Novinky pro obchodní společnosti od 1.1.2014

Vydáno: 43 minut čtení

Tento příspěvek upozorňuje na některé novinky pro obchodní společnosti, které přinesla od 1.1.2014 rekodifikace soukromého práva. Zejména je věnována pozornost novinkám, které mají přímé účetní a daňové souvislosti.

Novinky pro obchodní společnosti od 1.1.2014
Ing.
Pavel
Běhounek
 
OBECNĚ K PRÁVNÍ ÚPRAVĚ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
Do konce roku 2013
byla právní úprava obchodních společností prakticky zcela obsažena pouze v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ"). Obecná úprava právnických osob ve starém zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), neměla pro obchodní společnosti prakticky žádný význam, výjimkou byla úprava sídla - ta však byla do § 19c ObčZ přemístěna k 31.12.2001, když předtím byla upravena § 2 ObchZ.
Od 1.1.2014
je situace naprosto odlišná:
-
Nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), upravuje mnohé záležitosti, které jsou pro obchodní společnosti naprosto zásadní. Úprava je přitom často inspirována zrušeným ObchZ, byla přijata především proto, aby byla uplatňována u obchodních společností apod. Protože však není důvodu, aby se tato úprava vztahovala jen na obchodní společnosti (popř. družstva), ale i na jiné právnické osoby (např. na spolky, na společenství vlastníků jednotek, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce atd.), je obsažena v NOZ jakožto předpisu obecném.
-
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), obsahuje zásadní úpravu obchodních společností, jedná se však „pouze“ o úpravu zvláštní, která doplňuje či upřesňuje obecnou úpravu obsaženou v NOZ.
Nástupcem právní úpravy obchodních společností a družstev obsažené ve zrušeném ObchZ tedy není pouze ZOK
, ale též . Příslušnou úpravu musíme hledat v obou předpisech, ZOK na NOZ navazuje a v mnohých ohledech jej nelze bez úpravy obsažené v NOZ vůbec použít.
Obchodní společnosti se povinně zapisují do obchodního rejstříku a jsou tedy automaticky považovány za
podnikatele
, a to i kdyby nebyly založeny za účelem podnikání (§ 421 NOZ). Úprava podnikání, resp. podnikatelů, byla do 31.12.2013 upravena ve zrušeném ObchZ, nově je úprava podnikatelů obsažena v NOZ, konkrétně v § 420 až 435 NOZ (např. v § 429 sídlo podnikatele, v § 435 povinný obsah obchodních listin).
Důležitou novinkou roku 2014 je zcela nový předpis, kterým je zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen
„rejstříkový zákon“
). Tento zákon (podrobněji je o něm pojednáno níže) upravuje též obchodní rejstřík (v § 42 až 51) a sbírku listin (§ 66 až 74), včetně následků za porušení souvisejících povinností (§ 104 až 107).
V systematice právnických osob jsou obchodní společnosti spolu s družstvy označeny jako
obchodní
korporace
. Hovoří-li se tedy někde o obchodních korporacích, jsou tím míněny i obchodní společnosti (spolu s družstvy).
Pro obchodní společnosti platí z hlediska jejich právní úpravy:
-
Zvláštní úprava pro konkrétní obchodní společnost v ZOK
(např. obecná úprava pro s. r. o. obsažená v § 132 až 242 ZOK).
-
Obecná úprava pro všechny obchodní
korporace
v ZOK
(§ 1 až 94 ZOK), např. úprava smlouvy o výkonu funkce v § 59 a násl.
-
Obecná úprava pro
korporace
v NOZ
(§ 210 až 213), např. úprava
zneužití práv
- ObchZ v § 56a zakazoval zneužití většiny, ale i menšiny hlasů, a dále jakékoli jednání, jehož cílem bylo některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit. NOZ v § 212 zavazuje společníka, aby se vůči společnosti choval čestně a aby zachovával vnitřní řád společnosti.
Korporace
nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. NOZ reaguje na problémy dřívější úpravy § 56a ObchZ, která sváděla k dojmu, že poškozená strana měla pouze právo na náhradu škody - NOZ v § 212 odst. 2 stanovuje, že pokud
„společník zneužije své hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo“
. Soud tedy podle nové úpravy může (na návrh poškozené osoby) v konkrétním případě rozhodnout, že k zneužívajícím hlasům (typicky při rozhodování valné hromady) nebude přihlédnuto.
-
Obecná úprava pro právnické osoby v NOZ
(§ 118 až 209), např. úprava
sídla právnické osoby
v § 136, podle § 152 je i jediný jednatel s. r. o. nově považován za
člena individuálního orgánu
s. r. o., obecná úprava přeměn, zániku a likvidace právnických osob. Členem statutárního orgánu může být nově i právnická osoba (např. § 154 NOZ).
-
Obecná úprava pro osoby v NOZ
. Konkrétně jde o § 22 odst. 2 NOZ, podle kterého platí
zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku
, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému
mezi osobami blízkými k ochraně třetích osob
i pro obdobná právní jednání mezi společností a členem statutárního orgánu anebo tím, kdo společnost podstatně ovlivňuje jako její společník nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. Zmíněné zvláštní podmínky nebo omezení NOZ obsahuje v § 590 - pojistka pro věřitele proti vyvádění majetku, kterého se dlužník účelově zbavuje (poškozený věřitel se mimo jiné může domáhat neúčinnosti právního jednání, kterým byl zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby).
Z výše uvedeného je zřejmé, že pro pochopení určitého problému je třeba zohlednit vedle zvláštní úpravy pro konkrétní obchodní společnost také nejen obecnou úpravu společnou pro veškeré obchodní společnosti, ale i úpravu ještě obecnější z NOZ (pro všechny
korporace
, dále pro všechny právnické osoby a ještě dále pro všechny osoby).
Výše uvedené je jen základní orientace v nové právní úpravě,
např. pro s. r. o. se ještě použije:
-
Dílčí ustanovení z úpravy spolků v NOZ
- např. (při vyloučení společníka ze společnosti z důvodu prodlení se splácením vkladu na základě § 151 odst. 2 ZOK), (případy, kdy se na základě § 45 ZOK na rozhodnutí orgánu společnosti hledí, jako by nebylo přijato), (u přezkumu usnesení valné hromady na základě § 191 a 193 ZOK).
-
Dílčí ustanovení z úpravy akciových společností - např. § 413 odst. 2 a 3
(listina osob přítomných na valné hromadě na základě § 188 odst. 2 ZOK), (rozhodování jednatelů, pokud tvoří kolektivní orgán, na základě § 194 odst. 2 ZOK), § 444 ZOK (náhradní jednatel, pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, na základě § 194 odst. 2 ZOK), (výjimka z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu na základě § 143 odst. 4 ZOK), § 542 a 543 ZOK (výměna kmenových listů na základě § 154 odst. 5).
Ponecháme-li stranou otázky řešené NOZ (těch je však skutečně hodně a jsou často významné) a soustředíme se jen na otázky řešené ZOK, je práce se ZOK částečně přehlednější, pokud jde o právní úpravu s. r. o.
Právní úprava s. r. o. v ZOK se totiž odvolává na úpravu akciových společností jen naprosto výjimečně
(viz výše); ObchZ se v rámci právní úpravy s. r. o. na právní úpravu a.s. odvolával velice často (např. zákaz vyplácení záloh na podíly na zisku byl řešen jen nepřímo odkazem na § 178 odst. 1 věta třetí v § 123 odst. 2).
Z hlediska systematiky obchodních společností lze konstatovat, že právní úprava
komanditních společností
se přiblížila právní úpravě veřejných obchodních společností - konkrétně jde o § 119 ZOK, podle kterého se na komanditní společnost použijí přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti, pokud z přechodných ustanovení a zvláštní úpravy komanditních společností neplyne něco jiného. To je koncepční rozdíl oproti úpravě účinné do 31.12.2013 - dle § 93 odst. 4 ObchZ se na komanditní společnost použila přiměřeně ustanovení ObchZ o s. r. o., pokud šlo o právní postavení komanditistů (nebylo-li v právní úpravě komanditních společností stanoveno jinak). Z uvedené koncepční změny např. plyne, že se na komanditistu nevztahují pravidla finanční asistence dle úpravy s. r. o.
Obchodní společnosti
ZOK označuje zkráceně jen „společnosti“ a člení je na:
-
osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost),
-
kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost),
-
Evropská společnost a evropské zájmové sdružení.
Znalost pojmosloví je nezbytná pro použití některých zásadních legislativních zásad - viz např. níže k bezúročným zápůjčkám. Pojmosloví však není zcela jednotné - konkrétně se jedná např. o
společníka či člena obchodní
korporace
. Zatímco NOZ hovoří o
členech korporací
, ZOK v obecné úpravě obchodních korporacích (ta se vztahuje i na družstva) nepoužívá pojem člen obchodní
korporace
, ale
společník
. Obecná úprava pro „společníky“ obsažená v hlavě I (tj. v § 1 až 94 ZOK) se přitom podle § 3 odst. 4 ZOK vztahuje i na členy družstva. Úprava v ZOK je formálně v pořádku a neodporuje NOZ, je však poněkud nevhodná a zavádějící (což se projevilo např. u novelizací účetních předpisů). Jistě by bylo vhodnější, pokud by ZOK v obecné úpravě hovořil o členech obchodních korporací.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)
, používá pojem
„člen obchodní korporace“
(tedy např. i společník s. r. o., akcionář a.s., člen družstva) - např. v § 10 odst. 1 písm. f) ZDP je jako ostatní příjem fyzické osoby uveden podíl člena obchodní
korporace
s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku [obdobně je v § 10 odst. 1 písm. g) ZDP uveden za obdobných podmínek vypořádací podíl člena obchodní korporace].
Účetní předpisy
, konkrétně novelizace
prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „VPU“)
, provedená vyhláškou č. 467/2013 Sb. a novelizace Českých účetních standardů používá pojem
„společník obchodní korporace“
- to např. v případě s. r. o. nepřináší žádný problém a je to i formálně v pořádku; v případě člena družstva se však jedná o formální chybu, resp. o nepochopení ZOK.
 
NĚKTERÉ KONKRÉTNÍ ZMĚNY
Pokud jde o
jednotlivé typy obchodních společností
, novinky jsou od 1.1.2014 např. tyto:
-
Společník
veřejné obchodní společnosti
může svůj vklad do společnosti (pokud se společník k vkladu zavázal) splácet vlastní prací či poskytováním služeb (§ 103 ZOK).
-
Komanditista
komanditní společnosti
může ručit za dluhy společnosti nad rámec svého vkladu do výše komanditní sumy (129 ZOK).
-
U
s. r. o.
byla minimální výše vkladu společníka do základního kapitálu snížena na 1 Kč (§ 142 ZOK). Jeden společník může mít více druhů podílů, a to jak stejného, tak různého druhu. Podle § 137 ZOK může být podíl společníka s. r. o. vyjádřen kmenovým listem (cenným papírem). V § 162 a násl. dává ZOK společníkům s. r. o. větší volnost pro příplatky mimo základní
kapitál
(úprava je také praktičtější v tom, že tzv. dobrovolný příplatek poskytuje společník se souhlasem jednatele - ObchZ vyžadoval souhlas valné hromady). ZOK již neomezuje maximální počet společníků s. r. o. na 50 (§ 105 odst. 3 ObchZ); dále již není omezena možnost pro fyzickou osobu být jediným společníkem ve více s. r. o. (§ 105 odst. 2 věta třetí ObchZ omezoval fyzickou osobu, že se jako jediný společník mohla podílet maximálně na třech s. r. o.); také již neplatí tzv. zákaz řetězení jednočlenných s. r. o. (§ 105 odst. 2 věta druhá ObchZ, podle kterého s. r. o. s jediným společníkem nesměla být jediným společníkem v další s. r. o.).
-
U
akciové společnosti
ZOK zavedl jako novinku akcie bez uvedení jmenovité hodnoty -
kusové akcie
(§ 257 ZOK), které umožňují zvyšovat či snižovat základní
kapitál
z vlastních zdrojů bez výměny akcií. V německé terminologii jsou tyto akcie označovány jako „Stückaktien“, v angličtině jako no-par value
shares
(NPV
shares
). Novinkou akciových společností je také tzv. monistický systém řízení, se kterým počítá např. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, v rámci úpravy akciové společnosti s proměnným kapitálem (tzv. SICAV).
Ve společné úpravě pro všechny obchodní
korporace
došlo např. k těmto změnám:
-
Možnost vyplácet (při splnění podmínek)
zálohy na podíly na zisku
(§ 40 ZOK).
-
Nová úprava
vztahu člena orgánu a společnosti a jejich věřitelů
- např. dopady neodvrácení úpadku dle § 62 odst. 1 ZOK; možnost ručení na základě návrhu soudu nebo insolvenčního správce, pokud nebyly učiněny kroky k odvrácení hrozícího úpadku dle § 68 odst. 1 ZOK.
-
Podrobná úprava
smlouvy o výkonu funkce
(§ 59 a násl. ZOK), odměna za výkon funkce člena orgánu je úplatná jen tehdy, stanoví-li tak smlouva o výkonu funkce - jinak je výkon funkce bezúplatný (§ 59 odst. 3 ZOK).
-
Rozumnější pravidla
zákazu konkurence
(pro s. r. o. v § 199, pro a.s. v § 441 a 442 ZOK) - o konkurenční jednání nejde, pokud ke „konkurenčnímu jednání“ dochází se souhlasem společníků. V § 54 a násl. ZOK stanovuje pravidla o
střetu zájmů
(informační povinnost).
-
Neuplatní se obdoba § 196a ObchZ (např. podmínka uzavírání smluv o půjčce a o úvěru s jednateli, členy představenstev, s osobami jim blízkými jen za podmínek obvyklých v obchodním styku). Podle ZOK platí pouze pro a.s. mnohem mírnější § 255 ZOK řešící úplatné nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu dvou let po vzniku společnosti.
-
Zrušení povinné tvorby rezervního fondu u s. r. o. (společnost jej však musí tvořit, pokud si tak společníci stanovili ve společenské smlouvě), u a.s. je rezervní fond povinný ze zákona jen dle § 316 ZOK - rezervní fond na vlastní akcie - a dle § 311 ZOK - zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté finanční asistence.
ZOK zavádí možnost rozhodování
per rollam
(tedy písemné rozhodování mimo valnou hromadu). V úpravě s. r. o. ji najdeme v § 175 ZOK, v úpravě akciových společností v § 418. Rozdíl v této možnosti rozhodování mezi s. r. o. a a.s. je naprosto zásadní - u a.s. je toto rozhodování možné, jen pokud jej připouští stanovy. U s. r. o. je naproti tomu možné, pokud jej společenská smlouva nevylučuje.
 
Podíly na zisku a zálohy na podíly na zisku
Podíl na zisku upravuje v obecné rovině ZOK v § 34 a 35, dále např. v právní úpravě jednotlivých obchodních společností (v § 112 pro veřejnou obchodní společnost, v § 126 pro komanditní společnost, v § 161 pro společnost s ručením omezeným a v § 348 pro akciovou společnost).
Obecně je podíl na zisku upraven v § 34 ZOK takto:
(1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní
korporace
. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní
korporace
o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
(1) Podíl na zisku se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
(2) Promlčecí lhůta práva na vrácení podílu na zisku podle odstavce 1 počíná běžet dnem vyplacení.
(3)Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na zálohy podle § 40 odst. 2.
Konkrétně např. pro s. r. o. je podíl na zisku upraven v § 161 ZOK takto:
Podíl na zisku
(pro s.r.o.)
(1) Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích.
(2) Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak.
(3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá.
(4) Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou.
V § 40 ZOK jednak omezuje výplatu podílů na zisku (zejména testem insolvence), jednak připouští výplatu záloh na podíly na zisku (přitom stanovuje podmínky pro jejich výplatu):
Omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů
(1) Obchodní
korporace
nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.
(2) Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní
korporace
má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní
korporace
oprávněna měnit.
Výplata záloh na podíly na zisku
(je-li v souladu se ZOK) podléhá zdanění srážkovou daní podle stejných pravidel jako výplata podílů na zisku - tato pravidla se oproti roku 2013 nijak nezměnila (nebylo zavedeno osvobození podílů na zisku pro společníky - fyzické osoby).
Na možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku reagovala VPU tak, že položka vlastního kapitálu v pasivech „Výsledek hospodaření běžného účetního období /+-/“ označená dříve jako A. V. byla označena jako A. V.1. a byla doplněna o novou položku:
A. V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/.
Český účetní standard č.
018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
byl doplněn o nový bod:
3.1.12. Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 - Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A. V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“ se účtuje v případě rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 - Závazky ke společníkům. Ve prospěch učtu účtové skupiny 43 - Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A. V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“ se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 - Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 - Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.
PŘÍKLAD
V mezitímní účetní závěrce sestavené k 31.8.2014 bude vykázán výsledek hospodaření roku 2014 ve výši 10 mil. Kč a nerozdělený zisk minulých let 50 mil. Kč. Na základě této účetní závěrky bude v souladu s § 40 ZOK rozhodnuto 15.10.2014 o výplatě zálohy na podíl na zisku ve výši 40 mil. Kč a 6.12.2014 budou podíly na zisku vyplaceny. Účetní závěrku za rok 2014 schválí valná hromada 15.4.2015 (výsledek hospodaření 15 mil. Kč) a rozhodne o výplatě podílů na zisku z nerozděleného zisku minulých let ve výši 35 mil. Kč a o výplatě podílu na zisku za rok 2014 v plné výši 15 mil. Kč. V daném případě bude účtováno následovně:
 I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I I    
Datum
I
Text
I
Částka v Kč
I
MD
I
D
I I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I I 15.10.2014 I Rozhodnutí o výplatě zálohy na I 40 000 000 I 432 I 364 I I I podíl na zisku I I I I I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I I 06.12.2014 I Výplata zálohy na podíl na zisku I 34 000 000 I 364 I 221 I I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I I 06.12.2014 I Zaúčtování dluhu srážkové daně I 6 000 000 I 364 I 342 I I I vůči správci daně ve výši 15% I I I I I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I I 15.04.2014 I Rozhodnutí o rozdělení I 35 000 000 I 428 I 432 I I I nerozděleného zisku minulých let I 5 000 000 I 431 I 432 I I I a zisku roku 2014: I 10 000 000 I 431 I 364 I I I Nerozdělený zisk minulých let do I I I I I I výše zálohy Zisk roku 2014 určený I I I I I I k rozdělení do výše zálohy Zisk I I I I I I roku 2014 určený k rozdělení I I I I I I převyšující zálohu I I I I I--------------I-----------------------------------I-------------I-----I-----I
Legenda použitých účtů:
221-Běžný účet 342-Ostatní přímé daně 364-Dluhy ke společníkům při rozdělování zisku 428-Nerozdělený zisk minulých let 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 432-Rozhodnuto o zálohách na podíly na zisku
Pokud by valná hromada nerozhodla při schvalování účetní závěrky o rozdělení zisku alespoň ve výši vyplacené zálohy, bylo by nutné příslušný rozdíl zaúčtovat jako pohledávku vůči společníkům a tito by museli vyplacenou zálohu vrátit.
Účetní a daňová úprava obsahuje celou řadu problematických bodů:
-
Rozhodnutí vyplatit zálohu je zaúčtováno jako dluh společnosti. Účtovat o povinnosti vyplatit zálohu je naprosto revoluční účetní záležitost - vyplacená záloha není zachycena jako pohledávka společnosti, což odporuje obecné úpravě vykazování poskytnutých záloh (např. § 10 a 11 VPU).
-
Není vůbec jasné, co považovat za rozhodnutí o výplatě zálohy. Na jednu stranu je logické, že podnětem k výplatě zálohy bude přání společníků. Na druhou stranu valná hromada nemá ve své kompetenci rozhodování o výplatě zálohy na podíly na zisku, mělo by tedy být v kompetenci jednatelů či představenstva.
-
Pokud by vyplacená záloha přesáhla výši zisku určeného k rozdělení, nastal by problém se sraženou srážkovou daní (ZDP s touto variantou výslovně nepočítá).
 
Podíl společníka s. r. o.
ZOK umožňuje, aby společník vyjádřil svůj podíl na společnosti cenným papírem -
kmenovým listem
. Příjmy z prodeje kmenových listů však nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob při splnění časového testu tři roky vlastnictví, ale až při splnění podmínky vlastnictví alespoň pět let [§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP]. Vyjádření podílu na společnosti kmenovým listem tedy nemá vliv na osvobození příjmů z jeho prodeje, protože je osvobozen až po pětiletém vlastnictví, tedy po uplynutí stejné lhůty, jako je v § 4 odst. 1 písm. r) stanoveno pro příjmy z prodeje podílu na obchodní korporaci.
Pokud po 1.1.2014 stávající společník získá od jiného společníka jeho podíl (nebo část jeho podílu), standardně jako tomu bylo před 1.1.2014, stávající podíl se zvýší o získaný podíl. Pokud např. společník s 50% podílem získá další 25% podíl, dojde ke zvýšení původního 50% podílu na 75% podíl. Společenská smlouva by však mohla stanovit, že společník bude mít podílů více - např. 50% + + 25%. Pokud by společník (fyzická osoba) měl podílů více a tyto by prodával, posuzoval by se z hlediska osvobození časový test vlastnictví po dobu nejméně pěti let u každého podílu zvlášť. Obdobně se však bude postupovat i v případě, kdy dojde ke zvýšení obchodního podílu -- § 4 odst. 1 písm. r) ZDP bod 4. Podle přechodných ustanovení zákonného opatření č. 344/2013 Sb. se u zvýšení, ke kterému došlo před 1.1.2014, postupuje podle § 4 odst. 1 písm. r) ve znění k 31.12.2013.
PŘÍKLAD
Společník (fyzická osoba) vlastnil od roku 2005 podíl na s. r. o. ve výši 50%, v průběhu roku 2013 svůj podíl zvýšil na 75%. V roce 2014 společník prodává svůj 75% podíl, bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob?
Podle § 4 odst. 1 písm. r) ve znění účinném od 1.1.2014 by byl prodej osvobozen pouze částečně (ze dvou třetin), ke zvýšení však došlo před 1.1.2014, a proto se postupuje i v roce 2014 podle úpravy účinné k 31.12.2013 a celý příjem z prodeje bude osvobozen.
 
