Přehled dalších změn souvisejících s koronavirem

Nejdříve začněme významnou novelou daňového řádu, tedy zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Novela zákona byla zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb., a byla projednávána jako poslanecký tisk č. 841. Zákon je souborem novel těchto daňových zákonů:

Těžištěm navrhovaných změn jsou čtyři tematické celky, kterými jsou:

Zákon zároveň obsahuje dílčí změny právní úpravy, ke kterým dochází na základě vyhodnocení potřeb aplikační praxe, vývoje jiných právních předpisů a judikatury, jakož i na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti.

Je potřeba zdůraznit, že uvedený zákon je reakcí na nepřijetí novely daňového řádu a souvisejících právních předpisů projednávaných jako poslanecký tisk č. 580. Tento zákon byl po vrácení Senátem těsně nepřijat ani poslaneckou sněmovnou, což pro vládu a Ministerstvo financí ČR jako předkladatele znamenalo značný neúspěch.

Novela daňového řádu je poměrně rozsáhlá, má 142 bodů změn a 13 bodů přechodných ustanovení.

Prvním tematickým celkem je tedy podpora elektronizace. Zjednodušení a digitalizace systému správy daní je prezentována jako jedna z priorit veřejné správy, přičemž jedním z hlavních pilířů této priority má být přesun komunikace daňových subjektů se správcem daně jako celku do elektronické podoby, resp. do on-line prostředí. Této oblasti je proto věnován v rámci novely velký prostor.

K tomu je navrhován nový typ daňové informační schránky, která má umožnit činit „předvyplněná“ podání. Z hlediska autorizace podání tak postačí, že toto podání bude učiněno prostřednictvím této schránky, která na vstupu zajistí dostatečné ověření identity příslušné fyzické osoby. Jako autentizační metody se nově předpokládá ověření přes systém datových schránek, ověření přes systém Národní identitní autority a prostřednictvím přidělení přístupových údajů, všechny tyto metody budou sloužit k přístupu do nového typu daňové informační schránky.

Tím by se měl výrazně zvýšit potenciál přístupu daňových subjektů k elektronické komunikaci se správcem daně. Jedná se o projekt prezentovaný jako http://www.mojedane.cz/. K tomu důvodová zpráva uvádí, že se jedná o tvorbu on-line platformy pro komunikaci správce daně s daňovým subjektem, která by kromě podávání v obecné rovině snižovala administrativní zátěž daňového subjektu mnoha různými způsoby, ať už předvyplněním podání, poskytování aktuálních údajů, a to nejen ze spisu, ale například i formou upozornění na zákonné povinnosti daňového subjektu, což v souhrnu představuje podporu správného a snadného placení daní. Přístup k těmto údajům by měl být poskytován opět v co nejširší možné míře, tedy prostřednictvím elektronické identifikace, datové schránky, nebo pomocí přístupových údajů. Současně je nutné zdůraznit, že do daňové informační schránky budou moci přistupovat pouze fyzické osoby, jejichž identita je ověřena, a které k tomu budou nějakým způsobem oprávněné tak, aby byla zachována neveřejnost daňového řízení.

Přijatá právní úprava vychází ze stávajícího konceptu daňové informační schránky a ponechává tento institut fakultativním, přičemž zachovává koncept, na jehož základě může být tento institut centralizován, a tedy využíván společně pro více správců daně. Zásadním posunem oproti stávajícímu stavu je rozšíření legislativního rámce využitelnosti daňové informační schránky nikoli pouze pro získávání vybraných informací ze spisu či evidence daní, nýbrž jako potencionálně moderní multifunkční platformu pro vzájemné předávání širší množiny informací.

Kromě zpřístupnění elektronické komunikace daňového subjektu se správcem daně je nutné též motivovat daňové subjekty pro využívání tohoto způsobu komunikace prostřednictvím výhod pro ně v takovémto jednání obsažených. Jednoznačnou motivací by mělo být prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání a zkrácení lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku. V případě prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání novela prodlužuje současnou tříměsíční lhůtu pro podání daňového přiznání o jeden měsíc v případech, kdy daňový subjekt podává daňové přiznání elektronicky. Příslušná změna je součástí novelizované úpravy § 136 odst. 2 daňového řádu.

Řada změn je navrhována jako forma . Zásadní z pohledu novely je, že nedochází ke sloučení daňové kontroly a kontroly a postupu k odstranění pochybností do jednoho kontrolního postupu a nadále zůstávají oba kontrolní postupy zachovány jako samostatné.

