Novela ZDP 2024/2025: Klíčové změny v oblasti fyzických osob

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, upravuje režim odpisů hmotného majetku, a to v případě podmínek, při jejichž splnění lze uplatnit odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu, avšak pouze v situaci, kdy dochází ke změně daňového rezidentství poplatníka z České republiky do zahraničí a v opačném směru ze zahraničí do České republiky.

První situace, tj. změna daňového rezidentství poplatníka z České republiky do zahraničí, je řešena rozšířením použitelnosti již stávajících pravidel zakotvených v § 26 odst. 7 zákona o daních z příjmů, který upravuje právě podmínky, při jejichž splnění lze uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu.

Druhá situace je řešena analogicky, jako je řešeno doposud přeřazení hmotného majetku daňového nerezidenta do stálé provozovny umístěné na území České republiky. Technicky je tato novela řešena zejména novým zněním § 32d zákona o daních z příjmů.

§ 26 odst. 7, § 32d, § 38ma odst. 1 písm. d).

Třicátým dnem po jeho vyhlášení; zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv dne 19. 6. 2024, tj. zákon nabyl účinnosti dnem 19. 7. 2024.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, upravuje několik opatření, která se dotýkají daně z příjmů fyzických osob.

Prvním z nich je zmírnění podmínek, které jsou nastaveny pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí v § 4 zákona o daních z příjmů. Jedná se o podmínku vynaložení prodejem získaného příjmu na obstarání vlastní bytové potřeby. Před touto novelou bylo pro dosažení podmíněného osvobození příjmu z prodeje nemovité věci podle § 4b odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů mj. nutné oznámit správci daně získání těchto prostředků, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo. Pokud tedy poplatník chtěl využít tuto možnost k dosažení osvobození příjmů, avšak neoznámil získání příjmů z prodeje nemovité věci v zákonem stanovené lhůtě, osvobození příjmů nebylo možné použít, a to přesto, že poplatník prodejem získané finanční prostředky v zákonem stanovené lhůtě proinvestoval do pořízení vlastní bytové potřeby. Zmírnění tedy podle novelizovaného znění § 4b odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů spočívá v tom, že oznámení o získání finančních prostředků již nebude podmínkou pro uplatnění uvedeného osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob. Oznamovací povinnost však i nadále zůstává zachována.

V případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti novela zákona o daních z příjmů přináší několik změn. První z nich se týká ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance ve formě použití zařízení péče o dítě předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona jeho rodinným příslušníkem. Výslovně se stanovuje způsob ocenění tohoto nepeněžního příjmu. Nepeněžní příjem zaměstnance se ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Nebo se použije nejvyšší měsíční úplata za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. K tomu je třeba dodat, že způsob ocenění volí zaměstnavatel. Další úprava reaguje na osvobození zaměstnaneckých benefitů, kdy se potvrzuje, že od daně jsou osvobozeny nepeněžní příjmy z účasti na veškerých společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, a to včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem. Poslední změna je korekcí konsolidačního balíčku (zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů) v oblasti osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, a sice na stravování bývalých zaměstnanců. Výslovně se tedy upravují podmínky, při jejichž splnění lze takový příspěvek zaměstnavatele na straně bývalého zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobodit.

V neposlední řadě se v § 38 odst. 9 zákona o daních z příjmů stanoví, že poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je podle zákona o účetnictví účetní jednotkou a jehož měnou účetnictví je cizí měna, bude při výpočtu daně z příjmů postupovat tak, jako by jeho měnou účetnictví byla česká měna.

Další úpravy zákona o daních z příjmů se týkají daně z příjmů právnických osob. Vzhledem k zaměření tohoto článku jim nebude věnována další pozornost.

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, plynoucí ode dne 1. 1. 2023 se nepoužije § 4b odst. 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a použije se § 4b odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije na příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a u něhož lhůta podle § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplyne po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 4 tohoto zákona použijí § 6 odst. 9 písm. g) a § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodů 4 a 16 tohoto zákona.

Na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. 1. 2024.

Ustanovení § 6 odst. 3 a 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2024.

Ustanovení § 38 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 23 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 23 tohoto zákona.

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 19. 6. 2024.

§ 4b odst. 2 a 3, § 6 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 9 písm. g) a t), § 6 odst. 17, § 25 odst. 1 písm. h) a k) a § 38 odst. 9.