Jednatel členem orgánu
NOZ přinesl formální změnu spočívající v tom, že od 1.1.2014 by měl být
jednatel
(jednatelé) vždy považován za
člena statutárního orgánu
(§ 152 NOZ). Tato změna není žádnou věcnou změnou, jedná se pouze o zjednodušení v tom smyslu, aby např. ZOK při stanovení pravidel, která platí pro jednatele s. r. o. i pro členy představenstev akciových společností, nemusel výslovně vedle sebe uvádět osoby, které jsou jednateli, a členy statutárních orgánů.
Pravidla stanovená pro členy statutárních orgánů tedy platí i pro jednatele.
Pravdou je, že konečná podoba ZOK se odchýlila od původního záměru (a ten je předpokládán v § 152 NOZ), že více jednatelů mělo vždy tvořit kolektivní orgán. Konečná podoba ZOK je taková, že statutárním orgánem s. r. o. je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Přesně vzato tedy ve většině případů (společenská smlouva asi jen zřídka prohlásí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán) k žádné změně nedošlo a jednatelé (je-li jich více) nadále nejsou členy statutárního orgánu, ale přímo statutárním orgánem. Tento doslovný a nelogický výklad však nebyl záměrem zákonodárce a nemá šanci na úspěch a jednatele musíme považovat vždy za členy orgánu.
Pokud by společenská smlouva určovala, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán, mělo by to tyto následky:
-
Kolektivní orgán by bylo nutné ve společenské smlouvě nějak pojmenovat (např. jednatelstvo, sbor jednatelů, rada jednatelů).
-
Jednatelé by byli členy statutárního orgánu bez jakékoli pochybnosti.
-
O obchodním vedení by jednatelé nerozhodovali většinou, resp. dle společenské smlouvy (§ 195 odst. 1 ZOK, který byl v podstatě převzat z § 134 ObchZ), ale ve sboru.
-
Pravidla rozhodování ve sboru určuje § 156 NOZ. Sbor je usnášeníschopný za přítomnosti většiny členů orgánu a rozhoduje nadpoloviční většinou zúčastněných členů (dle § 440 ZOK může společenská smlouva určit jiný způsob rozhodování). V § 156 odst. 2 NOZ je stanovena možnost rozdělit působnost dle oborů činnosti jednatelů. Podle § 44 odst. 3 ZOK si kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak.
-
Určí-li společenská smlouva, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán, použije se podle § 194 odst. 2 ZOK, obdobně ustanovení § 440 ZOK (možnost stanovit ve společenské smlouvě, aby rozhodoval vyšším než nadpolovičním počtem přítomných hlasů) a § 444 ZOK (možnost určit „jednatelstvem“ náhradního jednatele).
V ZDP byly příjmy za práci jednatelů s. r. o. do 31.12.2013 výslovně uvedené v definici příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 1 písm. b). Od 1.1.2014 ZDP na zařazení jednatelů do množiny „členů statutárních orgánů“ reaguje v nové definici příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1, kde je sice nadále příjem za práci společníka s. r. o. uveden v písm. b), ale příjem za práci jednatele v této definici již výslovně nenalezneme. Je to z toho důvodu, že příjem za práci jednatele je obsažen v množině „odměn členů orgánů právnické osoby“ uvedených v písm. c). Odměna jednatele byla tedy do konce roku 2013 příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. b), od 1.1.2014 je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) - tato změna nemá žádný věcný dopad.
Věcný dopad by mohlo mít zařazení jednatelů do kategorie členů orgánů na zdanění odměn vyplácených těm jednatelům, kteří nejsou rezidenty. Odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob jsou totiž (jsou-li vypláceny daňovým nerezidentům) podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP příjmem, jejichž zdroj je na území ČR, a podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 by na ně vyplácející společnost měla aplikovat 15% srážkovou daň. Do konce roku 2013 se tento postup uplatnil např. u nerezidentů - členů představenstev akciových společností, u jednatelů se však do konce roku 2013 neuplatňoval (protože jednatel nebyl členem statutárního orgánu, ale přímo statutárním orgánem). Zda se od 1.1.2014 má na zdanění odměn jednatelů (nerezidentů) uplatnit srážková daň, není zcela jednoznačné. Pokud by bylo příslušné ustanovení [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP] zákonným opatřením č. 344/2013 Sb. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novelizováno, nově formulováno apod. a zůstala by v něm úprava pouze pro členy orgánů, byla by odpověď jednoznačná - zákonodárce v souvislosti s rekodifikací provedl záměrně věcnou změnu. Příslušné ustanovení však zákonné opatření č. 344/2013 Sb. nijak nenovelizovalo a je otázkou, zda nepoužít univerzální přechodné ustanovení NOZ, kterým je § 3029 odst. 2:
„(2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva.“
Jinými slovy, změna zásad NOZ může mít věcné dopady do předpisů veřejného práva (tedy i do daňových předpisů) jen tehdy, pokud tyto dopady potvrdí novelizace předpisů veřejného práva - a to je v daném případě sporné. Spíše bych se však přikláněl k variantě, že v daném případě (byť pravděpodobně opomenutím - důvodová zpráva danou věc nijak nekomentuje) k věcné změně došlo a odměny jednatelů (nerezidentů) by od 1.1.2014 měly být zdaněny srážkovou daní.
 
Odvody z odměn jednatelů
V předchozí kapitole jsou vysvětlené formální [přeřazení odměny jednatele jako příjmu ze závislé činnosti z § 6 odst. 1 písm. b) do písm. c)] i věcné (zdanění odměn jednatelů, kteří jsou nerezidenty) změny ZDP, které souvisí se zařazením jednatelů mezi „členy statutárních orgánů“.
Daňové zatížení ani odvody na veřejnoprávní pojištění
se u odměn jednatelů (podobně jako u příjmů společníků s. r. o. za práci pro společnost) pro rok 2014 nijak nezměnilo. Pouze došlo k parametrické změně - strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (a zároveň hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně) se zvýšil z 1 242 432 Kč (pro rok 2013) na 1 245 216 Kč (pro rok 2014).
K dílčí změně došlo ve vymezení příjmů, které se podle § 6 odst. 7 ZDP nepovažují za zdanitelné příjmy. Konkrétně se jedná o
cestovní náhrady poskytované v souvislosti s výkonem funkce jednatele
(do limitu stanoveného zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZP“). Do konce roku 2013 byly z předmětu daně podle § 6 odst. 7 písm. a) vyloučeny cestovní náhrady poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti - nepochybně tedy i cestovní náhrady poskytované v souvislosti s výkonem funkce jednatele jednateli, který nebyl za výkon funkce odměňován. Od 1.1.2014 došlo ke změně formulace a ze zdanění jsou vyloučeny (do limitu dle ZP)
náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti
,
ze které plyne příjem ze závislé činnosti
. Podle doslovného znění by se dalo usuzovat, že u neodměňovaného jednatele, cestovní náhrady ze zdanění vyloučeny nejsou. Důvodová zpráva ke změně § 6 odst. 7 písm. a) však uvádí:
„Jedná se o legislativně technickou úpravu související s úpravou,činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti’.,Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti’ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn., není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu,závislá činnost’ na,činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti’.“
S odkazem na důvodovou zprávu by tedy mělo být nadále obhajitelné, že § 6 odst. 7 písm. a) se vztahuje i na cestovní náhrady poskytované jednateli v souvislosti s výkonem funkce bez ohledu na to, zda je jednatel za výkon funkce odměňován či nikoli.
K zajímavé změně došlo v souvislosti se změnou § 11 odst. 2 zákona č. 155/1991 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů -
od 1.1.2014 byla zrušena podmínka zaplacení pojistného pro hodnocení doby důchodového pojištění
osob, které v příslušné době byly jednateli či společníky. Za rok 2013 však podmínka zaplacení pojistného u uvedených osob byla stanovena (dlužné pojistné lze zaplatit nejdéle do 31.12.2016), a proto na evidenční listy důchodového zabezpečení za rok 2013 bude v
trojmístném kódu
na posledním místě uváděn znak „S“ - např. pro jednatele odměňovaného na základě smlouvy o výkonu funkce by byl trojmístný kód tvořen znaky „S+S“. Za rok 2014 již „S“ na posledním místě trojmístného kódu ELDZ uváděn nebude - např. pro jednatele odměňovaného na základě smlouvy o výkonu funkce by byl trojmístný kód tvořen znaky „S++“. Prvý znak „S“ pro odměnu jednatele či společníka (zároveň se jedná o kód činnosti uváděný na přihlášce k nemocenskému pojištění).
Na změnu zákona o důchodovém pojištění navazuje změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí podle § 37 odst. 1 obsahovat tyto údaje:
h) jde-li o obchodní společnost
za období před rokem 2014
,
seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
Od 1.1.2014 tedy došlo ke zrušení povinnosti vést
seznam společníků pro účely důchodové pojištění.
Od 1.1.2014 může být jednatelem právnická osoba - i tato právnická osoba vykonávající funkci jednatele může být za výkon funkce odměňována, tato odměn bude pochopitelně příjmem podléhajícím dani z příjmů právnických osob.
 
Jednatel zákonným zástupcem PO
Podle § 161 a násl. NOZ jednání jednatele již není jednáním s. r. o., ale jednáním jejího zástupce. V daňovém řízení se toto nové pravidlo neuplatní, a to v důsledku novelizace zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), doprovodným daňovým zákonným opatřením Senátu k rekodifikaci soukromého práva č. 344/2013 Sb.; tzn., že správce daně bude standardně doručovat do datové schránky společnosti a nikoli jednateli (pokud by byl i pro daňové řízení považován za zástupce společnosti). Podle § 25 odst. 1 písm. a) DŘ je od 1.1.2014 zástupcem osoby zúčastněné na správě daní její zákonný zástupce, pouze jde-li o zákonného zástupce fyzické osoby. Zákonný zástupce s. r. o. (jednatel) tak není zástupcem osoby zúčastněné na správě daní.
Skutečnost, že jednatel je zákonným zástupcem s. r. o., nebyla nijak promítnuta do nových tiskopisů daňových přiznání či do poučení k těmto daňovým přiznáním. Pochopitelně bude jednatel (bude-li podepisovat daňové přiznání) daňové přiznání podepisovat jako osoba oprávněná za společnost jednat a nikoli jako zákonný zástupce, ale např. v poučení k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2013 zůstal kód 1A pro zákonného zástupce.
 
Orgány akciové společnosti
Řídícím a kontrolním orgánem akciové společnosti může nadále být představenstvo a dozorčí rada, tento systém ZOK označuje jako systém dualistický (§ 396 odst. 1 ZOK). Představenstvo i dozorčí rada má nadále nejméně tři členy, novinkou však je, že stanovy mohou určit i nižší počet (§ 439 odst. 1, resp. § 448 odst. 1 ZOK) - stanoví-li tak stanovy, může mít představenstvo či dozorčí rada jen jednoho člena. Ve smyslu § 152 NOZ by se tak jednalo o individuální orgán o jednom členu. ZOK nemá žádnou obdobu § 200 ObchZ pro společnosti s více než 50 zaměstnanci (minimálně 1/3 členů dozorčí rady musela být volena zaměstnanci).
Novinkou je systém monistický, ve kterém se dle § 396 odst. 2 ZOK zřizuje správní rada a statutární ředitel (ten je statutárním orgánem a podle § 463 odst. 4 mu náleží obchodní vedení). Správní rada (§ 460 ZOK) určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji ZOK svěřuje do působnosti valné hromady.
 
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ NOVINKY
Za naprosto zásadní lze z hlediska běžné praxe považovat:
-
Nebyla přijata žádná obdoba § 66d ObchZ umožňujícího v období 2012 a 2013 tzv. souběh funkcí. Uzavírání pracovních smluv s jednateli či členy představenstva na řídící funkce se tak opět stalo velice rizikové a je nepochopitelné, proč společnosti a členové jejich statutárních orgánů toto riziko dobrovolně podstupují, když se jej mohou vyvarovat uzavřením smlouvy (na rozdíl od uzavření rizikové pracovní smlouvy). Uzavřením kolidujícího pracovněprávního vztahu členové orgánů riskují, že budou muset vracet mzdu jako plnění bez právního důvodu nebo že jim nezaloží účast na důchodovém pojištění, a společnosti riskují, že mzda nebude společnosti uznána jako daňový náklad. Jak vysoké je toto riziko lze těžko odhadovat, je však naprosto zbytečné.
-
Odměna za výkon funkce musí být podložena řádně uzavřenou smlouvou o výkonu funkce, zejména musí být odsouhlasena valnou hromadou.
-
Na souběžné pracovní vztahy (nekolidující s výkonem funkce člena statutárního orgánu) se vztahuje § 61 odst. 3 ZOK, tedy je třeba je odsouhlasit valnou hromadou. Toto se týká i jiných plnění a také se týká osob blízkých.
-
Tantiémy mohou být podle § 34 odst. 1 ZOK vypláceny jen tehdy, připouští-li to společenská smlouva (stanovy).
Zásadní otázkou jsou přechodná ustanovení k ZOK, která přinášejí mnohé nejistoty - např. zda se výše uvedená možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku vztahuje i na společnosti zapsané před 1.1.2014. Tato otázka však přesahuje možnosti tohoto příspěvku.
 
