Vliv kategorizace účetních jednotek na účetní závěrku

Vydáno: 18 minut čtení

1)Novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZU “), která vstoupila v účinnost 1. 1. 2016, přinesla řadu změn, o kterých bylo již hodně napsáno a pravděpodobně ještě napsáno bude, neboť se jedná po dlouhé době o největší zásah do účetních pravidel vůbec od doby platnosti zákona. Následující příspěvek se bude věnovat jedné z těchto změn, která má zásadní dopad na rozsah a obsah účetní závěrky a souvisejících povinností.

Vliv kategorizace účetních jednotek na účetní závěrku
prof. Ing.
Libuše
Müllerová
CSc.
 
KATEGORIE ÚČETNÍCH JEDNOTEK
V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/DU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků člení ZU účetní jednotky do čtyř kategorií - mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZU). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích - hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců. Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:
 I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I I 
Účetní jednotka
I
Aktiva celkem
I
Roční úhrn čistého
I
Průměrný počet
I I I I
obratu
I
zaměstnanců
I I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I I
Mikro
I do 9 mil. I do 18 mil. I do 10 I I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I I
Malá
I do 100 mil. I do 200 mil. I do 50 I I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I I
Střední
I do 500 mil. I do 1 000 mil. I do 250 I I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I I
Velká
I nad 500 mil. I nad 1 000 mil. I nad 250 I I-----------------I-----------------I--------------------I-------------------I
V případě mikro, malých a středních účetních jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou jednak všechny účetní jednotky patřící do subjektů veřejného zájmu, jednak účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. První zařazení do příslušné kategorie provede účetní jednotka k 1. 1. 2016 (pro kalendářní rok) dle stavu k 31. 12. 2015. Pokud má účetní jednotka hospodářský rok, provede zařazení do příslušné kategorie v účetním období, které započne v roce 2016, a to podle stavu k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Jestliže tedy má účetní jednotka účetní období např. 1. 4. 2016 až 31. 3. 2017, provede zařazení podle stavu k 31. 3. 2016.
Za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je
subjektem veřejného zájmu.
Definice subjektů veřejného zájmu byla přesunuta ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, do ZU (§ 1a ZU). Počet subjektů veřejného zájmu se s novou definicí snížil, nepatří mezi ně již účetní jednotky s počtem zaměstnanců nad 4 000, jak to bylo u původního vymezení. Nyní se za ně považují účetní jednotky se sídlem v České republice, které jsou: