Daně a pojištění

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Firma poskytuje nefinanční benefity na volnočasové aktivity pro své zaměstnance, kteří jsou na HPP v maximálně dostupné částka pro daný rok. Můžeme tyto nefinanční benefity poskytovat pro osoby na DPP a DPČ, a také v maximální částce? 

Společnost, s. r. o., plátce DPH, vlastní bytový dům se 6 byty, ve kterém pronajímá byty občanům. Nájem je tedy z hlediska DPH osvobozen a uváděn na ř. 50 DP. Při pořízení nebylo uplatněno DPH, kolaudace proběhla v 02/2024. Nyní se rozhodla, že jeden z bytů chce prodat. Ostatních 5 bytů bude dále pronajímat. Protože se jedná o prodej do 23 měsíců od kolaudace, by měl být prodej zdanitelný. 1. Pokud tedy prodá byt neplátci nebo občanovi, zatíží prodej DPH? Pokud prodá firmě, bude tam reverse charge? 2. Jak to bude s odpočte, z nákladů na tento jeden byt? Pokud bude prodej zdanitelný, může si zpětně nárokovat DPH z nákupů v nějakém poměru? Jak dlouho zpětně?

Jsme SVJ, máme bytový dům s 30 bytovými jednotkami. SVJ má pouze příjmy z příspěvků vlastníků na správu domu a zálohy na služby a nemá žádné jiné příjmy např. z pronájmu společných částí, reklamy apod. Nevzniká nám povinnost registrace k dani z příjmů právnických osob na finančním úřadě, nepodává se daňové přiznání k DPPO a nevzniká žádná další oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu?

Střední škola zřizovaná krajem v rámci praxe žáků vyrábí výrobky (v rámci tzv.produktivní činnosti), např.cukrářské výrobky, knedlíky, apod., které následně prodává. Produktivní činnost je prováděná v rámci hlavní činnosti školy. Ceny kalkuluje v nákladových položkách. Jak je to s DPH, škola překračuje 2M obrat z prodeje za kalendářní rok? V minulém roce navíc částku odpisů škola uhradila z příspěvku zřizovatele, tedy část nákladů chybí a škola je proto v zisku. Je proto tento příjem zdanitelným příjmem z pohledu daně z příjmu? Měni to nějak situaci kolem DPH?

OSVČ vlastní nemovitost, zařazenou v obchodním majetku a používanou v rámci živnosti ubytovací služby (§ 7 ZDP). Samostatnou výdělečnou činnost ukončí 31. 1. 2025 a nebude již znovuzahájena. K 31. 1. 2025 vyřadí nemovitost z obchodního majetku. Od 1. 2. 2025 až dosud slouží nemovitost k dlouhodobému pronájmu (§ 9 ZDP). U obou typů činnosti uplatňuje poplatník skutečné výdaje, nemovitost odepisuje. Dle § 30 odst. 10 ZDP v tomto případě pokračuje majitel v odepisování. Za rok 2025 tedy může uplatnit ve výdajích celoroční odpis. Jak však máme rozdělit odpis do dílčího základu daně dle § 7 ZDP a do § 9 ZDP? Toto rozdělení bude mít zásadní dopad i na stanovení vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ. Je toto případně řešeno v § 26 odst. 7 ZDP, kdyby se odpis dělil na poloviny?

Jak přesně budou změny v oblasti odpisování (zejména daňových odpisů fungovat) od roku 2026 a kde je možné si je přečíst v zákoně (které konkrétní ustanovení / novela)? Na internetu k tomu nemohu dohledat spolehlivé informace. Zároveň bych se chtěla zeptat, jak se budou změny týkat majetku, který už několik let odpisujeme – např. vybavení, vozidel a budov – tedy majetku, u kterého už probíhají účetní odpisy i daňové odpisy. Je možné ponechat dosavadní způsob daňových odpisů a pokračovat až do úplného doodepsání podle původních pravidel? Nebo bude nutné daňové odpisy přepočítat a začít je uplatňovat podle nových pravidel? Pokud ano, jakým způsobem se to bude počítat a prakticky provádět? Jaké jsou aktuálně odpisové skupiny a doby odpisování (na kolik let) pro jednotlivé typy majetku? 

Klient – zájmový spolek (plátce DPH) v rámci své činnosti nakupuje karty Multisport a následně je poskytuje svým členům (fyzickým osobám) jako protiplnění v rámci členského příspěvku (resp. za úplatu). Dodavatel fakturuje tyto karty bez DPH s odkazem na to, že se jedná o víceúčelové poukazy, u nichž není známa sazba DPH v okamžiku prodeje. Řeším nyní dilema ohledně vykázání tohoto plnění na výstupu (směrem k členům) a jeho dopadu na nárok na odpočet u režijních nákladů spolku (krátící koeficient): Varianta A – Považovat poskytnutí karty členovi za „poskytnutí služby úzce související se sportem“ osvobozené od daně dle § 61 písm. d) ZDPH. V takovém případě by toto plnění vstupovalo na řádek 50 daňového přiznání. Tímto postupem by se plnění dostalo do jmenovatele pro výpočet krátícího koeficientu (§ 76 ZDPH) a spolku by se tak snížil nárok na odpočet u veškeré režie (nájem, energie, účetní služby), přestože přímé náklady na distribuci karet jsou minimální. Varianta B – Považovat distribuci karty členovi pouze za převod víceúčelového poukazu vlastním jménem. Dle § 15b odst. 1 ZDPH se převod nepovažuje za dodání zboží ani poskytnutí služby (zdanitelné plnění nastává až při čerpání služby ve sportovním zařízení). Toto plnění by vůbec nevstupovalo do daňového přiznání k DPH (není předmětem daně v daný okamžik), neuvádělo by se na řádek 50 a negativně by neovlivnilo krátící koeficient. Je správné aplikovat v tomto případě Variantu B, vzhledem k tomu, že spolek reálně neposkytuje sportovní službu (nevlastní sportoviště), ale pouze distribuuje poukázku k úhradě služeb třetích stran? Lze tedy potvrdit, že se toto plnění neuvádí na řádek 50 a nekrátí nárok na odpočet u režijních nákladů? 

Lékař, FO, fakturuje zdravotnickému zařízení měsíčně za konzultační činnost, dále procenta z plateb od pojišťoven za jím provedené výkony a dále procenta z doplatku od pacientů za doplňkové služby. Co vše započítávat do obratu pro registraci k DPH. Mohu do tohoto obratu počítat pouze příjmy za konzultace a doplňkové služby? 

Poplatník fyzická osoba, mající příjmy dle § 9 ZDP si pronajímá úplatně každý měsíc auto na dobu 10 dnů. Je možné uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 za měsíc, i když je auto pronajmuté pouze na 10 dnů v měsíci?

Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4.6.2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?

Zaměstnanec by chtěl využít nefinanční benefit na volnočasové aktivity (zájezd/rekreace) a dotazuje se, zdali si za to může koupit letenky pro sebe a svou rodinu (manžel + děti)? Pokud ano, tak jak to udělat, aby bylo všechno správně z finančního a daňového hlediska? Protože když to budou letenky, tak budou přímo na konkrétní jméno a doklady tím pádem nebudou na firmu.

Nakoupili jsme SW s hodnotou přes 60000 Kč. Tento SW jako nehmotný majetek jsme začali odpisovat (72 měsíců).Zaúčtované odpisy jsou na účtě 551? Zapisují se v daňového přiznání v příloze č.1 II. oddílu B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku? Řádek 10 je pro odpisování pouze do 31. 12. 2020?

Měli jsme zaměstnankyni z Polska, bydliště měla ale v ČR a pracovala u nás pouze v lednu 2025 (od dubna 2024 se zdržovala taky v ČR a zde taky bydlela i pracovala, pojišťovna VZP, přiděleno RČ). Nyní nevíme, kde se zdržuje a kde pracuje. Je nutné tuto zaměstnankyni uvést v příloze č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti?

OSVČ, plátce DPH, provádí stavebně montážní práce v objektu fary-oprava střechy, žlabů. V prostorách fary jsou ubytované osoby, žijící a pracující na faře, dále jsou prostory fary využívány k bohoslužbám. Objekt je zapsán v KN jako jiná stavba. Jaká sazba DPH se bude účtovat? Římskokatolická církev není plátcem DPH.

Česká identifikovaná osoba fakturuje služby na movité věci provedené na Slovensku českému plátci DPH. Fakturu děláme stejně jako každou jinou tuzemskou fakturu, tedy bez DPH. Je to v pořádku? 

Společnost, plátce DPH, si koupila kompletní vybavení autoservisu v roce 2025 od původního majitele pro svojí ekonomickou činnost. Nákup obsahoval soubor zařízení, cca 40 položek v PC 80 000 Kč bez DPH, v průměru od 5 000 Kč do 180.000 Kč bez DPH. Na jakém účtu se má tento soubor věcí evidovat? Vztahuje se na toto i účetní odpisy, případně jaké? V roce 2026 chce kompletně celé vybavení prodávat z důvodu převodu ekonomické činnosti na svou jinou společnost. Prodejní faktura za vybavení autoservisu je ponížena o amortizaci zařízení, na jaký účet se tento prodej zaúčtuje?

V případě, že povinná osoba ještě nemá zřízen přístup do Evidence skutečným majitelů (dále jen „ESM“), měla by využít tzv. „Automatizovanou žádost o dálkový přístup pro povinné osoby“. 

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.