V článku se budeme blíže zabývat daňovým řešením výdajů na reklamu, reprezentaci, na reklamní a propagační předměty, na sponzoring a daňovým řešením peněžních a nepeněžních darů z pohledu daně z příjmů.
Reklama a dary z hlediska daně z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
1. Výdaje na reklamu
Reklamou se dle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk a neperiodické publikace, rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální
mediální
služby na vyžádání, audiovizuální produkce, počítačové sítě (webové stránky), nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky.Zákon o daních z příjmů nespecifikuje daňovou uznatelnost výdajů na reklamu ve výčtu daňových výdajů obsažených v § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je nutno proto vycházet ze znění § 24 odst. 1 ZDP o výdajích (nákladech) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pokud lze prokázat, že
výdaje na reklamu a propagaci
jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jsou
tyto výdaje daňově uznatelné
. Pokud poplatník vede účetnictví, musí být zohledněno hledisko časového rozlišení u nákladů v případě, že se reklama dotýká více zdaňovacích období. V případě daňové kontroly je daňový subjekt povinen správci daně prokázat souvislost výdajů (nákladů) na reklamu s dosaženými zdanitelnými příjmy.Příklad 1
Společnost s r. o. uzavře smlouvu s fotbalovým klubem na umístění reklamy své obchodní firmy a svých výrobků na mantinelu stadionu v ceně 80 000 Kč na období od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2013. Splatnost za poskytnutí těchto služeb je do 15. 11. 2012.
Vzhledem k tomu, že společnost s r. o. vede účetnictví, musí výdaje na reklamu časově rozlišit do dvou účetních období a do nákladů roku 2012 může zaúčtovat alikvotní část, tj. 20 000 Kč. Daňově uznatelným nákladem roku 2012 bude rovněž částka 20 000 Kč.
Příklad 2
Podnikatel, který vede daňovou evidenci, uzavře smlouvu s místním hokejovým klubem na umístění svého loga na dresech hráčů a to od 1. 10. 2012 do 30. 4. 2013. Na základě faktury uhradí 15. 10. 2012 celkem částku na celé období ve výši 35 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že při vedení daňové evidence není nutno provádět časové rozlišení výdajů, zahrne podnikatel celou částku jako daňově uznatelné výdaje roku 2012.
U poskytovatele reklamních služeb je přijatý příjem vždy zdanitelným příjmem podléhajícím zdanění daní z příjmů.
Pokud poskytovatel reklamních služeb vede účetnictví, nutno tento příjem v rámci vedeného účetnictví časově rozlišit v případě, že se vztahuje k více účetním obdobím a takto časově rozlišený příjem bude i zdanitelným příjmem příslušného zdaňovacího období. Pokud poskytovatel reklamních služeb vede daňovou evidenci, zahrne příjem z těchto služeb jako příjem podléhající zdanění v tom zdaňovacím období, kdy byla reklamní činnost uhrazena do pokladny nebo na běžný účet.2. Výdaje na reprezentaci
Dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
nelze za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů uznat výdaje na reprezentaci
, kterými chápe zákon zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary
.Zatímco výdaji na reklamu rozumíme výdaje spojené s prezentací obchodního jména firmy, výrobků a služeb poskytovaných firmou, loga firmy, ochranné známky firmy apod. v různých médiích, akcích a aktivitách, pak výdaje na reprezentaci souvisí nejčastěji s obdarováním někoho jiného - např. formou pohoštění obchodního partnera při obchodním jednání, poskytnutím hmotných či peněžních darů, zaplacení ubytování obchodnímu partnerovi apod. Nejtypičtějším nákladem na reprezentaci je nákup občerstvení na různé porady ve firmě (např. káva, chlebíčky, minerální vody apod.).
3. Výdaje na reklamní a propagační předměty
Podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP není poskytnutí reklamního a propagačního předmětu darem a výdaje spojené s pořízením reklamního a propagačního předmětu jsou u poskytovatele daňově uznatelným výdajem. Na příjemce reklamního a propagačního předmětu (fyzická osoba) se vztahuje znění § 4 odst. 1 písm. z) ZDP. Zde se uvádí, že od daně jsou osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč.
Podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP musí reklamní a propagační předmět splňovat tyto náležitosti:
*
předmět je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele předmětu,
*
nebo je předmět opatřen názvem propagovaného zboží nebo služby,
*
hodnota předmětu bez DPH nepřesahuje 500 Kč,
*
předmět není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně (tichým vínem se rozumí víno, které není vínem šumivým).
Odpověď na to,
co rozumíme obchodní firmou
, nalezneme v § 8 a § 9 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku
. Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži.Podle znění § 9 ObchZ
firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení
. Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání. Firmou obchodní společnosti
nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.
Příklad 3
Akciová společnost před koncem roku 2012 rozdává svým obchodním partnerům dárkové balíčky, obsahující kalendář v hodnotě 380 Kč a propisovací pero v hodnotě 150 Kč. Oba předměty jsou označeny logem firmy.
Protože z jednotlivých předmětů je zkompletován dárkový balíček, jehož hodnota převyšuje částku 500 Kč, nepůjde o reklamní a propagační předmět a nákup těchto předmětů je daňově neuznatelným výdajem. V případě, že by společnost rozdávala logem firmy označené kalendáře a samostatně propisovací pera, u obou předmětů nedojde k překročení částky 500 Kč, a proto půjde o reklamní a propagační předměty a jejich hodnotu při pořízení lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů.
Příklad 4
Podnikatel-fyzická osoba provozující restauraci daruje ke konci roku svým nejvěrnějším zákazníkům láhev koňaku označenou svým jménem v hodnotě 350 Kč.
Protože se jedná o předmět podléhající spotřební dani, nelze jej při pořízení předmětu zahrnout do daňově uznatelných výdajů.
4. Dary
Darem rozumíme bezplatné přenechání věci, kdy dárce neobdrží od obdarovaného žádné peněžní či nepeněžní protiplnění.
Náležitosti darovací smlouvy vyplývají z § 628 až 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Dar může být poskytnut jak v peněžní formě, tak v nepeněžní formě (např. bezplatně provedená služba, darovaná movitá věc nebo nemovitost, bezplatné poskytnutí práva něco užívat). Dary v nepeněžní formě je nutno pro účely ZDP ocenit podle zákona o oceňování majetku, pokud hodnota nepeněžního daru není známa. Na základě darovací smlouvy dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá. Písemné znění darovací smlouvy vyžaduje občanský zákoník pouze tehdy, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci tehdy, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Lze však doporučit písemnou smlouvu o darování uzavřít i v dalších případech. Dárce se může domáhat vrácení daru, pokud se k němu nebo členům jeho rodiny chová obdarovaný tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.Od daru je nutno odlišit tzv. sponzoring.
Sponzorováním se podle § 1 odst. 4 zákona o regulaci reklamy rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora.
Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.Zásadní rozdíl mezi darem a sponzoringem je, že zatímco dar je bezplatný a dárce neočekává žádná protiplnění od obdarovaného, pak u sponzoringu je očekávána určitá protislužba ve formě zajištění reklamy pro sponzora.
Zatímco výdaje na sponzoring jsou obdobně jako výdaje na reklamu daňově uznatelným výdajem (nákladem), podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou
výdaje na dary nedaňovým výdajem (nákladem) poskytovatele
.Pokud je
dar poskytnutý na financování odstraňování následků živelní pohromy
, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, lze uplatnit daňové řešení podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP. Zde se uvádí, že daňovým výdajem (nákladem) jsou výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění
v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Tyto výdaje (náklady) může zahrnout do daňových výdajů (nákladů) jak fyzická, tak i právnická osoba. Předpokladem však je, že tyto výdaje (náklady) nejsou současně uplatněny u fyzické osoby jako nezdanitelná částka podle § 15 odst. 1 nebo položka snižující základ daně u právnické osoby podle § 20 odst. 8 ZDP.Podnikatel tak může v případě těchto darů postupovat ve dvou variantách. Buď využije možnosti odpočtu daru od základu daně ve smyslu § 15 odst. 1 ZDP (u fyzické osoby) a ve smyslu § 20 odst. 8 ZDP (u právnické osoby), anebo bude postupovat podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP.
Příklad 5
Fyzická osoba dosáhla za zdaňovací období roku 2012 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 160 000 Kč a dílčí základ z podnikání ve výši 125 000 Kč. Osoba poskytla za zdaňovací období roku 2012 peněžní dar ve výši 40 000 Kč na financování odstranění následků živelní pohromy, ke které došlo v oblasti severní Moravy.
