Pokyn Generálního finančního ředitelství D-22 - fyzické osoby, 1. část

Generální finanční ředitelství vydalo pod číslem jednacím 5606/15/7100-10 dne 6.2.2015 nový pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který nahradil pokyn GFŘ D-6.

Obdobně jako předchozí pokyny má vydaný pokyn zajistit jednotné uplatňování zákona pro daňovou veřejnost a správce daně. V novém textu je připomenuta obecná zásada vyplývající z § 8 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).

Čl. III

Tento pokyn lze poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2014.

Komentář

Pokyn obecně lze použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2014 v souladu s novelou č. 344/2012 Sb. zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozdílnosti některých ustanovení vyplývajících z novely č. 267/2014 Sb. zákona o daních z příjmů lze v označených případech použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2015.

Čl. IV

K § 2

1. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity [(podnikání] samostatnou činnost, zaměstnání apod.).

2. Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.

Komentář

Záměna pojmu „podnikání“ za „samostatnou činnost“ koresponduje se změnou pojmosloví v § 7 v návaznosti na § 420 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve kterém je definována činnost podnikatele. Od pojmu „bydliště“ je třeba odlišit pojem „trvalý pobyt“. Trvalý pobyt je podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, adresa pobytu občana v ČR, kterou si občan zvolí, a není totožný s pojmem bydliště. Pro účely daně z příjmů není rozhodující, zda je poplatník v bytě přihlášen k pobytu či nikoli (i když toto je jeden z nejjednodušších způsobů prokázání bydliště), ale zda skutečně v bytě bydlí. Podle § 8 odst. 3 daňového řádu správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. Ve volbě důkazních prostředků není poplatník nijak omezován. Správce daně poté hodnotí, zda důkazní prostředky potvrzují, resp. dokládají skutečnost tvrzenou poplatníkem.

K § 3 odst. 4 písm. j) bod 1.

Ustanovení se vztahuje i na majetkový prospěch plynoucí poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona v souvislosti s poskytováním bezúročných zápůjček od plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. V případě, že je tomuto poplatníkovi poskytnuta úročená zápůjčka, § 3 odst. 4 písm. j) bod 1. zákona se nepoužije. V těchto případech se jedná o příjem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona, s použitím § 6 odst. 3 zákona pro určení úroku obvyklého.

K § 3 odst. 4 písm. j) bod 2.

Ustanovení se neaplikuje u výpůjčky od plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v případech bezplatného poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely poplatníkovi s příjmy podle § 6 zákona ani v případech jiné zápůjčky od plátce daně z příjmů ze závislé činnosti (pokud není výslovně v § 6 zákona stanoveno, že se jedná o příjem, který není předmětem daně nebo je od daně osvobozen). V těchto případech plyne tomuto poplatníkovi zdanitelná nepeněžní výhoda, která se posoudí jako příjem poplatníka v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona s použitím § 6 odst. 6 zákona v případě použití motorového vozidla a v ostatních případech se pro účely ocenění použije § 6 odst. 3 zákona.

Komentář

Majetkový prospěch fyzické osoby z titulu bezúročné zápůjčky (tj. absence úroku obvyklého), výpůjčky nebo výprosy v roce 2014 nebyl předmětem daně. To platilo i pro bezúročné zápůjčky, výpůjčky nebo výprosy poskytnuté zaměstnancům od zaměstnavatele (v § 6 ZDP chyběla příslušná úprava). Nízkoúročené zápůjčky zaměstnancům od zaměstnavatele však podléhaly zdanění (viz dále).

Od roku 2015 se majetkový prospěch poplatníků daně z příjmů fyzických osob z bezúročné zápůjčky, výpůjčky nebo výprosy (poskytnuté jiným subjektem než je zaměstnavatel) zdaňuje, ale jen za podmínky, že příjmy z takového majetkového prospěchu od téhož poplatníka přesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč a není-li osoba, která poskytuje uvedené plnění, osobou vyjmenovanou v § 4a písm. m) bodech 1. až 3. ZDP. Pokud není předmětný příjem osvobozen od daně podle shora uvedeného, zdaňuje se celý nikoli jen jeho část přesahující stanovený limit.

K § 4

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), mění věcnou podstatu jednotky. Podle právní úpravy platné do 31.12.2013 (§ 2 a § 22 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o vlastnictví bytů“) je vlastnictví tvořeno jednotlivými objekty (jednotkou a dále podílem na společných částech), avšak dle úpravy občanského zákoníku (§ 1159) tvoří byt jako prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci jeden vlastnický objekt (jednotku). Byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné. Předmětem vlastnictví není dle občanského zákoníku byt, ale jednotka. Jednotka je dle § 1159 občanského zákoníku věcí nemovitou. Jednotka vzniklá na základě právních předpisů účinných do 31.12.2013 nemovitostí není. Od 1.1.2014 existují vedle sebe dva druhy jednotek, jejichž právní pojetí se vzájemně liší. Z přechodného ustanovení § 3063 občanského zákoníku vyplývá, že v domech, kde vznikly jednotky podle dosavadního zákona o vlastnictví bytů, zůstane jejich pojetí zachováno i po dni nabytí účinnosti občanského zákoníku. V takovém případě budou po 1.1.2014 převáděny jednotky v právním pojetí podle zákona o vlastnictví bytů, nikoli podle občanského zákoníku, a to i při dalších převodech mezi stávajícími vlastníky jednotek a dalšími nabyvateli. Pokud by chtěli vlastníci jednotek v domě, v němž jednotky vznikly před 1.1.2014, dosáhnout toho, aby byli vlastníky jednotek v právním pojetí podle občanského zákoníku, museli by nejdříve zrušit dosavadní prohlášení a přijmout prohlášení nové, a to za souhlasu všech vlastníků jednotek.

Komentář

Zákon o daních z příjmů musel zohlednit existenci dvou způsobů vymezení bytů a nebytových prostor tak, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci některých poplatníků při osvobození příjmů z prodeje těchto prostor.

K § 4 odst. 1

1. Pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. V případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je třeba splnit podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud měl poplatník v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a prostředky získané prodejem jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti použije na uspokojení vlastní bytové potřeby, je příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků použitých na vlastní bytovou potřebu) osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona. V takovém případě lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje. V případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště, se postupuje také podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.

Komentář

Osvobození jednotky dle podmínek § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona je rozšířeno na jednotku, která může zahrnovat nebytový prostor, kterým je garáž, sklep nebo komora. Dřívější vymezení bytů dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, mohlo zahrnovat i garáž, sklep nebo komoru např. komoru a sklep, která je vedlejší místností bytu jako část bytu nebo garáž, která je společnou částí domu. Po 1.1.2014 mohou být tyto prostory (garáž, sklep, komora) vymezeny jako nebytový prostor vyplývající z prohlášení vlastníka nebo z projektové dokumentace. Doplněním v § 4 odst. 1 a dalších ustanovení se pro tyto případy jejich daňový režim nastavuje stejně. Toto vymezení bytové jednotky se promítá i do dalších odstavců a bodů ustanovení § 4 pod pojmem „těchto nemovitých věcích“.

2. Pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, pokud příjem již není osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, je v případě pozemku se stavbou, jež je podle občanského zákoníku jeho součástí, rozhodující den nabytí pozemku, nikoliv stavby na pozemku.

Komentář

Například nabytí pozemku je v roce 2015 a zřízení stavby v roce 2017. Bude-li prodej nemovité věci (pozemku, jehož součástí je stavba) uskutečněn až v roce 2021 bude příjem z tohoto prodeje osvobozen vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím a prodejem je více než 5 let.

3. Při prodeji majetku ve spoluvlastnictví (nebo části podílu) u majetku, jehož části byly nabyty postupně, se uplatní osvobození příjmu v poměru, v jakém splňují podmínky pro osvobození jednotlivé části takto nabytého majetku.

Komentář

Spoluvlastník vlastní polovinu domu déle než 5 let (podíl na společné nemovité věci). V roce 2015 přikoupí druhou polovinu domu a v následujícím roce 2016 uskuteční prodej domu. Příjem získaný z první poloviny domu je osvobozen vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím a prodejem je více než 5 let. Příjem získaný z druhé poloviny domu osvobozen není vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím a prodejem je méně než 5 let.

4. Dnem „nabytí“ se rozumí zejména

Komentář

Den právních účinků zápisu, nastává pouze v případě, že je toto vlastnické právo zapsáno.

Komentář

Změna pojmosloví a podmínek finančního leasingu dříve pronájem movitých věcí s následnou koupí najaté věci vyplývá z § 21d zákona.

Komentář

Právní úprava obchodních společností dříve mimo jiné společnosti s ručením omezeným je s účinností od 1.1.2014 zařazena v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“).

Komentář

Právní úprava bytového družstva je s účinností od 1.1.2014 zařazena v zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), Díl 2 (§ 727 až 757).

Z hlediska daňového podléhá příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených členstvím v družstvu (družstevního podílu v bytovém družstvu) dani z příjmů fyzických osob podle zákona pokud se na něho nevztahuje osvobození za podmínek stanovených v § 4 odst. 1 písm. r) nebo písm. u) zákona. Při nesplnění podmínek pro osvobození se příjem z převodu družstevního podílu posuzuje jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona. Základem daně je příjem snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažen, což v daném případě je podle § 10 odst. 6 zákona nabývací cena podílu.

Podle § 4 odst. 1 písm. r) zákona je od daně osvobozen příjem z převodu podílu v družstvu (nově obchodní korporaci), přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní před přeměnou obchodní .

Podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona jsou od daně osvobozeny i příjmy z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a poplatník použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě vynaložil na obstarání bytové potřeby v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Co se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí bytovou potřebou, upravuje § 15 odst. 3 zákona.

Komentář

Například dědic zdědí členský a majetkový podíl v družstvu a nestane se členem družstva, majetkový podíl se transformuje ve vypořádací podíl na základě dohody o narovnání s družstvem např. ve výši 500 000 Kč.

Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona se jedná o ostatní příjem, který lze pro účely zdanění snížit podle § 10 odst. 6 zákona o nabývací cenu podílu, v tomto případě o nabývací cenu podílu u zůstavitele např. 200 000 Kč. Vypořádací podíl snížený o nabývací cenu podílu u zůstavitele ve výši 300 000 Kč (500 000 – 200 000) podléhá dani vybírané srážkou podle § 36 zákona.

5. Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně, jak je uvedeno pod bodem 4.

Komentář

Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně, jak je uvedeno pod bodem čtvrtým, z něhož lze odvodit, že dnem prodeje se rozumí u nemovitých věcí den zápisu vlastnického práva poplatníka do veřejného seznamu (§ 1105 a § 1164 občanského zákoníku), právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu (vazba na § 10 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon), nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva, nebo nemovitou věc kupující zaplatil, anebo kdy byla sepsána smlouva darovací.

6. Zahrnutím [nemovitosti] nemovité věci do obchodního majetku poplatníka se rozumí zahrnutí celé [nemovitosti] nemovité věci a u spoluvlastnictví [nemovitosti] nemovité věci zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Přitom není rozhodující, zda vložená [nemovitosti] nemovité věci je zčásti nebo celá používána pro [podnikání nebo jinou] samostatnou [výdělečnou činnost]. dle § 7 zákona.

[5. Platbami přijatými] 7. Přijatou náhradou za ztrátu příjmu se rozumějí zejména náhrady za ztrátu na výdělku, náhrady za zničené, poškozené či odcizené zásoby. Platbami přijatými náhradou za ztrátu [příjmů] příjmu nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých a náhrady za ztrátu důchodu.

8. Veřejnou soutěží se rozumí veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku pořádaná podle § 1772 a násl. občanského zákoníku a veřejný příslib podle § 2884 a násl. občanského zákoníku.

9. Podle § 4 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona se jinými právními předpisy rozumí předpisy, na základě kterých je poskytován příplatek nebo příspěvek k důchodu, například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, nebo zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.

10. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona se za plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti považuje také výplata odstupného Úřadem práce podle § 44a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Komentář

Výplata odstupného je dalším osvobozeným příjmem, který je vyplácen Úřadem práce v období, v němž není zatím vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

...Zpětně vyplacený důchod se nepovažuje za pravidelně vyplácený důchod.

Komentář

Tzn., že podmínky pro osvobození či neosvobození výše starobního důchodu dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona se vztahují pouze na pravidelně vyplácený starobní důchod.

11. K § 4 odst. 1 písm. i) – Za dávky v hmotné nouzi jsou považovány dávky podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Za dávky státní sociální podpory jsou považovány dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

12. Příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem krve a jejich složek a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“) je od daně osvobozen v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona.

