Klíčovým předpisem, který umožňuje dosažení plné digitalizace, je evropské nařízení eIDAS (zkratka anglického electronic identification and signatures). Na jaře roku 2024 došlo k jeho aktualizaci a rozšíření, které přineslo i několik zásadních změn a zajímavých novinek. Popíši je stručně v následujícím textu.
Evropské nařízení eIDAS 2.0
Milan
Vodička,
daňový poradce, vedoucí Sekce IT KDP ČR, člen TTC Europe
Úvod
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS je předpisem, který naplnil základní ambici definitivního a neoddiskutovatelného zrovnoprávnění elektronické podoby dokumentů, podpisů a doručování s materiálním, listinným, které jsme znali dlouhá léta předtím. Jak číslo nařízení naznačuje, uběhlo od jeho schválení již deset let, a proto není překvapením, že předpis musel být novelizován. Došlo k tomu v dubnu 2024, kdy bylo schváleno a v úředním věstníku EU zveřejněno nařízení (EU)
č. 2024/1183
, nazývané eIDAS 2.0. Jeden z jeho hlavních přínosů dobře shrnuje článek preambule:(5) Občané Unie a rezidenti v Unii by měli mít právo na digitální identitu, která je pod jejich výhradní kontrolou a která jim umožňuje vykonávat jejich práva v digitálním prostředí a podílet se na digitální ekonomice.
Otázky identifikace v digitálním prostředí byly součástí již původního nařízení eIDAS z roku 2014. Je ale nutno říci, že reálná praxe značně pokulhávala v situaci, kdy mělo distančně dojít k ověření totožnosti občana z jiného státu Evropské unie (cross border identification). To se týká i centrálního identifikačního portálu České republiky1), kde sice najdeme volbu IIG (International ID Gateway) sloužící jako rozcestník k identifikač