Změny v daních pro rok 2021

Vydáno: 26 minut čtení

Tak jako každý rok i v letošním lednovém čísle tohoto časopisu vám přinášíme novinky z oblasti daní a jejich změn. K nejrozsáhlejším a nejdůležitějším změnám došlo v oblasti daní z příjmů, kterým se článek zejména věnuje. Pozornost je však věnována i novinkám a změnám v oblasti DPH a dalších daní a pochopitelně nevynechává ani zásadní novelu daňového řádu platnou od 1. 1. 2021.

Změny v daních pro rok 2021
Ing.
Pavel
Běhounek
 
Daně z příjmů
 
Přehled změn v daních z příjmů
K 1. 1. 2021 nabyly účinnosti tři důležité novelizace zákona o daních z příjmů (ZDP), a to:
daňový balíček 609/2020 Sb.,
zákon č. 540/2020 Sb. v souvislosti se zavedením paušální daně,
zákon č. 386/2020 Sb., kterým byla zrušena daň z nabytí nemovitých věci.
K 1. 1. 2021 byl ZDP novelizován také zákonem č. 543/2020 Sb., což je
doprovodný zákon k zákonu o odpadech a zákonu o výrobcích s ukončenou životností
. Tímto zákonem bylo rozšířeno osvobození od daně z příjmů právnických osob pro příspěvky výrobců vybraných výrobků a provozovatelů solárních elektráren plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícímu povinnosti podle současně platného zákona o odpadech ve vztahu k elektrozařízením a solárním panelům za podmínky, že jsou tyto příspěvky použity na zpracování elektroodpadů nebo odpadu ze solárních panelů o další výrobky, které jsou podle nového zákona považované za výrobky s ukončenou živností, vůči nimž bude provozovatel kolektivního systému zajišťovat plnění povinnosti zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění na základě příspěvků od výrobců. Osvobození se dále nově vztahuje i na příspěvky, které platí podle zákona o obalech osoby, jež uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, autorizované obalové společnosti na základě tzv. smlouvy o sdruženém plnění, podle níž tato společnost zajišťuje plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů (tzv. sdružené plnění).
V zákoně č. 543/2020 Sb.,
o rezervách
, výslovně doplnil, že rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle § 42 nového zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) patří mezi ostatní rezervy vymezené v § 10 zákona o rezervách, a je tedy daňovým výdajem (nákladem). Dále došlo ke změně § 10a upravujícího zvláštní vázaný účet, na který musí být deponovány peněžní prostředky některých druhů rezerv proto, aby mohly být daňově uznatelným výdajem (nákladem).
Pro
odpočet darů od základu daně
pro fyzické osoby dle § 15 odst. 1 ZDP, resp. pro právnické osoby dle § 20 odst. 8 ZDP, se přechodně za roky 2020 a 2021 použije přechodné zvýšení
maximálního odpočtu
na
30 % daňového základu
. Tuto úpravu přinese samostatná novela ZDP (Poslanecká sněmovna ji projednává jako tisk 918), která však bude vyhlášena až na přelomu ledna a února. Právnické osoby budou moci tento vyšší odpočet uplatnit i v případě hospodářského roku, a to pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 – tedy např. již pro hospodářský rok 04/2019 až 03/2020 nebo 01/2021 až 02/2022. V případě hospodářského roku, který skončil v roce 2020 (např. tedy hospodářský rok 12/2019 až 11/2020), lze zvýšený odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání nejpozději do konce února, resp. března 2021 (podle toho, zda zákon nabude účinnosti již v lednu nebo až v únoru).
Zákonem č.
386/2020 Sb., kterým byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí
, došlo v zákoně o daních z příjmů pro rok 2021 především ke změnám týkajícím se daně z příjmů fyzických osob. Jednak se jedná o změny v osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nezahrnutých do obchodního majetku (např.
prodloužení časového testu doby vlastnictví z 5 na 10 let
) a snížení
maximálního odpočtu úroků z hypoték z 300 na 150 tis. Kč
. Vypuštění zaplacené daně z nabytí nemovitých věcí (není-li součástí ocenění podle účetních předpisů) z výčtu příkladů daňových výdajů (nákladů) v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP či obdobná změna § 24 odst. 2 písm. u) ZDP (daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovité věci, která byla ve společném jmění manželů) či § 10 odst. 5 ZDP (daň z nabytí nemovitých věcí jako daňový výdaj v rámci dílčího základu daně pro ostatní příjmy dle § 10 ZDP) jsou pouze legislativně-technické změny související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí.
Novelizace zákonem č. zavedla do ZDP novou úpravu
paušální daně
. OSVČ s aktivním podnikáním k 1. 1. 2021 mohly do paušálního režimu vstoupit nejpozději na základě oznámení do podaného 11. 1. 2021. OSVČ obnovující přerušené podnikání či osoby zahajující činnost mohou do paušálního režimu vstoupit nejpozději při obnovení, resp. zahájení podnikatelské činnosti, a to počínaje kalendářním měsícem, ve kterém činnost obnoví, resp. zahájí.
Pokud by OSVČ v průběhu roku zjistila, že do paušálního režimu vstoupila neoprávněně (např. zjistí, že její příjmy dle § 7 ZDP za rok 2020, s výjimkou příjmů osvobozených či zdaněných srážkovou daní, přesáhly hranici 1 mil. Kč), je povinna tuto skutečnost oznámit dle § 38lf. Pokud by došlo k ukončení paušálního režimu (např. z důvodu překročení limitu 1 mil. Kč pro příjmy dle § 7 v průběhu roku 2021), je povinna oznámit dle § 38lg do 15 dnů skutečnosti zakládající ukončení paušálního režimu.
Pokud by OSVČ např. 10. 3. 2021 překročila hranici 1 mil. Kč příjmů dle § 7 ZDP, tak sice k ukončení paušálního režimu dojde až k 31. 12. 2021, ale tuto skutečnost je OSVČ povinna nahlásit do 15 dnů od 10. 3. 2021.
Ačkoli
daňový balíček 2021
nepřináší až tak velké množství změn, jedná se o změny natolik zásadní, že je lze považovat za změny nejdůležitější. Změny v oblasti dlouhodobého majetku jsou použitelné již pro majetek pořízený od 1. 1. 2020, tedy nejen pro zdaňovací období roku 2020, ale i pro hospodářské roky, za které nebylo dosud podáno daňové přiznání – např. pro hospodářský rok 11/2019 až 10/2020. Proto je změnám v oblasti dlouhodobého majetku věnována samostatná kapitola a změnám pro rok 2021 další samostatná kapitola.
Daňový balíček s použitím již pro zdaňovací období roku 2020 a např. pro hospodářské roky započaté v roce 2020 umožňuje výdaje na pracovní cesty
elektromobily
či hybridy zahrnuté v obchodním majetku prokázat namísto skutečnými výdaji tzv. referenční cenou elektřiny – pro rok 2020 cenou 4,80 Kč/kWh a pro rok 2021 cenou 5,00 Kč/kWh.
Daňovým výdajem (nákladem) je podle bodu 6 přechodných ustanovení daňového balíčku
výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. 3. do 31. 12. 2020
v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně. Pokud tedy poplatník např. nakoupil roušky a část roušek spotřeboval pro ochranu zdraví svých zaměstnanců a zbývající část daroval obci, může celou hodnotu roušek uplatnit jako daňový náklad, přitom hodnotu darovaných roušek již nemůže odečíst jako dar ve formě odčitatelné položky od základu daně (hodnota darovaných roušek tedy může snížit základ daně pouze jednou).
 
Změny v oblasti dlouhodobého majetku
Daňový balíček 2021:
zvyšuje hodnotovou hranici pro hmotný majetek a jeho technické zhodnocení ze 40 na 80 tis. Kč,
zrušuje kategorii nehmotného majetku,
obnovuje možnost mimořádných odpisů dle § 30a ZDP.
Hodnotová hranice 80 tis. Kč
platí povinně pro hmotný majetek uvedený do užívání od 1. 1. 2021 a pro technické zhodnocení dokončené od 1. 1. 2021. Dobrovolně však lze použít tuto změnu již pro majetek pořízený od 1. 1. 2020 a pro technické zhodnocení dokončené od 1. 1. 2020. Tuto změnu vysvětluje několik typických příkladů.
Příklad 1
V době od 1. 1. do 31. 12. 2020 byl uveden do užívání stroj s oceněním 70 000 Kč.
a) Poplatník nevede účetnictví a hodnotovou hranici 80 000 Kč použije již pro hmotný majetek pořízený v roce 2020.
Pokud výdaje na pořízení jsou uhrazeny v roce 2020, tak se jedná o daňový výdaj roku 2020. V dalších letech již nelze na tento majetek hledět jako na hmotný majetek a znovu z něj uplatňovat odpisy.
b) Poplatník nevede účetnictví a hodnotovou hranici 80 000 Kč použije až pro hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2021.
Daňovým výdajem jsou daňové odpisy stroje, a to i v dalších letech.
c) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2020 jako dlouhodobý hmotný majetek eviduje movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s oceněním vyšším než 40 000 Kč.
V tomto případě je stroj v účetnictví evidován jako dlouhodobý hmotný majetek a účetní výsledek hospodaření ovlivňuje formou účetních odpisů. Poplatník se může rozhodnout, zda jako daňový náklad uplatní účetní odpisy, anebo daňové odpisy vypočtené podle ZDP.
d) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2020 jako dlouhodobý hmotný majetek eviduje movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s oceněním vyšším než 100 000 Kč.
V tomto případě jsou výdaje na pořízení stroje ve výši 70 000 Kč zaúčtovány do účetních nákladů roku 2020 a poplatník se může rozhodnout, zda tento jednorázový účetní náklad ponechá jako daňový náklad roku 2020, anebo zda jej bude považovat za náklad daňově neuznatelný a do základu daně z příjmů jej promítne formou daňových odpisů.
V případě technického zhodnocení hmotného majetku dokončeného v roce 2020 by se postupovalo analogicky s výše uvedeným příkladem 1.
Příklad 2
V době od 1. 1. 2021 bude uveden do užívání stroj s oceněním 70 000 Kč.
a) Poplatník nevede účetnictví.
Pokud jsou výdaje na pořízení uhrazeny v roce 2021, tak se jedná o daňový výdaj roku 2021. Výdaj 70 000 Kč nelze uplatnit formou odpisů rozložených do dalších let.
b) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2021 jako dlouhodobý hmotný majetek movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s oceněním vyšším než 40 000 Kč.
V tomto případě je stroj v účetnictví evidován jako dlouhodobý hmotný majetek a účetní výsledek hospodaření ovlivňuje formou účetních odpisů. Tyto účetní odpisy jsou daňovým nákladem roku 2021. Výdaje na pořízení stroje nemohou jednorázově snížit základ daně roku 2021.
c) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2021 jako dlouhodobý hmotný majetek movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s oceněním vyšším než 100 000 Kč.
V tomto případě jsou výdaje na pořízení stroje ve výši 70 000 Kč zaúčtovány do účetních nákladů roku 2021 a tento náklad je daňově uznatelným nákladem roku 2021.
Obdobně jako u změny hodnotové hranice pro hmotný majetek se postupuje v případě zrušení kategorie nehmotného majetku. Jedná se o zrušení kategorie nehmotného majetku dle ZDP, účetní kategorie dlouhodobého nehmotného majetku se nemění.
Příklad 3
V době od 1. 1. do 31. 12. 2020 byl uveden do užívání software s oceněním 70 000 Kč.
a) Poplatník nevede účetnictví a zrušení nehmotného majetku použije již pro majetek pořízený v roce 2020.
Poplatník, který nevede účetnictví, uplatňuje výdaje na pořízení majetku nehmotné povahy v okamžiku vynaložení příslušného výdaje i podle úpravy před 1. 1. 2021 [§ 24 odst. 2 písm. zn) ZDP].
b) Poplatník nevede účetnictví a zrušení nehmotného majetku použije až pro majetek pořízený od 1. 1. 2021.
I v tomto případě jde o jednorázový výdaj v okamžiku zaplacení.
c) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2020 jako dlouhodobý nehmotný majetek eviduje majetek s oceněním vyšším než 60 000 Kč.
V tomto případě je software v účetnictví evidován jako dlouhodobý nehmotný majetek a účetní výsledek hospodaření ovlivňuje formou účetních odpisů. Poplatník se může rozhodnout, zda jako daňový náklad uplatní účetní odpisy, anebo daňové odpisy vypočtené podle § 32a ZDP.
d) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2020 jako dlouhodobý nehmotný majetek eviduje majetek s oceněním vyšším než 100 000 Kč.
V tomto případě jsou výdaje na pořízení software ve výši 70 000 Kč zaúčtovány do účetních nákladů roku 2020 a poplatník se může rozhodnout, zda tento jednorázový účetní náklad ponechá jako daňový náklad roku 2020, anebo zda jej bude považovat za náklad daňově neuznatelný a do základu daně z příjmů jej promítne formou daňových odpisů dle § 32a ZDP.
Příklad 4
V době od 1. 1. 2021 bude uveden do užívání software s oceněním 70 000 Kč.
a) Poplatník nevede účetnictví.
Pokud jsou výdaje na pořízení uhrazeny v roce 2021, jedná se o daňový výdaj roku 2021. Výdaj 70 000 Kč nelze uplatnit formou odpisů rozložených do dalších let.
b) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2021 jako dlouhodobý nehmotný majetek eviduje majetek s oceněním vyšším než 60 000 Kč.
V tomto případě je software v účetnictví evidován jako dlouhodobý nehmotný majetek a účetní výsledek hospodaření ovlivňuje formou účetních odpisů. Tyto účetní odpisy jsou daňovým nákladem roku 2021. Výdaje na pořízení software nemohou v tomto případě jednorázově snížit základ daně roku 2021.
c) Poplatník vede účetnictví a v účetnictví roku 2021 jako dlouhodobý nehmotný majetek eviduje majetek s oceněním vyšším než 100 000 Kč.
V tomto případě jsou výdaje na pořízení software ve výši 70 000 Kč zaúčtovány do účetních nákladů roku 2021 a tento náklad je daňově uznatelným nákladem roku 2021.
U hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 lze použít
mimořádné odpisy dle § 30a
ZDP. Jedná se tedy o možnost využitelnou pro hmotný majetek zatříděný do odpisové skupiny 1 nebo 2. Protože metodu mimořádných odpisů lze použít pouze v případě, kdy je poplatník prvým odpisovatelem (tedy prvou osobou, která je vlastníkem tohoto majetku jakožto hmotného majetku), musí se jednat o nový (dosud nepoužívaný) hmotný majetek. Mimořádné odpisy lze použít za zdaňovací období roku 2020, ale např. i pro hospodářský rok 9/2019 až 08/2020 (u majetku pořízeného od 1. 1. 2020).
Použití mimořádných odpisů není povinné a lze je kombinovat s jinými metodami odpisování. Pokud tedy poplatník s ročním zdaňovacím obdobím v roce 2020 pořídil několik nových hmotných majetků zatříděných do odpisových skupin 1 a 2, tak u některých může zvolit metodu mimořádných odpisů dle § 30a ZDP a u zbývajících může zvolit metodu rovnoměrných či zrychlených odpisů podle § 31, resp. § 32 ZDP.
 
Další změny daňovým balíčkem pro rok 2021
Většina změn obsažených v daňovém balíčku se použije převážně poprvé pro rok 2021. Především se jedná o
zrušení superhrubé mzdy
se zachováním 15% sazby daně z příjmů fyzických osob do základu daně nepřevyšujícího 48násobek průměrné mzdy (za rok 2021 do základu daně 1 701 168 Kč) a zavedením progresivní sazby 23 % pro základ daně z příjmů fyzických osob nad 48násobek průměrné mzdy.
Sazba srážkové daně 15 % zůstává v roce 2021 nejen pro srážkovou daň pro příjmy ze závislé činnosti, ale např. i pro srážkovou daň z podílů na zisku.
Pro rok 2021 se zvyšuje
sleva na poplatníka
z 24 840 Kč na 27 840 Kč a od roku 2022 na 30 840 Kč.
Daňový balíček 2021 dále zavedl např. tzv.
stravenkový paušál
, tedy peněžitý příspěvek na stravování, který je do částky cca 75,60 Kč (za jednu směnu podle zákoníku práce) na straně zaměstnance osvobozen od daně a na straně zaměstnavatele je bez limitu daňovým nákladem. Možnost peněžitého příspěvku na stravování (tedy vedle příspěvku v nepeněžité formě) byla promítnuta např. do vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Příklad 5
Zaměstnavatel poskytuje stravenky v hodnotě 100 Kč a přispívá na ně 55 %.
V tomto případě je příspěvek zaměstnavatele 55 Kč stejně jako v roce 2020 i v roce 2021 daňovým nákladem zaměstnavatele a nezdanitelným příjmem zaměstnance.
Příklad 6
Zaměstnavatel poskytuje stravenky v hodnotě 100 Kč a přispívá na ně 100 %.
V tomto případě je příspěvek zaměstnavatele 100 Kč stejně jako v roce 2020 i v roce 2021 nezdanitelným příjmem zaměstnance. Daňovým nákladem zaměstnavatele je 55 Kč a 45 Kč je nedaňovým nákladem zaměstnavatele.
Příklad 7
Zaměstnavatel poskytuje od ledna 2021 za každou odpracovanou směnu podle zákoníku práce peněžitý příspěvek na stravování ve výši 55 Kč.
V tomto případě je příspěvek zaměstnavatele 55 Kč daňovým nákladem zaměstnavatele a nezdanitelným příjmem zaměstnance.
Příklad 8
Zaměstnavatel poskytuje od ledna 2021 za každou odpracovanou směnu podle zákoníku práce peněžitý příspěvek na stravování ve výši 100 Kč.
V tomto případě je příspěvek zaměstnavatele 100 Kč daňovým nákladem zaměstnavatele a nezdanitelným příjmem zaměstnance je jen do limitu 75,60 Kč – zbývající část 24,40 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance.
Daňový balíček 2021 přináší změny ve
zdanění dluhopisů
. Naopak u příjmů ze státních dluhopisů vydávaných Českou republikou se osvobození rozšíří s účinností od 1. 1. 2021. Osvobození od srážkové daně pro úrokové příjmy nerezidentů ze státních dluhopisů vydávaných ČR v zahraničí se od 1. 1. 2021 rozšiřuje i na příjmy tuzemských držitelů státních dluhopisů a nově se týká všech státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy EU a EHP. S odloženým použitím
od 1. 1. 2022
se naopak ruší osvobození úrokových příjmů nerezidentů z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR.
Od roku 2021 není limitována maximální částka daňového bonusu na děti – pro rok 2020 tento limit činí 60 300 Kč.
 
DPH 2021
Důležitou změnou zákona o DPH od 1. 1. 2021 je změna v dobrovolném
zdaňování nájmu nemovitých věcí podle § 56a
, kterou přinesl daňový balíček 2019 (zákon 80/2019 Sb., který jako celek nabyl účinnosti 1. 4. 2019). Nájmy některých nemovitých věcí (např. rodinných domů) nelze od 1. 1. 2021 dobrovolně zdaňovat, což má vliv na odpočet DPH z přijatých plnění souvisejících s tímto nájmem. Pokud byl u nemovitostí, které již nelze zdaňovat, uplatněn odpočet DPH, projeví se to úpravou odpočtu daně za poslední období roku 2021.
K problematice zdaňování nájmu od 1. 1. 2021 vydalo GFŘ informaci dne 18. 12. 2020. V této informaci GFŘ přibližuje svůj názor na okruh nemovitých věcí, u kterých nelze od 1. 1. 2021 dobrovolně uplatňovat DPH. Jako příklad nemovité věci, u jejíhož nájmu lze i od 1. 1. 2021 nadále uplatňovat daň, je zde uveden prostor se způsobem využití např. jako ateliéru (a takto je zapsán i v katastru nemovitostí) – tento prostor není svým stavebně technickým uspořádáním určen pro trvalé bydlení a nejedná se tak o obytný prostor, u jehož nájmu je nutné osvobození uplatňovat.
Daňový balíček 2021 přinesl do zákona o DPH změny reagující na zvýšení hodnotové hranice pro
hmotný majetek
a jeho technické zhodnocení ze 40 na 80 tis. Kč a dále na zrušení kategorie
nehmotného majetku
v zákoně o daních z příjmů. Ačkoli z pohledu daní z příjmů lze tyto změny použít již pro období roku 2020, pro účely DPH se projeví až od 1. 1. 2021. Tzn. že plátce DPH ve všech variantách výše uvedeného příkladu 1 musí stroj pro účely DPH považovat za hmotný majetek a provádět u něho úpravu odpočtu daně v pětiletém období počínaje rokem 2020. Naproti tomu při pořízení stroje v roce 2021 dle výše uvedeného příkladu 2 se pro účely DPH o hmotný majetek již nejedná a nepodléhá tak úpravě odpočtu daně.
Daňový balíček 2021 od 1. 1. 2021 přeřadil do 15% sazby DPH zpracování komunálního odpadu (kód 38.3), čímž dojde k nepřímé podpoře recyklace odpadu – před touto změnou se totiž 15% sazba vztahovala jen na sběr, přepravu a likvidaci (vč. přípravy k likvidaci) komunálního odpadu. K jiným změnám v oblasti sazeb DPH nedošlo.
Od 1. 1. 2021 mělo dojít na úrovni EU ke změnám, které se týkají např. zasílání zboží – tyto změny byly odloženy na 1. 7. 2021 a příslušná implementační novela, která tyto změny zapracuje do zákona o DPH, je teprve projednávána Poslaneckou sněmovnou.
Za podmínek uvedených ve Finančním zpravodaji 38/2020 lze uplatnit
generální pardon na úroky z prodlení za pozdní úhradu DPH
za zdaňovací období září 2020, říjen 2020, listopad 2020, prosinec 2020, leden 2021, únor 2021 a březen 2021, popř. za zdaňovací období III. čtvrtletí 2020, IV. čtvrtletí 2020 a I. čtvrtletí 2021, dojde-li k úhradě daně, k níž se úrok z prodlení váže,
nejpozději dne 16. 8. 2021
.
Spojené království je od 1. 1. 2021 považováno pro účely DPH za třetí zemi se všemi důsledky. V informaci, kterou k
brexitu
a DPH GFŘ zveřejnilo 17. 12. 2020, je např. potvrzeno, že dodání zboží, u kterého byla přeprava zahájena v roce 2020 a ukončena až v roce 2021, se považuje za intrakomunitární dodání zboží.
K
1. 1. 2021
nabyla účinnosti zásadní novela daňového řádu č. Z hlediska běžné praxe je zásadní novinkou
nová úprava lhůty pro podání daňového přiznání
. Standardní tříměsíční lhůta zůstává nezměněna a standardní termín pro podání daňového přiznání za rok 2020 tak bude
1. 4. 2021
. Novela daňového řádu 283/2020 Sb. však zvýhodňuje elektronická podání, a to následovně:
bude-li podáno daňové přiznání elektronicky nejpozději 1. 4. 2021, tak platí i pro tento případ lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2020 do
1. 4. 2021
pokud bude daňové přiznání podáno až později (tedy po 1. 4. 2021), tak se lhůta posouvá na 1. 5., resp. na prvý pracovní den (v případě daňového přiznání za rok 2020 tedy na
3. 5. 2021
).
Lhůta 3. 5. 2021 pro elektronické podání zůstane zachována i při jejím nedodržení. Jestliže tedy bude za rok 2020 podáno daňové přiznání v červnu 2021, tak v případě „papírového“ přiznání bude poplatník v prodlení od 1. 4. 2021, ale v případě elektronického podání až od 3. 5. 2021. Poplatník přitom nemá žádnou oznamovací povinnost, že bude přiznání podávat elektronicky.
