Povolovací řízení po novele zákona o spotřebních daních

Důvodem nové právní úpravy byla narůstající tendence rizikového chování subjektů s možností vzniku vysokých nedoplatků na spotřebních daních potažmo též daňových úniků. V rámci přípravy novelizačního zákona byly zvažovány dvě varianty řešení výše nastíněného problému, a to, zjednodušeně řečeno, stoprocentní krytí budoucí daňové povinnosti formou zajištění daně nebo zpřísnění podmínek pro nakládání s vybranými výrobky³⁾. První z variant byla zamítnuta z důvodu vysokého zatížení podnikatelské veřejnosti, kdy by dopady na subjekty v podobě vyššího zajištění byly plošné bez ohledu na rizikovost subjektu.

Zvolena byla druhá varianta, která eliminuje rizikové subjekty jak na počátku (posuzování splnění podmínek pro vydání povolení), tak v průběhu (ověřování plnění podmínek pro trvání povolení) tak, aby podnikání v oblasti nakládání s vybranými výrobky bylo umožněno pouze osobám skýtajícím dostatečné záruky plnění všech povinností.

V rámci zvolené varianty si pak novelizační zákon kladl za cíl zpřehlednit a sjednotit dosud roztříštěnou úpravu povolovacího řízení se zachováním specifičnosti jednotlivých typů povolení.⁴⁾

Obecná ustanovení o povolovacím řízení jsou upravena v části druhé zákona o spotřebních daních v § 43a až § 43q. Odlišnou úpravu najdeme v ustanoveních upravujících jednotlivé typy povolení.

Zůstal zachován charakter povolovacího řízení jako řízení čistě návrhového. Zájemce o vydání povolení podává návrh na vydání povolení nově na tiskopise vydaném Ministerstvem financí příp. na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

Zákon o spotřebních daních už tedy výslovně neupravuje údaje povinně uváděné v návrhu. Tyto údaje vyplývají z tiskopisu. Ministerstvo financí tiskopisy připravuje ve spolupráci s celní správou tak, aby tiskopisy obsahovaly všechny údaje, které jsou pro účely povolovacího řízení a následnou řádnou správu spotřebních daní nezbytné.⁵⁾ Přestože zákon údaje explicitně nevyjmenovává a ponechává je pouze na tiskopise, prostor pro libovůli ohledně předepisovaných údajů zde není. Tvůrce tiskopisu je vázán povinností požadovat pouze údaje potřebné pro správu daní, jak vyplývá z § 43b odst. 4 písm. b) zákona o spotřebních daních a ze základních zásad a cíle správy daní. Jediným požadavkem, který zákon o spotřebních daních výslovně uvádí, jsou údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability.

Návrh na vydání povolení je možné učinit i elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Elektronickým podáním se ve smyslu § 71 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) rozumí odeslání datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslané prostřednictvím datové schránky.⁶⁾

Podle § 43b odst. 3 zákona o spotřebních daních musí být z tiskopisu patrné, které údaje budou uvedeny v povolení, a z těchto údajů ještě rozlišení, které lze měnit pouze na žádost držitele povolení a které z moci úřední. Toto rozlišení je důležité s ohledem na ustanovení upravující změny povolení, které bude rozebráno dále.

Všechny tiskopisy k povolovacímu řízení jsou k dispozici na internetových stránkách celní správy (www.celnisprava.cz), a to v podobě interaktivních formulářů usnadňujících vyplňování.⁷⁾

Podání návrhu na vydání povolení je zpoplatněno správním poplatkem.⁸⁾

Novelizační zákon zavedl postup k odstranění pochybností jako speciální institut pro řešení vad návrhu na vydání povolení. Tímto postupem se ale odstraňují vady obsahové nikoliv formální. Bude-li podání obsahovat formální vady, tj. takové vady, pro které nebude způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, uplatní se § 74 daňového řádu, kdy správce daně navrhovatele vyzve k jejich odstranění.

