Vybrané změny v oblasti daně z příjmů schválené v roce 2012 a účinné v roce 2013

Vydáno: 40 minut čtení

V roce 2012 bylo schváleno a vyšlo ve Sbírce zákonů celkem osm novel právních předpisů dopadajících do oblasti daně z příjmů. To se na první pohled může zdát jako poměrně vysoké číslo, nicméně ve většině případů šlo o drobné novely navazující na související změny jiných právních předpisů. V tomto roce také nebyla schválena takzvaná standardní „každoroční“ rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů (dále také jen „ZDP “). Nicméně jedna z těchto novel je velmi důležitá a podstatná a ovlivní mnohé daňové poplatníky, i když není příliš rozsáhlá. Uvedený zákon se nazývá „Změna daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů“. Jde o zákon č. 500/2012 Sb. (dále také „novela“), který obecně nabývá účinnosti dne 1. ledna 2013. Tato novela měla také, jak je známo, velmi pohnutý osud. Nejprve byla načtena jako sněmovní tisk č. 695, kdy se ji nepodařilo vládě po zamítnutí Senátem znovu protlačit v Parlamentu. Na to byla znovu v nezměněné podobě načtena jako sněmovní tisk č. 801. Při tomto druhém pokusu se již podařilo vládě s vypětím všech sil a za pět minut dvanáct zákon schválit. Již nyní se bohužel ukazuje, že tato novela bude v praxi působit mnohé výkladové problémy a nejasnosti, a je velmi pravděpodobné, že některé její části budou v dohledné době posuzovat soudy. Této novele se chceme věnovat v první části našeho materiálu. V druhé části bychom pak již velmi stručně uvedli výčet zbývajících novel dotýkajících se daní z příjmů, které byly publikovány ve Sbírce zákonů v roce 2012.

Vybrané změny v oblasti daně z příjmů schválené v roce 2012 a účinné v roce 2013
Ing. Bc.
Jiří
Nesrovnal
Mgr.
Iveta
Nesrovnalová
1 Zákon č. 500/2012 Sb., zákon o změnách daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
1) - účinnost obecně od 1. ledna 2013 -
Všeobecně lze říci, že tato novela zvyšuje daňovou zátěž především fyzických osob. To prozrazuje i její název, formulující cíl zvýšit příjmy státního rozpočtu.
 
1.1 Daňové restrikce v oblasti paušálních výdajů
 
1.1.1 Omezení výše paušálních výdajů
První restrikce v oblasti paušálních výdajů se týká omezení výdajů, které lze v případě uplatnění výdajů paušálem považovat za daňově
relevantní
. Tato restrikce dopadá pouze na případy, kdy poplatník uplatňuje 40%, resp. 30% paušál. To znamená, že dopadá na příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c), dle § 7 odst. 2 písm. a) až d) ZDP, dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP a dle § 9 ZDP. Nedopadá tedy na paušální výdaje ve výši 80, resp. 60%, to je na příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP a dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP. V této souvislosti může vzniknout legitimní otázka, zda takové odlišné posuzování jednotlivých příjmů je oprávněné a v souladu s ústavním principem, především pak principem zákazu diskriminace. Této otázce se dále podrobněji věnujeme v části 1.3.1. Obecně ale nepovažujeme minimálně za příliš logické, když daňový poradce poskytuje daňové poradenství (a v rámci toho například i poradenství v oblasti účetnictví) na základě zákona č. 523/1992 Sb., musí uvedenou restrikci uplatnit, ale pokud povede například pro klienta účetnictví na základě živnostenského listu, tak se jej již (u takto dosažených příjmů) limit paušálních výdajů netýká.
Daná restrikce spočívá v tom, že paušální výdaje ve výši stanovené procenty uvedenými v zákoně (to je 40%, resp. 30%) je možné uplatnit pouze do limitu příjmů, který byl nastaven na částku 2 000 000 Kč. V případě, kdy poplatník bude mít příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, budou výdaje zastropovány na hodnotě 800 000 Kč (v případě 40% paušálu), resp. 600 000 Kč (v případě 30% paušálu). Při vyšších příjmech se tak bude procentuální výše paušálu limitně blížit nule.
Tato úprava působí určité výkladové problémy. Ty spočívají v otázce, jak bude aplikována v případě, kdy dochází k rozdělování příjmů a výdajů na jiné poplatníky.
1.1.1.1 Spolupráce dle § 13 ZDP
První takovou situací je spolupráce manželů a ostatních osob dle § 13 ZDP. Otázkou je, zda výše popsaný test bude aplikován před nebo až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Domníváme se, že by tento test měl být aplikován teprve až poté, co budou příjmy a výdaje rozděleny na spolupracující osoby, protože ze zákona jednoznačně nevyplývá, že by dané omezení mělo být aplikováno před rozdělením na spolupracující osobu. Stanovisko GFŘ k této věci je však opačné.2)
1.1.1.2 Sdružení dle § 12 ZDP
Obdobná pochybnost vzniká v případě, kdy poplatníci dosahují příjmů v rámci sdružení (§ 12 ZDP). I v tomto případě jsme názoru, že by předmětný test měl být aplikován až po té, co celkové příjmy a výdaje budou rozděleny na jednotlivé účastníky sdružení. Tento výklad podporuje i to, že v případě rovnoměrného rozdělení příjmů a výdajů v rámci sdružení3) je možné, aby jednotliví účastníci sdružení uplatňovali výdaje různým způsobem (paušál nebo skutečné výdaje). Navazující otázkou v případě paušálních výdajů je, zda je dokonce možné, aby jednotliví účastníci sdružení uplatňovali různou procentuální výši paušálních výdajů.4) I když jde o spornou věc, jsme názoru, že ZDP takovýto postup výslovně nevylučuje, a proto by měl být možný.
 
1.1.2 Omezení v uplatňování slev na manželku a daňového zvýhodnění na děti při uplatnění paušálních výdajů
Další restrikce dopadající na poplatníky, kteří uplatňují paušální výdaje, se týká slev na manželku [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP] a daňového zvýhodnění na vyživované děti (§ 35c ZDP). V případě, kdy je u poplatníka součet základů daně, u nichž tento poplatník uplatňuje paušální výdaje (v tomto případě jde o veškeré základy daně, u nichž jsou výdaje uplatňovány paušálem) vyšší jak 50% celkového základu daně, nemůže poplatník uvedené položky uplatnit. I u této úpravy se ukáz