Bezúročné zápůjčky
Podle § 3 odst. 4 ZDP, resp. podle § 18 odst. 2 ZDP, není předmětem daně z příjmů fyzických osob, resp. právnických osob, majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce.
Jestliže tedy společnost přijme bezúročnou zápůjčku, nemůže u ní být zdaněna výhoda spočívající v tom, že nemusí společnost platit úroky - i v případě, kdy se jedná o spojené osoby.
Jiná situace je z pohledu toho, kdo bezúročnou zápůjčku poskytuje (z pohledu zadlužitele). Zde je nutné se zabývat novým zněním § 23 odst. 7 ZDP. Toto ustanovení řeší otázku úpravy základu daně z příjmů z důvodu rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu u transakcí mezi spojenými osobami. Nově se toto ustanovení od zdaňovacího období roku 2014 vztahuje i na transakce mezi spojenými osobami, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, a je sjednána cena rovna nule. Sjednání nulové ceny je pochopitelně nesmysl, ale úmysl zákonodárce je jasný - zdanit na straně poskytovatele dané transakce fiktivní výnos na úrovni ceny obvyklé v těch případech, kdy je plnění poskytováno bezúplatně. Např. tedy jde o poskytování bezúročných zápůjček mezi spojenými osobami (u těchto sice není sjednána cena nula, úrok prostě sjednán není, ale zvýšení základu daně o obvyklý úrok na straně zapůjčitele je zde jasným úmyslem zákonodárce). Zároveň je však v § 23 odst. 7 stanoveno, že úprava základu daně se neprovádí např. v případě, kdy je sjednaná výše úroků ze zápůjčky [„zápůjčka“ je podle § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP podmnožinou pojmu „úvěrový finanční nástroj“] mezi spojenými osobami nula a
věřitelem
(tj. vydlužitelem)
je člen obchodní
korporace
.
Z novelizovaného § 23 odst. 7 ZDP:
„Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena
mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule.
Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření
smlouvy o výprose
nebo
o výpůjčce
a v případě, kdy sjednaná
výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami
je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident,
člen obchodní
korporace
,
který je daňovým rezidentem České republiky
nebo poplatníkem daně z příjmu fyzických osob.
Úvěrovým finančním nástrojem
se podle § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP rozumí:
1)
úvěr,
2)
zápůjčka,
3)
dluhopis,
4)
vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a
5)
směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.
PŘÍKLAD
Společnosti s ručením omezeným B a C jsou dceřinými společnostmi společnosti A. Společnost A poskytne společnosti B bezúročnou zápůjčku. Jak bude upraven základ daně podle § 23 odst. 7 ZDP?
Protože se jedná o transakci mezi spojenými osobami, bude podle nových obecných zásad § 23 odst. 7 ZDP zvýšen základ daně z příjmů u společnosti A (u zapůjčitele) o obvyklý úrok - tento postup se uplatní poprvé za zdaňovací období započaté v roce 2014. U společnosti B (u vydlužitele) z důvodu přijetí bezúročné zápůjčky žádná daňová povinnost od 1.1.2014 nevzniká (§ 18 odst. 2 ZDP), podle úpravy účinné do konce roku 2013 u společnosti B hrozilo nebezpečí zdanění obvyklého úroku daní darovací jako bezúplatně nabytého jiného majetkového prospěchu.
PŘÍKLAD
Společnost s ručením omezeným A je společníkem s alespoň 25% podílem v s. r. o. B. Společnost A poskytne své dceřiné společnosti B bezúročnou zápůjčku. Jak bude upraven základ daně podle § 23 odst. 7 ZDP?
Protože se jedná o transakci mezi spojenými osobami, měl by být podle nových obecných zásad § 23 odst. 7 ZDP zvýšen základ daně z příjmů u společnosti A (u zapůjčitele) o obvyklý úrok - viz předchozí příklad. Tato úprava základu daně se však neprovádí, pokud poskytne zápůjčku za úrok nižší než obvyklý (nebo za nulový úrok) člen obchodní
korporace
- společnost A je společníkem s. r. o, tedy členem obchodní
korporace
, a tato úprava základu daně u společnosti A se neprovádí. U společnosti B (u vydlužitele) z důvodu přijetí bezúročné zápůjčky, stejně jako v předchozím příkladu, žádná daňová povinnost nevzniká (od 1.1.2014 podle § 18 odst. 2 ZDP). U bezúročné půjčky poskytnuté před 1.1.2014 u společnosti B zdanění obvyklého úroku daní darovací nehrozilo (jiný majetkový prospěch nezískala společnost B bezúplatně, ale za protihodnotu spočívající ve zvýšení hodnoty podílu společnosti A poskytující bezúročnou půjčku).
Zpráva o vztazích, rejstříkový zákon
Povinností navazující na účetní období je zpráva o vztazích mezi propojenými osobami. ObchZ do 31.12.2013 zprávu o vztazích upravoval v rámci úpravy „Podnikatelských seskupení“ v § 66a odst. 9 ObchZ. Nově ji nalezneme v ZOK:
„Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen,zpráva o vztazích’) za uplynulé účetní období.“
„Ve zprávě o vztazích se uvedou:
a)
struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1,
b)
úloha ovládané osoby v něm,
c)
způsob a prostředky ovládání,
d)
přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10% vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky,
e)
přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a
f)
posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle § 71 a 72.“
V porovnání s úpravou v ObchZ upravuje ZOK zprávu o vztazích podrobněji. Zpráva o vztazích je obdobně jako dle ObchZ obsahem Sbírky listin obchodního rejstříku - viz § 66 písm. l) rejstříkového zákona.
Rejstříkový zákon upravuje také
pokutu až 100 tis. Kč
za nepředkládání listin nebo nedostatky při neuvádění údajů na obchodních listinách nebo www stránkách. Opakované porušování povinnosti předkládat listiny je podle rejstříkového zákona porušením péče řádného hospodáře. Pokud jde o zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, povinnost jejího uložení do Sbírky listin plyne z § 84 odst. 2 ZOK, podle kterého se připojí k výroční zprávě dle účetních předpisů. Pokud však účetní jednotka nemá vyhotovovat výroční zprávu, není povinnost jejího uložení do Sbírky listin od 1.1.2014 výslovně stanovena (na rozdíl od zrušeného § 38i odst. 2 ObchZ) - to však pravděpodobně není legislativní záměr, ale omyl zákonodárce.
Důležitou novinkou je, že rejstříkový zákon umožňuje, aby zápisy do rejstříků prováděli pomocí dálkového přístupu přímo notáři
(zápis notářem podle § 108 rejstříkového zákona)
na základě podkladového notářského zápisu:
-
o rozhodnutí právnické osoby podle § 80a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění pozdějších předpisů, obsahující příslušné vyjádření notáře (např. změna společenské smlouvy, rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu),
-
o právním jednání (např. zakladatelské právní jednání - společenská smlouva apod.).
Přímé notářské zápisy do rejstříků jsou teprve ve stadiu příprav, byť příslušná úprava nabyla účinnosti od 1.1.2014, od dubna 2014 by však již mohly začít být uváděny do praxe.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
40/1964 Sb., občanský zákoník
513/1991 Sb., obchodní zákoník
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
89/2012 Sb., občanský zákoník
90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů

Vyhlášky

467/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
155/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví