Specifické případy zápisů v daňové evidenci, 1. část

Vydáno: 31 minut čtení

V tomto článku se budeme zabývat 2 specifickými případy zápisů v daňové evidenci, které mají dopad na daňový základ – rezervami a zápisy výdajů ze služebních cest. V navazujících článcích, které budou uvedeny v dalších číslech časopisu Daně a právo v praxi, se budeme postupně věnovat dalším možnostem optimalizace daňového základu především fyzických osob.

Specifické případy zápisů v daňové evidenci (1. část)
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
 
Rezervy
V průběhu materiálového a hodnotového toku nemusí docházet vždy k bezprostřednímu použití a spotřebě všech peněžních prostředků a okamžitému nákupu dalších hospodářských prostředků. Například některé opravy, zejména investičních celků, jsou natolik finančně náročné, že je zapotřebí velkého množství peněžních prostředků k jejich realizaci a také delší doby k vytvoření odpovídající výše finančních prostředků.
 
Každý ekonomický subjekt může vytvářet rezervy na budoucí výdaje
V některých právních formách skupinového podnikání, tj. u právnických osob například charakteru akciová společnost a družstvo, zákon přímo přikazuje určité zákonné rezervy vytvářet, určuje jejich výši a způsoby doplňování. Fyzických osob (dále jen „FO“) se tato povinnost netýká. Pro FO je možnost vytvářet rezervy na budoucí opravy jedinou zákonem uznávanou rezervou, a to rezervou, která se přímo promítá do daňových výdajů.
Rezervy je tedy možné vytvářet buď ze zákona [zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), ve znění novely č. 211/1997 Sb.], pak vznikají tzv.
zákonné rezervy
, nebo na základě vlastního uvážení, kdy se jedná o tzv.
účetní rezervy
. Rezervy na budoucí výdaje jsou součástí účetních výdajů, v případě tvorby zákonných rezerv jsou součástí daňových výdajů.
 
Pro ekonomické subjekty, které vedou pouze daňovou evidenci, je podstatné, že zákon o rezervách umožňuje vytvářet rezervu na opravy hmotného majetku
Tato možnost je také poměrně často využívána právě s ohledem na poměrně vysoké částky, které jsou s obnovou staršího či poškozeného či málo funkčního majetku spjaty. Proto si tuto možnost a způsob jejího účtování probereme podrobněji.
V prvé řadě se tato možnost týká provozoven, ve kterých se realizuje podnikatelská činnost dané FO. Ale zejména je výhodná pro mnoho podnikatelů, kteří mají své pracovny nebo dílny ve svém rodinném domě.
Rezervu na opravy je možné vytvářet podle zákona o rezervách
pouze k majetku, jehož
doba odpisování je podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), minimálně 5 let
. Znamená to majetek zařazený
do skupiny 2 a výše
. V této skupině je zařazena většina zařízení, přístrojů a aparátů. Nejčastějším případem tvorby rezerv na opravy dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „DHM“) jsou však opravy budov či staveb. V tomto případě zřetelně vystupuje výhoda u těch podnikatelů, kteří mají své dílny, provozovny či kanceláře umístěné ve vlastním rodinném domě, a mohou tedy v případě oprav celého domu alikvotní část oprav započítat do výdajů zahrnovaných do základů daně. Rozpočítání těchto výdajů na zahrnované a nezahrnované do základu daně se pak nejčastěji provádí dle poměru metráže (občansky obývané plochy a plochy určené k podnikání), případně podílu plochy fasády či jiných parametrů, pomocí nichž se dá co nejpřesněji vyjádřit poměr plochy určené k podnikání v domě k ostatním plochám.
Vytváření rezerv na opravu příslušného druhu DHM znamená tvorbu finančních zdrojů na krytí výdajů v budoucích obdobích. Způsob tvorby rezerv a především jejich výše musí být podloženy plánem oprav a jejich rozpočtem, nejlépe firmou, která opravu provede a vyjádřila se tak k předpokládané budoucí ceně opravy. Prokázání a podložení předpokládané výše peněžních prostředků na opravy DHM je důležité proto, že rezervy na opravy DHM jsou v poměrné výši zahrnovány do výdajů běžného účetního období, a ovlivňují tak základ daně z příjmů daného účetního období. Výše rezervy se stanovuje podle jednotlivého DHM určeného k opravě na základě předpokládané výše a charakteru této opravy.
 
Rezervy nelze vytvářet na technické zhodnocení

Související dokumenty

Zákony

119/1992 Sb. o cestovních náhradách
586/1992 Sb. o daních z příjmů
593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
44/1994 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách
211/1997 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
125/1998 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
36/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
132/2000 Sb. o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
220/2000 Sb. o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
309/2002 Sb. o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
262/2006 Sb. zákoník práce

Vyhlášky

366/2016 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2017
440/2016 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad