Pokuta za opožděné tvrzení daně

Vydáno: 27 minut čtení
Pokuta za opožděné tvrzení daně
JUDr.
Jana
Jarešová,
Ph.D.,
Generální ředitelství cel
Ing.
Martina
Havránková,
Generální finanční ředitelství
Pokuta za opožděné tvrzení daně je institutem poměrně mladým, který nově přinesl zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a přesto byl od své účinnosti dne 1.1.2011 již několikrát novelizován.
1. Právní úprava a charakter
Pokuta za opožděné tvrzení daně je systematicky zařazena do části čtvrté daňového řádu (Následky porušení povinností při správě daní).1) Její úpravě je věnován jediný paragraf, a to § 250 daňového řádu.
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniká ze zákona, správce daně nemá správní úvahu, zda ji udělit či neudělit, a ze zákona je dána i její výše.
Pokuta za opožděné tvrzení daně je odrazem břemene tvrzení, které nese daňový subjekt. Daňový subjekt je povinen sám daň vyčíslit, uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro stanovení daně, a toto své tvrzení předložit správci daně. Neunese-li daňový subjekt břemeno tvrzení, je následkem pokuta za opožděné tvrzení daně.
Jistě nemůže být sporu, že se jedná o peněžitou sankci neboli trest, který postihuje daňový subjekt za nesplnění, resp. pozdní splnění nepeněžité povinnosti. V tomto příspěvku se nebudeme zabývat teoretickým zařazením pokuty za opožděné tvrzení daně mezi správní delikty, neboť tak již učinili jiní autoři, s jejichž názory se lze ztotožnit.2)
Charakter pokuty je ovšem důležitý z pohledu aplikace přechodných ustanovení v případech, kdy byl § 250 daňového řádu novelizován v části týkající se výše ukládané pokuty. Pokud bychom připustili, že pokuta za opožděné tvrzení daně je správní sankcí a má tedy povahu trestu, stejně jako byla taková povaha shledána usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 210/2014 - 57 ze dne 24.11.2015 u penále ukládaného dle § 251 daňového řádu, bylo by nutné aplikovat ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, které stanoví:
„Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“
Obě novely § 250 daňového řádu, tak jak jsou níže rozvedeny, změnily výši ukládané pokuty, a to příznivější úpravou pro daňový subjekt. Výše uvedenému pojetí povahy pokuty za opožděné tvrzení daně coby trestu ovšem neodpovídala přechodná ustanovení k těmto novelám, která bez ohledu na příznivější úpravu ukládala postupovat podle dosavadní (tedy přísnější) úpravy.3)
2. Podmínky pro udělení pokuty
Podmínky pro vznik pokuty za opožděné tvrzení daně
ex lege
jsou následující:
1.
Daňový subjekt měl povinnost podat řádné daňové tvrze