V následujícím příspěvku se budeme zabývat vymezením společného jmění manželů a daňovým řešením použití majetku zahrnutého ve společném jmění manželů k podnikání jednoho nebo obou manželů a daňovým řešením pronájmu tohoto majetku.
Společné jmění manželů, podnikání a pronájem
Ing.
Ivan
Macháček
VYMEZENÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ
Vymezení společného jmění manželů nalezneme v ustanoveních § 143 až 151 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).
Společné jmění manželů vzniká dnem uzavření manželství a tvoří jej:
*
majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství,
*
a dále závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství.
Součástí společného jmění se stává i to, co podnikatel získal v důsledku svého podnikání.
Do společného jmění manželů však nezahrnujeme:
*
majetek získaný dědictvím,
*
majetek získaný darem,
*
majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela,
*
věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů,
*
věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,
*
věci získané před uzavřením manželství,
*
závazky, týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů,
*
závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela.
Stanovený rozsah společného jmění manželů mohou manželé rozšířit nebo zúžit smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu.
Manželé mohou změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale mohou i změnit rozsah majetku a závazků tvořících již jejich společné jmění. Pokud je předmětem této smlouvy o rozšíření či zúžení společného jmění manželů nemovitost, náležející do společného jmění nebo do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. S odvoláním na znění § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („dále jen „ZDP“), nejsou příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů předmětem daně z příjmů. Rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů není ani předmětem zdanění daní darovací ani daní z převodu nemovitostí.
POUŽITÍ MAJETKU VE SPOLEČNÉM JMĚNÍ K PODNIKÁNÍ MANŽELŮ
Fyzická osoba může využít ke své podnikatelské činnosti nejen majetek obsažený ve svém výlučném soukromém vlastnictví, ale i majetek zahrnutý ve společném jmění obou manželů. V souladu se zněním § 146 ObčZ
majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela.
Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.PŘÍKLAD
Manžel zahájil podnikání na základě živnostenského oprávnění a hodlá ke zřízení podnikatelské dílny využít nemovitý objekt, který byl nabyt za trvání manželství.
Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Touto zákonnou podmínkou je vlastní ochrana majetku nepodnikajícího manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů.
Pokud nemovitost nebo movitou věc, která je součástí společného jmění manželů, využije jeden z manželů nebo oba dva manželé k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pak podle znění § 7 odst. 9 ZDP tuto nemovitost nebo movitou věc
vkládá do obchodního majetku jeden z manželů,
přičemž tento majetek zůstává součástí společného jmění manželů.Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se podle § 6 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Naproti tomu obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se podle téhož ustanovení ObchZ rozumí veškerý jeho majetek.
Obchodní majetek je pro účely daně z příjmů fyzických osob vymezen v § 4 odst. 4 ZDP. Dle tohoto ustanovení zákona se obchodním majetkem rozumí u fyzické osoby souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno (u poplatníka, který vede účetnictví) anebo jsou nebo byly v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (u poplatníka, který vede daňovou evidenci). Podle znění pokynu č. D-300 k § 4 odst. 4 ZDP se
majetkem zahrnutým v obchodním majetku rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.
Majetek tak lze do obchodního majetku fyzické osoby zahrnout pouze při vedení daňové evidence anebo při vedení účetnictví.
Obchodní majetek neexistuje u poplatníka, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP anebo u poplatníka, který zdaňuje příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP.
Po zařazení movité věci nebo nemovitosti do obchodního majetku jednoho z manželů může manžel uplatňovat do daňových výdajů daňové odpisy z tohoto majetku. Může dojít k situaci, že movitou věc nebo nemovitost z obchodního majetku manžel vyřadí a k zařazení do obchodního majetku dojde v následujícím zdaňovacím období u druhého podnikajícího manžela. V takovém případě bude druhý manžel pokračovat v odpisování započatém prvním manželem, a to z původní vstupní ceny, se kterou byl majetek zařazen u prvého z manželů.
Pokud nemovitost nebo movitou věc má vloženu v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti. Přitom platí, že movitá věc nebo nemovitost může být v jednom okamžiku součástí obchodního majetku pouze u jednoho manželů a to bez ohledu na to, zda tato movitá věc či nemovitost je součástí společného jmění manželů nebo soukromým majetkem pouze jednoho z manželů.
Podle znění bodu 4 pokynu č. D-300 k § 4 odst. 1 ZDP se
zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku poplatníka rozumí zahrnutí celé nemovitosti
a u podílového spoluvlastnictví nemovitosti zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Přitom není rozhodující, zda vložená nemovitost je zčásti nebo celá používána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) ZDP nelze výdaje na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné činnosti zařadit mezi daňově uznatelné výdaje v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob nemá zařazen tento majetek do obchodního majetku.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba má pro účely svého podnikání umístěnu provozovnu v suterénu rodinného domku, který je ve společném jmění manželů. V roce 2011 provedl podnikatel v provozovně opravy spočívající ve výměně oken a dveří v částce 42 000 Kč.
Varianta – rodinný domek vložil podnikatel do obchodního majetku:
Podnikatel si může výdaje na opravu v provozovně umístěné v rodinném domku uplatnit jako daňové výdaje ve výši 42 000 Kč.
Varianta – rodinný domek nevložil podnikatel do obchodního majetku:
Podnikatel si nemůže s odvoláním na znění § 25 odst. 1 písm. u) ZDP uvedené práce, které mají charakter oprav, zahrnout do daňových výdajů, i když jsou provedeny ve vymezených prostorách určených k podnikání.
PŘÍKLAD
Manžel vložil k 1. 1. 2010 do svého obchodního majetku osobní automobil zakoupený v roce 2009, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván výlučně k podnikání obou manželů. V průběhu zdaňovacího období 2011 jsou vynaloženy následující stálé provozní výdaje související s provozem osobního automobilu:
+---------------------------------+-----------------+ | Provozní výdaje | Částka v Kč | +---------------------------------+-----------------+ | Odpisy vozidla | 160 000 | | Silniční daň | 3 000 | | Opravy vozidla | 4 900 | | Pojištění vozidla | 11 000 | | Dálniční známka | 1 200 | | Provozní výdaje celkem | 180 100 | +---------------------------------+-----------------+ | Ujeté kilometry dle knihy jízd | | +---------------------------------+-----------+-----+ | Podnikatel A (manžel) | 23 800 km | 70% | | Podnikatel B (manželka) | 10 200 km | 30% | | Celkem najeté kilometry | 34 000 km | | +---------------------------------+-----------+-----+
PŘÍKLAD
Výpočet daňových výdajů u podnikatele A (manžel) a B (manželky):
+-------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Alternativa A | | +-------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Podnikatel A (manžel) | 70 % x 180 100 Kč = 126 070 Kč + skutečně vynaložené výdaje | | | na spotřebu pohonných hmot dle dokladů | | Podnikatel B (manželka) | 30 % x 180 100 Kč = 54 030 Kč + náhrada výdajů za spotřebované | | | PHM dle technického průkazu a ceny za PHM | +-------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Alternativa B | | +-------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Podnikatel A (manžel) | 70 % x 180 100 Kč = 126 070 Kč + skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot dle dokladů | | Podnikatel B (manželka) | základní náhrada: 10 200 km x 3,70 Kč = 37 740 Kč | | | + náhrada výdajů za spotřebované PHM dle technického průkazu | | | a ceny za PHM | +-------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------------------------+
Pro zvolení jedné z alternativ si musí manželé vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové náklady, které závisí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžely. V našem případě je výhodnější varianta A.
U movitého majetku,
který byl pořízen úplatně v době kratší než jeden rok před vložením podnikatelem do obchodního majetku, je vstupní cenou pro zahájení daňového odpisování podle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP pořizovací cena. Pokud movitý majetek poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než jeden rok před jeho vložením do obchodního majetku, je však vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku, s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. U nemovitého majetku,
který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, je vstupní cenou pořizovací cena majetku, přičemž se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku. U nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku.PŘÍKLAD
V září 2006 si zakoupili manželé garáž za částku 180 000 Kč. Protože v garáži je umístěn automobil, který používá manžel k pracovním cestám v rámci svého podnikání, vloží manžel se souhlasem manželky garáž do obchodního majetku, a to v první variantě od 1. 1. 2011 a ve druhé variantě od 1. 1. 2012.
Vložení garáže do obchodního majetku 1. 1. 2011
Vstupní cenou, ze které bude podnikatel garáž odpisovat počínaje zdaňovacím obdobím roku 2011, bude pořizovací cena garáže 180 000 Kč. Daňové odpisy a veškeré provozní výdaje budou kráceny v poměru počtu ujetých kilometrů osobním automobilem k podnikání k celkovému počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období.
Vložení garáže do obchodního majetku 1. 1. 2012
Vstupní cenou pro daňové odpisování garáže bude reprodukční pořizovací cena stanovená na základě znaleckého posudku podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Například garáž bude oceněna ke dni vložení do obchodního majetku na 140 000 Kč. V tomto případě může podnikatel odpisovat garáž počínaje rokem 2012 pouze ze vstupní ceny 140 000 Kč.
Poznámka:
Při nabytí majetku zděděním nebo darováním je podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP vstupní cenou cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku)“, ke dni nabytí
s výjimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [§ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplyne od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení. Při nabytí majetku zděděním nebo darováním je vstupní cenou u poplatníka daně z příjmů fyzických osob reprodukční pořizovací cena, je-li doba od nabytí delší než pět let.
Reprodukční cena se zjistí podle zákona o oceňování majetku. U poplatníka s příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP je nutno reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu.V případě prodeje movité věci nebo nemovitosti ve společném jmění manželů, jsou tyto příjmy zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou movitou věc nebo nemovitost zahrnutou v obchodním majetku.
FAKTURACE MEZI PODNIKAJÍCÍMI MANŽELY
Právní předpisy se nezabývají otázkou fakturace mezi manžely. Pokud oba manželé podnikají, není fakturace mezi nimi zakázána. Je nutno však respektovat úpravu institutu společného jmění manželů v ObčZ. Pokud půjde o manžele, kteří mají zúženo společné jmění manželů, mohou mezi sebou fakturovat, přičemž nutno ovšem postupovat podle § 23 odst. 7 ZDP, to znamená že by měli manželé při fakturaci mezi sebou použít cenu obvyklou ( jde o osoby blízké).
Pokud však půjde o manžele – podnikatele, kteří nemají zúženo společné jmění manželů, případné úhrady faktur vystavených jedním z manželů by prováděl druhý manžel ze společného majetku. Namísto fakturace mezi manžely lze pak účelně využít institutu spolupracující osoby, kdy lze převést podíl příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela, i když oba manželé podnikají.
DARY MEZI PODNIKAJÍCÍMI MANŽELY
Obdarovat druhého manžela není ani zakázáno ani vyloučeno. Z hlediska uplatnění daru jako odčitatelné položky od základu daně z příjmů musí však jít o případ, kdy dar pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů, to je z majetku, který není součástí společného jmění manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP dar jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně z příjmů anebo činí alespoň 1 000 Kč a dar je poskytnut na účely vymezené v § 15 odst. 1. V úhrnu lze odečíst od základu daně nejvýše 10 %.
Pokud půjde o dar poskytnutý manželem svému manželovi, lze uplatnit odpočet daru od základu daně z příjmů v těchto případech:
*
obdarovaná osoba (manžel) je fyzickou osobou s bydlištěm na území ČR, která:
–
provozuje školská zařízení,
–
provozuje zdravotnická zařízení,
–
provozuje zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat a dar bude použit na financování těchto zařízení;
*
obdarovaná osoba (manžel) je fyzickou osobou s bydlištěm na území ČR, která je poživatelem invalidního důchodu nebo byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, a dar bude použit na:
–
zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
–
na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v § 33 vyhlášky č. 192/1991 Sb. nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
–
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Pokud je dar jednoho manžela druhému poskytnut z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o dar, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně z příjmů, i když jsou splněny daňové podmínky pro uplatnění daru jako odpočet od základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP.
PŘÍKLAD
Manželka provozuje soukromou lékařskou praxi. Manžel – podnikatel daroval manželce peněžitý dar v částce 50 000 Kč na vybavení ordinace z prostředků získaných před uzavřením manželství. Na poskytnutý dar je uzavřena darovací smlouva. Základ daně z podnikání u manžela činí za rok 2011 výši 520 000 Kč a jiné zdanitelné příjmy manžel nemá.
Vzhledem k tomu, že manžel daroval peněžní prostředky z prostředků získaných ještě před uzavřením manželství, může si uplatnit plnou výši daru jako odpočet od svého základu daně z příjmů v daňovém přiznání za rok 2011. Jsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP.
PRONÁJEM MAJETKU ZAHRNUTÉHO VE SPOLEČNÉM JMĚNÍ MANŽELŮ
Podmínky a rozsah nájemní smlouvy jsou obsahem ustanovení § 663 až § 720 ObčZ, přičemž pro nájem bytů platí speciální úprava obsažená v ustanoveních § 685 až § 719 ObčZ. Nájem a podnájem nebytových prostor se řídí speciálním zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění zákona č. 360/2005 Sb. Za nebytové prostory se podle tohoto zákona považují místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu než k bydlení a dále byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům.
Příjem z pronájmu movitých věcí
je u pronajímatele – fyzické osoby zdaněn následovně:a)
Příjem z pronájmu je
zdaněn podle § 7 ZDP
ve dvou případech: *
dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP – příjem z provozování volné živnosti na základě živnostenského oprávnění „Pronájem a půjčování věcí movitých“ obor činnosti 59 dle přílohy č. 4 k živnostenskému zákonu (živnost je vymezena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb.),
*
dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP – příjem z pronájmu movitého majetku zařazeného v obchodním majetku.
b)
Příjem z pronájmu movitých věcí je
zdaněn podle § 9 zákona
v případě, že se nejedná o provozování živnosti, nepůjde o pronájem movitého majetku zahrnutého do obchodního majetku a dále nepůjde o příležitostný pronájem movitých věcí. c)
Příjem z pronájmu je
zdaněn jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP,
pokud půjde o příležitostný pronájem movitých věcí. Příjem z pronájmu nemovitostí
(jejich částí), bytů
(jejich částí) a nebytových prostor
je u pronajímatele – fyzické osoby zdaněn následovně:a)
Příjem z pronájmu je
zdaněn podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP
v případě, že se jedná o nemovitý majetek zařazený v obchodním majetku. Poznámka:
Podle znění § 3 odst. 2 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, není živností pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pokud pronajímatel poskytuje spolu s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor i další služby jako např. úklid, poskytování stravy, praní prádla, hlídání objektu apod., je živností poskytování těchto konkrétních služeb.
b)
příjem z pronájmu nemovitostí (jejich částí), bytů (jejich částí) a nebytových prostor je
zdaněn podle § 9 ZDP
tehdy, když jde o pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor nezahrnutých v obchodním majetku poplatníka. Příjmy z pronájmu
nemovitostí nebo bytů, které plynou manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jen u jednoho z manželů.
Pokud půjde o příjem z pronájmu majetku, který není součástí společného jmění manželů, je příjem zdaněn u toho manžela, který je vlastníkem tohoto majetku.Pokud manželé pronajímají více nemovitostí, které jsou součástí společného jmění manželů, nelze tyto příjmy ke zdanění rozdělit mezi manžele, ale je nutno všechny příjmy z pronájmu tohoto majetku zdanit pouze u jednoho z manželů. Přitom může být zvolen postup, že v jednom roce jsou tyto příjmy zdaněny u jednoho z manželů a v druhém roce u druhého z manželů.
PŘÍKLAD
Manželé vlastní ve společném jmění dům s několika byty, které pronajímají za smluvní nájemné. Současně manžel pronajímá garáž, kterou pořídil před uzavřením manželství a tato garáž není součástí společného jmění manželů.
Příjmy z pronájmu nemovitosti plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují podle § 9 ZDP jako příjmy z pronájmu jen u jednoho z manželů. V našem případě bude příjem z pronájmu bytů zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle § 9 zákona, a to dle rozhodnutí manželů s přihlédnutím na optimalizaci jejich daňového zatížení. Příjem z pronájmu garáže však bude zdaněn u manžela jako příjem dle § 9 ZDP.
Poplatníci s příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP, kteří uplatňují u těchto příjmů prokazatelné výdaje, vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
UPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ PŘI PRONÁJMU
Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník se může rozhodnout k uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů souvisejících s pronájmem anebo k uplatnění paušálních výdajů.
+----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+ | Příjmy z pronájmu | Ustanovení ZDP | Výše paušálních výdajů | +----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+ | Volná živnost – Pronájem a půjčování věcí movitých | § 7 odst. 7 písm. b) | 60% | | Pronájem movitého a nemovitého majetku | | | | zařazeného v obchodním majetku | § 7 odst. 7 písm. d) | 30% | | Pronájem movitého a nemovitého majetku | | | | nezařazeného v obchodním majetku | § 9 odst. 4 | 30% | +----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+
Podle znění § 7 odst. 8 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník je povinen v tomto případě vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Podle znění § 9 odst. 5 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu. Poplatník je povinen v tomto případě vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
V případě, že podnikatel má kromě příjmů dle § 7 ZDP i příjmy z pronájmu (např. pronájem nemovitosti zahrnuté ve společném jmění manželů) dle § 9 ZDP, může v rámci dílčího základu daně z podnikání uplatnit paušální výdaje a v rámci dílčího základu daně z pronájmu uplatnit výdaje ve skutečné výši, anebo naopak. Pokud však bude mít fyzická osoba příjmy z pronájmu z několika nemovitostí zdaňované podle § 9 ZDP, pak může u všech těchto příjmů z pronájmu uplatnit buď výdaje skutečné nebo výdaje paušální.