Komentář

Uvedené ustanovení zákona osvobozuje příjem ve formě náhrad souvisejících s odběrem, které vymezuje příslušný právní předpis např. výdaje na cestu z místa bydliště do místa odběru, jídlo, nápoje.

13. Podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona se posuzují i příjmy získané ve formě dávek při pracovní neschopnosti od soukromé pojišťovny u poplatníků, kteří se pojistí na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.

14. Převodem [členských práv družstva] podílu v obchodní korporaci se rozumí i převod [práva užívání (nájmu)] družstevního [nájmu] podílu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem téhož bytového družstva (váže se na ustanovení § 601 a § 736 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších přepisů – dále jen „zákon o obchodních korporacích“).

15. Omezení osvobození části příjmu z převodu podílů v obchodní korporaci, který se vztahuje ke zvýšenému podílu plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím od jiného člena dle § 4 odst. 1 písm. r), se vztahuje pouze na situace, kdy k navýšení daňové nabývací ceny podílů dojde po 1.1.2014.

Komentář

V zákonu o obchodních korporacích je stanoveno, že podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí bez bližší specifikace jeho výše. Od roku 2014 byl zákon doplněný tak, aby bylo zřejmé, že při propočtu částky, která se má zdaňovat, se vychází z nabývací ceny podílu v obchodní korporaci, která je současně výdajem. Zdanění tak podléhá pouze příjem odpovídající zvýšení podílu plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí. Toto omezení nelze tedy aplikovat před účinností novely zákona, tzn., před rokem 2014.

16. Podle § 4 odst. 1 písm. t) zákona postupují i poplatníci (fyzické osoby), kteří nejsou účetní jednotkou.

Komentář

Osvobození se váže mimo jiné na na pořízení hmotného majetku či na jeho technické zhodnocení, kterými nejsou na zalesnění půdy (nařízení vlády č. 308/2008 Sb.) ze Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF), a tudíž nemohou být osvobozeny od daně podle § 4 odst. 1 písm. t) zákona. U fyzické osoby (nepodnikatele), která obdržela na zalesnění půdy, se zahrnují v rámci ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona, tj. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.

Z ustanovení § 10 odst. 3 zákona vyplývá, že pokud tyto příjmy včetně eventuálních příjmů z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu úhrnu nepřesáhnou za zdaňovací období 30 000 Kč (tato částka platila již pro zdaňovací období roku 2014 a platí i pro rok 2015), jsou osvobozeny od daně. Příjmy z dotací na zalesnění půdy nad 30 000 Kč ročně se pak uvádějí do daňového přiznání, a to celý příjem. má do určité míry pokrývat výdaje spojené se zalesněním zemědělské půdy. Mezi tyto výdaje může patřit v tomto případě například výdaj za nákup sadebního materiálu, případně výdaj spojený s jeho dopravou, výdaj na oplocení pozemku, chemická ochrana proti hlodavcům. Pokud je to pro poplatníka s příjmy ze zemědělské činnosti výhodnější, může si uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80%. Tuto možnost má jak zemědělský podnikatel, tak i „nepodnikatel“ v návaznosti na § 10 odst. 4 zákona ve vazbě na § 7 odst. 7 písm. a) tohoto zákona.

17. Uplatnil-li poplatník osvobození příjmu získaného jako náhradu (odstupné) za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a tuto náhradu nepoužil na obstarání bytové potřeby ve stanovené lhůtě, zahrne takový příjem mezi zdanitelné příjmy za to zdaňovací období, ve kterém tato lhůta uplynula.

18. Pokud poplatník použije náhradu za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor (odstupné) jiný než garáž, sklep nebo komoru, na obstarání bytové potřeby pouze částečně, je od daně osvobozena pouze ta její část, která byla vynaložena na obstarání bytové potřeby.

19. Za cenné papíry pro účely § 4 odst. 1 písm. [r) a] w) zákona se považují i cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec.

Komentář

Další změny uvedené k § 4 odst. 1 v bodech 1 až 19 souvisí s novými pojmy a instituty uvedenými v nových právních předpisech souvisejících s rekodifikací občanského zákoníku např. místo pojmu „členské práva družstva“ dle zrušeného obchodního zákoníku je pojem „družstevní podíl“ dle zákona o obchodních korporacích.

20. Od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud doba mezi nabytím a převodem přesáhne dobu 3 let, tzv. časový test (§ 4 odst. 1 písm. w) zákona). V případě, že uvedený časový test není splněn, jsou od daně z příjmu osvobozeny pouze příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich úhrn ve zdaňovacím období u poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč, a to dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona (tento postup platí pro zdaňovací období 2014). Od zdaňovacího období 2015 jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. v) zákona, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona. Osvobození z důvodu výše příjmu a časového testu nelze kombinovat. U cenných papírů nabytých do 31.12.2013 platí osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ve znění platném do konce roku 2013, tj. použije se časový test 6 měsíců pro poplatníky, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5%.

Komentář

Tento odstavec je reakcí na změny v zákoně, kdy došlo ke zjednodušení při posuzování tzv. časového testu při osvobození příjmů od daně plynoucí z prodeje cenných papírů. Od roku 2014 se již neposuzuje přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti.

Současně tím došlo počínaje rokem 2014 ke sjednocení doby, která musí uplynout, aby osvobození bylo možné uplatnit. Nově to jsou 3 roky, avšak pro cenné papíry pořízené do konce roku 2013, a na které se v předchozí úpravě zákona vztahoval šestiměsíční časový test (tj. celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti by nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%), je lhůta 6 měsíců zachovaná.

Přechodná ustanovení ke sjednocení časového testu se nezmiňují o prodeji cenných papírů, kde by celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti převyšoval v době 24 měsíců před jejich prodejem 5%, proto zde došlo ke zvýhodnění a od roku 2014 se časový test 3 roky vztahuje i na tyto cenné papíry pořízené do konce roku 2013.

Osvobození od daně lze uplatnit i v případě, že časový test není splněn. Pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů ve zdaňovacím období u poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč. Je potřeba zdůraznit:

Osvobození z důvodu výše příjmu a časového testu nelze kombinovat, například: Poplatník má celkový příjem z prodeje cenných papírů a z podílů připadající na podílový list při rušení podílového fondu za sledované zdaňovací období ve výši170 000 Kč. Částka ve výši 90 000 Kč je příjem z prodeje podílů připadající na podílový list, kdy doba od nabytí do prodeje přesahuje 3 roky, tj. splňuje časový test. Druhá částka příjmů ve výši 80 000 Kč plyne z prodeje akcií nakoupených postupně nebo i najednou, ale k jejich nabytí došlo vždy do 3 let od prodeje, a v tomto případě tak časový test splněný není.

Zásadně poplatník postupuje tak, že nejprve testuje příjem jako celek limitem 100 000 Kč. Zde jej přesahuje, proto až následně prověřuje, zda splňuje časový test. Časový test je splněn u příjmů z prodeje podílů připadající podílový list a částka 90 000 Kč je tak osvobozena od daně. Příjem z prodeje akcií ve výši 80 000 Kč podléhá zdanění a zde lze uplatnit také výdaje – kromě nabývací ceny akcie – i výdaje související s prodejem (tj. nejčastěji odměna obchodníkovi s cennými papíry za zprostředkování obchodu). Příjem z prodeje akcií v tomto případě již nelze testovat na limit 100 000 Kč.

Dále od roku 2015 je v zákoně pojem „prodej cenných papírů“ nahrazen pojmem „úplatný převod cenných papírů“. Důvodem je podchycení dalších transakcí s cennými papíry, které se uskutečňují za protiplnění.

K § 4 odst. 4

Majetkem zahrnutým v obchodním majetku se rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.

K § 4a písm. m) bod 4 – platí od zdaňovacího období 2015

V případě, že úhrn příjmů v podobě majetkových prospěchů od téhož poplatníka přesáhne za zdaňovací období částku 100 000 Kč, jsou zdanitelným příjmem všechny tyto příjmy, nikoli pouze částka přesahující uvedený limit.

Komentář

Majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose, který není předmětem daně v roce 2014 dle ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) zákona je v roce 2015 posuzován v tzv. limitovaném osvobození příjmů do částky 100 000 Kč.

K § 5

K § 5 odst. 3

Ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje [(náklady)] na dosažení, zajištění a udržení příjmů [(dále jen „daňové výdaje“)]. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

Komentář

Doplněný text upřesňuje vznik ztráty na základě skutečného výkonu samostatné činnosti nebo nájmu.

§ 5 odst. 4

1. Pokud poplatník obdržel za některý kalendářní měsíc jen část čistého příjmu (mzdy), považuje se za příjem zaměstnance (v hrubém) v daném kalendářním roce také jen poměrná část zúčtovaného měsíčního příjmu, a to v poměru, v jakém byly uspokojeny jeho nároky v čisté výši. Příjmem v čisté výši se pro tyto účely rozumí úhrn zúčtovaných měsíčních příjmů (včetně zúčtovaných a již obdržených nepeněžních a dále jednorázových příjmů) snížený o příjmy od daně osvobozené a snížený o příslušné pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a o zálohu na daň (po slevě). K případnému měsíčnímu daňovému bonusu se přitom nepřihlíží. To znamená, že se zjistí procento skutečně vyplaceného (obdrženého) čistého příjmu v poměru k čistému příjmu, který měl být poplatníkovi celkem za daný kalendářní měsíc řádně vyplacen, a tímto procentem se vypočte i poměrná výše tzv. hrubého (zdanitelného) příjmu, který se pak považuje za příjem poplatníka v daném kalendářním roce. Obdobně se postupuje při výpočtu poměrné části povinného pojistného placeného zaměstnavatelem a poměrné části sražené zálohy na daň. Nepřihlíží se přitom k příjmům, které jsou od daně z příjmů osvobozené. Procento pro výpočet poměrné části hrubé mzdy, povinného pojistného a sražené zálohy na daň se vypočte jako podíl částky částečně vyplaceného čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc vyplacen, vynásobený stem.

2. Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte jako podíl částky obdrženého čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc obdržen, vynásobený stem, dle následujícího vzorce:

                     OČP
   Procento OČP = ––––––––- x 100
                      ČP
 
Legenda:
OČP = obdržený čistý příjem,
ČP  = čistý příjem, který měl poplatník celkem obdržet.

K § 5 odst. 7

Rokem, v němž poplatník s příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona zahájil činnost, se rozumí rok, ve kterém poplatník začal samostatnou činnost skutečně provozovat nebo majetek pronajímat.

Komentář

Doplněný text „samostatnou“ koresponduje s pojmoslovím v § 7 zákona.

K § 5 odst. 10

Podle § 5 odst. 10 písm. b) zákona se nepostupuje např. v případě záloh na odběr elektrické energie, vodné a stočné, dodávky plynu a v případě nájemného placeného dopředu (pokud z uzavřené smlouvy nevyplývá, že se jedná o zálohu).

K § 6

K § 6 odst. 2

1. Výpočet příjmu zaměstnance stanovený pro účely zjištění základu daně podle § 6 odst. 12 zákona postupem podle § 6 odst. 2 zákona vždy vychází z ceny za pronájem pracovní síly v úrovni bez daně z přidané hodnoty (daň z přidané hodnoty na výstupu nepředstavuje zdanitelný příjem z hlediska daně z příjmů). V případě, kdy je za pronájem pracovní síly fakturována i daň z přidané hodnoty, se při zjištění výše příjmu zaměstnance k hodnotě daně z přidané hodnoty nepřihlíží.

2. V případě zaměstnanců pronajatých agenturou práce se sídlem nebo bydlištěm v zemi EU nebo EHP, která má organizační složku na území České republiky, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, se při zdanění pronajatých zaměstnanců postupuje obdobně jako u tuzemských agentur práce (tzn., nepoužije se pravidlo „60%“).

Komentář

Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie byl od roku 2015 statut plátce daně rozšířen i na shora definované agentury práce, které pronajímají zaměstnance na závislou práci vykonávanou na území České republiky. Povinnosti plátce daně, tj. zejména registrační povinnost, povinnost srážet a odvádět zálohy na daň z příjmů z mezd pronajímaných zaměstnanců v těchto případech již nenese uživatel práce (tuzemský ekonomický zaměstnavatel), ale musí je plnit výše zmíněná organizační složka (stálá provozovna) zahraniční agentury práce, která je posuzována jako formálně právní zaměstnavatel pronajímaných zaměstnanců.

K § 6 odst. 3

1. Při bezúplatném poskytnutí práva na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění , nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění a jejich nižší sjednanou kupní cenou.

Komentář

Opční (akciové) zaměstnanecké programy jsou benefitem, který je nabízen zaměstnancům pro jejich motivaci a udržení. Setkávají se s ním zejména zaměstnanci působící v pobočkách zahraničních firem usazených v České republice.