U poplatníků s
povinným auditem
zůstává lhůta 6 měsíců po skončení zdaňovacího období beze změny. Šestiměsíční lhůta (za rok 2020 tedy 1. 7. 2021) zůstává zachována pro podávání daňových přiznání
daňovými poradci
, avšak se dvěma důležitými změnami. Obdobně jako u elektronických podání nově platí, že pokud podá poplatníkovi daňové přiznání za rok 2020 daňový poradce před 1. 4. 2021, tak se lhůta neprodlužuje a platí standardní lhůta 1. 4. 2021. Druhou změnou je to, že plná moc pro zpracování a předložení daňového přiznání nemusí být u správce daně doložena před 1. 4. 2020.
Možnost vrácení nesporné části nadměrného odpočtu je od 1. 1. 2021 upravena v nově vloženém ustanovení § 174a daňového řádu „záloha na daňový odpočet“ a do zákona o DPH je od 1. 1. 2021 vložen § 105a „záloha na nadměrný odpočet“. Podle této úpravy, pokud část nadměrného odpočtu, kterou již správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly, dosáhne alespoň 50 000 Kč, tak vznikne nárok na jeho výplatu.
Novela snižuje výši
úroků z prodlení
za pozdní úhradu daně (§ 252 daňového řádu). Do 31. 12. 2020 výše úroků činila příslušnou reposazbu (ve druhém pololetí 0,25 p. b.) zvýšenou o 14 p. b., za prodlení v druhém pololetí 14,25 %
p. a.
Pro rok 2021 nedošlo oproti 1. 7. 2020 ke změnám reposazby (ta k 1. 1. 2021 činí rovněž 0,25 p. b.), avšak pro 1. pololetí roku 2021 se tento úrok zvyšuje již o 8 p. b. a činí tedy za prodlení spadající do 1. pololetí roku 2021 8,25 %
p. a.
Před 1. 1. 2021 se úrok z prodlení uplatňoval počínaje pátým pracovním dnem po prodlení, od roku 2021 se uplatňuje počínaje
čtvrtým kalendářním dnem po prodlení
. Před 1. 1. 2021 se nepředepisoval úrok do 200 Kč, v roce 2021 se nepředepisuje úrok z prodlení nižší než 1 000 Kč. Při zpoždění s úhradou daně do 10 tis. Kč se tak při sazbě úroků z prodlení do 10 % (do repo sazby ČNB ve výši 2 %) úrok z prodlení neuplatní zhruba do ročního zpoždění s úhradu daně.
Úrok z prodlení se podle úpravy od 1. 1. 2021 uplatňuje také na vratku vzniklou v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně – např. by bylo možné použít na neoprávněně vyplacený kompenzační
bonus
.
Výše
pokuty za opožděné tvrzení daně
(§ 250) zůstává nezměněna – např. tedy 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení počínaje šestým pracovním dnem po lhůtě pro podání daňového přiznání, nejvýše však 5 % stanovené daně a současně maximálně 300 000 Kč. V případě pokuty za opožděné tvrzení daně tedy zůstala zachována toleranční lhůta 5 pracovních dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Změnou je, že pokuta nepřesahující 1 000 Kč se nepředepisuje – do 31. 12. 2020 tato tolerance činila jen 200 Kč. Předpis pokuty od výše 1 000 Kč při maximální výši pokuty 5 % tvrzené daně znamená, že pozdě podané daňové přiznání s daňovou povinností do 20 000 Kč nemůže být touto pokutou postiženo.
Novela umožňuje rozšíření funkčnosti daňových informačních schránek a také
rozšiřuje možnosti elektronického podání
(§ 71 daňového řádu) – podání je možné nově podepsat tzv. e-identitou (s využitím přístupu se zaručenou identitou) či prostřednictvím daňové informační schránky.
Novela reaguje také na nález Ústavního soudu 337/2019 Sb., pokud jde o
formulářová podání
(§ 72 daňového řádu). Formuláře daňových tiskopisů jsou tak vyhlašovány ve formě vyhlášky – např. formuláře pro DPH byly vyhlášeny vyhláškou 457/2020 Sb. „Formulářové“ vyhlášky však neobsahují strukturu elektronických podání (např. vyhláška 457/2020 Sb. obsahuje vzor daňového přiznání či souhrnného hlášení, ale neobsahuje vzor kontrolního hlášení, což lze považovat za nepraktické). Naproti tomu vyhlášky obsahují i pokyny k daňovým přiznáním, což lze zase považovat spíše za zbytečné.
 
Další novinky
Daňový balíček 2021 přinesl docela zajímavou změnu – podle nově vloženého § 21b bude možné účetní závěrku, která je podána jako příloha daňového přiznání v elektronické podobě, zveřejnit ve sbírce listin prostřednictvím správce daně.
Pro rok 2021 zůstal beze změny zákon o dani silniční.
Sazby daně silniční
se pro rok 2021 použijí ve stejné výši jako pro rok 2020, tzn. ve výši změněné „protikrizovým“ balíčkem 299/2020 Sb. (zákon měnící některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2).
Za podmínek uvedených ve Finančním zpravodaji 38/2020 lze uplatnit
generální pardon na úroky z prodlení za pozdní úhradu daně silniční
za zdaňovací období roku 2021
, dojde-li k úhradě daně, k níž se úrok z prodlení váže,
nejpozději dne 16. 8. 2021
. Za stejných podmínek je prominuta
záloha za 1. čtvrtletí 2021
splatná 15. 4. 2021.
Od 1. 1. 2021, tedy poprvé pro zdaňovací období roku 2021 s lhůtou pro podání daňového přiznání do konce ledna 2021, se novelou 283/2020 Sb. změnilo v
dani z nemovitých věcí
osvobození
pozemků v národních parcích
– osvobozeny jsou jen ty pozemky v národních parcích, jež jsou zařazeny do zóny přírodní. Případnou změnu v osvobození je nutné zohlednit v daňovém přiznání, které je v tomto případě povinnost podat. Změna zákona o dani z nemovitých věcí byla odůvodněna novým vymezením zón v národních parcích podle zákona č. 123/2017 Sb., který novelizoval zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve věci terminologie označování jednotlivých zón národních parků a nově nastavil zonaci národních parků.
Novela daňového řádu 283/2020 Sb. od 1. 1. 2021 v dani z nemovitých věcí zrušila
pokutu za pozdě podané daňové přiznání
na vyšší daňovou povinnost, pokud se nejedná o přiznání podávané na základě výzvy finančního úřadu.
Daňový balíček 2021
přináší do daně z nemovitých věcí nové ustanovení
§ 12a
, podle kterého je pro účely daně z pozemků rozhodující formální zápis druhu pozemku v katastru nemovitostí. Tato změna se použije již pro rok 2021. Druhou změnou v dani z nemovitých věcí je místní koeficient podle § 12, kterým může obec ovlivnit výši daně v dané obci. Tento místní koeficient doznal od 1. 1. 2021 dvou změn. Prvou změnou je, že koeficient nemusí být 2, 3, 4 nebo 5, ale může být v rozmezí 1,1 až 5 s přesností na jedno desetinné místo. Druhou změnou je, že tento místní koeficient nemusí platit pro celou obec, ale nově také pro její části. Protože však koeficient musí obec vyhlásit nejpozději do 1. 10. předchozího roku, může se změna koeficientu dle § 12 projevit nejdříve pro rok 2022.
Cena zemědělské půdy pro stanovení základu daně z nemovitých věcí dle § 5 odst. 1 je pro katastrální území jednotlivých obcí pro rok 2021 stanovena vyhláškou č. 298/2014 Sb. ve znění vyhlášky 548/2020 Sb.
Ceny a koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti
pro daný předmět daně (např. orná půda) pro konkrétní obec či její část a pro příslušné zdaňovací období jsou dostupné na daňovém portálu Finanční správy ČR: https://www.daneelektronicky.cz v sekci Dokumenty / Dokumentace daňového portálu / Daň z nemovitých věcí.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 1/2021.