Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016

Vydáno: 21 minut čtení

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku z časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2015, s. 4, o zákoně č. 221/2015 Sb. , kterým se s účinností od 1.1.2016 mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a některé další zákony, a kterým bude v českých účetních předpisech implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále „směrnice“). Směrnice je v podstatě přepracováním zrušených směrnic. Deklaruje jako svůj cíl snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední obchodní korporace. Novela ZU v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození, které směrnice umožňuje. Další úpravy týkající se redukování informací vykazovaných v účetních závěrkách a podoby a obsahu účetních výkazů bude obsahovat prováděcí vyhláška k ZU (vyhláška č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „VPU “).

Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016
Ing.
Jiří
Koch
 
Rezervy
V souladu se směrnicí se i nadále dovoluje tvorba rezerv nejen k pokrytí závazků, ale i ke krytí nákladů, a to zejména s ohledem na používání kategorie závazek v účetních předpisech.
V § 26 odst. 3 se doplňuje, že
rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.
Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.
Z odst. 3 se vypouští příklady účelů, na které je vhodné vytvářet rezervy (rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci); ty bude konkretizovat prováděcí vyhláška.
 
Oceňování reálnou hodnotou
Přeceňovat některé položky vykazované v účetní závěrce na reálnou hodnotu lze pouze v zákonem vyjmenovaných případech. V upřesněném § 27 odst. 1 jsou vymezeny
jednotlivé složky majetku a závazků, které se ke konci rozvahového dne oceňují reálnou hodnotou.
Stávající znění § 27 odst. 3 bylo vypuštěno a jeho část přesunuta do § 24 vzhledem k tomu, že bylo do této pasáže zákona začleněno neorganicky. Jedná se o ustanovení, které podrobněji rozvádí způsob ocenění uvedený v § 24 odst. 3 písm. a) bod 2 v případě přeměn obchodních korporací a zároveň navazuje na § 13 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních korporací a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách obchodních korporací a družstev“). To znamená, že jde o
jednorázové ocenění při nabytí obchodní
korporace
formou přeměny
a nikoli o pravidelné přeceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou, které upravuje § 27. Dosavadní odst. 4 až 7 se označují jako odst. 3 až 6.
Odst. 3 byl no