Nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"), který byl dne 22. 2. 2012 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 89/2012 Sb. , je základním předpisem tzv. rekodifikace soukromého práva. Spolu s NOZ byl přijat také zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. , který upravuje právo obchodních společností a družstev, a dále zákon o mezinárodním právu soukromém č. 91/2012 Sb. Na tyto základní normy rekodifikace soukromého práva navazují rozsáhlé doprovodné legislativní změny. Rekodifikace soukromého práva zásadním způsobem zasahuje celý právní řád a má mnoho dopadů do běžné podnikatelské praxe. Tento článek přináší orientační přehled nové úpravy soukromého práva a upozorňuje na některé vybrané problémy, které mají i zásadní účetní a daňové souvislosti.
Rekodifikace soukromého práva od 1. 1. 2014
Ing.
Pavel
Běhounek
DOPROVODNÉ ZMĚNY
Rozsáhlé doprovodné legislativní změny
tvoří např.:*
změna zákona o účetnictví,
*
změna daňových předpisů včetně přijetí nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí,
*
nový katastrální zákon nahrazující současný katastrální zákon č. 344/1992 Sb. a zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb.,
*
změna zákona o oceňování majetku, nový rejstříkový zákon, nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti.
Jednou ze základních novinek, kterou přináší NOZ je zásada
superficies solo cedit
, podle které je součástí pozemku budova nacházející se na pozemku včetně strojů a zařízení upevněných ve zdech budovy
(§ 506 NOZ). Aby bylo možno i po 1. 1. 2014 odepisovat budovy a stroje tvořící součást pozemku, dochází k novelizaci § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZU") - dosud vylučuje z odepisování pozemky, nově bude z odepisování vyloučen majetek a jeho části stanovené prováděcími předpisy. Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí (nové označení pro novelizovaný zákon o dani z nemovitostí) bude vymezovat budovy a další stavby v § 7 jako zdanitelné stavby představující samostatný předmět daně ze staveb (nezávisle na tom, zda budou či nebudou soukromoprávně součástí pozemku). Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, bude novelizován tak, aby při oceňování budovy byla zohledněna i cena strojů. To je pouze několik příkladů, jak jedna z novinek soukromého práva zasahuje do celého právního řádu.Daňové předpisy
budou reagovat nejen na pojmosloví a nové principy soukromého práva od 1. 1. 2014, ale přinesou i řadu dílčích novinek. Těmto změnám bude věnován příspěvek v některém z příštích čísel časopisu.Nový katastrální zákon
také reaguje na výše zmíněnou zásadu, že budova je součástí pozemku, ale i na řadu dalších novinek - např. na možnost zapsat vlastnické právo stroje ve prospěch osoby odlišné od vlastníka pozemku podle § 508 NOZ. Význam nového katastrálního zákona je posílen principem důvěry v pravdivost údajů zapsaných do veřejných seznamů (tím je např. právě katastr nemovitostí) ve smyslu § 980 NOZ a principem dobré víry nabyvatele, který za úplatu nabude věcné právo od osoby oprávněné k příslušnému obchodu od osoby, v jejíž prospěch je ve veřejném seznamu právo zapsáno.
Z důvodu zabránění zneužití principu dobré víry v údaje zapsané do veřejného seznamu zavádí NOZ v § 986 možnost vyznačení spornosti zápisu, které působí zpětně jak vůči osobě, v jejíž prospěch by bylo věcné právo podvodně zapsáno, tak i vůči dalším osobám, na které by bylo věcné právo následně převedeno (§ 986 odst. 2 § 986 možnost vyznačení spornosti zápisu, které působí zpětně jak vůči osobě, v jejíž prospěch by bylo věcné právo podvodně zapsáno, tak i vůči dalším osobám, na které by bylo věcné právo následně převedeno (§ 986 odst. 2 NOZ). Podmínkou však je poměrně rychlá reakce poškozené osoby (podle § 986 odst. 2 NOZ do jednoho měsíce od vyrozumění podvedené strany o provedení podvodného zápisu, podle § 986 odst. 3 NOZ však maximálně do 3 let od provedení zápisu - to v případě, že by nebyl podvedený do té doby vyrozuměn o provedeném zápisu). Nový katastrální zákon v této souvislosti musí řešit důležitou otázku oznamování průběhu vkladového řízení nejen účastníkům řízení, ale především vlastníkovi.