Prvním z cílů v této oblasti je zjednodušení procesu daňové kontroly, hlavním záměrem je zjednodušit proces zahájení a ukončení daňové kontroly, ušetřit náklady na straně veřejných rozpočtů i daňových subjektů a prostor pro obstrukční jednání části daňových subjektů, které se správcem daně nespolupracují.

Daňovou kontrolu je nově možné zahajovat doručením oznámení o zahájení daňové kontroly daňovému subjektu. K doručení může dojít přímo při jednání (typicky při faktické kontrole u daňového subjektu), ale též korespondenčně, čímž má dojít k zamezení možného obstrukčního jednání ze strany kontrolovaných daňových subjektů.

Oznámení o zahájení daňové kontroly je formálním aktem (rozhodnutím), kterým správce daně vymezí předmět a rozsah daňové kontroly. Jde ovšem o rozhodnutí procesní povahy, které má zjednodušenou formu a není možné proti němu uplatnit opravné prostředky. Příslušná úprava je obsažena v novém znění § 87 daňového řádu.

Přijatá úprava má vést k tomu, že k zahájení daňové kontroly není nezbytně nutná součinnost daňového subjektu. Potřeba součinnosti nicméně nastává v případě zahájení faktické kontrolní činnosti u daňového subjektu.

K přeformulaci dochází také v § 88 daňového řádu, který dosud obsahoval úpravu zprávy o daňové kontrole a seznámení s výsledkem daňové kontroly.

Z pohledu ukončení daňové kontroly navržená právní úprava mění mechanismus ukončení daňové kontroly, když vypouští institut projednání zprávy o daňové kontrole a stanoví, že daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole. Materiální charakter projednání (tj. kroku, v němž existuje reálná možnost ovlivnit obsah kontrolních zjištění a následně zprávy o daňové kontrole) má totiž předchozí seznámení s výsledkem kontrolního zjištění, v jehož případě daňový řád předpokládá možnost doplnění tohoto kontrolního zjištění, a který je také součástí změn úpravy daňové kontroly, jak je uvedeno výše. V rámci projednání zprávy o daňové kontrole se již nepředpokládá další doplňování kontrolních zjištění.

Spolu s oznámením o ukončení daňové kontroly je daňovému subjektu doručena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou správce daně. Správce daně již tedy nemusí zprávu o daňové kontrole s daňovým subjektem osobně projednávat. Za seznámení se ze strany daňového subjektu s jejím obsahem se považuje doručení oznámení o ukončení daňové kontroly. Daňový subjekt zprávu o daňové kontrole nepodepisuje. Pokud nedojde k materiálnímu seznámení daňového subjektu se zprávou o daňové kontrole (v důsledku nepřítomnosti či nesoučinnosti při doručení), nemá to na její ukončení vliv.

Nová úprava ukončování daňové kontroly je obsažena v novém § 88a daňového řádu.

K určitým změnám dochází i v úpravě postupu k odstranění pochybností. Do daňového řádu by mělo být výslovně zakotveno pravidlo, podle kterého je možné přejít z postupu k odstranění pochybností do daňové kontroly kdykoli, kdy je to s ohledem na podmínky konkrétního případu potřebné.

Další blok změn představuje , nicméně počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by měly zůstat v zásadě beze změny. Základním východiskem pro systematickou a věcnou revizi sankčního systému v rámci daňového řádu by mělo být rozčlenění sankcí do tří kategorií:

Poslední významná část změn se týká . Cílem nové úpravy je vytvoření koncepce umožňující nezadržovat celý daňový odpočet, ale pouze tu jeho část, o níž vznikly pochybnosti či nejasnosti, a proto je nutné ji podrobit kontrole. Tímto bude umožněno zbývající část daňového odpočtu, resp. vratitelného přeplatku z něj vzniklého, vrátit daňovému subjektu bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností o části, kterou je nutné zkontrolovat.

Za tím účelem se do daňového řádu se navrhuje zařadit institut zálohy na daňový odpočet. Jeho cílem je umožnit dílčí vyplacení nárokovaného daňového odpočtu, který dosud nebyl stanoven. Záloha na daňový odpočet má představovat mechanismus, který může nastoupit v případě, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí před jeho stanovením podrobit kontrolní činnosti. Pokud je ovšem s ohledem na výstupy z vyhledávací činnosti nebo s ohledem na dosavadní průběh kontrolního postupu zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části, potom správce daně může formou zálohy nárokovaný daňový odpočet, resp. nebo jeho část, vyplatit dříve, než dojde k jeho stanovení.

Problematika zálohy na daňový odpočet je upravena v novém § 174a daňového řádu, vypořádání zálohy na daňový odpočet potom v § 174b daňového řádu, upozornit je vhodné také na novou komplexní úpravu vratitelného přeplatku obsaženou v § 155 až 155b daňového řádu.

Zákon č. 283/2020 Sb., nabývá účinnosti k 1.1. 2021 a k jednotlivým změnám určitě bude vhodné se blíže vrátit.

Další důležitou změnou je zákon v oblasti sociálního pojištění. Jedná se o zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, který byl projednávaný jako poslanecký tisk č. 875 (vyhlášen ve Sbírce předpisů ČR jako ). Zákon navrhuje vybraným zaměstnavatelům prominout pojistné za měsíce červen, červenec a srpen, které je povinen platit zaměstnavatel ve výši 24,8 % za zaměstnance.

Podmínky prominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc, tj. za červen, červenec a srpen roku 2020.

Prominutí pojistného bude prakticky prováděno tak, že bude snížen vyměřovací základ zaměstnavatele, respektive nebudou do něho zahrnovány vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce. Pokud se jedná o zaměstnance, kteří pobírají mzdu vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, vyloučena bude právě tato částka, mzda nad tuto hranici do vyměřovacího základu již zahrnuta bude. Limitní částkou je tak mzda ve výši 52 253 Kč.

Na přehledu o pojistném bude zaměstnavatel uvádět jak vyměřovací základ stanovený obecným postupem, tak i vyměřovací základ po výše uvedeném snížení. Snížení nelze uplatňovat zpětně.

Doplňme ještě, že uvedeným zákonem také dochází k prodloužení lhůty pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení tohoto zaměstnání, a to z následujícího pracovního dne do 8 kalendářních dnů.

A dále ještě doplňme, že podle zveřejněného stanoviska GFŘ nemá prominutí pojistného vliv na konstrukci výpočtu základu daně, tedy superhrubou mzdu. Plátci daně, kterých se přijaté změny dotknou, budou standardně navyšovat příjem poplatníka pro účely výpočtu základu daně zpravidla o 33,8 %.

Prvním důležitým materiálem je rozhodnutí čj. 15195/2020/3901-4 o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události, které bylo zveřejněno ve rozhodnutí je označováno jako tzv. Prodlužují se jím a rozšiřují některá prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události způsobené šířením koronaviru. Hlavním důvodem má být to, aby podnikatelé a živnostníci získali ještě více času pro podání svých přiznání a na zaplacení daně z příjmu.

a to jak fyzických osob, tak i právnických osob. Poplatníkům daně z příjmů fyzických a právnických osob se promíjí pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019 v případech, kdy je zákonná povinnost podat daňové přiznání do 1. 4., resp. 1. 7., bude-li daňové přiznání podáno a daň zaplacena do 18. 8. 2020. Pokud do 18. 8. 2020 poplatníci nepodají daňové přiznání a neuhradí daň, budou se jim sankce za pozdní podání a pozdní úhradu počítat od začátku zákonné lhůty, tj. od 1. 4., resp. od 1. 7. a to do dne podání nebo do dne zaplacení.

Dochází tedy k dalšímu posunutí termínu v porovnání s rozhodnutím, které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020.

Prominutí sankcí se nevztahuje pouze na daňové subjekty spravované Specializovaným finančním úřadem (SFÚ), tito poplatníci musí případně podat individuální žádost o prodloužení termínu. Toto ale nebude případ neziskových poplatníků.

Další posunutí termínů se týká která je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí“). Nejdříve připomeňme, že na základě rozhodnutí č. MF-7633/2020/3901-2 o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, které bylo zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 5/2020, byla prominuta pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, u kterého lhůta pro podání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Platilo tedy, že pokud bude toto daňové přiznání podáno do 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání, která by jinak byla uložena podle § 250 odst. 1 daňového řádu.

Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky.

Obdobně je tomu potom také s úhradou této daně, která je splatná poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a to bez ohledu na to, zda je splatná formou zálohy či nikoliv. Na základě výše uvedeného platilo, že pokud bude tato daň či záloha na ní zaplacena nejpozději 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí souvisejících úroku z prodlení.

K tomu je ale nutné doplnit, že v současné době poslanecká sněmovna projednává novelu zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, které přináší do úpravy této daně naprosto zásadní změnu. Jedná se o poslanecký tisk č. 866 a obsahuje novelu tohoto zákona, kterou se celá právní úprava této daně ruší. Na tuto skutečnost bylo nutné zareagovat.