2. Za příjem ze závislé činnosti se považuje majetkový prospěch ze životního pojištění uzavřeného mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou v případech, kdy pojištěným je zaměstnanec, a to až v okamžiku výplaty spořící části plnění pojišťovnou. Příjmem zaměstnance z rizikové části pojištění je poměrná část pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc. V případě převodu pojistné smlouvy ze zaměstnavatele na zaměstnance je příjmem zaměstnance rozdíl mezi odkupným nabídnutým pojišťovnou a úhradou zaměstnance zaměstnavateli za převod pojistné smlouvy.

3. Příjem ze závislé činnosti je rovněž naturální mzda. Ocenění naturální mzdy u zaměstnavatele, který je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je včetně příslušné sazby DPH.

K § 6 odst. 3 v případě sjednaného úroku a k § 6 odst. 9 písm. v) v případě bezúročných zápůjček poskytnutých od 1. ledna 2015

V případě, že je zaměstnanci poskytnuta úročená zápůjčka, popř. od zdaňovacího období 2015 bezúročná zápůjčka, u které přesahuje výše nesplacené jistiny limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) zákona, ustanovení § 6 odst. 3 zákona se použije jen pro částky nad stanovený limit, který je od daně osvobozen, tj. pro částky nad 300 000 Kč. Pro určení výše úroku obvyklého se pak použije následující postup.

Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin.

Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem úrok nižší, než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.

Komentář

Jak již bylo shora uvedeno, majetkový prospěch zaměstnance z titulu bezúročných zápůjček, výpůjček a výpros poskytnutých zaměstnavatelem nebyl v roce 2014 předmětem daně u zaměstnance. To neplatí pro výpůjčky služebního motorového vozidla, poskytnutého zaměstnanci pro služební a soukromé účely (v § 6 je speciální úprava). Od roku 2015 se majetkový prospěch zaměstnance z bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele zaměstnanci zdaňuje (jeho základ daně zvyšuje o úrok obvyklý), ale jen z části nesplacené zápůjčky nad 300 000 Kč. U nízkoúročených zápůjček (s úrokem nižším nežli je úrok obvyklý) se o rozdíl proti úroku obvyklému zvyšuje základ daně u zaměstnance (platilo i v roce 2014). Pro účely zdanění se výpočet úroku obvyklého (nebo rozdílu proti úroku obvyklému) provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec). Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v daném čase obvykle používán peněžními ústavy v místě sídla či bydliště zaměstnavatele při poskytování peněžních prostředků. Výše úroku obvyklého nemusí být stejná po celou dobu splácení zápůjčky a zaměstnavatel má v tomto případě povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytují a vybrat takový úvěr, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám zaměstnanci poskytuje.

K § 6 odst. 6

V případě, že zaměstnanci je poskytnuto bezplatně motorové vozidlo [k používání] pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí. To znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá.

Komentář

Pro jednoznačný výklad bylo upřesněno, že z daňového hlediska není podstatné, zda služební vozidlo zaměstnanec skutečně používal ke služebním a k soukromým účelům, ale postačí, pokud zaměstnavatel služební vozidlo zaměstnanci k uvedeným účelům poskytl.

K § 6 odst. 7 písm. b)

Za příjem ze závislé činnosti se nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

K § 6 odst. 7 písm. c) a e)

Předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) a e) zákona nejsou plnění např.: [částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje:]

Komentář

Upřesněno dle zákona a vypuštěný text vyplývá přímo z ustanovení zákona.

K § 6 odst. 9 písm. d) a e)

Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, [a nebo na partnerském soužití v souladu se zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,] neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).

Komentář

Podle § 21c ZDP se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. To znamená, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou u zaměstnance osvobozena také nepeněžní plnění, které čerpá manžel/ manželka či registrovaný partner zaměstnance, poskytovaná zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo z nedaňových výdajů. Jedná se o plnění ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení.

Osvobozeným plněním může být i příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, bezplatná nebo zlevněná jízdenka (je-li zaměstnavatel provozovatelem veřejné dopravy). Při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.

K § 6 odst. 9 písm. f)

Do časového období souvisejícího s vykonáváním činnosti nerezidenta na území České republiky se zahrnují nejen všechny dny fyzické přítomnosti daňového nerezidenta na území České republiky, včetně dnů příjezdů a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v České republice), ale i dny, které zahraniční rezident případně stráví mimo Českou republiku, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním nerezidenta na území České republiky, po kterých bylo v jeho zaměstnání na území České republiky pokračováno. Tento způsob počítání dnů se uplatní vždy ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, se kterým Česká republika nemá doposud v účinnosti smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, se kterým je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, se postupuje v souladu s konkrétním zněním ustanovení příslušného článku smlouvy, který buď obsahuje informaci o způsobu počítání dnů (většina novějších smluv), nebo zpravidla umožňuje pouze uplatnění metody tzv. fyzické přítomnosti.

Doplnění předmětného ustanovení o situaci týkající se sportovců, umělců a obdobných činností (daňových nerezidentů) znamená upřesnění, že příjmy z osobně vykonávané činnosti takových osob na území České republiky podléhají v České republice vždy zdanění podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona, tj. uplatní se zvláštní sazba daně [ve výši 15%,] a to bez ohledu na to, po jaké období je tato činnost na území České republiky vykonávána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to, komu takové příjmy plynou [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2. zákona]. Tím je umožněno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé činnosti, popř. příjmů z nezávislého povolání.

[K § 6 odst. 9 písm. g)]

[Bezúplatná plnění v peněžní i nepeněžní formě přijaté v souvislosti se závislou činností nebo s výkonem funkce jsou vždy předmětem daně z příjmů fyzických osob. U zaměstnance (funkcionáře) se tato bezúplatná plnění posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek, který plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem funkce (současným nebo i dřívějším). Výjimkou jsou pouze nepeněžní bezúplatná plnění poskytnutá za podmínek uvedených v tomto ustanovení, u nichž je osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance hodnota až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně. Daňové osvobození se vztahuje na bezúplatná plnění poskytnutá zaměstnanci od téhož zaměstnavatele, přitom hodnotová hranice úhrnné výše 2 000 Kč se u zaměstnance ověřuje u každého zaměstnavatele samostatně. Částka, o níž úhrnná hodnota nepeněžních bezúplatných plnění přesáhne u zaměstnance, a to za každého jednotlivého zaměstnavatele samostatně, ve zdaňovacím období stanovený limit, se zdaní společně s běžnou měsíční mzdou, a to v kalendářním měsíci, ve kterém je bezúplatné plnění poskytnuto, kterým dojde u tohoto zaměstnance k překročení úhrnného limitu pro daňové osvobození.]