Teprve formálně perfektní podání bude správce daně zkoumat po obsahové stránce a v případě shledání vad - nesprávnosti či neúplnosti údajů uvedených v návrhu bude následovat postup k odstranění pochybností.⁹⁾

Ve výzvě k odstranění pochybností musí být zjištěné vady dostatečně konkretizovány. Správce daně musí své pochybnosti zformulovat tak, aby navrhovateli bylo srozumitelné, co má vysvětlit, doložit, doplnit či změnit. To samozřejmě nezbavuje navrhovatele jeho důkazního břemene ohledně jím tvrzených skutečností.¹⁰⁾

Pro odstranění pochybností poskytne správce daně navrhovateli dostatečnou lhůtu.¹¹⁾

Pokud lhůta marně uplyne, tj. navrhovatel se ani nepokusí pochybnosti správce daně rozptýlit, správce daně řízení o povolení zastaví. V případě, kdy subjekt reaguje, ale pochybnosti správce daně přetrvávají, bude správce daně rozhodovat meritorně, v tomto případě o zamítnutí návrhu na vydání povolení tak, jak je rozebráno níže. S ohledem na závažnost takového rozhodnutí je více než žádoucí, aby správce daně v případě, kdy se jedná o aktivního, spolupracujícího navrhovatele, tomuto poskytl součinnost k odstranění pochybností.

Na základě podaného návrhu musí správce daně posoudit, zda žadatel splňuje podmínky, na základě nichž může být povolení vydáno. V rámci novelizačního zákona byla zvolena konstrukce, kdy zákon o spotřebních daních nově upravuje podmínky obecného charakteru, tj. podmínky společné pro více typů povolení. U jednotlivých typů povolení jsou pak upraveny další podmínky¹²⁾ nebo odchylky¹³⁾ právě od obecné úpravy.

Podmínkami pro vydání povolení jsou obecně spolehlivost, bezdlužnost, ekonomická stabilita, oprávnění k provozování živnosti a skutečnost, že se žadatel nenachází v likvidaci nebo v úpadku.

Podmínky pro vydání povolení musí žadatel splňovat po celou dobu trvání povolení. Nejsou-li podmínky v době trvání povolení nadále plněny, správce daně je oprávněn povolení zrušit, resp. zrušit s odkladem. Právní úprava tak zásadním způsobem reaguje na předchozí negativní zkušenosti správců daně, tj. na situace, kdy některé podmínky, které byly posuzovány před vydáním povolení, přestaly být držitelem povolení splňovány až v průběhu trvání povolení, avšak správce daně nemohl na tuto skutečnost reagovat odnětím povolení.

Podmínka spolehlivosti má zaručit, aby nakládání s vybranými výrobky v určitých případech¹⁴⁾ bylo umožněno pouze osobám, které skýtají dostatečnou záruku, že jejich jednání bude probíhat v souladu s právními předpisy. Kritéria spolehlivosti upravuje § 43d odst. 1 zákona o spotřebních daních. Vzhledem ke skutečnosti, že plnění podmínky spolehlivosti již bylo před novelou zákona o spotřebních daních použito v jiných právních předpisech, které se správou spotřebních daní souvisí,¹⁵⁾ existuje již podle našeho názoru ustálená správní praxe, jak má podmínku spolehlivosti správce daně posuzovat. Ke zjištění, zda jsou kritéria spolehlivosti plněna, musí celní úřad jako správce daně provést tzv. test spolehlivosti. Spolehlivou je podle zákona o spotřebních daní tedy osoba, která je bezúhonná a která v posledních 3 letech závažným způsobem neporušila daňové, celní nebo účetní předpisy. Okruh osob, které musí podmínku spolehlivosti splňovat, stanoví přímo zákon.¹⁶⁾ Vzhledem k tomu, že jednotlivá kritéria spolehlivosti jsou vázána na běh času¹⁷⁾, musí být stanoven rozhodný okamžik, od něhož se příslušná, zákonem stanovená doba počítá. Rozhodným okamžikem tak bude den vydání rozhodnutí o návrhu, den rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení. To platí i v případě, kdy k vydání rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení dojde z moci úřední v důsledku ověřování plnění podmínek správcem daně v průběhu trvání povolení.

Bezúhonnost osoby, jako jedno z kritérií spolehlivosti, je vázána pouze na vybrané druhy trestných činů, tj. trestné činy proti majetku a trestné činy hospodářské.¹⁸⁾ Za bezúhonnou je pak považována osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro vybraný trestný čin nebo na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.¹⁹⁾ Jestliže je tedy prokázání bezúhonnosti vázáno na pravomocné rozhodnutí o vině, nemůže správce daně vydat negativní rozhodnutí, i když je z jemu dostupných informací známo, že proti osobě je vedeno trestní řízení pro vybraný trestný čin a je zde důvodný předpoklad, že pro tento trestný čin bude odsouzena. Je však povinností správce daně získané informace dále prověřovat a následně postupovat v souladu s § 43c odst. 3 a § 43m odst. 2 písm. b) zákona o spotřebních daních. Bezúhonnost osoby ověřuje správce daně, přičemž záleží na okolnostech, zda bude navrhovatel povinen poskytnout tomuto správci součinnost, či nikoliv. U státních občanů České republiky nebo právnických osob, které mají sídlo na území České republiky, nemusí tyto osoby bezúhonnost prokazovat výpisem z Rejstříku trestů. Celní úřad je oprávněn nahlížet do rejstříku²⁰⁾ a zjistit si informaci sám. I v tomto případě však existuje výjimka, pokud se státní občan České republiky bude zdržovat v rozhodném období nepřetržitě více než 3 měsíce na území jiného státu, musí doložit bezúhonnost písemností vydanou tímto státem, popř. čestným prohlášením, není-li příslušným státem písemnost vydávána. U cizinců nebo právnických osob se sídlem mimo území České republiky se bezúhonnost prověřuje jak nahlédnutím do českého Rejstříku trestů, tak i rovnocenných písemností vydaných jiným státem, pokud se tato osoba v rozhodném období na území tohoto státu nepřetržitě 3 měsíce zdržovala nebo sídlila.

Písemnosti, které prokazují bezúhonnost a k jejichž doložení je osoba povinna, nesmí být ke dni podání návrhu starší 3 měsíců. Písemnosti předloží osoba současně s návrhem. Jestliže však podmínku spolehlivosti musí osoba splňovat po celou dobu trvání povolení, je správce daně oprávněn vyzvat osobu k předložení nové písemnosti prokazující bezúhonnost.²¹⁾

Druhým kritériem pro posuzování podmínky spolehlivosti je posuzování, zda osoba navrhovatele v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové, celní nebo účetní předpisy. Je-li navrhovatelem právnická osoba, vztahuje se posouzení tohoto kritéria i na osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby. Tímto je zajištěno, aby nedocházelo k nestandardním přesunům činnosti v oblasti spotřebních daní z rizikových právnických osob na osoby nové. Posuzování tohoto kritéria není jako předchozí vázáno na účinnost novelizačního zákona, tzn., že správce daně přihlíží i ke skutečnostem, které nastaly již před účinností.

Zákon o spotřebních daních vymezení pojmů daňový, celní nebo účetní předpis neobsahuje, stejně tak není definováno ani, co se rozumí závažným porušením těchto předpisů. Posouzení, co vše lze zahrnout pod pojem účetní předpis potíže nečiní. Pojem daňový předpis je podle našeho názoru nutno vykládat v nejužším slova smyslu, tzn., bude se jednat pouze o předpisy, jejichž předmětem je úprava daní jako nedobrovolného a neekvivalentního plnění. Stejně tak bude muset být postupováno u výkladu pojmu celní předpis, kterým rozumíme pouze právní předpisy upravující správy cla a celní řízení, nikoliv předpisy upravující působnost celní správy jako takové.

Daleko důležitější však je výklad pojmu závažné porušení. Jak již bylo řečeno, tento pojem zákon o spotřebních daních používá, aniž by jej blíže definoval. Do účinnosti novelizačního zákona byl pojem závažné a opakované porušení celních a daňových předpisů upraven v § 13 odst. 7 zákona, avšak novelizačním zákonem bylo toto ustanovení zrušeno. Nově je tedy úkolem správní praxe pojem správně vyložit a aplikovat, přičemž je nutné sjednotit výklad i s jinými právními předpisy, které pojem používají.¹¹⁾ Posouzení, zda došlo k závažnému porušení předpisů, musí učinit příslušný správce daně s tím, že je povinen opatřit si všechny podklady, většinou bez nutné úzké součinnosti s prověřovanou osobou. Naproti tomu bude od celního úřadu jakožto správce spotřební daně očekávána úzká spolupráce především s orgány Finanční správy České republiky, a to v oblasti porušení předpisů v oblasti daní, které spravují finanční úřady.

Pro sjednocení správní praxe v oblasti posuzování závažnosti porušení daných předpisů je na internetových stránkách zveřejněn metodický materiál, který uvádí výčet situací, které jsou považovány za závažné porušení právních předpisů.²²⁾ Ačkoliv se nejedná o uzavřený přehled, je tím zajištěna jednota rozhodovací praxe a eliminován prvek svévole správce daně. Závažnost daného porušení daňových, celních nebo účetních předpisů musí být v konkrétním případě najisto postavena prostřednictvím dostatečného odůvodnění rozhodnutí správce daně. Za závažné porušení nelze označit každé porušení daných předpisů, ale pouze porušení, které dosáhne takové intenzity, že jej správce daně shledá za významně ohrožující nebo porušující účel právní úpravy povolovacího řízení, jímž je zejména řádný výkon správy spotřební daně a zamezení činnosti osob, které neposkytují dostatečné záruky pro tento řádný výkon. Závažným porušením předpisů přitom může být i jejich opakované, avšak méně závažné porušení. Správce daně při posuzování porušení daňových, celních a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat například o živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, či jiné osobní překážky, které posuzované osobě bránily v řádném dodržování daňových, celních nebo účetních předpisů.

Na závěr k této podmínce je nutné zdůraznit, že její splnění nemusí prokazovat žadatelé o některé druhy povolení podle zákona o spotřebních daních.²³⁾

Další podmínkou pro vydání povolení je bezdlužnost, kterou navrhovatel, popř. další osoby uvedené v zákoně²⁴⁾, prokazuje, že nemá evidován nedoplatek

Nedoplatkem se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí pouze nedoplatek vymahatelný. Je-li tedy u osoby evidován nedoplatek, u něhož bylo povoleno posečkání, není takový nedoplatek důvodem pro nevydání povolení. Toto ustanovení má svojí logiku, správce daně je však povinen po vydání povolení důsledně sledovat, aby podmínky posečkání byly dodržovány, a v případě nedodržení musí být připraven rychle zasáhnout. Je nutné upozornit, že pod pojem nedoplatek evidovaný u orgánů celní správy lze zařadit i nedoplatky v rámci tzv. dělené správy.

Bezdlužnost u orgánů finanční a celní správy správce daně ověřuje z úřední povinnosti ze svých systémů. Novelizačním zákonem tak došlo k částečnému odstranění nelogické administrativní zátěže, navrhovatel nově předkládá pouze potvrzení o bezdlužnosti na pojistném na zdravotní a sociální zabezpečení. Potvrzení o bezdlužnosti na veřejném zdravotním pojištění musí navrhovatel předložit od všech zdravotních pojišťoven, a to i v případě, kdy aktuálně navrhovatel nezaměstnává pojištěnce dané zdravotní pojišťovny. Nelze totiž vyloučit, že v minulosti tomu tak bylo a nedoplatek je evidován právě k osobě bývalého zaměstnance.

Rovněž podmínka bezdlužnosti musí být plněna po celou dobu trvání povolení. Četnost a způsob prověřování plnění podmínky pak závisí na konkrétním druhu povolení a vybraného výrobku, k němuž se povolení vztahuje.

Na závěr k této podmínce pouze uvádíme, že podmínka bezdlužnosti není vyžadována v případě návrhu na vydání povolení k jednorázovému přijímání vybraných výrobků podle § 23 zákona o spotřebních daních.²⁵⁾

Výše uvedené podmínky pro vydání povolení byly v jisté podobě v zákoně o spotřebních daních upraveny i před novelizačním zákonem. Naproti tomu je zcela nově koncipována podmínka ekonomické stability držitele povolení. Ačkoliv i v minulosti se celní úřady jako správci daně při vydání povolení zabývaly tím, zda navrhovatel bude schopen dostát s ohledem na svoji ekonomickou situaci svým závazkům v oblasti spotřebních daní, bylo velmi obtížné povolení v případě negativního hodnocení navrhovatele nevydat. K posouzení ekonomické stability navrhovatele, popř. držitele povolení, je třeba vycházet ze zákonem stanovených kritérií.²⁶⁾ K posouzení těchto kritérií (ukazatelů) se provádí finanční analýza, v níž dojde k hodnocení navrhovatele. Pro zabezpečení transparentního posuzování jednotlivých kritérií byla zveřejněna informace, jaké vzorce jsou pro výpočet jednotlivých ukazatelů používány.²⁷⁾ Na základě zpracované finanční analýzy a dalších významných okolností správce daně zkonstatuje, zda navrhovatel je ekonomicky stabilní či nikoliv. Negativní finanční analýza tak bez dalšího ještě neznamená, že subjekt nebude podmínku ekonomické stability naplňovat. Správce daně je povinen v rámci hodnocení přihlédnout i k dalším významným skutečnostem, kterými jsou např. dosavadní chování navrhovatele v jiných oblastech správy daní nebo rizikovost konkrétního vybraného výrobku, k němuž se povolení vztahuje.²⁸⁾

Pro posouzení ekonomické stability a provedení finanční analýzy je třeba shromáždit podklady, přičemž ty, které si nemůže správce daně opatřit sám, musí předložit navrhovatel. Rozsah posuzovaných podkladů bude ovlivněn především délkou podnikatelské činnosti navrhovatele.²⁹⁾

Pro zpracování finanční analýzy musí být osobami s delší podnikatelskou činností předloženy zejména

Kromě těchto podkladů by navrhovatel měl předložit i další podklady, které mohou mít vliv na jeho hospodaření.³⁰⁾ Jak již bylo uvedeno výše, podklady ve většině případů bude muset předložit přímo navrhovatel, pokud ale např. bude přiznání k dani z příjmů včetně všech kompletních příloh již jednou elektronicky poskytnuto příslušnému správci daně - finančnímu úřadu - vyžádá si je celní úřad od finančního úřadu v rámci spolupráce mezi správci daně sám. V průběhu posuzování návrhu na vydání povolení je správce daně oprávněn vyzvat navrhovatele k doložení dalších podkladů, které mohou významným způsobem přispět ke správnému posouzení ekonomické stability. Správce daně by v rámci výzvy měl vždy důsledně odůvodnit, proč jsou požadované podklady potřeba, a zároveň musí stanovit navrhovateli dostatečnou lhůtu pro odpověď, a to z důvodu, aby jeho rozhodnutí rozptýlilo obavy z možného svévolného jednání.

Výsledek finanční analýzy je významným vodítkem pro konečné posouzení podmínky ekonomické stability. Vždy však bude záležet na tom, o jaký typ povolení navrhovatel žádá, resp. s jakým vybraným výrobkem a jak velkým množstvím tohoto výrobku, z něhož nebyla dosud odvedena spotřební daň, hodlá nakládat. Bude-li navrhovatel shledán jako finančně nestabilní, ve většině případů mu pravděpodobně nebude povolení vydáno. Ale i finančně nestabilnímu subjektu může být nakonec povolení vydáno, právě s ohledem na další významné skutečnosti, které riziko potenciálního daňového nedoplatku eliminují. Může se jednat jak o dosavadní zkušenosti celního úřadu jako správce daně s navrhovatelem a jeho platební morálkou, zároveň bude vždy hodnocen druh a množství vybraného výrobku. Důležitá bude zcela jistě i komunikace správce daně s navrhovatelem, který má možnost navrhnout řešení, které bude oběma stranami akceptovatelné. V tomto případě se však správce daně může dostat „na tenký led“, neboť nemůže vyžadovat plnění dalších opatření nad zákonem stanovený rámec. Správce daně by měl postupovat v obdobných případech obdobně, aby tak vyvrátil možné obavy ze svého svévolného jednání.³¹⁾

Bude-li navrhovatel shledán finančně stabilním pouze do takové výše, která nebude dosahovat předpokládaným daňovým povinnostem v oblasti spotřebních daní, bude správce daně postupovat obdobně. V takovém případě by ale správce daně měl vždy v rámci komunikace s navrhovatelem navrhnout případnou úpravu návrhu na vydání povolení s tím, že bude na navrhovateli, zda návrh na vydání povolení upraví či nikoliv.³²⁾ Bude-li z výsledku finanční analýzy zřejmé, že je navrhovatel schopen dostát svým daňovým povinnostem bez problému, správce daně již s největší pravděpodobností nebude další skutečnosti významné pro posouzení ekonomické stability zkoumat. Je však nutné mít na zřeteli, že pro posouzení ekonomické stability není rozhodující pouze případný nedoplatek na spotřební dani, a proto by správce daně minimálně v rámci vyhledávací činnosti měl zkoumat i další okolnosti, které vliv na ekonomickou stabilitu subjektu mít mohou.³³⁾

Na závěr k této podmínce je nutné opět upozornit, že není vyžadována u všech typů povolení podle zákona o spotřebních daních, ale pouze tehdy, kdy hrozí potenciálně vysoký daňový nedoplatek, který nemůže být plně eliminován ostatními podmínkami.³⁴⁾