Dnem 1. 7. 2024, s výjimkou ustanovení

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části druhé, čl. III tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2024, s výjimkou úpravy § 38 přidáním nového odstavce 9, která nabývá účinnosti dnem 20. 6. 2024 [viz písm. a) ve výčtu účinnosti].

Pozorný čtenář si všimne, že ve výčtu změn v účinnosti jsou pod písm. b) shora uvedeného výčtu uvedeny ještě další body v čl. III, tj. body, které jsou součástí novely zákona o daních z příjmů. Tyto novelizační body se týkají úprav osvobození zaměstnaneckých benefitů z účasti na veškerých společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, a to včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování bývalých zaměstnanců. Protože byl zákon vyhlášen dne 19. 6. 2024, nabývají tyto změny účinnosti 1. 7. 2024 (první den prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení), což je stejné datum účinnosti, jaké je stanoveno pro celý zákon. Ačkoliv jsou tedy tyto změny zahrnuty ve výjimkách, vzhledem k datu vyhlášení zákona výjimku z účinnosti fakticky nemají. Důvod, proč byl zvolen tento složitý postup pro stanovení účinnosti, byl zjevně ten, že v době přípravy zákona nebylo jisté, kdy zákon nabyde účinnosti. Zároveň bylo nutné, aby tyto změny nabyly účinnosti co nejdříve po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, má povahu legislativně technické úpravy, a nepředstavuje tudíž věcnou změnu. V návaznosti na nově zavedený způsob stanovení minimální mzdy a související úpravu zákoníku práce, kdy tento zákon již neobsahuje zmocnění vlády ke stanovení sazeb minimální mzdy, ale k vyhlášení měsíční a hodinové minimální mzdy, došlo i k terminologické úpravě definice minimální mzdy pro účely daní z příjmů.

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 31. 7. 2024.

§ 21g odst. 1.

Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8, 23, 27 a 29 a části jedenácté, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2025.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části třetí, čl. V tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 8. 2024 (první den kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona), protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, reaguje na poněkud překotný vývoj v režimu dohod o provedení práce. Legislativní úprava zákona o daních z příjmů, která reagovala na režim tzv. „oznámené dohody“ a která byla zavedena shora komentovaným zákonem č. 163/2024 Sb., byla tímto zákonem ještě v témže roce (!) znovu upravena. Dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně tu budou podléhat při splnění všech podmínek uvedených v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů příjmy

V této souvislosti ještě upozorním na to, že podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí od 1. 1. 2025 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 11 500 Kč a výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 500 Kč (bližší informace jsou uvedeny níže ve výčtu podzákonných právních předpisů).

Druhá změna zákona o daních z příjmů se rovněž týká daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a navazuje na úpravu daňového režimu tzv. zaměstnaneckých benefitů, které byly provedeny konsolidačním balíčkem. Osvobození vybraných nepeněžních příjmů zákonem o daních z příjmů vyjmenovaných zdrojů bylo právě konsolidačním balíčkem zastropováno do výše poloviny průměrné mzdy [§ 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů]. Touto novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zvýšení limitu pro osvobození z poloviny průměrné mzdy na celou průměrnou mzdu za zdaňovací období. Týká se to však omezené skupiny nepeněžních příjmů ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Pro úplnost je třeba dodat, že podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů se průměrnou mzdou pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů⁾. Průměrná mzda je pro rok 2025 podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení ve výši 46 557 Kč (bližší informace jsou uvedeny níže ve výčtu podzákonných právních předpisů u nařízení vlády č. 282/2024 Sb.).

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 27. 12. 2024.

§ 6 odst. 4 písm. a) a b) a § 6 odst. 9 písm. d).

Dnem 1. 1. 2025, s výjimkou čl. VII, který nabývá účinnosti dnem 31. 12. 2024, a s výjimkou čl. V bodů 4 až 12, které nabývají účinnosti 1. 1. 2026.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části druhé, čl. III tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2025, protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

V tomto případě se jedná o nepřímou novelu zákona o daních z příjmů, a to prostřednictvím novely zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem tedy dochází k prodloužení platnosti vybraných opatření až do roku 2026, avšak se zpětnými účinky i na rok 2024, protože poslední prodloužení, které bylo provedeno konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů), bylo o jeden rok, tj. na rok 2023.