Komentář

Text vypuštěn, protože je uveden v ustanovení zákona.

K § 6 odst. 9 písm. i)

Daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se vztahuje za podmínek stanovených v tomto ustanovení také na zaměstnance, který je v České republice daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v České republice nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v [naší] České republice takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v České republice [má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.] má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.

K § 6 odst. [14] 13

Příjmem plynoucím ze zdrojů v zahraničí podle věty druhé se rozumí příjem fyzické osoby ze závislé činnosti [nebo funkční požitek] z jakéhokoliv smluvního státu, se kterým má Česká republika [uzavřela] uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn. nejen ze státu, z něhož plynul poplatníkovi původní příjem ze závislé činnosti [nebo funkční požitek], ze kterého nebyla část daně započtena na výslednou daňovou povinnost v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.

Komentář

Pokud jde o příjmy ze zahraničí (ze státu, se kterým Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojímu zdanění), pak lze tuto smlouvu aplikovat přednostně před tuzemskou úpravou (ZDP), jen pokud je již příslušná smlouva účinná.

K § 7

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy ze [z činností vykonávaných] samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z [pronájmu] nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona), nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.

Komentář

Doplněný text „samostatnou“ a „nájmu“ koresponduje s pojmoslovím v § 7a § 9 zákona. Příjmy ze samostatné činnosti mají i osoby zúčastněné na provozu rodinného závodu, jejíž příjmy jsou uvedeny obdobně jako příjmy spolupracujících osob v § 13 zákona.

2. Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se [nepovažují] také považují příjmy [z činností vykazujících znaky podnikání a jiné] ze samostatné činnosti, [které lze vykonávat pouze na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu] ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného [orgánu a poplatník toto povolení, registraci nebo jiný souhlas příslušného orgánu nemá. Jedná se o příjmy zdaňované podle § 10 zákona.] podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku.

Komentář

Činnost podnikatele dle § 420 občanského zákoníku je definována charakteristickými znaky: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“, které může splňovat i činnost zákonem zakázána, a proto je zakázaná činnost občanským zákoníkem z podnikání vyjmuta i pro účely zdanění dle zákona.

K § 7 odst. 1 písm. a)

1. Zemědělskou výrobou včetně [hospodaření v lese a na vodních plochách s] lesního a vodního hospodářství s odvoláním na § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), se rozumí

Komentář

Úprava textu souvisí s vymezením zemědělské výroby v zákonu o zemědělství a v případě nahrazení textu „pronajatých“ textem „propachtovaných“ úpravou v § 9 zákona navazující na staronový institut „pacht“ dle § 2332 až § 2357 občanského zákoníku. Pacht stejně jako nájem je úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat.

Dále se za zemědělskou výrobu považuje zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.

Komentář

Rozšíření vymezení zemědělské výroby z důvodu vyloučení diskriminace.

2. Příjmy poplatníka – zemědělského podnikatele (dříve samostatně hospodařící rolník) ze zemědělské výroby [který nepodléhá evidenci a není evidován jako zemědělský podnikatel] a lesního a vodního hospodářství, jsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona. Příjmy poplatníka ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem (§ 2e odst. 2 zákona o zemědělství), se posuzují jako příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona.

3. Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k jeho zemědělské výrobě.

4. Neuplatní-li poplatník k příjmům ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona nebo § 10 odst. 1 písm. a) zákona výdaje v prokázané výši, může podle § 7 odst. 7, resp. podle § 10 odst. 4, zákona uplatnit výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů. Od roku 2015 lze výdaje uplatněné 80% z dosažených příjmů uplatnit do částky stanovené zákonem.

Komentář

Úprava textu souvisí s vymezením zemědělské výroby v zákonu o zemědělství a omezením maximální výše tzv. 80% paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 zákona do částky 1 600 000 Kč.

K § 7 odst. 7

1. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v [poslední větě § 11 nebo § 12] § 12 odst. 1 a 2 zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.

2. Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona i další příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může u těchto dalších příjmů uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů.

3. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně z příjmů v případě, že poplatník uplatňuje daňové výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 zákona, se vychází z evidence příjmů dle § 7 odst. 8 zákona, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, nevede daňovou evidenci.

4. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty.

5. Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Komentář

Úprava textu reaguje na zrušení § 11 zákona a přesunutí do § 12 zákona.

6. Příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona. V návaznosti na předchozí větu pak poplatník může v souladu s § 7 odst. 7 zákona uplatnit k těmto příjmům výdaje ve výši 40% z těchto příjmů, maximálně ve výši stanovené zákonem.

Komentář

Nový text upřesňuje, že poplatník provádějící činnost bez oprávnění může uplatnit nižší než 40% výdaje z příjmů, než by uplatnil v případě, kdyby měl oprávnění k činnosti.

K § 7b

Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítají podle § 38 zákona. V daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky nebo [závazky] dluhy v cizí měně.

Komentář

Záměna textu vyplývá z pojmosloví v občanském zákoníku.

K § 8

[K § 8 odst. 1 písm. c)]

[Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z peněžních prostředků na účtu zřízeném pro potřeby podnikání fyzické osoby.]

[K § 8 odst. 1 písm. d)]

[Vkladním listům jsou naroveň postaveny cenné papíry potvrzující přijetí vkladu peněžním ústavem (např. vkladové a depozitní certifikáty, výherní listy).]

Komentář

Text odst. 1 písm. c) a d) je vypuštěn, jelikož je součástí zákona.

K § 8 odst. 1 písm. g)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění [zákona č. 183/1993 Sb.] pozdějších předpisů.

Komentář

Označení zákona je vypuštěno z důvodu, že tento zákon upravuje uvedený předpis č. 229/1991 Sb.

K § 8 odst. 1 písm. h)

Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, případně dalšího prodeje.

K § 9

1. Příjmy z [nájemného z jednotek, které nezahrnují nebytový prostor,] nájmu nemovitých věcí nebo [jejich částí, z nájemného nebytových prostor] bytů a [z nájemného z nemovitostí] příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona, se u fyzických osob zahrnují do příjmů z nájmu podle § 9 zákona, případně do příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona, [je] jsou-li, [jednotka, která nezahrnuje nebytový prostor, jednotka, která zahrnuje nebytový prostor či nemovitost vložena] nemovité věci nebo byty vloženy do obchodního majetku [nebo se jedná o příjem z činnosti provozované na základě živnostenského oprávnění (registrace), případně podle zvláštního předpisu.].

2. Součástí nájemného z [jednotek, které nezahrnují nebytový prostor,] nemovitých věcí nebo [jejich částí podle ustanovení občanského zákoníku] bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním [těchto jednotek.]. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor [nejsou] není součástí úhrady nájemného [úhrady] platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (viz občanský zákoník) [zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů).].

3. Zálohy na [ceny služeb] služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení [jednotky] bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje [pronajímatel] do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů.

4. Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, jsou zálohy na ceny těchto služeb zdanitelným příjmem pronajímatele.

K § 9 odst. 1

Příjmy z [pronájmu] nájmu se rozumějí i příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá [nemovitosti] nemovité věci (jejich části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příležitostného [pronájmu] nájmu věci movité podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona a kromě příjmů podle § 7 zákona.

K § 9 odst. 2

Příjmy z [pronájmu] nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých [nemovitostí] nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

Komentář K § 9 odst. 2

Pro zdanění příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů je rozhodné, zda příjmy plynou manželům ze společného jmění manželů, zda se jedná o příjmy z pronájmu majetku v podílovém spoluvlastnictví nebo jde o příjmy z majetku ve vlastnictví každého z manželů. Plynou-li příjmy z pronájmu majetku ve vlastnictví každého z manželů, mají povinnost zdanění manžel i manželka v rámci svého daňového přiznání. Dle § 708 až § 753 občanského zákoníku, které se zabývají manželským majetkovým právem, vyplývá podle § 709 odst. 2 občanského zákoníku, že součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, platí nadále dle zákona, že na základě právního jednání – nájemní smlouvy uzavřené s vlastníkem tj. nájemcem se získá nájemné, které připadne do vlastnictví vlastníka nemovitosti např. bytu. Do společného jmění manželů vstupuje případně pouze zisk, ale není ve společném jmění manželů předmětná nemovitá věc, proto i nadále příjmy z nájmu dle § 9 zákona a související výdaje zahrne do svého daňového přiznání ten z manželů, který je vlastníkem této nemovité věci.

K § 9 odst. 3

1. Započal-li poplatník s tvorbou rezervy na opravu pronajímaného hmotného majetku v době, kdy byl tento hmotný majetek zahrnut v obchodním majetku a příjmy z [pronájmu] nájmu poplatník vykazoval v § 7 zákona, může v tvorbě rezervy pokračovat i po jeho vyřazení z obchodního majetku, kdy bude příjmy z [pronájmu] nájmu vykazovat v rámci § 9 zákona.

2. Platby vlastníka jednotky na provozní výdaje (do tzv. fondu oprav a na účet společenství vlastníků) jsou na straně poplatníka, který nevede účetnictví, daňovým výdajem v okamžiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich část) určeny na technické zhodnocení společných částí, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení, a to formou odpisů. Pokud byly platby na provozní výdaje použity na technické zhodnocení společných částí, poplatník podle § 5 odst. 6 zákona o výdaje zahrnuté do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích sníží výdaje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno. O výdaje na technické zhodnocení se zvýší vstupní cena jednotky a do daňových výdajů se tyto výdaje promítnou formou odpisů.

K § 9 odst. 5

Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z [pronájmu] nájmu, tedy i odpisy majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně.

K § 9 odst. 6

Pronajímaný majetek evidovaný podle § 9 odst. 6 zákona se nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu § 4 odst. 4 zákona.

Komentář

Další změny např. pojmosloví v předchozích bodech k § 9 souvisí s novou úpravou této problematiky v občanském zákoníku.

K § 10

K § 10 odst. 1

1. Za ostatní příjmy se považují také úroky ze složené jistoty pro fyzickou osobu. Jistota je definována v § 2254 občanského zákoníku.

2. Dary (bezúplatná plnění) přijaté v souvislosti se závislou činností nebo samostatnou činností, jsou předmětem příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona nebo příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona.

Komentář

Posouzení darů vyplývá ze zákona a kontinuálně navazuje na předchozí úpravu zákona před 1.1.2014. V případě, že dary (bezúplatná plnění) nejsou předmětem příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti, jsou posouzeny dle § 10 odst. 1 písm. n) zákona.

K § 10 odst. 1 písm. b)

V případě převodu pozemku se zřízeným právem stavby se úhrada (stavební plat) bude u vlastníka pozemku, který není zahrnut do obchodního majetku, považovat za příjem podle § 10 zákona.

Komentář

Příjem podle § 10 zákona navazuje na skutečnost, že právo stavby je možné zřídit bezúplatně, za jednorázovou úplatu nebo za úplatu v opětujících se dávkách, tj. za tzv. stavební plat § 1247 občanského zákoníku až na 99 let. Další podmínky práva stavby jsou uvedeny v § 1240–§ 1253 občanského zákoníku:

Za jinou věc se považuje také nehmotná věc, např. právo na pohledávku nebo měnový pár.

Komentář

Jakým způsobem lze kvalifikovat příjmy z obchodování se zmiňovaným měnovým párem?

Obchodování s měnovým párem, tzn. činnosti na finančním trhu v obchodním systému FOREX pro směnu měnových párů (USD/EUR, GBP/CHF, ...), který nemá vlastní burzu a jedná se o mimoburzovní trh (OTC) – je síť vzájemně propojených elektronických systémů, v nichž se obchoduje denně 24 hodin zprostředkovaně prostřednictvím makléře. K činnosti není nutné žádné zvláštní povolení. Měnový pár lze definovat dle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jako jeden z investičních nástrojů, jehož hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě finančního indexu či finančnímu kvantitativně vyjádřenému ukazateli, ze kterého vyplývá právo na vypořádání v penězích. Nelze tuto činnost zaměňovat s měnovým kurzem tj. poměr domácí a zahraniční měny.

Pokud fyzická osoba vykazuje v uvedeném roce v souvislosti s obchodováním s měnovými páry přírůstek majetku, zdaňuje se příjem podle § 10 odst. 1 zákona a může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení podle § 10 odst. 4 zákona, např. poplatky makléři za zprostředkování obchodů.

K § 10 odst. 1 písm. n)

Při převodu vlastnického práva k věci se současným zřízením služebnosti k této věci jde o jediné právní jednání, které je, za předpokladu, že strany neujednaly úplatu za převod tohoto vlastnického práva, bezúplatné.