A právě v souladu s předpokládaným zrušením této daně obsahuje výše uvedené rozhodnutí zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 další posunutí termínu pro daň z nabytí nemovitých věcí. V případech daně z nabytí nemovitých věcí, kdy poslední den lhůty pro podání daňového přiznání a splatnost daně nastane v období od 31. 3. 2020 až 30. 11. 2020, budou prominuty sankce související s pozdním podáním daňového přiznání a s pozdní úhradou daně, pokud bude daňové přiznání podáno a daň uhrazena do 31. 12. 2020. Tímto krokem je tak zabráněno tomu, aby v případě, že by zákon o zrušení daně nebyl schválen do 31. 8. 2020, vznikla povinnost daňové přiznání podat a daň zaplatit.

Dále s ohledem na přetrvávající dopady šíření viru SARS-CoV-2 dojde k . Rozhodnutím ministryně financí čj. MF-8592/2020/39-2 ze dne 31. 3. 2020 došlo k hromadnému prominutí této daně po dobu nouzového stavu. Rozhodnutím se promíjí daň z přidané hodnoty, kterou jsou plátci povinni uplatnit při bezúplatném dodání tohoto základního zboží, popř. bezúplatném dodání zboží určeného pro jeho výrobu, a to od skončení nouzového stavu do 31. 7. 2020. V případě, že plátce dodá bezúplatně zboží a bude se na něj vztahovat prominutí podle tohoto rozhodnutí, bude mu nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění zachován.

je daň z přidané hodnoty prominuta pouze tehdy, pokud je dané zboží určeno k výrobě dezinfekčního prostředku, na který se toto prominutí primárně vztahuje, a zároveň je dodáno výrobci, který je oprávněn na základě příslušných právních předpisů dezinfekční prostředky vyrábět. Prominutí tak směřuje na ty výrobce, kteří mají k výrobě dezinfekčních prostředků povolení stanovená příslušnými právními předpisy. Dále bude daň z přidané hodnoty prominuta v případě, že bude bezúplatně dodáno zboží vyjmenované ve výroku VI tohoto rozhodnutí. Nezbytnou podmínkou je skutečnost, že plátce, na jehož zboží se vztahuje prominutí daně z přidané hodnoty, byl oprávněn uplatnit si z předmětného zboží odpočet daně.

Blíže k této problematice viz Finanční zpravodaj č. 9/2020.

Dále rozhodnutím dojde , resp. k prodloužení období, po které již byly správní poplatky prominuty na základě předchozích rozhodnutí zveřejněných ve Finančním zpravodaji. Prominutí vymezených správních poplatků se bude vztahovat na období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020. Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných institutů pro daňové subjekty, jejichž plnění povinností bylo ztíženo v důsledku šíření viru SARS-CoV-2. Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována. Jedná se o správní poplatky za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, za přijetí žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku, za přijetí žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie a za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu.

A závěrem k tomuto rozhodnutí ještě doplňme, že jím dojde též k podle § 38w zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), za podmínky, že oznámení bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020. Podle § 38v zákona o daních z příjmů je lhůta pro oznámení osvobozeného příjmu ve smyslu tohoto ustanovení navázána na lhůtu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem přijat. Důvodem pro prominutí pokuty je tedy zachování stejné tolerance, jaká je tímto rozhodnutím nastavena pro podání ­daňových přiznání k dani z příjmů.

Ještě bychom se krátce zmínili o již výše uvedeném poslaneckém tisku č. 866, kterým se má zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, protože součástí je i novela zákona o daních z příjmů. Související novela zákona o daních z příjmů má 16 bodů a 5 bodů přechodných ustavení. Jak vyplývá z důvodové zprávy, primárním důvodem pro navržené změny v zákoně o daních z příjmů ve spojení se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je odstranit z daňového systému několik nesourodých prvků, resp. prvků, které lze považovat za neoptimální tím, že jsou vzájemně protichůdné. Účelem je tak učinit daňové prostředí jednodušší, neutrálnější a transparentnější s méně daňovými výjimkami, které přináší i méně administrativy. Vzájemná fiskální je pouze důsledkem navrženého odstranění vzájemně protichůdných opatření.

Co se týká jednotlivých změn, tak v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se navrhuje prodloužení lhůty pro tzv. časový test u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, a to ze stávajících 5 na 10 let. Jedná se tedy o úpravu v § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Změna je odůvodňována tím, že prodloužením lhůty pro daňové osvobození příjmů z prodeje nemovitostí dojde k výraznému narovnání investorského prostředí a napomůže se tak širšímu uspokojování bytových potřeb v důsledku současné nedostatečné nabídky nemovitých věcí k bydlení. Cílem tohoto opatření je tedy též zamezit spekulativnímu pořizování nemovitých věci, kdy poplatník již při koupi nemovité věci počítá s tím, že danou věc po pěti letech výhodně prodá, přičemž tento příjem nezdaní.

Další významnou změnou je zrušení odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu, jedná se tedy o uplatnění těchto úroků jako nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Celá úprava obsažená v § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů by měla být zrušena a vymezení bytové potřeby přesunuto do § 4a zákona o daních z příjmů. Změna je odůvodňována kompenzací zrušení daně za nabytí nemovitých věcí, snížením administrativní zátěže spojené s prokazováním skutečností nezbytných pro uplatnění zmíněného odpočtu, a to jak na straně poplatníka a plátce daně, tak na straně správce daně a záměrem redukovat daňové výjimky z placení daní z příjmů. Zároveň se tak přispívá ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému.

Navrhovaná změna se nicméně bude týkat až poplatníků, kteří si na úvěr obstarají bytovou potřebu od 1. 1. 2022. Na bytové potřeby obstarané před tímto datem včetně jejich refinancování se použije dosavadní právní úprava, tj. takovým poplatníkům bude nadále umožněno uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle stávajícího § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Tím odchází k zajímavé situaci, že pokud bude tato úprava o tomto znění schválena, u nemovitých věcí, u kterých došlo k provedení vkladu do katastru nemovitostí od prosince roku 2019, nebude nabyvatel hradit daň z nabytí nemovitých věcí a současně bude umožněno od základu daně odečíst úroky z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu.

V souvislosti se zrušením této nezdanitelné částky se navrhují i odpovídající změny v § 38k a § 38l zákona o daních z příjmů, upravující podmínky pro uplatnění a prokázání tohoto odpočtu od základu daně.

Co se týká nové úpravy obsažené v § 4a zákona o daních z příjmů vymezující bytovou potřebu, smyslem navrhovaného ustanovení je centralizovat podmínky, které musí poplatník splnit, chce-li na svůj příjem uplatnit osvobození podmíněné použitím těchto prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Ve stávajícím znění zákona o daních z příjmů je úprava těchto podmínek roztříštěna do více ustanovení, konkrétně do § 15 odst. 3, vymezujícího pojem bytové potřeby, a do § 4 odst. 1 písm. a) a písm. v) zákona o daních z příjmů, obsahujících podmínky pro použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, aniž by z textace jasně plynul vzájemný vztah těchto ustanovení. V této souvislosti je vhodné odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Afs 86/2015 ze dne 8. 7. 2015.

Další změny souvisí se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí, čímž odpadá možnost uplatnit tuto daň jako daňový náklad či výdaj. Z toho důvodu jsou navrhovány odpovídající změny v § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů a § 24 odst. 2 písm. ch) a písm. u) zákona o daních z příjmů.

Dále bychom se zaměřili na právní předpisy zveřejněné v průběhu května a června roku 2020 ve Sbírce zákonů. Pokud předpisy budeme probírat chronologicky, první je nutné upozornit na zákon č. 230/2020, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Tímto zákonem došlo k prodloužení doby, ve které činí výše ošetřovného za kalendářní den 80 % denního vyměřovacího základu do 30. 6. 2020.

Dále upozorněme na zákon č. 231/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kterým dochází ke zvýšení vyměřovacího základů pojištěnců státu, a to nejdříve od 1. 6. 2020 a následně od 1. 1. 2021. Opět se jedná o reakci na současnou situaci a v tomto případě o posílení prostředků, které plynou do zdravotnictví ze státního rozpočtu.

Dále byl přijat zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na oblast kulturních akcí, který dopadá na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 31. 10. 2020. Zákon zavádí ochranou dobu pro pořadatele kulturních akcí, o kterou se odkládá povinnost pořadatele vrátit již uhrazené vstupné. Ochranná doba počíná běžet dnem oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. 10. 2021. Zákazník může do 31. 3. 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci s tím, že pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby. Dále platí, že po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě.

Zákonem č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, dochází ke snížení penále o 80 %, a to v případě, že zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce květen roku 2020 až červenec roku 2020 ve stanovené lhůtě nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. 10. 2020. Jestliže takto snížené penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení, tzn., že zaměstnavatel jej platit nebude.

Zákonem č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, dochází k odložení spuštění další vlny elektronické evidence tržeb až od 1.1. 2021.

Nařízením vlády č. 265/2020 Sb. se zrušuje nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové nájemného z bytů. To znamená, že končí období, ve kterém nelze zvyšovat nájemné z bytu.

Za upozornění stojí také nařízení vlády č. 268/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2. Nařízením vlády dochází k posunutí termínu ukončení vysílání ve standardu DVB-T z 30. 6. 2020 na 31. 10. 2020.