Protože údaje zapsané v katastru nemovitostí podle dosavadní právní úpravy mohou obsahovat řadu chyb, obsahuje NOZ přechodné ustanovení v § 3064 - dobrá víra v údaje zapsané do katastru nemovitostí podle § 980 NOZ se tak uplatní až od 1. 1. 2015, spornost zápisu provedeného do 31. 12. 2013 bude možno účinně podat do konce ledna 2015, resp. do konce roku 2017, pokud nebyl zápis doručen atd.
Nový
rejstříkový zákon
nahrazuje současnou úpravu obchodního rejstříku v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"), a zároveň přebírá úpravu dalších rejstříků. Rejstříkový zákon bude upravovat tyto rejstříky:*
obchodní rejstřík,
*
spolkový rejstřík (nahradí dnešní evidenci sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon o sdružování občanů"], úpravou spolků),
*
nadační rejstřík (pro nadace a nadační fondy upravené nově NOZ),
*
rejstřík ústavů (jedná se o novou právní formu právnické osoby upravenou přímo v § 402 a násl. NOZ),
*
rejstřík společenství vlastníků jednotek,
*
rejstřík obecně prospěšných společností (pro společnosti vzniklé před 1. 1. 2014).
Podle přechodných ustanovení rejstříkového zákona se stávající obchodní rejstřík stává obchodním rejstříkem dle nové úpravy. To samé platí pro stávající nadační rejstřík, rejstřík společenství vlastníků jednotek či rejstřík obecně prospěšných společností. Spolkový rejstřík převezme dosavadní evidenci sdružení vedenou Ministerstvem vnitra či registr zájmových sdružení právnických osob. Zásadní novinkou rejstříkového zákona je možnost, aby zápisy do obchodního rejstříku, jejichž podkladem je notářský zápis, prováděli pomocí dálkového přístupu přímo notáři.
NOZ ruší celou řadu předpisů a v nich obsažená materie již nebude obsahem zvláštních zákonů, ale nově je upravena přímo v NOZ:
*
Vlastnictví jednotek
upravuje NOZ v § 1158 a násl. v rámci úpravy bytového spoluvlastnictví (použije se však i pro nebytové prostory); dosud upraveno zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.*
*
V § 514 až 544 NOZ upravuje
cenné papíry
, které jsou dosud upraveny zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.*
V § 2302 a násl. upravuje NOZ zvláštnosti pro nájem prostoru sloužícího podnikání; opouští se tak zvláštní úprava v zákoně č. 116/1990 Sb.,
o nájmu a podnájmu nebytových prostor,
ve znění pozdějších předpisů.*
V § 2758 a násl. upravuje pojistnou smlouvu - namísto dnešní úpravy v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů.
NĚKTERÉ SOUKROMOPRÁVNÍ ZÁSADY
NOZ obsahuje řadu zásad, které stávající soukromoprávní úpravu zakotvenou v předlistopadové době zcela jednoznačně posouvají k úpravě postavené na základech svobodné vůle apod. V řadě případů se nejedná o skokovou změnu - omezení daná stávající právní úpravou byla postupem času v mnohých případech korigována vyvíjející se judikaturou; jedná se však o dlouhodobý proces, který však má limity dané stávající právní úpravou.
