Účtování o transferech aneb prověřte si své znalosti - 1. část

Řešené oblasti v části 1	Bod ČÚS č. 703
Pojem transfer	3.1., písm. a)
Pojem poskytovatel	3.1., písm. b)
Pojem příjemce	3.1., písm. c)
Pojem průtokový transfer	3.1., písm. d)
Pojem zprostředkovatel	3.1., písm. e)
Pojem investiční transfer	3.1., písm. f)
Čerpací účty	3.2*

^* Řeší se stejně jako transfer.

Definici transferu nalezneme v ČÚS č. 703. V souladu s bodem 3.1 písm. a) se . Podle ČÚS č. 703 se jedná o:

může být vodítkem, jak je přijetí/poskytnutí peněžních prostředků právně sjednáno, zda jako , grant, příspěvek či podpora. Důležité ale také je, zda jsou naplněny znaky transferu a zda se tedy o transfer jedná i obsahově, nikoliv jen formálně.

Z ustanovení bodu 3.1. ČÚS 703 vyplývá, že (poskytnutý věcný dar se účtuje na účet 543, přijatý podle druhu věci).

V případech, kdy obec vystupuje je potřeba mít transfer řádně právně definován, a to mj. i kvůli povinnosti schvalování poskytnutí transferů příslušnými orgány obce. V souladu s předpisy může obec (mimo příspěvky zřizovaným PO) poskytovat transfery ve dvou základních režimech, a to v režimu dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), a v režimu finančního daru.

V případě poskytnutí musí být splněny formální náležitosti zákona č. 250/2000 Sb., konkrétně § 10a a následující. Peněžní dar je naopak poskytován v souladu se soukromým právem, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „občanský zákoník“ (§ 2055 a následující). Oba právní tituly mají odlišný právní i schvalovací režim, a jak bude vysvětleno v dalších částech, i režim účetní.

	Částka	Schvalující orgán
Dotace	0,1 Kč až 50 000 Kč	Rada obce
Dotace	Od 50 000,01 Kč	Zastupitelstvo obce
Peněžní dar	0,1 Kč až 20 000 Kč	Rada obce
Peněžní dar	Od 20 000,01 Kč	Zastupitelstvo obce

Poznámka: U peněžního daru je potřeba dát pozor na to, že limit je stanoven jako celkový ve vztahu k poskytnutí jedné FO nebo PO v jednom kalendářním roce (u dotací tato podmínka neplatí).

ČÚS č. 703 v bodě 3.1 také vymezuje případy, které . Jedná se konkrétně o:

Ze znění bodu 3.1 lze dovodit, že (investičních či neinvestičních)transferem není jen investiční příspěvek vlastní PO, z čehož vyplývá, že neinvestiční „provozní“ příspěvek vlastní PO a investiční i neinvestiční příspěvek cizí PO je transferem).

Poznámka: ČÚS č. 703 také stanovuje výjimku pro případy, kdy zřizovatel zřízené PO přeposílá investiční transfer, tedy pro případy průtokových dotací. V těchto případech se nejedná o investiční příspěvek zřízené PO z rozpočtu zřizovatele a je u PO účtován jako transfer (u poskytovatele jen přes průběžné položky (účet 375).

Z definice transferu lze přímo či nepřímo dovodit následující obecné znaky transferu:

Transferová platba je obecný makroekonomický pojem znamenající platbu vlády jiným subjektům, za kterou vláda nezískává protihodnotu. Mezi transferové platby státního rozpočtu patří např. výplaty starobních důchodů, dávek státního pojištění, v nezaměstnanosti apod.

V podmínkách ÚSC lze vysvětlit obdobně. Za poskytnutí peněžních prostředků není poskytována protihodnota, je pouze většinou stanovena povinnost profinancovat peníze na stanovený účel a splnit další podmínky poskytnutí. Je třeba dávat pozor na rozdíl mezi plněním podmínek poskytnutí (účel, doba vyúčtování apod.) a poskytnutím protihodnoty.

Poznámka: Tradiční rozdíl mezi nákupem a transferem vychází i ze skutečnosti, že nákup je spotřebován v účetní jednotce, zatímco transfer je určen ke spotřebě jiného subjektu.

Transfery lze členit podle různých hledisek.

