Metodické pokyny GFŘ k osvobození od daně z nemovitostí 2025/2026

Vydáno: 19 minut čtení

Osvobození od daně neboli daňová výjimka (tax exemption) představuje snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládou daňovým subjektům – fyzickým nebo právnickým osobám, přičemž se může vztahovat na majetek, příjem, transakce či další operace. V praxi se lze setkat s poskytnutím částečné nebo úplné úlevy od daní či snížením daňových sazeb. Osvobození od daně je tedy legislativní výjimkou z obecného pravidla narozdíl od absence zdanění ve specifických situacích a definuje část předmětu, která není zákonem vyžadována, aby byla zahrnuta do základu daně.

 

Metodické pokyny GFŘ k osvobození od daně z nemovitostí 2025/2026
Ing.
Petr
Koubovský
V závislosti na konkrétní jurisdikci se lze setkat s různou mírou i preferencemi osvobození od daně. V obecné rovině daňové zákony rozlišují zpravidla 3 základní formy osvobození od daně:
úplné osvobození (používá se při splnění všech podmínek),
částečné osvobození (vztahuje se zpravidla pouze na částku, resp. určitý procentuální podíl),
a nezdanitelné minimum (tj. daněprosté minimum, a to z důvodu omezení neefektivního výběru velmi malých částek).
V rámci daňově-právního systému hledejme smysl osvobození od daně zejména v podpoře specifických sociálních skupin (nízkopříjmové domácnosti, držitelé ZTP), ochraně veřejného zájmu (přírodní památky, veřejná zeleň), podpoře neziskových aktivit (školství, zdravotnictví), tedy snížení daňové zátěže u subjektů, které plní nezastupitelnou společenskou funkci.
Hlavní důvody a zároveň příklady osvobození jsou pozemky zvláště chráněných území, remízky, meze či ochranná pásma vodních zdrojů, stavby a pozemky veřejné infrastruktury či poskytující služby či sloužící školám, zdravotnickým zařízením, muzeím, galeriím.
Samotné osvobození cíleně ulevuje od zdanění tam, kde by to bylo společensky nežádoucí nebo nespravedlivé a nalezneme jej upraveno v ustanovení § 4 a § 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen „ZDNV“). Jedna věc je smysl, resp. úmysl, druhá je výklad zákonných ustanovení a v neposlední řadě pak také kontrola naplnění podmínek jeho aplikace ze strany státní správy. A právě na výklady a nastavení určitých pravidel zaměříme naši pozornost v dalších části prostřednictvím vydaných metodických pokynů (informací) GFŘ v nedávné době a současnosti.
 
Metodické pokyny (informace) GFŘ