Korespondence od správce daně vůči daňovému subjektu

Vydáno: 27 minut čtení

Ve vztahu mezi správcem daně a daňovým subjektem došlo od 1. ledna 2011 k významným změnám v souvislosti s novou právní úpravou správy daní podle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád“), kterým byl současně zrušen zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“). V tomto článku se zaměříme na písemnosti, které může obdržet daňový subjekt od správce daně podle daňového řádu.

Korespondence od správce daně vůči daňovému subjektu
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
 
Základní pojmy
Správcem daně
je podle daňového řádu správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní (§ 10 odst. 1 daňového řádu). Věcně příslušnými správci daně ke správě daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty, daně silniční, daně z nemovitostí, daně darovací, daně dědické a daně z převodu nemovitostí jsou územní finanční orgány, kterými jsou od 1. 1. 2011 Generální finanční ředitelství, finanční ředitelství a finanční úřady (viz zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů). Věcně příslušnými správci daně ke správě spotřebních daní, daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv, daně z elektřiny a rovněž daně z přidané hodnoty při dovozu zboží do tuzemska jsou celní orgány, tj. Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady (viz zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Daňový řád zavedl nový pojem, osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3 daňového řádu), kterou se rozumí daňový subjekt a třetí osoby. Za
daňový subjekt
je považována osoba, kterou tak označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo plátce daně (§ 20 daňového řádu), a za třetí osoby jsou považovány osoby jiné než daňový subjekt, které mají práva a povinnosti při správě daní (§ 22 daňového řádu).
Mezi
písemnosti
, které může daňový subjekt obdržet od správce daně, patří zejména rozhodnutí. Kromě rozhodnutí může daňový subjekt obdržet od správce daně i jiné písemnosti, například vyrozumění, sdělení, potvrzení, protokol, zprávu o daňové kontrole. Písemnosti týkající se práv a povinností daňového subjektu se zakládají do
spisu
, který vede příslušný správce daně. Mezi tyto písemnosti patří zejména písemnosti obsahující podání daňového subjektu, rozhodnutí správce daně, protokoly nebo úřední záznamy. Součástí spisu jsou také obrazové a zvukové záznamy. Daňový spis se člení:
*
na části podle jednotlivých daňových řízení,
*
na část týkající se vymáhání daní,
*
na část týkající se dalších povinností při správě daní, o nichž se vede řízení,
*
na část vyhledávací a
*
na část týkající se řízení o pořádkových pokutách.
Jednotlivé části spisu musí obsahovat soupis všech písemností, které se řadí ve spisu v časové posloupnosti a vedou se pod společnou spisovou značkou, kterou je daňové identifikační číslo (§ 64 daňového řádu).
Jak už bylo uvedeno výše, typickou písemností, kterou může obdržet daňový subjekt od správce daně, je
rozhodnutí
, kterým správce daně ukládá povinnosti, přiznává práva anebo prohlašuje práva a povinnosti stanovené zákonem (§ 101 odst. 1 daňového řádu). Podle daňového řádu se některá z nich označují speciálním názvem, například výzva, platební výměr, předvolá