Komentář

V návaznosti na posuzování bezúplatného příjmu dle § 10 odst. 1 písm. n) zákona shrnuje text výkladové stanovisko č. 23 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014 k § 1106 a § 1257 občanského zákoníku s těmito závěry:

V návaznosti na uvedené se osvobození či neosvobození bezúplatných příjmů posuzuje dle § 10 odst. 3 písm. d) pro rok 2014 nebo písm. c) pro rok 2015.

K § 10 odst. 3 písm. d) bod 1. a k § 10 odst. 3 písm. c) bod 1. od zdaňovacího období 2015

Osvobození bezúplatných příjmů podle zákona se vztahuje na:

Komentář

Text pro posouzení osvobození bezúplatných příjmů lze názorně uvést v následující tabulce:

V návaznosti na uvedené je typickým příkladem osvobození příjmů ze služebnosti nabyté bezúplatně následující.

V letošním roce otec se synem sepsali smlouvu, na základě které otec převedl na syna bezplatně nemovitou věc – rodinný dům, a současně byla ve prospěch otce zřízena služebnost (bezúplatné trvalé bydlení otce do konce jeho života). Potom příjmy získané na základě smlouvy o převodu nemovité věci s tím, že je současně zřízena služebnost, jsou v souladu s výkladovým stanoviskem č. 23 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014, bezúplatným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona.

Tento bezúplatný příjem bude na straně syna od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP => jde o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé.

K § 10 odst. 3 písm. d) bod 2. a k § 10 odst. 3 písm. c) bod 2. od zdaňovacího období 2015

V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.

Komentář

V bodě jsou uvedeny možnosti k prokázání společně hospodařící domácnosti v souladu s § 21e odst. 4 zákona, kterým se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

K § 10 odst. 4

1. Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. [příjem z prodeje nemovitostí,] příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného [pronájmu] nájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 zákona.

2. Pro stanovení toho, zda jsou výdaje na dosažení příjmů spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v § 10 odst. 1 zákona vyšší než příjem, se posuzuje každý jednotlivý druh příjmů samostatně.

Komentář

Změny např. pojmosloví v předchozích bodech k § 10 souvisí s novou úpravou v občanském zákoníku.

K § [11] 12

Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona. [Odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku přitom mezi sebe rozdělí ve stejném poměru, ve kterém si dělí příjmy plynoucí z tohoto majetku.]

Komentář

Změna reaguje na zrušení § 11 zákona a přesunutí problematiky výpočtu příjmu spoluvlastníka do § 12 zákona. Doplnění pravidla na rozdělení odpisů a rezerv na opravu hmotného majetku obdobně jako u příjmů a výdajů.

K § 13

Příjmy dosažené při [společném podnikání nebo jiné] společně vykonávané samostatné [výdělečné] činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.

Komentář

Institut rodinného závodu a osob podílejících se na něm zavedl občanský zákoník, a to konkrétně v § 700 až § 707. Na tyto osoby se již od 1.1.2014 vztahuje úprava § 13 zákona, která se zabývá spolupracujícími osobami. V úpravě účinné od 1.1.2015 je již člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu výslovně uveden jako spolupracující osoba v § 13 odst. 1 písm. c) zákona.

V ustanovení § 13 zákona je současně stanoven postup pro rozdělování příjmů a výdajů mezi poplatníka a spolupracující osoby. U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30%, a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. Speciálně je pak upraveno rozdělení příjmů a výdajů v případě, že je spolupracující osobou manžel.

Poplatník (hlavní osoba), který má příjmy ze samostatné činnosti, resp. příjmy dle § 7 zákona, tedy může své příjmy rozdělit na spolupracující osoby (osobu) pouze za zákonem stanovených podmínek. Daňovou evidenci nebo účetnictví vede pouze poplatník a musí být správci daně schopen prokázat, jakým způsobem příslušné příjmy a výdaje rozdělil mezi sebe a spolupracující osobu. Oba dva (poplatník i spolupracující osoba) jsou povinni podávat daňové přiznání a to za podmínek stanovených v § 38g zákona.

K § 15

K § 15 odst. 1

1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

2. Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

3. Jedním odběrem krve [bezpříspěvkového] dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

4. Dárci krve, který uplatňuje nezdanitelné části základu daně za zdaňovací období 2014, nepřísluší nárok na finanční ani jinou úhradu s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. cestovní náklady), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách).

Od zdaňovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 zákona pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle zákona o specifických zdravotních službách.

5. Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.

Komentář

Vzhledem k rozdílnému přístupu ze strany transfuzních stanic a zejména plazmaferických společností k poskytování odměny pro dárce krve, kdy se v minulosti poskytovala jednotná odměna odvozená od minimální mzdy, přistupuje se zde k výkladu, který koresponduje se zákonem č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotnických službách. V § 32 odst. 2 je stanoveno: „Za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy“.

Kladen je přitom důraz na slova „prokazatelně“ a „požádá“.

I přes nástup nových technologií, které umožňují speciální odběrové postupy, ale stále platí, že jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve. Pokud se tedy v jednom dni uskuteční dva nebo i více odběrů, podle ZDP se jedná o jeden odběr, který se jako dar oceňuje částkou 2 000 Kč. V souladu s platnou legislativou je slovo „dar“ zaměněno za „bezúplatné plnění“.

K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 – § 1222 občanského zákoníku).

Komentář

Úprava reaguje na skutečnost, že od 1.1.2014 je rozdílný význam pro pojem byt = místo a jednotky = věci ve vlastnictví dle občanského zákoníku.

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

[5. Za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěru na splácení následných hypotečních úvěrů, či úvěrů na stavební spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona.]

Komentář

Text vypuštěn, jelikož přímo vyplývá z § 15 odst. 3 písm. g) zákona.

K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců. Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014.

Komentář

V návaznosti na podmínky k uplatnění slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění.

Jak je zřejmé ze shora uvedeného, zákon o daních z příjmů prochází neustálým vývojem, na který musí Finanční správa ČR reagovat. Přestože zde komentovaný pokyn nemá právní sílu zákona nebo vyhlášky, měl by správcům daně i daňovým subjektům usnadnit správnou aplikaci legislativních změn v praxi tak, aby nedocházelo ke zbytečným doměrkům daně, soudním sporům, daňovým exekucím nebo náhradám škod z titulu nesprávného rozhodnutí nebo úředního postupu.