NOZ obsahuje např. tyto zásady:
*
Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného
(§ 1 odst. 1 NOZ). Tato zásada nebyla dosud výslovně zakotvena, ale bylo nutno ji dovozovat z obecných právních zásad. Byť se proti současnému stavu nejedná vysloveně o změnu, nová úprava předchází některým komplikacím. Např. je na de vší pochybnost, že dlužník nemůže vyhrožovat neu hrazením ceny za zdanitelné plnění, pokud mu nebyl poskytnut doklad se všemi náležitostmi daňového do kladu (pokud si tuto podmínku zaplacení smluvně nevymínil). Obdobně nemůže odmítat úhradu na účet, který dodavatel neurčil ke zveřejnění v registru plátců DPH (opět pokud si tuto podmínku zaplacení smluvně nevymínil) apod.*
NOZ v § 1 odst. 2 upřednostňuje
smluvní volnost
nad rámec zákonné úpravy, upřednostňuje tedy dispozitivní
právní úpravu (od které se lze smluvně odchýlit) před kogentní
právní úpravou (od té se smluvně odchýlit nelze). Jinými slovy, zákonnou úpravu použijeme jako určité vodítko a pokud smluvním stranám více vyhovuje odchylná úprava, nechť si svá práva a povinnosti upraví odchylně. Kromě toho, že je zákonná úprava určitým vodítkem pro vzájemnou úpravu práv a povinností, je také pojistkou pro vyřešení situací, které si smluvní strany neujednaly. Kogentní
jsou ta ustanovení, kde je zákaz výslovně uveden, a dále ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Oproti úpravě současného ObchZ se jedná o koncepční změnu - ObchZ vyjmenovával kogentní
ustanovení a všechna ostatní byla dispozitivní
. Současný (starý) zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObčZ"), povoluje odchylku od zákonné úpravy, pokud zákaz neplyne z povahy příslušného ustanovení. Domnívám se, že velkým problémem nové úpravy (alespoň zpočátku) bude právě posouzení, zda je určitá úprava dispozitivní
či nikoli. Tento stav pravděpodobně povede k praxi, která bude nadále zákonnou úpravu pro jistotu považovat za úpravu kogentní
.*
Zákon nelze vykládat doslovně, pokud by to bylo v rozporu se smyslem a účelem zákona.
Podle § 2 odst. 2 NOZ nelze zákonnému ustanovení přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Ani tato zásada nebyla dosud součástí právního řádu a velice dlouho trvalo, než se tato zásada prosadila např. při výkladu § 196a ObchZ. Toto ustanovení dosud limituje např. majetkové převody mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným a jejími akcionáři, resp. jejími společníky. Ustanovení § 196a ObchZ bylo dlouhou dobu vykládáno značně formalisticky bez ohledu na smysl a účel zákona; zlomovým bylo až rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, který v daném případě ustanovení vyložil dle jeho účelu a nikoli dle jeho formálního znění: Nicméně byla-li ve smlouvě podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. sjednána cena tržní (tj. cena v daném místě a čase obvyklá), ačkoliv cena, za níž byl majetek převeden, nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, bylo účelu sledovaného uvedeným zákonným příkazem dosaženo, byť nikoliv postupem předpokládaným v ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. (potažmo článku 11 směrnice). V takovém případě však není žádného důvodu dovozovat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jen proto, že nebyl dodržen mechanismus zabezpečující, aby cena za převod majetku nebyla sjednána na úkor společnosti. Opačný závěr (podle něhož to, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem vede bez dalšího k závěru o neplatnosti smlouvy podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. i tehdy, byla-li sjednána cena tržní) by v krajním případě mohl vést i k poškození společnosti, na jejíž ochranu je ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. konstruováno (např. bude-li ve smlouvě sjednána cena pro společnost výhodnější než cena tržní).
*
Zásada
jednání v dobré víře.
Podle § 7 NOZ se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal pocti vě a v dobré víře. Jinými slovy, pokud zákon nestanoví jinak, neprokazuje se jednání v dobré víře, ale jedna strana prokazuje, že protistrana v dobré víře nejedna la. Dosud takováto zásada nebyla stanovena a jednání v dobré víře se prokazovalo - viz dále k nabytí věcné ho práva od neoprávněného.PŘECHODNÁ USTANOVENÍ NOZ
Nová právní úprava se naplno projeví např. u smluvních vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 či u právnických osob vzniklých po 1. 1. 2014 a dlouhou dobu se tak bude prolínat dosavadní úprava s úpravou novou. V řadě případů se však hned od 1. 1. 2014 začne uplatňovat nová soukromoprávní úprava.
Přechodná ustanovení NOZ jsou poměrně rozsáhlá, a tak si ukážeme uplatnění pouze některých z nich:
*
V § 3028 odst. 1 NOZ je zakotvena obecná zásada
zákazu retroaktivity nové úpravy,
která se použije až na práva a povinnosti vzniklé počínaje 1. 1. 2014.*
Podle § 3028 odst. 2 NOZ se
právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných
od 1. 1. 2014 posuzují podle nové úpravy, byť vznikla před 1. 1. 2014. Např. úprava manželského práva se od 1. 1. 2014 vztahuje i na manželství uzavřená před 1. 1. 2014. Podle tohoto přechodného ustanovení se však také např. k 1. 1. 2014 stane součástí pozemku stroj zabudovaný do budovy nacházející se na pozemku - pokud by však k 31. 12. 2013 byl vlastník stroje odlišný od vlastníka budovy a pozemku, uplatní se od-volávka NOZ v§ 2 na Listinu základních práv a svobod a zůstane zachováno odlišné vlastnictví a stroj zůstane samostatnou hmotnou movitou věcí.*
Podle § 3028 odst. 3 NOZ se jiné právní poměry (typicky
smluvní vztahy
) budou i po 1. 1. 2014 nadále řídit stávající právní úpravou (až na některé výjimky jako např. nájemní smlouva). NOZ např. nově upravuje promlčecí lhůtu. Pokud však bude do konce letošního roku uzavřena smlouva podle ObchZ, uplatní se i na promlčení stávající úprava, tj. obecná čtyřletá promlčecí lhůta - bez ohledu na to, zda promlčecí lhůta započne běžet před 1. 1. 2014 anebo až za účinnosti nové úpravy.*
Ustanovení § 3028 odst. 3 NOZ dává smluvním stranám možnost
podřídit smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 novému režimu.
Pokud by se tedy smluvní strany dohodly, že od 1. 1. 2014 budou postupovat podle nové úpravy, změnila by se touto dohodou čtyřletá promlčecí lhůta v situaci popsané v předchozí odrážce na obecnou tříletou promlčecí lhůtu podle § 629 NOZ - to za předpokladu, že by tato lhůta započala běžet až počínaje 1. 1. 2014 (viz § 3036 NOZ).*
Podle § 3030 NOZ se i na práva a povinnosti řídící se dosavadní právní úpravou vztahuje
obecná úprava NOZ v § 1 až 14,
např. zásada jednání v dobré víře. Např. v případě koupě movité věci podle § 446 ObchZ nabývá kupující vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží. To však neplatí, pokud kupující věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2569/2010, ze dne 24. 10. 2012 je při zkoumání dobré víry kupujícího podle § 446 ObchZ nutné, aby kupující prokázal, že využil dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně vlastníkem prodávané věci, např. prověřením osoby prodávajícího, dokladem o předchozím nabytí prodávaného zboží apod.; toto zejména platí, jsou-li s ohledem na okolnosti případu pochybnosti o dobré víře kupujícího. V posuzované věci ze skutkových zjištění nevyplynulo, že by kupující prověřoval osobu prodávajícího, resp. osobu za něho jednající. Ze živnostenského oprávnění, které měl kupující k dispozici, musel vědět, že předmětem podnikání prodávajícího je silniční motorová doprava, nikoliv nákup a prodej kovů, zejména kovů barevných. Při prodeji 24 670 kg mědi v ceně 3 258 660,30 Kč tak bylo podle NS na kupujícím, aby prokázal, že využil všechny dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je oprávněným převést vlastnictví k předmětnému zboží. Uvedené skutečnosti v něm musely vzbuzovat pochybnosti o oprávněnosti prodávajícího převést vlastnictví k takovému množství mědi, a proto NS vyloučil nabytí vlastnictví kupujícím. Pokud by se tento případ posuzoval po 1. 1. 2014, tak i když by se posuzoval podle § 446 ObchZ a nikoli podle pravidel NOZ pro nabytí vlastnictví od neoprávněného, ale dobrá víra by se posuzovala podle § 7 NOZ - tzn., že by se kupujícímu muselo prokázat, že v dobré víře nejednal - k okolnostem daného případu by se toto kupujícímu asi prokázalo a konečný výsledek (že kupující vlastnictví nenabyl) by byl stejný, avšak cesta k němu vedoucí by byla poněkud odlišná.*
Podle § 3036 NOZ se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet před 1. 1. 2014, stejně tak i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po 1. 1. 2014. Proto by se i u smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014 podle ObchZ, kterou smluvní strany dobrovolně od 1. 1. 2014 podřídí NOZ (na základě § 3028 odst. 3 NOZ), uplatnila čtyřletá promlčecí lhůta, pokud by tato lhůta započala běžet před 1. 1. 2014.
*
Podle § 3041 NOZ se právní povaha právnických osob upravených NOZ řídí od 1. 1. 2014 touto novou úpravou. V některých případech další přechodná ustanovení tuto zásadu výslovně potvrzují (např. § 3045 pro dosavadní sdružení založená podle zákona o sdružování občanů, nově upravená jako spolky) v jiných se vychází z tohoto přechodného ustanovení (např. pro společenství vlastníků jednotek).
OBCHODNÍ PRÁVO
Jednou z koncepčních změn rekodifikace je opuštění současného stavu, kdy je tentýž problém řešen jinak pro vztahy mezi podnikateli (obchodní vztahy) v ObchZ a jinak pro neobchodní vztahy. Tyto rozdíly dnes nalezneme např. v obecných pravidlech ObchZ pro
obchodní závazkové vztahy
- např. obecná čtyřletá promlčecí lhůta pohledávek podle § 397 dosud platného ObchZ versus
tříletá promlčecí lhůta podle § 101 současného ObčZ. Pro tyto rozdíly nejsou žádné věcné důvody a velice komplikují dnešní soukromé právo, a proto již rekodifikace neobsahuje samostatnou úpravu obchodních závazkových vztahů
(část třetí, tj. § 261 a násl. dosud platného ObchZ). Na obchodní vztahy tak bude dopadat úprava NOZ, která v zásadě nerozlišuje mezi obchodními a neobchodními vztahy - např. obecná tříletá promlčecí lhůta podle § 629 NOZ (pokud si smluvní strany podle § 630 nedohodnou odchylnou dobu v povoleném rozsahu 1 rok až 15 let).Další zásadní oblastí, kterou upravuje dosud platný ObchZ, je
právo obchodních společností a družstev
(část druhá, tj. § 56 a násl.). Tato problematika bude nadále upravena samostatným předpisem - tímto předpisem je zákon č. 90/2012 Sb.,
o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "zákon o obchodních korporacích"
). Vztah NOZ k zákonu o obchodních korporacích je poněkud odlišný od vztahu dnešního ObčZ a úpravy práva obchodních společností a družstev v části druhé dosud platného ObchZ - více se uplatňuje princip NOZ jako předpisu obecného a zákona o obchodních korporacích jako předpisu zvláštního, a proto se např. i na obchodní korporace
použije obecná úprava pro založení právnických osob v NOZ a zákon o obchodních korporacích tuto problematiku neřeší.Dosud platný ObchZ v části prvé upravuje např.
postavení podnikatelů
či hospodářskou soutěž.
Tyto problémové okruhy nalezneme v NOZ - postavení podnikatelů nalezneme v obecné části NOZ (§ 420 a násl.), zneužití a omezení soutěže v § 2972 a násl. NOZ (zařazeno mezi závazky z deliktů).Dnešní ObchZ v části prvé upravuje také
účetnictví podnikatelů,
z úpravy účetnictví v dosud platném ObchZ se postupem času stala v podstatě symbolická úprava a účetnictví podnikatelů (zejména povinnost jeho vedení) je upraveno veřejným právem, tedy ZU. Tento stav rekodifikace jen prohlubuje, když účetnictví ponechává na ZU a pouze do obecných povinností všech právnických osob NOZ v § 119 zahrnul, že všechny právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle ZU.V části prvé dosud platného ObchZ nalezneme právní úpravu
obchodního rejstříku a sbírky listin
- tato úprava není po rekodifikaci zahrnuta ani do NOZ, ani do zákona o obchodních korporacích, ale bude obsahem samostatného rejstříkového zákona (viz výše).NOVÁ ÚPRAVA NĚKTERÝCH PRÁVNÍCH FOREM PRÁVNICKÝCH OSOB
Pro zjednodušení a naplnění cíle tohoto příspěvku si dovolím upozornit na budoucnost těchto dnešních právních forem právnických osob:
*
sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o občanů, ve znění pozdějších předpisů,
*
nadace a nadační fondy podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nadacích a nadačních fondech"),
*
obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obecně prospěšných společnostech").
NOZ nahrazuje dnešní úpravu
sdružení
podle zákona o sdružování občanů, úpravou spolků.
NOZ ruší stávající zákon o sdružování občanů a dnešní sdružení s právní subjektivitou jsou nově považována za spolky, které jsou upraveny v § 214 a násl. NOZ. Spolky jsou v systematice typů právnických osob NOZ řazeny mezi korporace
.Právní forma (protiklad korporací).
nadací a nadačních fondů
je dnes upravena samostatným zákonem o nadacích a nadačních fondech. Rekodifikace právní formy nadací a nadačních fondů (včetně dosavadního označení) zachovává, ale zákon o nadacích prakticky ruší
a právní úprava nadací a nadačních fondů je nově obsažena přímo v NOZ.
NOZ nadace a nadační fondy upravuje v § 303 a násl. s tím, že je souhrnně označuje jako fundace
Novinkou je právní forma
ústav
(§ 402 a násl. NOZ), což je nový typ právní formy kombinující prvky základních typů právnických osob, kterými jsou korporace
a fundace
.Obecně prospěšné společnosti
(jakožto zvláštní právní forma právnické osoby upravená dnes zákonem o obecně prospěšných společnostech - ke statutu veřejné prospěšnosti viz níže) již nově nebudou vznikat - počítá se s tím, že budou vznikat zejména v právní formě nadace či nadačního fondu nebo v právní formě ústavu (k těmto právním formám viz výše). NOZ sice zákon o obecně prospěšných společnostech ruší,
ale na základě přechodných ustanovení (§ 3050 NOZ) si budou moci tuto právní formu zachovat a potom se na ně bude zrušený zákon o obecně prospěšných společnostech dále vztahovat. Stávající obecně prospěšné společnosti přitom mají právo (nikoli povinnost) změnit svoji právní formu na ústav, nadaci či nadační fond podle NOZ.Novinkou rekodifikace je, že NOZ definuje - § 146 a násl. NOZ. Veřejná prospěšnost není svázána s právní formou právnické osoby (může se tedy jednat i o jinou právní formu než nadaci, nadační fond či ústav - např. veřejně prospěšnou může být i společnost s ručením omezeným), ale s tím, zda splňuje
status
právnické osoby jako veřejně prospěšné status
veřejné prospěšnosti. Status
veřejné prospěšnosti přitom bude údajem dobrovolně zapisovaným do rejstříku právnických osob (např. do spolkového rejstříku) a bude mít důležité daňové souvislosti. Daňové výhody pro neziskový sektor budou mít jen tzv. veřejně prospěšní poplatníci - návrh doprovodného daňového zákona k rekodifikaci je definuje v novém § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého bude platit vyvratitelná domněnka, že poplatník se statusem veřejné prospěšnosti je veřejně prospěšným poplatníkem. Zápis statusu veřejné prospěšnosti bude určitou zárukou, že na subjekt s tímto statusem bude hleděno jako na subjekt, který si zaslouží jisté daňové výhody.NOZ v rámci úpravy vlastnictví, resp. spoluvlastnictví, obsahuje úpravu
bytového spoluvlastnictví
(§ 1158 a násl.) a také upravuje společenství vlastníků jednotek, jakožto právní formu právnické osoby (§ 1194 a násl.). Pro společenství vlastníků jednotek NOZ používá legislativní zkratku společenství vlastníků - tuto zkratku nenalezneme v právní úpravě společenství (konkrétně v § 1166). NOZ ruší dosavadní zákon č. 72/1994 Sb.,
kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o vlastnictví bytů"). Přechodné ustanovení v § 3063 NOZ předpokládá souběh právní úpravy podle zákona o vlastnictví bytů a podle NOZ a vylučuje tento souběh v rámci jedné budovy - toto přechodné ustanovení původní vládní návrh NOZ neobsahoval a bylo do něho vloženo až na základě komplexního pozměňovacího návrhu a není provázáno s ostatními přechodnými ustanoveními. Toto přechodné ustanovení se týká existence jednotek v jednom domě pouze podle staré úpravy (podle zákona o vlastnictví bytů) nebo pouze podle nové úpravy v NOZ - proto budou podle nového katastrálního zákona předmětem evidence jak jednotky podle zákona o vlastnictví bytů, tak jednotky podle NOZ.
Pokud jde o právní postavení společenství jednotek, podle obecného přechodného ustanovení pro všechny právnické osoby v § 3041 NOZ se vnitřní úprava společenství vlastníků jednotek bude od 1. 1. 2014 řídit úpravou společenství vlastníků jednotek v § 1194 a násl. NOZ. Bude tedy možné např. hlasovat podle § 1210 i mimo zasedání.
Poznámka redakce:
Na další část příspěvku věnovaného rekodifikaci soukromého práva od 1. 1. 2014 se můžete těšit v časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2013.