Daně a pojištění

Manželé postavili apartmány, vzali si na stavbu hypotéku, apartmány jsou v SJM. Zkolaudovány byly začátkem roku 2025. Od 3/2025 manželka apartmány pronajímá přes portály booking.com, airbnb a interhome, na pronájem má živnost. Apartmány také nabízí k prodeji a v 11/25 manželé jeden apartmán prodali za 8.000.000 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeni oba manželé jako vlastníci, je prodáván majetek v SJM. Cílem stavby byl od začátku prodej apartmánů, nikoli pronájem. Měla se manželka stát v 3/2025 identifikovanou osobou a odvádět z provizí DPH? Jaký vliv bude mít skutečnost, že nemovitost vložila, případně nevložila do obchodního majetku na daň z příjmu a DPH při jejím prodeji? V případě, že se z titulu prodeje stane plátcem DPH, z tohoto prodeje odvádět DPH nebude, ale z každého dalšího prodeje do 23 měsíců po kolaudaci už ano? Jaký vliv má na DPH a daň z příjmu skutečnost, že je majetek v SJM?

Prodala jsem dva byty, každý z nich za méně než 5 mil. Kč a za utržené peníze jsem koupila jeden družstevní byt. Byty jsem vlastnila méně než 10 let. Chtěla bych se zeptat, zda je potřeba transakci zahrnout do daňového přiznání, když jsem od prodejní ceny bytu odečetla cenu, za kterou jsem byt pořídila. Zbylo cca 400 000 Kč a ty jsem použila na koupi družstevního bytu? 

Zapsaný spolek získal dar od dárce. V darovací smlouvě je určen konkrétní účel daru a to vytvoření internetové platformy. Dar byl v hodnotě 660 000 Kč. Spolek danou platformu skutečně vytvořil, avšak za nižší cenu, zařadil do majetku a několik měsíců odpisoval. Následně celé toto dílo (platformu vč. obsahu) daroval jinému spolku. Hodnota daru bude pravděpodobně účetní zůstatková cena dané platformy? Lze poskytnutý dar v plné výši osvobodit, ačkoli platforma byla vytvořena za cenu o něco nižší, než byl dar a platforma byla dále darovaná? Lze proti daru (výnos) uplatnit zůstatkovou cenu platformy (náklad)? 

Po celý rok 2025 jsem vlastnila byt, ve kterém jsem do června 2025 bydlela a užívala ho tak k vlastnímu trvalému bydlení. Od července 2025 byt pronajímám. Jako výdaj oproti příjmům z nájmu si uplatním část úroků zaplacených od července do prosince 2025. Mohu si část úroků zaplacených od ledna do června 2025 uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně, i když jsem byt po celý rok 2025 neužívala k vlastnímu trvalému bydlení? Jinými slovy platí podmínka „celého zdaňovacího období“ pouze pro vlastnictví nebo také pro užívání pro vlastní bytovou potřebu?

Společník prodal obchodní podíl ve společnosti, splnil zákonné podmínky, jedná se o osvobozený příjem. Ve smlouvě je uvedena cena za prodej obchodního podílu ve výši 10 mil. Kč, s tím, že uhrazena má být nejpozději do tří let. V roce 2025 byla uhrazena první splátka ve výši 5,0 mil. Kč, v roce 2026 další splátka ve výši 5,0 mil. Kč. Vzniká povinnost oznámit tyto osvobozené příjmy v roce prodeje, když je kupní cena ve výši 10 mil. Kč nebo se posuzuje skutečně obdržená částka a tedy ani v jednom roce nemusí společník oznamovat tyto příjmy?

Ve firmě jsou dva jednatelé. Jeden pobírá příjem na základě smlouvy o výkonu funkce, druhý je také jednatelem, ale žádný příjem nepobírá. Je možné, aby jednatelé dostávali příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření jako zaměstnanecký benefit? Je tento příspěvek u jednatelů osvobozen od daně z příjmů? Jak se tato situace posuzuje u jednatele, který pobírá odměnu, a u jednatele, který odměnu nepobírá? Jaká je maximální částka příspěvku ročně, která je osvobozena od daně, od jaké částky se již příspěvek zdaňuje, jakými konkrétními daněmi se případně zdaňuje, vznikají z tohoto příspěvku povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění?

Pokud akreditovaná vzdělávací společnost pořádá online vzdělávání úředníků v akreditovaném kurzu tímto způsobem: Zaměstnanec se přihlásí do systému vzdělávací společnosti, je mu zpřístupněn příslušný kurz, kde má k dispozici studijní materiály. Až po jejich prostudování je mu zpřístupněn závěrečný test. Po jeho absolvování a vyhodnocení je vystaven certifikát o školení, který se počítá do povinného vzdělávání dle zákona o úřednících. Je tento způsob vzdělávání možné osvobodit dle § 57 zákona o DPH nebo se jedná o elektronicky poskytovanou službu dle přímo použitelných předpisů EU (zejména Prováděcí nařízení 282/2011, čl. 7) a činnost je zdaňována?

Dcera dostala darem od otce 100 % akcií společnosti, do které otec dříve vložil peněžní příplatek mimo základní kapitál. Může dcera obdržet vrácení tohoto příplatku? Pokud ano, bude u ní vrácení příplatku podléhat zdanění daní z příjmů?

Zaměstnanec koncem roku měl příležitostné umělecké vystoupení. V září 2025 mu na banku přišlo 2 × 3500 Kč a v prosinci 2025 mu přišly také dvě platby 12 000 Kč a 8 000 Kč. Všechny 4 platby byly od jednoho poskytovatele. Zpracuje si sám daňové přiznání a k § 6 a do § 7 ZDP přizná jenom příjmy za 12/2025, protože přesahují měsíční příjem 10 000 Kč? Nebo v tuto chvíli musí přiznat všechny 4 platby? A musí si udělat přehled plateb SP a ZP? A jak je to, když zaměstnanec který má také uměleckou činnost, ale přinese potvrzení, že od OSY dostává každý měsíc nějakou částku. Ani jedna nedosahuje za měsíc 10 000 Kč. Celkem je to ale asi cca 55 000 Kč za celý rok.

Společnost s r. o. (plátce DPH) si pronajímá pracovní stroje od fyzické osoby – podnikatel, plátce DPH. Faktura za pronájem probíhá měsíčně. Dosud součástí fakturace byla i provozní údržba strojů tzn. že fyzická osoba si svoje vozy opravovala a servisovala sama. Nyní již chce stroje pouze pronajímat. Obě strany spolu sepsaly smlouvu, kdy provozní náklady včetně oprav a pravidelných servisů ponese nájemce, tedy s. r. o. Je to tak z hlediska daňové uznatelnosti nákladů v s. r. o. správně?

Manželé mají dvě děti, na které je možné uplatnit daňové zvýhodnění za rok 2025. Původně si uplatňovala obě děti manželka, ale pracovala jenom 2 měsíce leden a únor. Od března 2025 je ve stavu nemocných. Obdržela potvrzení o příjmech od zaměstnavatele za rok 2025 - Příjmy má 84 800 Kč/rok a na potvrzení je, že obdržela daňový bonus 954 Kč (zřejmě za 1–2/2025). Je možné v daňovém přiznání za rok 2025 toto daňové zvýhodnění na obě děti uplatnit 12 měsíců u manžela, když manželka bude 954 Kč na dani vracet, protože nedosáhla ročního příjmu 124 800 Kč, který je podmínkou pro možnosti uplatnění daňového zvýhodnění na dítě za rok 2024? Stačí k daňovému přiznání manžela doložit čestné prohlášení manželky, že si daňové zvýhodnění neuplatňovala (nemohla uplatnit), i když na potvrzení o příjmech děti má a má tam i období od 1–2/2025?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování. V naší organizaci pracoval od 1. 10. 2025 do 31. 10. 2025 na dohodu o provedení práce (nepodepsal prohlášení). Od 1. 11. 2025 u nás začal pracovat na HPP (podepsal prohlášení). Přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele, kde pracoval od 1. 1. 2025 do 31. 10. 2025 (zde podepsal prohlášení). Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování? Prohlášení má zaměstnanec podepsané za celý rok postupně u dvou zaměstnavatelů, ale nejsem si jistá, zda tomu nebrání DPP, kterou měl u naší firmy v říjnu 2025. Příjmy z DPP nechce zahrnovat (to ani není možné v rámci zúčtování).

Klient FO aktuálně více než 10 let vlastní 4 parcely, které jsou momentálně vedeny jako orná půda s ochranou zemědělského půdního fondu. Celkem je to cca 37.000 m2 a chce z nich postupem času udělat stavební parcely, které budou pak cca 30.000 m2. Plán je takový, že pozemky nejprve rozparceluje a všechny parcely budou stále orná půda. Následně chce dělat stavební povolení na infrastrukturu (pak i realizovat) a bude žádat o vynětí ze ZPF a pozemek pro infrastrukturu (silnici) bude chtít celý vyjmout ze ZPF, aby po kolaudaci byl změněn z orné půdy na ostatní komunikaci. Přičemž ostatní „stavební“ parcely budou stále vedeny jako orná půda. Toto by se mělo změnit až po zastavení RD, zkolaudování a zapsání do katastru. Nicméně v rámci jeho "akce" chce pouze rozparcelovat, zasíťovat a prodat jen pozemky pro výstavbu RD. Pokud by klient udělal všechny tyto výše uvedené změny a prodal to jako celek někomu, kdy si následně prodá jednotlivé parcely, tak lze na tuto transakci pohlížet z pohledu daně z příjmů jako na ostatní příjem podle § 10 s tím, že je po časovém testu a klient bude mít nárok na osvobození? Pokud ne a na tyto kroky bude správce daně nahlížet už jako na podnikatelskou činnost, tak by měl příjem danit podle § 7 a to ať by prodával jako celek nebo po jednotlivých parcelách (v obou případech by se po překročení obratu stal plátce DPH) a nárok na osvobození po 10 letech by neměl, i když by formálně toto nevložil do obchodního majetku, je to tak? 

Rodiče darovali synovi družstevní byt, resp. převedli na něj svůj členský podíl v družstvu. Vztahuje se na tento převod oznamovací povinnost osvobozených příjmů? Pokud ano, z jaké ceny se vychází?

Společnost s r. o. si chce rozdělit nerozdělený zisk minulých let. Jedná se o dceru, protože jediným společníkem je matka. Platí se 15% srážková daň při rozdělení zisku mezi matkou a dcerou? 

Církevní právnická osoba je neziskový subjekt řízený vyhláškou č. 504/2002 pro nepodnikatelské subjekty. Jako plátce DPH neuplatňuje odpočet DPH na vstupu, protože většina činností je nepodnikatelská, a odvádí DPH v plné výši na výstupu (např. u služeb a krátkodobých pronájmů). V současné v případě přefakturace nákladů tyto částky účtuje na MD do nákladů (neuplatňuje DPH na vstupu) a přefakturuje na DAL na stejný účet nákladů (bez marže a DPH). Jak správně postupovat při přefakturování nákladů (např. revize, telefonní služby, voda, elektřina) odběratelům: a) v případě nákladů od dodavatele neplátce DPH, b) v případě nákladů od plátců DPH (za jakých podmínek je možné nárok uplatnit?) c) v případě, kdy si neuplatní DPH na vstupu Jak správně vystavit a zaúčtovat fakturu za přefakturaci – s DPH nebo bez DPH? A jak uplatnit nárok na odpočet? Jak správně postupovat podle § 36 ZDPH, kdy částka nevstupuje do základu daně (např. bez marže, bez odpočtu na vstupu) a jak v tomto případě zaúčtovat? 

Zaměstnanec si sjednal k penzijnímu připojištěn dodatek dne 2. 12. 2025 na možnost příspěvku zaměstnavatele. Změna platná od 1. 1. 2026 uvedeno v dodatku ke smlouvě o penzijním připojištění. Zaměstnavatel poslal 15. 12. 2025 příspěvek zaměstnanci na důchodové připojištění ve výši 50.000 Kč. Bude tento příspěvek daňově uznatelným nákladem v plné výši, tedy 50.000 a to v roce 2025? Bude tento příspěvek na penzijní připojištění daňově uznatelným nákladem až pro rok 2026, tedy celá částka příspěvku se musí časově rozlišit na náklady příštích období? Nebo bude časové rozlišení část 1/12 (podpis smlouvy 2. 12. 2025) v roce 2025 a zbytek časové rozlišení náklady příštích období do roku 2026?

Právnická osoba, s. r. o., neplátce, při splácení podnikatelského úvěru v roce 2025 omylem zaplatila 2 úvěrové splátky duplicitně (jistina + úrok). Tyto úroky podle akruálního principu asi nebudou daňovým nákladem roku 2025. Úvěr by měl být doplacen v roce 2028. Jak zaúčtovat duplicitní jistinu a úroky, když nevíme, zda je banka vrátí či započte? 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální agendy za poslední roky. Základní principy nové úpravy jsou již odborné veřejnosti známé – praxe však přináší řadu dalších otázek, nejasností a konkrétních situací, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají při přípravě na ostrý provoz.

Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP?