Letní daňové novinky

Vydáno: 42 minut čtení

Tento článek upozorňuje na některé letošní legislativní novinky, na některé změny vyvolané těmito legislativními novinkami a na nově zveřejněné výklady Finanční správy – kromě změn v průběhu roku 2019 či od roku 2020 jde např. o výklad superhrubé mzdy podle zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2019 či o změny a výklady vyvolané daňovým balíčkem 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. ).

Letní daňové novinky
Ing.
Pavel
Běhounek,
daňový poradce ev. č. 601, www.behounek.eu
 
1. Ke změnám od 1. 1. 2019
 
1.1 Superhrubá mzda od 1. 1. 2019
K 1. 1. 2019 nabyla účinnosti poměrně důležitá změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), která se týká uplatnění
superhrubé mzdy
u zaměstnanců, u kterých se odvod pojistného neřídí tuzemskými právními předpisy, ale předpisy jiného členského státu EU (popř. Švýcarska nebo členského státu EHP, tj. Islandu, Norska a Lichtenštejnska) – podle § 6 odst. 12 ZDP se v tomto případě do superhrubé mzdy nezapočítává „fiktivní tuzemské pojistné“ (pojistné, které by z daného příjmu odváděl zaměstnavatel podle tuzemských předpisů), ale skutečné pojistné, které je zaměstnavatel povinen hradit podle zahraničních právních předpisů.
Jestliže tedy např. zaměstnavatel zaměstnává rezidenta Slovenské republiky, který vykonává práci v České republice, tak je mzda za tuto práci zpravidla zdaněna v ČR podle českého ZDP. Pokud uvedený zaměstnanec vykonává práci pouze pro uvedeného zaměstnavatele, tak se odvod pojistného podle článku 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v platném znění (dále jen „nařízení č. 883/2004“) řídí českými předpisy. V tomto případě není s uplatněním superhrubé mzdy problém a nedošlo zde od 1. 1. 2019 k žádné změně ve zdanění. Zaměstnavatel totiž odvádí pojistné podle tuzemských předpisů a toto pojistné započítává do základu daně ze závislé činnosti (do superhrubé mzdy).
Pokud by však uvedený zaměstnanec současně vykonával práci i pro jiného zaměstnavatele a tato by byla vykonávána na území SR, tak se odvod pojistného jak z „české“, tak současně i ze „slovenské“ mzdy podle článku 11 nařízení č. 883/2004 bude řídit výhradně předpisy jednoho státu – tj. buď tuzemskými předpisy, anebo předpisy SR. Jestliže je podle článků 11 až 16 nařízení č. 883/2004 a podle prováděcího nařízení č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 v platném znění zaměstnanec příslušen předpisům ČR, tak je zdanění „české“ mzdy jednoduché – zaměstnavatel odvádí pojistné podle tuzemských předpisů a jen toto pojistné (stejně jako v roce 2018) vstupuje do superhrubé mzdy. Pokud by však byl zaměstnanec příslušen předpisům SR, tak by i český zaměstnavatel musel odvádět z české mzdy pojistné podle předpisů SR a toto „slovenské“ pojistné by vstupovalo do superhrubé mzdy.
Nová úprava superhrubé mzdy od 1. 1. 2019 může dopadat jak na zaměstnavatele, tak i obráceně na
zaměstnance
. Jestliže např. českému daňovému rezidentovi budou plynout zahraniční příjmy ze závislé činnosti, tak z pohledu jejich zdanění se v ČR obvykle uplatní metoda vynětí těchto příjmů ze zdanění. Pokud se však v důsledku smlouvy o zamezení dvojímu zdanění metoda vynětí neuplatní (týká se typicky osoby zaměstnané na palubách lodí a člunů plujících pod nizozemskou nebo norskou vlajkou), bude nutné v daňovém přiznání za rok 2019 zohlednit tyto příjmy zvýšené o pojistné za zaměstnavatele podle předpisů jiného členského státu či státu EHP. Pokud by se jednalo o příjmy ze závislé činnosti, jejichž zdroj by byl ve státě mimo EU, resp. mimo EHP či Švýcarsko, tak i za rok 2019 (stejně jako tomu bylo za rok 2018) vstoupí do superhrubé mzdy „fiktivní“ pojistné, které by z těchto příjmů hradil zaměstnavatel podle českých předpisů – týká se např. osob zaměstnaných na palubách lodí plujících pod vlajkou Spojených arabských emirátů.
Celou řadou dílčích problémů, které úprava superhrubé mzdy od 1. 1. 2019 přinesla, se zabývá
příspěvek Koordinačního výboru
č. 539/20.03.19 k § 6 odst. 12 ZDP, který byl uzavřen 20. 3. 2019. Zápisy z projednaných příspěvků Koordinačního výboru jsou dostupné na stránkách Finanční správy (www.financnisprava.cz) v sekci Daně / Příspěvky KV KDP. Uvedený příspěvek např. potvrzuje, že pokud by v průběhu kalendářního roku došlo ke změně příslušnosti zaměstnance k pojistnému příslušnému státu EU, tak se tato změna promítne i do uplatnění superhrubé mzdy. Pokud by se např. z důvodu změny bydliště změnila v průběhu roku 2019 příslušnost zaměstnance k předpisům o pojistném SR na příslušnost k předpisům ČR, tak by od uvedené změny přestal zaměstnavatel do superhrubé mzdy zahrnovat pojistné hrazené podle předpisů SR a začal zahrnovat pojistné podle předpisů ČR. Právní úprava je poměrně striktní a vůbec nezohledňuje fakt, že v konkrétních případech může (např. z důvodu různých stropů vyměřovacích základů v jednotlivých členských státech) způsobit nelogické rozdíly ve zdanění. Příspěvek Koordinačního výboru naznačuje přístup státní správy, že i přes komplikovanost a případnou nelogičnost superhrubé mzdy od 1. 1. 2019 nelze očekávat ze strany Finanční správy ČR žádnou benevolentnost.
Zaměstnavatelé by jistě uvítali přehled sazeb pojistného a základní pravidla pro jejich odvod zaměstnavatelem v jednotlivých členských státech – k tomuto se bohužel (byť s určitou nadějí) zástupci Finanční správy při projednávání uvedeného příspěvku vyjádřili takto:
„GFŘ není kompetentní k vydávání informací o výši zahraničního povinného pojistného. V případě, že bude mít GFŘ k dispozici
relevantní
informace ohledně výše zahraničního povinného pojistného, zveřejní je na webu Finanční správy.“
 
1.2 Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2019
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2019 vzrostl z částky 2 500 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč. Jestliže má zaměstnanec sjednanou měsíční odměnu z dohody o pracovní činnosti 2 900 Kč, tak tato odměna od 1. 1. 2019 nepodléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení a v daném p