Možnosti rodinného podnikání a daň z příjmů

Vydáno: 32 minut čtení
Možnosti rodinného podnikání a daň z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Můžeme tak hovořit o tzv. rodinném podnikání. V časopise Účetnictví v praxi č. 10/2015, s. 14, jsme se podrobně zabývali právním a daňovým řešením sdružení osob do společnosti. V tomto a následujícím čísle se zmíníme o zaměstnávání rodinných příslušníků a blíže si rozebereme tři okruhy rodinného podnikání: podnikání jednoho nebo obou manželů s využitím majetku zahrnutého ve společném jmění manželů, podnikání v rámci rodinného závodu a podnikání v rámci tiché společnosti.
Přehled možných variant rodinného podnikání:
-
podniká pouze jeden z manželů a k podnikání využívá majetek zahrnutý ve společném jmění manželů (SJM),
-
podniká současně manžel i manželka v různých předmětech podnikání s využitím majetku zahrnutém v SJM,
-
podnikající člen rodiny zaměstnává další členy rodiny v rámci pracovněprávních vztahů,
-
podniká pouze jeden z manželů nebo oba manželé, přičemž v rámci podnikání s manželem spolupracuje druhý manžel, popř. členové rodiny,
-
manželé nebo další členové rodiny vytvoří tzv. rodinný závod,
-
manžel podniká za účasti vkladu tichého společníka – člena rodiny,
-
manžel založí společnost s r. o., v níž zaměstná manželku, resp. další členy rodiny,
-
manželé založí jako společníci obchodní společnost (nejčastěji společnost s r. o.), v níž jsou zaměstnáni případně i další členové rodiny,
-
manželé nebo členové rodiny se sdruží v rámci společnosti a vyvíjejí společné podnikatelské aktivity v rámci této společnosti,
-
k podnikání je využit tzv. svěřenský fond
ZAMĚSTNÁVÁNÍ RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ
V případě rodinných firem a rodinného podnikání dochází k zaměstnávání členů rodiny i dalších osob, a to formou dlouhodobého nebo krátkodobého zaměstnání. Vymezením závislé práce pro zaměstnavatele se zabývá § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Závislou prací je práce, která je vykonávána:
-
ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
-
jménem zaměstnavatele,
-
podle pokynů zaměstnavatele a
-
zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Závislá práce musí být vykonávána:
-
za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
-
na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
-
v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (práce z domova).
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, přičemž zaměstnavatel má podle § 74 odst. 1 ZP zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.
Základními pracovněprávními vztahy jsou:
-
pracovní poměr na základě uzavřené pracovní smlouvy, přičemž může jít buď o pracovní poměr na dobu určitou, nebo o pracovní poměr na dob