Až do roku 2026 tedy bude možné uplatnit nezdanitelnou část základu daně z titulu poskytnutých bezúplatných plnění (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů) až do výše 30 % základu daně. Prodloužení platnosti se vztahuje i na účel, kterým je obranné úsilí Ukrajiny. Dále se prodlužuje též osvobození příjmu zaměstnance ve formě poskytnutého ubytování, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem. Rovněž se prodlužuje platnost osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů fyzických osob poskytnutých za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny (tj. z perspektivy příjemce takového bezúplatného plnění). V neposlední řadě se prodlužuje i opatření v oblasti daňových výdajů, kdy za daňové výdaje bude možné nadále uznat i výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, a to na účely, na které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění (tj. i na obranné úsilí Ukrajiny), přičemž i nadále platí, že v takovém případě nelze související bezúplatné nepeněžité plnění současně uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 10. 2. 2025.

Dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části šesté čl. VII bodů 6 až 9, bodu 12 a čl. VIII, které nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2025.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace je zapracována v části osmé, čl. X tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 11. 2. 2025 (den následující po dni vyhlášení), protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, zavádí obdobný režim pro osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, jako mají příjmy z prodeje cenných papírů. Nově tedy bude i pro příjmy z prodeje kryptoaktiv platit osvobození o daně z příjmů fyzických osob, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Osvobození od daně z příjmů fyzických osob v tomto režimu se nebude aplikovat na elektronické peněžní tokeny.

Dále se zavádí osvobození příjmu z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let. Doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou bylo toto kryptoaktivum ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod kryptoaktiva nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. Doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv. Osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Při výměně kryptoaktiva jeho vydavatelem za jiné kryptoaktivum se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka nepřerušuje. Osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv z titulu splnění časového testu se bude vztahovat i na elektronické peněžní tokeny, protože v tomto ohledu žádná výjimka do zákona u časového testu nebyla zavedena.

Rovněž se na příjmy z prodeje kryptoaktiv bude nově vztahovat omezení pro osvobození příjmů do výše 40 000 000 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů).

Tato novela zákona o daních z příjmů není doprovázena žádným přechodným ustanovením.

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 14. 2. 2025.

§ 4 odst. 1 nová písm. zj) a zk) a § 4 odst. 3.

Dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části osmnácté, čl. XVIII tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 15. 2. 2025 (den následující po dni vyhlášení), protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, navazuje na změny zákona o vysokých školách a je úpravou spíše technickou. Předmětem úpravy je v § 38l zákona o daních z příjmů upřesnění způsobu prokazování studia zletilého dítěte na střední nebo vysoké škole v zahraničí, na zahraniční vysoké škole v České republice nebo ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňovaném na území České republiky českou právnickou osobou, a to pro účely prokázání nároku na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c zákona o daních z příjmů).

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 28. 2. 2025.

§ 38l odst. 4.

Prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části třetí, čl. IV tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 3. 2025 (první den prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení), protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, obsahuje několik opatření, která se dotýkají daně z příjmů fyzických osob.

Prvním z nich je úprava daňového režimu příjmů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnaneckými opčními programy. Jde tedy o úpravu daňového režimu, který byl zaveden zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, s účinností od 1. 1. 2024. Změna spočívala v zákonem nastaveném odložení zdanění příjmu zaměstnance v podobě rozdílu mezi cenou uhrazenou zaměstnancem a tržní cenou podílu v obchodní korporaci do zákonem stanoveného okamžiku v budoucnu (např. okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plyne příjem ze závislé činnosti u zaměstnavatele, tj. obchodní , v níž drží zaměstnanec podíl, okamžik převodu tohoto podílu atd.). Odložení zdanění bylo do zákona zakotveno jako povinné, tj. zaměstnavatel nemohl zdanit uvedený příjem zaměstnance v okamžiku jeho vzniku, ale musel zdanění odložit až do některého ze zákonem vyjmenovaných okamžiků.

Zde komentovanou novelou zákona o daních z příjmů, která byla provedena zákonem č. 84/2025 Sb., se z povinného režimu odložení zdanění stává režim dobrovolný. Pokud tedy bude chtít zaměstnavatel i nadále zdanění příjmu zaměstnance z uvedeného titulu v čas odložit, odklad zdanění se použije, pouze pokud zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci. Vzhledem k tomu, že tato změna režimu z povinného na dobrovolný vešla v účinnost až v roce 2025, přičemž nelze vyloučit, že by tento režim někteří zaměstnavatelé využili již v roce 2024, je tato úprava doprovázena přechodným ustanovením (jeho text je uveden níže).

Dalším opatřením je opět reakce na změny provedené zákonem č. 462/2023 Sb. V tomto případě se úprava týká daňové podpory produktu spoření na stáří, kdy se novelou zákona o daních z příjmů zajistí, že se spořící doby pro účely posouzení doby trvání daňově podporovaného produktu spoření na stáří podle § 15b odst. 4 zákona o daních z příjmů budou sčítat, pokud poplatník při zániku daňově podporovaného produktu v důsledku zániku poskytovatele produktu nebo zániku jeho oprávnění k činnosti vloží naspořené peníze a majetek do 1 měsíce na nově sjednaný daňově podporovaný produkt spoření na stáří, nebo jsou-li naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny při zániku daňově podporovaného produktu z jiného důvodu na nově sjednaný daňově podporovaný produkt spoření na stáří. Společnou podmínkou v obou případech je, že zaniklý i nově sjednaný daňově podporovaný produkt spoření na stáří musí být stejného druhu nebo se musí jednat o převod mezi penzijním připojištěním se státním příspěvkem a doplňkovým penzijním spořením. I v tomto případě bylo cílem zajistit použitelnost tohoto opatření již od 1. 1. 2024, proto i tato úprava je doprovázena přechodným ustanovením (jeho text je uveden níže).

Další úpravy jsou spíše technického charakteru, kdy se do § 24 odst. 2 písm. zs) bod 2 upřesňuje daňová uznatelnost výdajů v podobě příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty. V § 35d se pak formalizuje podoba dvou žádostí v otázce daňového bonusu, které se nově dostávají do režimu § 72 daňového řádu jako formulářová podání (na tuto úpravu navazuje vyhláška č. 76/2025 Sb., kterou se formuláře vyhlašují; bližší informace jsou uvedeny níže v komentáři k této vyhlášce).

Poslední úprava je vtělena do přechodného ustanovení a je opět reakcí na dříve schválené úpravy zákona o daních z příjmů, v tomto konkrétním případě v rámci konsolidačního balíčku. Problém se týká daňového režimu státní podpory stavebního spoření. Pokud dochází k výplatě státního příspěvku na stavební spoření po 1. 1. 2024, může vyplacená částka obsahovat i státní podporu, na jejíž připsání vznikl nárok v letech předchozích, tj. do 31. 12. 2023 (jde tedy o v minulosti připsanou, ale nevyplacenou státní podporu stavebního spoření), kdy však byla státní podpora stavebního spoření od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Pokud došlo k výplatě státní podpory stavebního spoření v roce 2024 a později, tato částka v úhrnu mohla překročit 50 000 Kč a podle obecného pravidla by celá částka státní podpory stavebního spoření, která se však nasčítala za celou dobu stavebního spoření, podléhala zdanění. Přechodné ustanovení tedy zajišťuje, že nový daňový režim státní podpory se nebude týkat té části státní podpory, která se vztahuje ke kalendářním rokům před účinností konsolidačního balíčku (obecně konsolidační balíček nabyl účinnosti 1. 1. 2024), a to tak, že část státní podpory, resp. zálohy státní podpory připsané za kalendářní roky před účinností konsolidačního balíčku (tj. za kalendářní rok 2023 a kalendářní roky dřívější) bude od daně z příjmů osvobozena podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů, a to ve znění před nabytím účinnosti konsolidačního balíčku. Úplné znění přechodného ustanovení je uvedeno níže.

Ustanovení § 6 odst. 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona, se použijí pro podíl nebo opci nabyté zaměstnancem přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona pouze tehdy, oznámí-li zaměstnavatel správci daně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona, že ustanovení § 6 odst. 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona, na tento podíl nebo opci použije. Pokud zaměstnavatel neučiní oznámení podle věty první, považuje se příjem zaměstnance podle § 6 odst. 14 a 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona, z nabytí podílu nebo přede dnem nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona za příjem zúčtovaný ve druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti čl. VIII bodů 1 a 2 tohoto zákona nebo za příjem ve zdaňovacím období roku 2025.