Fyzická osoba může postupovat pouze podle § 15 odst. 1 ZDP a v daňovém přiznání za rok 2012 uplatnit odpočet od celkového základu daně 285 000 Kč pouze do výše 10 % tohoto základu daně, tedy uplatní si odpočet pouze ve výši 28 500 Kč. Postup dle § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP poplatník nemůže použít, protože tento postup lze uplatnit pouze u nepeněžního plnění.
Příklad 6
Fyzická osoba dosáhla za zdaňovací období roku 2012 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 215 000 Kč a dílčí základ z podnikání ve výši 105 000 Kč. Osoba poskytla za zdaňovací období roku 2012 nepeněžní dar ve výši 40 000 Kč na financování odstranění následků živelní pohromy, ke které došlo v oblasti severní Moravy.
Protože se jedná o nepeněžní dar, může fyzická osoba postupovat buď podle § 15 odst. 1 ZDP, anebo podle § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP. To znamená, že může uplatnit dvě varianty:
*
v daňovém přiznání uplatní poplatník odpočet daru od základu daně do výše 10 % celkového základu daně, tedy částku 32 000 Kč,
*
anebo poplatník do daňových výdajů z podnikání zahrne plnou výši nepeněžního daru 40 000 Kč, takže jeho dílčí základ z podnikání bude činit 65 000 Kč. V tomto případě již nemůže uplatnit dar jako odčitatelnou položku od základu daně.
4.1 Odpočet poskytnutého daru od základu daně z příjmů
Pro fyzické i právnické osoby zákon o daních z příjmů stanoví možnost odpočtu hodnoty darů od základu daně z příjmů při splnění určitých zákonných podmínek.
V § 15 odst. 1 ZDP (platí pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob) a v § 20 odst. 8 (platí pro poplatníky daně z příjmů právnických osob) je stanoven účel poskytnutého daru, který lze odečíst od základu daně a to jak fyzickými, tak i právnickými osobami. Pro fyzické i právnické osoby platí, že za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují jak peněžní, tak i nepeněžní dary včetně poskytnutých služeb. Nepeněžní dary nutno ocenit podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.Vymezení účelu daru, který lze odečíst od základu daně, je shodný jak pro fyzické, tak pro právnické osoby.
U fyzických i právnických osob lze odečíst od základu daně:
1)
Hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám
se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů, a to na: *
financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství,
*
na policii,
*
na požární ochranu,
*
na podporu a ochranu mládeže,
*
na ochranu zvířat a jejich zdraví,
*
na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
*
a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.
2)
Hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení
a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení
.3)
Hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách
a to na: *
zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
*
na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v § 33 vyhlášky č. 192/1991 Sb. nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a
*
na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
4)
Hodnotu darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.
Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 12 ZDP se použijí v zákoně uvedené možnosti odpočtu darů od základu daně z příjmů i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené v ZDP.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu darů od základu daně u fyzických osob z hlediska možné výše daru a možné výše odpočtu od základu daně je:
*
úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně
,*
anebo činí alespoň 1 000 Kč
,*
v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.
Podmínku hodnoty darů alespoň 1 000 Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i několik darů, z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. tři dary ve výši jednotlivého daru 200 Kč, 600 Kč a 300 Kč).
Při uplatnění darů jako odčitatelné položky vychází fyzická osoba ze základu daně
, kterým se rozumí součet dílčích základů daně
zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, tj. součet všech dílčích základů daně dle § 6 až 10 ZDP.Dle pokynu GFŘ č. D-6 k § 15 ZDP lze od základu daně odečíst hodnotu poskytnutých darů pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Neuplatnění hodnoty daru jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období nelze převést do dalšího zdaňovacího období. U darovaného majetku, zařazeného do obchodního majetku poplatníka, je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví u ostatního majetku.
O hodnotu poskytnutého daru může snížit základ daně také zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti.
Pokud zaměstnanec prokáže dar při respektování zákonem stanovených podmínek (potvrzení příjemce daru o jeho výši a účelu), zohlední dar zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů za uplynulé zdaňovací období.Příklad 7
Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období roku 2012 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 280 000 Kč a dílčí základ daně z podnikání ve výši 260 000 Kč. Za zdaňovací období roku 2009 vykázal poplatník v daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 60 000 Kč a dosud ji neuplatnil v daňovém přiznání. V roce 2012 poskytl poplatník dar střední škole na tělovýchovné účely ve výši 19 000 Kč a dále dar onkologické klinice ve výši 45 000 Kč a na poskytnutí těchto darů uzavřel darovací smlouvu.
Výpočet poplatníka bude následující:
Dílčí základ daně dle § 6 280 000 Kč
Dílčí základ daně dle § 7 260 000 Kč
Součet dílčích základů daně 540 000 Kč
Odečet daru (max. 10 %) 54 000 Kč
Uplatnění daňové ztráty 60 000 Kč
Základ daně snížený o odpočty 426 000 Kč
Fyzická osoba může z poskytnutého daru uplatnit v daňovém přiznání pouze částku 54 000 Kč, tj. 10 % ze součtu dílčích základů daně.
Příklad 8
Fyzická osoba darovala v lednu 2012 soukromému gymnáziu částku 15 000 Kč na nákup lyžařského vybavení pro žáky. Ve škole se učí i syn poplatníka. Za školní rok 2011/2012 bylo studentu sníženo v důsledku poskytnutého daru školné o částku 5 000 Kč.
Fyzická osoba si nemůže uplatnit odpočet daru od základu daně, protože dar nebyl poskytnut bezúplatně, ale poplatníkovi bylo poskytnuto protiplnění ve formě sníženého školného.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu darů od základu daně u právnických osob z hlediska možné výše daru a možné výše odpočtu od základu daně je:
*
hodnota (jednoho) daru činí alespoň 2 000 Kč,
*
v úhrnu lze odečíst maximálně 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP; v případě poskytnutí darů středním školám a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %, tedy celkem až o 10 %
.Odpočet darů od základu daně z příjmů nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
Základem daně se zde rozumí základ daně snížený podle § 34 ZDP
, tj. snížený:*
o odpočet daňové ztráty (§ 34 odst. 1 až odst. 3 ZDP),
*
o odpočet výdajů (nákladů) vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje (§ 34 odst. 4 až odst. 8 ZDP)
*
a o odpočet částky související s peněžním, resp. nepeněžním vypořádáním oprávněným osobám podle zákona č. 42/1992 Sb. (§ 34 odst. 9 až odst. 12 ZDP).
Neuplatnění hodnoty daru jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období nelze převést do dalšího zdaňovacího období.
Příklad 9
Společnost s r. o. poskytla zdravotnickému zařízení, se kterým má uzavřenu smlouvu o poskytování závodní zdravotní péče jejím zaměstnancům, peněžní dar v listopadu roku 2012 ve výši 40 000 Kč. Při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2012 společnost v daňovém přiznání vykáže základ daně po jeho úpravě podle § 23 ZDP ve výši 520 000 Kč. Současně společnost uplatní odpočet daňové ztráty z roku 2010 ve výši 100 000 Kč.
Upravený základ daně společnosti za rok 2012 po uplatnění odpočtu daňové ztráty činí:
520 000 Kč - 100 000 Kč = 420 000 Kč.
Společnost si může v daňovém přiznání za rok 2012 uplatnit odpočet daně z titulu poskytnutého daru pouze ve výši 5 % z 420 000 Kč, tj. 21 000 Kč.
4.2 Uplatnění daně z příjmů u příjemce daru
Obdarovaným subjektem je fyzická osoba
Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou dle § 3 odst. 4 ZDP příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou:
*
příjmů z nich plynoucích a
*
s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) nebo s podnikáním anebo s jinou samostatně výdělečnou činností. Předmětem daně u fyzických osob provozujících školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a u fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, není dle § 3 odst. 4 ZDP příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností. Výše uvedené ustanovení si ukážeme na třech variantách různé fyzické osoby, která získá dar.
Příklad 10
Varianta A
Fyzická osoba v postavení zaměstnance získá v souvislosti s jeho příjmy ze závislé činnosti od svého zaměstnavatele dar - tento dar podléhá zdanění spolu s příjmy ze závislé činnosti daní z příjmů při respektování řady osvobození těchto darů dle § 6 odst. 9 ZDP.
Varianta B
Podnikatel získá dar, který souvisí s jeho podnikáním - výše daru bude zahrnuta do dílčího základu daně z podnikání. V případě nepeněžního daru se tento ocení dle zákona o oceňování majetku.
