí této sankce, ale promíjení není zdaleka automatické a daňový subjekt musí naplnit řadu podmínek a správce daně musí posoudit povahu zdrojového jednání jako způsobilou k prominutí a musí být také naplněny ospravedlnitelné důvody pro prominutí. Tento článek vymezuje podmínky pro promíjení pokuty za opožděné tvrzení daně a upozorňuje také na správní rozsudek, který může být pro daňové subjekty relevantní, protože se zabýval možností prominutí při selhání lidského faktoru při podání daňového přiznání.
Promíjení pokuty za opožděné tvrzení daně
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Pravidla pro ukládání pokuty za opožděné tvrzení daně jsou stanovena v § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Pokuta se aplikuje nejen pro daňové přiznání, ale i vyúčtování a hlášení, které spadají pod pojem tvrzení. Naopak se tato pokuta neuplatní pro kontrolní hlášení, které má svoji speciální úpravu v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Podle § 250 odst. 1 daňového řádu platí, že daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, pokud nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo pokud tak učiní po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, přičemž pokuta se stanovuje ve výši:
–
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
–
0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
–
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Příklad 1
Liberační lhůta
Daňový subjekt podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob sám a má lhůtu 1. 7., jelikož má povinný audit. Řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2023 bylo podáno dne 5. 7. 2024, ačkoliv byla lhůta pro podání 1. 7. 2024. Výsledkem tohoto přiznání byla daňová povinnost ve výši 2 milionů Kč. Daň byla uhrazena včas. Jaká sankce bude stanovena?
V tomto případě nebude vyměřena pokuta za opožděné tvrzení daně, přestože bylo přiznání k dani z příjmů podáno po lhůtě, a to protože zpoždění bylo kratší než 5 pracovních dnů. Přiznání je však z hlediska lhůty podáno pozdě.
Pro hlášení a vyúčtování platí pravidlo uvedené v § 250 odst. 2 daňového řádu, které stanoví, že plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, pokud nepodá hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo pokud tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést, za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.
Pro pokutu za opožděné tvrzení daně pak platí i určité limitace, a to, že:
–
Pokuta vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, pokud dosáhne její vypočtená výše částku menší než 1000 Kč (§ 250 odst. 3 daňového řádu).
–