Dalšími obecnými podmínkami pro vydání povolení je oprávnění provozovat živnost s tím, že toto oprávnění se musí vztahovat k výkonu činnosti související s příslušným povolením a dále skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku. Drobná, avšak významná změna provedená novelou zákona se týká právě insolvenčního řízení. Podle předchozí úpravy bylo důvodem pro zahájení řízení o odnětí povolení zahájené insolvenční řízení, což v konečném důsledku mohlo vést i k šikanóznímu jednání vůči některým držitelům povolení ze strany konkurence. Nově je tak podmínka svázána až s rozhodnutím o úpadku. Tyto další obecné podmínky pak nejsou opět vyžadovány u všech povolení podle zákona o spotřebních daních.³⁵⁾

Kromě obecných podmínek je u některých typů povolení ještě vyžadováno splnění podmínek speciálních. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky byly stanoveny i v předchozí právní úpravě nejsou v rámci tohoto článku opětovně uváděny.³⁶⁾

Zůstala zachována lhůta pro rozhodnutí o návrhu v délce 60 dnů ode dne podání návrhu příp. ode dne odstranění vad či pochybností s možností jejího prodloužení nejblíže nadřízeným správcem daně ve zvlášť složitých případech a s nutností vyrozumět o tomto prodloužení navrhovatele.³⁷⁾

Podle § 43i zákona o spotřebních daních správce daně vydá povolení, pokud jsou splněny podmínky pro vydání povolení. Zvolená zákonná textace „vydá povolení“ napovídá, že i nadále se jedná o nárokové rozhodnutí, kdy správci daně nesvědčí správní úvaha. Jsou-li podmínky povolení naplněny, musí správce daně vydat pozitivní rozhodnutí.

V případě, že podmínky pro vydání povolení naplněny nejsou, správce daně návrh zamítne.

Aktuální znění zákona o spotřebních daních již neobsahuje výjimku ohledně odůvodňování v případě kladného rozhodnutí. Rozhodnutí o návrhu bude tedy vždy odůvodněno a je proti němu připuštěno odvolání dle § 109 odst. 1 daňového řádu.

V povolení správce daně:

Poslední z uvedených podmínek doznala oproti minulé úpravě změn, neboť dříve mohl správce daně do povolení dát pouze podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložení opatření potřebných k zabránění jejich neoprávněného použití. Tyto podmínky se však pro řádnou správu daní jevily jako nedostatečné. Nově tedy může správce daně stanovit poměrně široký okruh podmínek potřebných pro správu daní, které nemusí být vázány pouze na zabezpečení a zabránění neoprávněného použití vybraných výrobků.³⁸⁾

Držitel povolení je povinen hlásit změny údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí v návrhu na vydání povolení. Nově je stanoveno, že není třeba hlásit změny údajů, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Aby nevznikaly pochybnosti, o které údaje se jedná, je správce daně povinen způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh těchto údajů zveřejnit. Celní úřady mají tyto informace vyvěšeny na úředních deskách (přístupných též na internetových stránkách). Mezi tyto údaje typicky patří: jméno daňového subjektu/držitele povolení, příjmení daňového subjektu/držitele povolení, název právnické osoby, právní forma, identifikační číslo, adresa místa pobytu, adresa místa podnikání, adresa sídla, identifikátor datové schránky.³⁹⁾

Pro oznámení o změně údajů není předepsána povinná forma tiskopisu. Celní správa přesto tiskopis na hlášení změn připravila a je přístupný na výše uvedené internetové adrese. Jeho používání je dobrovolné. Jeho používání autoři příspěvku držitelům doporučují, nejen pro usnadnění práce obou stran, ale i pro vyhnutí se chybám.

V případě, že správci daně vzniknou ohledně údajů uvedených v oznámení pochybnosti o jejich správnosti či úplnosti, vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil. Uplatní se tedy stejný postup k odstranění pochybností jako v případě samotného návrhu na vydání povolení, který je rozebrán výše.

S ohledem na nutnost splňovat podmínky povolení tak, jak je o nich pojednáno výše, po celou dobu trvání povolení, je držiteli v § 43j odst. 2 zákona o spotřebních daních nově uložena povinnost oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Pokud by návrh na vydání povolení včetně sdělení údajů k ekonomické stabilitě byl podán max. 1 měsíc před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, není třeba tyto údaje sdělovat znovu.

Správce daně je oprávněn držitele vyzvat ke sdělení i dalších údajů potřebných pro správu daní, a to kdykoliv v průběhu trvání povolení.

I v této oblasti došlo k výraznému posunu. Nově už správce daně v žádném případě nevydává „změnové povolení“, ale vždy vydává povolení nové, kterým se dosavadní povolení nahrazuje, a může tak učinit i z moci úřední. Samozřejmě platí, že nové povolení lze vydat jen v případě, že jsou plněny podmínky pro vydání povolení.

Nové povolení se bude vydávat v těchto případech:

Ke změně či doplnění podmínek potřebných pro správu daní může dojít i v případě, kdy držitel navrhuje změnu údajů v povolení (typicky změna v množství vybraných výrobků). Změnou se rozumí jak zpřísnění, tak zmírnění podmínek a tato změna je plně v dispozici správce daně (držitel povolení může dát správci daně pouze podnět ke zmírnění podmínek), přičemž správní úvaha správce daně (důvody pro změnu podmínek) musí být seznatelná z odůvodnění nového povolení.

Shodně s předchozí úpravou platí, že správce daně zruší povolení na návrh držitele povolení.⁴⁰⁾ V takovém případě může držitel kdykoliv požádat o povolení nové.

Z moci úřední zruší správce daně povolení v případě, kdy nejsou splněny podmínky pro vydání povolení nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, pokud se jedná o závažné nesplnění těchto podmínek, ať už je tato závažnost spatřována v intenzitě, množství či opakovaní neplnění podmínek stanovených v povolení.

V případě, že nehrozí nebezpečí z prodlení (např. nehrozí-li daňový únik) a zároveň povaha podmínek připouští jejich splnění (nelze dodatečně zhojit např. trestní bezúhonnost držitele povolení fyzické osoby nebo právnické osoby jako takové, nikoliv už např. jejích statutárních orgánů, které může právnická osoba vyměnit), vyzve správce daně před zrušením povolení držitele povolení ke splnění podmínek a stanoví mu za tím účelem lhůtu, která je přiměřená s ohledem na schopnost držitele povolení závadný stav odstranit. Touto výzvou se zahajuje řízení o zrušení povolení. Pokud se držiteli povolení podaří závadný stav odstranit, správce daně řízení o zrušení povolení zastaví. Pokud lhůta marně uplyne, nebo držitel závadný stav neodstraní, správce daně rozhodne o zrušení povolení.

Zároveň s výše zmíněnou výzvou může správce daně rozhodnutím držiteli povolení:

Toto rozhodnutí bude spolu s povolením představovat mantinely, ve kterých může držitel povolení nakládat s vybranými výrobky. Přestože se toto rozhodnutí může jevit jako tvrdé, umožňuje držiteli i nadále podnikat ve zvoleném oboru po dobu odstraňování závadného stavu, byť v omezených podmínkách. Správce daně může dle § 43m odst. 4 a 5 písm. a) i toto rozhodnutí nahradit rozhodnutím novým, přičemž původní rozhodnutí pozbývá účinnosti.

Omezující rozhodnutí pozbyde účinnosti dnem, ve kterém je ukončeno řízení o zrušení povolení, ať už zastavením řízení (držitel splnil podmínky -odstranil závadný stav), nebo vydáním rozhodnutí o zrušení povolení (držitel podmínky nesplnil -neodstranil závadný stav).

Novelizační zákon zavedl zcela nový institut, a to odklad zrušení rozhodnutí. Správce daně může v odůvodněných případech v rozhodnutí o zrušení (ať už je vydáno na žádost držitele či z moci úřední) stanovit, že povolení se zrušuje k určitému dni⁴¹⁾ a současně může držiteli povolení po tuto dobu:

Ze zákona povolení zaniká skončením řízení o pozůstalosti nebo zánikem právnické osoby.

V případě zániku nebo zrušení povolení došlo v nové úpravě jen k dílčím/zpřesňujícím změnám ohledně povinnosti provést inventuru zásob vybraných výrobků a použití zajištění daně.

Na hodnocení dopadů novelizačního zákona na podnikatelskou veřejnost a správu spotřebních daní je ještě brzy. Teprve k 1. červenci 2015 uplynulo přechodné období, které měli i všichni stávající držitelé povolení pro splnění nových podmínek. Správní praxe a případná rozhodovací činnost správních soudů ukáže, zda nová zákonná úprava splnila požadovaný účel.