Varianta C
Soukromý lékař obdrží od svého pacienta dar v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb - jedná se o příjem, který není předmětem daně z příjmů fyzických osob a podléhá dani darovací při respektování řady osvobození podle zákona č. 357/1992 Sb.
Nepeněžní dary, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti
a)
Podle znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům buď z fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo ze sociálního fondu, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů)
, a to: *
ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická, vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení,
*
ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,
*
při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok.
Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.
V souladu se zněním pokynu GFŘ č. D-6 může plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití (vztah přítel a přítelkyně, druh a družka), anebo na partnerském soužití v souladu se zněním zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb). Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele
, kterým rozumíme situace, kdy zaměstnavatel sám uhradí výdaje a to z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných výdajů (nákladů). Mezi tato nepeněžní plnění zaměstnavatele řadíme např. úhradu rekreace zaměstnance cestovní kanceláři, permanentky do sportovních zařízení, vstupenky do fitness centra, vstupenky na kulturní a sportovní akce apod. Pokud výše uvedená nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance, bude příjem zaměstnance rovněž zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.
Stanovení měsíční zálohy na daň u zaměstnance proběhne ze superhrubé mzdy. Daňové osvobození se nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci.
Pokud zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek například na rekreaci nebo zájezd zaměstnanci, bude se bez ohledu na jeho výši jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy). b)
Podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny
nepeněžní dary poskytované z FKSP podle vyhlášky o FKSP a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance
. I když tato vyhláška o FKSP platí v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a organizacích zřízených územními samosprávnými celky, zákon o daních z příjmů na ni odkazuje, když uvádí, že u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, jde o hodnotu nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů) u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk
. Vzhledem k tomu, že se v zákonu o daních z příjmů hovoří o osvobození úhrnné roční výše 2 000 Kč poskytnutých nepeněžních darů při příležitostech vymezených vyhláškou o FKSP, je nutno všechny nepeněžní dary, které získal zaměstnanec od svého zaměstnavatele během kalendářního roku sečíst a z tohoto součtu osvobodit vždy částku pouze 2 000 Kč. Částka převyšující 2 000 Kč podléhá zdanění daní z příjmů.Podle § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary:
*
za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
*
při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele (do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů); do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
*
při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
*
při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu.
Dary poskytnuté zaměstnavatelem při jiných příležitostech, tedy nad rámec výčtu obsaženého ve vyhlášce o FKSP, jsou vždy zdanitelným příjmem zaměstnance a to bez ohledu na to, zda jde o dary peněžní či nepeněžní.
Tedy dary při životním výročí 40 let, svatební dar od zaměstnavatele, vánoční kolekce a jiné dary k vánocům apod. budou vždy zdanitelným příjmem zaměstnance.I když se v ustanovení § 14 vyhlášky o FKSP hovoří o možnosti poskytovat zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb zaměstnancům jak věcné (nepeněžní) dary, tak peněžní dary, zákon o daních z příjmů omezuje osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance jen na dary nepeněžní.
Peněžní dary osvobozené u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti
a)
Podle znění § 6 odst. 9 písm. l) ZDP je od daně z příjmů
osvobozeno peněžní zvýhodnění zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším
, než je obvyklá výše úroku a to z FKSP a u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci: *
na bytové účely do výše 100 000 Kč, nebo
*
k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
*
a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.
b)
Podle znění § 6 odst. 9 písm. o) ZDP jsou osvobozeny od daně z
příjmů příjmy zaměstnance (nenávratná půjčka) do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav
, za podmínky, že tento dar je vyplácen z FKSP nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje, nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podmínkou osvobození sociální výpomoci u zaměstnance od daně z příjmů, je vyhlášení tzv. nouzového stavu na daném území, kde žije zaměstnanec.Podrobnosti o vyhlášení nouzového stavu stanoví zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Podle tohoto zákona může vyhlásit nouzový stav vláda např. v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod či jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.
Obdarovaným subjektem je právnická osoba
Dle znění § 18 odst. 2 písm. a) ZDP
nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy získané darováním
nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. Veškeré přijaté dary budou u právnické osoby předmětem daně darovací s řadou osvobození od této daně dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.