Možnosti rodinného podnikání a daň z příjmů

Majetek v SJM nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Touto zákonnou podmínkou je vlastní ochrana majetku nepodnikajícího manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku v SJM nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.

Podnikatel si může výdaje na opravu v dílně umístěné v rodinném domku uplatnit jako daňové výdaje ve výši 49 000 Kč.

Podnikatel si nemůže s odvoláním na znění § 25 odst. 1 písm. u) ZDP uvedené práce, které mají charakter oprav, zahrnout do daňových výdajů, i když jsou provedeny ve vymezených prostorech určených k podnikání.

Vstupní cenou, ze které bude podnikatel osobní automobil odpisovat počínaje zdaňovacím obdobím 2016, bude pořizovací cena automobilu 485 000 Kč. Daňové odpisy a veškeré provozní výdaje kromě silniční daně budou kráceny v poměru počtu ujetých kilometrů osobním automobilem k podnikání k celkovému počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období (v případě, že podnikatel uplatňuje skutečné výdaje a v souvislosti s používáním vozidla k podnikání, neuplatní paušální výdaje na dopravu).

Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená na základě znaleckého posudku podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“). Například osobní automobil bude oceněn ke dni vložení do obchodního majetku na 402 000 Kč. V tomto případě může podnikatel odpisovat automobil počínaje rokem 2017 pouze ze vstupní ceny 402 000 Kč.

Příjmy z nájmu bytů, které jsou součástí SJM, se zdaňují podle § 9 ZDP jako příjmy z nájmu jen u jednoho z manželů. V žádném případě tyto příjmy nelze ke zdanění rozdělit v určitém poměru mezi oba manžele. Příjem z nájmu bytů bude zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle § 9 ZDP a to dle rozhodnutí manželů. Příjem z nájmu zděděné garáže však bude zdaněn výlučně u manžela jako příjem dle § 9 ZDP, protože garáž není součástí SJM.

V případě vytvoření rodinného závodu lze z hlediska daňového rozdělit na oba členy zúčastněné na provozu rodinného závodu podle § 13 odst. 2 ZDP dohromady podíl příjmů a výdajů ve výši 30%, maximálně pak částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 30% rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 510 000 Kč, takže lze převést na obě spolupracující osoby pouze limitní částku v souhrnné výši 180 000 Kč. Rozdělení této částky na obě spolupracující osoby záleží na dohodě. Převedený podíl příjmů a výdajů je dílčím základem daně dle § 7 ZDP u manželky i dcery a uvede se v jejich daňovém přiznání, ve kterém obě uvedou rovněž dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení jejich zaměstnavatelů. Podnikatel bude muset uplatnit solidární zvýšení daně v rámci zdaňovaného základu daně z podnikání 1 520 000 Kč.

Je nutno uvést, že výše uvedené řešení je daňovým řešením. Kolik si ve skutečnosti členové zúčastnění na provozu rodinného závodu rozdělí z vytvořeného zisku, je věcí dohody v souladu s § 701 NOZ.

Pro podnikatele by v daném případě bylo výhodnější, kdyby vytvořil rodinný závod pouze s manželkou, na kterou by mohl převést rozdíl příjmů a výdajů za zdaňovací období ve výši 540 000 Kč a za rok 2016 by nemusel uplatnit ze svého základu daně z podnikání ve výši 1 160 000 Kč solidární zvýšení daně. Dcera by mohla pracovat pro rodinný závod jako zaměstnanec.

Pro správnou aplikaci § 13 odst. 1 písm. c) ZDP je nutno vycházet z definice rodinného závodu, obsažené v § 700 NOZ. Podle tohoto ustanovení se za rodinný závod považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní nebo osoby s manžely sešvagřené. Jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je tedy účast manželů nebo alespoň jednoho z nich. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 NOZ pro vznik rodinného závodu. Pro daný případ nelze použít ani § 13 odst. 1 písm. b) ani písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na činnosti zemědělské farmy, a to z těchto důvodů:

Řešením by bylo uzavření smlouvy o dílo, na základě níž bude syn na základě živnostenského oprávnění fakturovat provedené marketingové činnosti svému otci (zemědělskému podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To by však mělo smysl pouze tehdy, pokud by zemědělský podnikatel uplatňoval výdaje ve skutečné výši a mohl si tak zaplacené výdaje za fakturované služby uplatnit do daňových výdajů. Pokud by ale zemědělský podnikatel uplatňoval paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak by fakturace ztrácela pro zemědělského podnikatele daňový efekt.

V daném případě se nejedná o rodinný závod, protože není dodržena podmínka stanovená v § 700 NOZ, že v rodinném závodě společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní nebo osoby s manžely sešvagřené. V daném případě z hlediska daňového lze využít § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, ale pouze za podmínky, že s příslušným podnikatelem (např. bratr) žije sestra jakožto spolupracující osoba ve společně hospodařící domácnosti.

V daném případě se nejedná o rodinný závod, protože není dodržena podmínka stanovená v § 700 NOZ, že v rodinném závodě společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní nebo osoby s manžely sešvagřené.

Nelze rovněž využít § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože s příslušným podnikatelem hodlá spolupracovat jeho přítelkyně, která s ním nesdílí společně hospodařící domácnost. Z hlediska daňového se tudíž nejedená o spolupracující osobu, na kterou lze převést příjmy a výdaje dle § 13 ZDP.