Reklama a dary v souvislosti s koncem roku

Vydáno: 20 minut čtení

Konec roku, to jsou i Vánoce a s tím spojené obdarovávání nejen blízkých (rodinných příslušníků), ale také těch, kteří jsou v nouzi či potřebují nějak jinak pomoci. V podnikatelském prostředí se tato příležitost využívá také, neboť poskytnutí dárku nejen obchodním partnerům může být i dobrou formou reklamy a propagace firmy. Obzvláště pak v situaci, kdy to účetní výsledek hospodaření končícího roku dovoluje. Z pohledu daní však musíme dát pozor na základní protiklad: zatímco náklady na reklamu a propagaci bývají bez problémů daňově účinnými, dary patří do kategorie reprezentace, a to je oblast, ve které jsou náklady vesměs nedaňové. V následujícím textu si tuto problematiku rozebereme podrobněji.

Reklama a dary v souvislosti s koncem roku
RNDr.
Ivan
Brychta
 
TROCHU TEORIE NA ÚVOD
 
Dary coby součást výdajů na reprezentaci
Začněme
dary,
resp. vymezením reprezentace podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), který považuje náklady (výdaje) na reprezentaci za daňově neúčinné a říká, že výdaji na reprezentaci se rozumí zejména:
*
výdaje na pohoštění,
*
výdaje na občerstvení,
*
výdaje na dary.
Zmíněné ustanovení ZDP ještě uvádí výjimku, podle níž se za dar nepovažuje bezplatné poskytnutí („darování“) reklamního a propagačního předmětu za předpokladu, že:
*
tento předmět je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby,
*
jeho hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a
*
tento předmět není (s výjimkou tichého vína) předmětem spotřební daně.
K této problematice se ještě vrátíme.
Poskytnutí daru (darování) se řídí pravidly pro darovací smlouvu, které jsou vymezeny v § 628 až 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Z nich zdůrazněme, že:
*
jde více méně o plnění jedním směrem: dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá,
*
darovací smlouva musí být písemná v následujících případech:
je-li předmětem daru nemovitost (kvůli otázce zápisu vlastnických práv na obdarovaného na katastru nemovitostí), nebo
u movité věci v případě, že nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (aby byl patrný okamžik, k němuž vlastnické právo na obdarovaného přešlo),
Poznámka:
Jen na okraj doplňme, že pro účely daní a účetnictví (doložení účetního případu) je vhodné písemnou darovací smlouvu vyhotovit i v jiných než uvedených případech.
*
darovací smlouva je neplatná, podle níž má být plněno až po dárcově smrti