Ustanovení § 15b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije již od zdaňovacího období roku 2024. Pro účely § 15b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se za zaniklý daňově podporovaný produkt spoření na stáří považuje také zaniklé penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá před 1. 1. 2024, pokud příspěvky na ně mohly být odečteny od základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. 1. 2024.

Na státní podporu podle zákona upravujícího stavební spoření vyplacenou ode dne 1. 1. 2024 se v části odpovídající zálohám státní podpory připsaným za kalendářní roky předcházející kalendářní rok 2024 použije § 4 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. 1. 2024 a nepoužije se § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2024.

Zákon byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen dne 27. 3. 2025.

§ 6 odst. 3 písm. c), § 6 nový odst. 18, § 15b nový odst. 7, § 24 odst. 2 písm. zs) bod 2. a § 35d odst. 5, 9 a nový 10.

Dnem 1. 5. 2025, s výjimkou ustanovení

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části sedmé, čl. VIII a čl. IX (přechodná ustanovení) tohoto zákona, je pro vybrané novelizační body stanovena jiná účinnost. Jedná se o novelizační body 1 a 2 a na ně navazující přechodné ustanovení pod bodem 1, které se týkají změny v daňovém režimu příjmů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnaneckými opčními programy, kdy se z povinného režimu odložení zdanění stává režim dobrovolný. Tyto novelizační body tedy nabývají účinnosti 1. 4. 2025 (první den prvního kalendářního měsíce následujícího o dni vyhlášení; viz písm. e) ve shora uvedeném výčtu výjimek z účinnosti).

Ostatní novelizační body (vč. přechodných ustanovení) nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2025, protože nejsou uvedeny v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

V další části tohoto článku uvádím přehled vybraných sdělení a podzákonných právních předpisů, které obsahují úpravy zejména některých parametrů důležitých pro aplikaci zákona o daních z příjmů. Předpisy a sdělení jsou řazeny chronologicky tak, jak byly publikovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů při výpočtu některých parametrů pracuje s průměrnou mzdou, kterou se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, je toto nařízení vlády pro zákon o daních z příjmů klíčové. Podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro rok 2025 se tedy průměrná mzda podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení z údajů za rok 2023, tzn. jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023. Průměrná mzda pro rok 2025 tedy činí 46 557 Kč (43 682 × 1,0658 = 46 556,2756; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 46 557).

Uvedený parametr je podstatný pro určení výše sazby daně z příjmů fyzických osob, protože podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů je sazba daně vázána na násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 se tedy sazba daně 23 % uplatní pro příjem přesahující částku 1 676 052 Kč (36násobek průměrné mzdy, tj. 36 × 46 557 = 1 676 052).

V případě zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů bude sazba daně 23 % aplikována pro část základu pro výpočet zálohy přesahující částku 139 671 Kč (3násobek průměrné mzdy, tj. 3 × 46 557 = 139 671).

Dále je průměrná mzda klíčovým parametrem pro určení výše paušální zálohy, resp. paušální daně (§ 38lk, resp. § 7a odst. 6 zákona o daních z příjmů), a to v části povinných pojistných, avšak pouze pro první pásmo paušálního režimu. Pro druhé a třetí pásmo paušálního režimu jsou i v případě povinných pojistných stanoveny pevné částky. Jak vyplývá z § 38lk zákona o daních z příjmů, paušální záloha pro zvolené pásmo paušálního režimu zahrnuje zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů (ta činí podle § 38lk odst. 7 zákona o daních z příjmů pro první pásmo paušálního režimu částku 100 Kč a zůstává nezměněna).

Podle § 5b odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, činí součin měsíčního vyměřovacího základu pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň, stanoveného podle § 14 odst. 3 platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Podle § 14 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro první pásmo paušálního režimu výše měsíčního vyměřovacího základu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první téhož paragrafu zvýšeného o 15 %, podle které měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí pro rok 2025 nejméně 35 % průměrné mzdy. Jak již bylo uvedeno, za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda pro rok 2025 tedy činí 46 557 Kč (43 682 × 1,0658 = 46 556,2756; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 46 557). Měsíční vyměřovací základ pro první pásmo paušálního režimu pro poplatníky v paušálním režimu tedy činí 15 169 (46 557 × 35 % = 16 294,95 × 1,15 = 18 739,1925; zaokrouhleno 18 740). Záloha na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u poplatníka v prvním pásmu paušálního režimu činí 5 473 Kč (18 740 × 29,2 % = 5 472,08; zaokrouhleno 5 473).

Podle § 8a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) záloha na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se pro zvolené pásmo paušálního režimu stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 téhož zákona z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu stanoveného v § 3a odst. 5 téhož zákona pro zvolené pásmo paušálního režimu. Pro první pásmo paušálního režimu je vyměřovacím základem minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda pro rok 2025 tedy činí 46 557 Kč (43 682 × 1,0658 = 46 556,2756; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 46 557). Minimální vyměřovací základ je tedy ve výši 279 342 Kč (46 557 × 50 % = 23 278,50 × 12 = 279 342). Záloha na pojistné na veřejné zdravotní pojištění u poplatníka v prvním pásmu paušálního režimu činí 2 722 Kč (279 342 / 12 = 23 278,50 × 13,5 % = 3 142,5975; zaokrouhleno 3 143).

Paušální měsíční záloha pro první pásmo paušálního režimu pro rok 2025 činí 8 716 Kč (100 + 5 473 + 3 143 = 8 716). Paušální daň v prvním pásmu paušálního režimu za rok 2025 tedy činí 104 592 Kč (8 716 × 12 = 104 592).

Dnem 1. 1. 2025.

Podle § 111 odst. 3 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) je měsíční minimální mzda součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Sdělením Ministerstva financí č. 251/2024 Sb., o vyhlášení predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025, byla zveřejněna predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 v částce 49 233 Kč. Nařízením vlády č. 285/2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, vláda s účinností od 1. 10. 2024 nařídila koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 ve výši 0,422. Měsíční minimální mzda pro rok 2025 tedy činí 20 800 Kč (49 233 × 0,422 = 20 776,326; zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru podle § 111 odst. 3 zákoníku práce, tj. na 20 800 Kč). V § 111 odst. 7 písm. b) zákoníku práce je pak Ministerstvu práce a sociálních věcí uložena povinnost do 30. 9. ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásit pro následující kalendářní rok měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pro rok 2025 tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto povinnost splnilo právě shora uvedeným sdělením č. 286/2024 Sb., kterým byla vyhlášena měsíční minimální mzda pro rok 2025 ve výši 20 800 Kč, což odpovídá shora uvedenému propočtu.

Podle ustanovení § 21g odst. 1 zákona o daních z příjmů se minimální mzdou pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy

Z uvedeného tedy plyne, že vyhlášená minimální mzda pro rok 2025 dopadne na dále uvedená ustanovení zákona o daních z příjmů. Dále je z uvedeného ustanovení zřejmé, že se vychází z částky minimální mzdy tak, jak je vyhlášena sdělením č. 286/2024 Sb., tzn. bez jakýchkoliv případných úprav. Ve všech níže uvedených parametrech se tedy od 1. 1. 2025 bude vycházet z minimální mzdy ve výši 20 800 Kč.

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů:

.

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí ze stávajících 680 400 Kč (tj. 36 × 18 900 Kč = 680 400 Kč) na 748 800 Kč (tj. 36 × 20 800 Kč = 748 800 Kč).

Dalším ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů:

Dojde tedy od 1. 1. 2025 ke zvýšení uvedeného limitu vybraných příjmů pro účely nároku na daňový z 113 400 Kč (tj. 6 × 18 900 Kč = 113 400 Kč) na 124 800 Kč (tj. 6 × 20 800 Kč = 124 800 Kč).

Změna minimální mzdy se dotýká i následujících ustanovení § 35d zákona o daních z příjmů, avšak v tomto případě se jedná o rozvedení podmínek uvedených v ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů:

Od 1. 1. 2025 se tedy polovina minimální mzdy použitá v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů zvyšuje ze stávajících 9 450 Kč (tj. 18 900 Kč / 2 = 9 450 Kč) na 10 400 Kč (tj. 20 800 Kč / 2 = 10 400 Kč).

Jak již bylo uvedeno u předchozích ustanovení zákona o daních z příjmů, dojde tedy od 1. 1. 2025 ke zvýšení uvedeného limitu šestinásobku minimální mzdy z 113 400 Kč (tj. 6 × 18 900 Kč = 113 400 Kč) na 124 800 Kč (tj. 6 × 20 800 Kč = 124 800 Kč) a v případě poloviny minimální mzdy ze stávajících 9 450 Kč (tj. 18 900 Kč / 2 = 9 450 Kč) na 10 400 Kč (tj. 20 800 Kč / 2 = 10 400 Kč).

V návaznosti na § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se částka rozhodného příjmu zaměstnanců pro účast na nemocenském pojištění zvýší od 1. 1. kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu, přičemž rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení, vyhlašuje na základě zákonného zmocnění Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením výši této částky pro rok 2025, tj. 4 500 Kč.

Tento parametr je důležitý pro rozhodnutí, zda lze příjem zaměstnance podrobit dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, či nikoliv [§ 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů].

Ve vazbě na povinnost uloženou Ministerstvu financí podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb.) Ministerstvo financí stanovilo podrobnosti údajů ve formulářových podáních, a to formou otisku jednotlivých formulářů v přílohách vyhlášky. Součástí této vyhlášky je tak i novela vyhlášky č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (u fyzických osob se jedná zejména o daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob, dále také o vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických i právnických osob).

Formuláře upravené podle této vyhlášky jsou k dispozici jak v tištěné podobě u jednotlivých územních pracovišť finančních úřadů, tak i v elektronické podobě na stránkách Finanční správy ČR https://financnisprava.gov.cz/v sekci „daňové tiskopisy“.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů právnických osob, pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a pro vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly přede dnem 1. 1. 2024, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů právnických osob, pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a pro vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly ode dne 1. 1. 2024 a skončily přede dnem 31. 12. 2024, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; pro tato daňová tvrzení a tato vyúčtování lze použít vyhlášku č. 525/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Dnem 1. 1. 2025.

Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku se podle § 190a odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje podle odstavce 3

Paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro rok 2025 činí 4,80 Kč.

Tento parametr je důležitý při aplikaci § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů, který upravuje vynětí příjmů zaměstnance z předmětu daně z příjmů fyzických osob v případě plnění poskytovaných zaměstnavatelem na náhradu nákladů spojených s výkonem práce zaměstnance z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem.

Dnem 1. 1 2025.

Komentovaná vyhláška tedy vedle samotných údajů o sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely cestovních náhrad poskytuje ve vazbě na zákon o daních z příjmů klíčový parametr pro zjištění výše osvobozeného příjmu zaměstnance v souvislosti s poskytováním příspěvku na stravování.

Podmínky pro osvobození příspěvku na stravování zaměstnance poskytnutého zaměstnavatelem je upraveno v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zjednodušeně řečeno, ať již bude příspěvek zaměstnavatele v peněžní, či nepeněžní formě, bude u zaměstnance osvobození omezeno úhrnnou výší 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

U stravného podle § 176 odst. 1 zákoníku práce se stanovila jeho výše na 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. Od 1. 1. 2025 se tedy jedná o příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným, v částce 123,90 Kč (tj. 70 % ze 177 Kč).

Dnem 1. 1. 2025.

V návaznosti na § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona o nemocenském pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši této částky vyhlašuje na základě zákonného zmocnění Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Pro rok 2025 je výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 11 500 Kč od 1. 1. 2025.

Tento parametr je důležitý pro rozhodnutí, zda lze příjem zaměstnance plynoucí na základě dohody o provedení práce podrobit dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, či nikoliv (§ 6 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů).

Ve vazbě na povinnost uloženou Ministerstvu financí podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb.) Ministerstvo financí stanovilo podrobnosti údajů ve dvou dalších formulářových podáních (žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech a žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění), a to formou otisku jednotlivých formulářů v přílohách vyhlášky.

Vyhláška reaguje na novelu § 35d zákona o daních z příjmů, která byla provedena zákonem č. 84/2025 Sb. (bližší informace jsou uvedeny výše u komentáře k tomuto zákonu).

Formuláře upravené podle této vyhlášky jsou k dispozici jak v elektronické podobě na stránkách Finanční správy ČR https://financnisprava.gov.cz/v sekci „daňové tiskopisy“.

Dnem 1. 5. 2025.