Prvotní členění je vždy

ČÚS č. 703

3.1. Pro účely tohoto standardu se rozumí b) poskytovatelem subjekt, který poskytuje transfer jeho příjemci na základě svého rozhodnutí nebo dohody s příjemcem, včetně organizační složky státu poskytující předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, nebo na základě jiného právního předpisu

3.1. Pro účely tohoto standardu se rozumí c) příjemcem subjekt, který přijímá transfer s cílem zejména úhrady závazku nebo pořízení aktiva

3.1. Pro účely tohoto standardu se rozumí d) průtokovým transferem transfer, u kterého jeho poskytovatel určil příjemce a výši transferu, a účetní jednotka nemá možnost ovlivnit jeho výši ani příjemce a je povinna jej poskytnout příjemci e) zprostředkovatelem vybraná účetní jednotka, která přijímá a poskytuje průtokový transfer

Poznámka: Typicky se jedná např. o dotace na volby. Zprostřed­kovatelem transferu je kraj, obce volí příjem na pol. 4111 (ústředí), kraj z ústředí přeposílá obci.

se transfery dělí na:

Poznámka: Podle bodu 3.1 f) ČÚS č. 703 je investičním transferem „transfer, který je určen k financování dlouhodobého majetku příjemce, který tento dlouhodobý majetek pořizuje, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku.“ Je tedy předpisy definováno, že na pořízení drobného dlouhodobého majetku (účty 018, 028) se má čerpat neinvestiční dotace .

Je určen na pořízení drobného dlouhodobého majetku, zásob, provozních nákladů. Jako příjemce jej účtujeme v příslušném období na účet 672.

Skutečnost, zda se jedná o investiční či neinvestiční transfer, vyplývá z rozhodnutí, smlouvy, popřípadě z obecných podmínek . Pokud bude druh v rozporu s účetními předpisy (např. investiční na výdaj související s investicí), měli bychom požádat o změnu druhu tak, aby odpovídal účetnímu řešení.

U poskytnutých transferů volíme druh podle toho, na co bude transfer u příjemce spotřebován. Účetně jako poskytovatel transferu volíme účet 572, položku RS volíme podle toho, zda se jedná u příjemce o investici (kapitálový výdaj) nebo neinvestici (běžný výdaj).

je pojem ve vztahu k veřejnému rozpočtu. Příjem od/z veřejného rozpočtu, je-li to jako sjednáno. Dotaci obci tedy může poskytnout veřejný rozpočet, obec může dotaci poskytnout jinému veřejnému rozpočtu (obci, kraji) nebo soukromoprávnímu subjektu (FO, PO). Řídí se zákony č. 218/2000 Sb. (pro SR) a 250/2000 Sb. (pro ÚSC a DSO) – podání žádosti, schválení apod.

Rada obce/ZO může rozhodnout o poskytnutí peněžního daru. Dar se volí v případech, kdy obec jako poskytovatel nemá zájem na sledování použití poskytnutých prostředků. Peněžní dar může být i účelový, nesmí být ale požadováno konkrétní vyúčtování transferu (jinak se jedná o dotaci). Příjem peněz od soukromých subjektů není z právního hlediska , ale soukromoprávní dar, nicméně účtování se odvíjí od toho, zda je či není případně sjednáno vyúčtování (resp. nakolik je stanoveno účelové použití daru).

Je vhodné si vždy dopředu krok po kroku definovat jednotlivé kategorie, které mají následně vliv na konkrétní účetní postupy, schvalování a na celý proces administrace transferu.

Závěrem uvedeme nejčastější příklady transferů v praxi měst a obcí (z pozice příjemce i poskytovatele).

Jedná se pravděpodobně o nejčastější typ transferů u obcí, PO a DSO.

Příjemci jsou Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv a další subjekty, jejichž je obec členem (např. DSO). V případě členských příspěvků je určitá protihodnota poskytována, např. ve zvýhodnění členů v činnosti spolků a sdružení (poskytování metodik a poradenské činnosti členům apod). Protihodnota ale není v přímé vazbě na hodnotu členského příspěvku (není kalkulován na základě poskytovaných služeb členům). Proto v těchto případech volíme transfer.

V praxi se někdy jedná o pojem používaný pro transfer. Je třeba jej nezaměňovat s návratnou finanční výpomocí, což je bezúročná půjčka (u ní není naplněn znak transferu, příjemce má povinnost ji vrátit).

Je vždy potřeba schválit, jakým způsobem se bude obec podílet na spolufinancování:

Poznámka: Pokud se předfinancovává investiční dotace zřízené PO, je v praxi možné a jednodušší neúčtovat o záloze na transfer, ale o investičním příspěvku (přes účet 401).

Dalším příkladem mohou být situace, kdy obec přispívá na výstavbu nebo rekonstrukci majetku jiného vlastníka s tím, že následně dojde k majetkovému převodu obci do vlastnictví. Příkladem může být výstavba kabin pro TJ. Pak bychom volili účet 052 při poskytování příspěvku (jedná se vlastně o pořizování vlastního majetku).

1a, 2b, 3b, 4b, 5c, 6a.

Účtování o transferech aneb prověřte si své znalosti - 2. část