Další díl článku z cyklu plných mocí vymezuje způsoby, kterými lze učinit plnou moc vůči správci daně. Nejdříve článek pojednává o způsobech činění podání dle § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “). Poté se článek zaměřuje na specifické způsoby činění plných mocí a v této souvislosti se zabývá také judikaturou Nejvyššího správního soudu, která způsoby činění plné moci při správě daní liberalizovala. Následně se tento článek zabývá formálními požadavky na podpis plné moci při správě daní.
Formální aspekty plných mocí při správě daní
JUDr.
Radek
Ondra,
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj
|
Poznámka: Níže uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autora, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy České republiky, a tedy nemůže založit nebo změnit případnou správní praxi v dané oblasti.
|
Obecné způsoby činění podání dle § 71 daňového řádu
Jak již bylo avizováno, tento článek pojednává o některých specifikách způsobů činění plných mocí vůči správci daně. Pro vysvětlení všech specifik způsobů činění plné moci vůči správci daně tato kapitola nejdříve obecně pojedná o způsobech činění podání vůči správci daně, které jsou společné pro plné moci i pro ostatní podání při správě daní. Za tím účelem je třeba také objasnit příslušnou terminologii, která se způsoby činění podání souvisí.
Podle § 70 odst. 1 daňového řádu je podání úkonem osoby zúčastněné na správě daní směřujícím vůči správci daně. Dle autorova názoru se jedná o projev vůle osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Cíle tohoto projevu vůle mohou být různé. Tímto cílem může být jednak dosažení vzniku, změny nebo zániku subjektivních práv a povinností vyplývajících ze správy daní (např. uplatnění plné moci u správce daně, odvolání plné moci apod.). Dále cílem podání může být např. zjištění či ověření určitých skutečností (např. dotaz na správce daně) či pouhé splnění povinnosti stanovené správcem daně, aniž by toto mělo vliv na práva a povinnosti osoby zúčastněné na správě daní apod.
Vymezení podání a některá terminologie s tímto související
Ust. § 71 odst. 1 daňového řádu uvádí, že podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu. Jestliže je podání činěno v listinné podobě či ústně do protokolu, podle § 71 odst. 2 daňového řádu musí být podepsáno osobou, která podání činí. Samotný podpis je tedy esenciální náležitostí podání, které je činěno v listinné podobě či ústně do protokolu. Ust. § 71 odst. 1 za středníkem daňového řádu dále uvádí, že elektronicky lze po