Daně a pojištění - strana 3

Společnost plánuje poskytovat svým zaměstnancům volnočasové benefity. Podmínkou pro jejich čerpání bude, že faktura za službu (např. ubytování, vstupné apod.) bude vystavena přímo na společnost a úhrada proběhne z firemního účtu. Benefity budou moci využít i rodinní příslušníci zaměstnanců. Předpokládáme, že pokud zaměstnanec využije benefit společně se svou manželkou a dětmi, bude se pro účely osvobození od daně z příjmů posuzovat pouze celková hodnota plnění vztahující se k zaměstnanci, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 částka 23 278,50 Kč). Domníváme se, že se limit nevztahuje samostatně na každého rodinného příslušníka, ale že se posuzuje pouze ve vztahu k zaměstnanci. Je výše uvedený výklad správný, tj. že se limit pro osvobození vztahuje pouze na zaměstnance, bez ohledu na počet rodinných příslušníků, kteří benefit využijí? Je nutné, aby na faktuře byly uvedeny konkrétní jména zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků, pro účely prokázání nároku na osvobození? V případě, že bude benefit (např. ubytování) uhrazen v roce 2025, ale čerpání proběhne až v roce 2026, do kterého zdaňovacího období se plnění započítává z hlediska sledování limitu pro osvobození – do roku úhrady (2025), nebo do roku čerpání (2026)? Má společnost nárok na odpočet DPH z přijaté faktury za volnočasový benefit, pokud je faktura vystavena na společnost a úhrada proběhne z jejího účtu, ale benefit je poskytnut zaměstnanci (případně i jeho rodině) bezúplatně? Pokud bude součástí benefitu např. ubytování se snídaní, polopenzí nebo all inclusive, je nutné tyto složky (stravování) posuzovat samostatně z hlediska daňového režimu a limitu pro osvobození? Jak postupovat v případě, že zaměstnanec během pobytu využije další služby nad rámec benefitu (např. večeře, minibar, wellness)? Je nutné tyto částky přidanit jako nepeněžní příjem zaměstnance, nebo je možné je zahrnout do volnočasového benefitu, pokud se vejdou do limitu? Případně je nutné tyto částky srazit zaměstnanci ze mzdy?

Generální finanční ředitelství vydalo v září tohoto roku metodickou informaci, která reaguje na úpravu § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (ZDP). Cílem je výslovně odlišit daňový režim zaměstnaneckých benefitů od tzv. naturální mzdy a obdobných plnění poskytovaných zaměstnavatelem. Změna je reakcí na judikaturu Nejvyššího správního soudu z října 2024, která poukázala na to, že dosavadní právní úprava mohla umožňovat daňové osvobození i u plnění, která mají povahu mzdy či odměny za práci.

OSVČ se rozhodla uplatnit v dodatečném přiznání k dani z příjmů za rok 2023 odpisy majetku, jehož odpisování bylo v roce 2023 původně přerušeno. Na základě judikátu z roku 2021 jí tento postup nebyl doporučen. Na webech se objevily odborné články, které naopak postup schvalují a zároveň také hovoří o možnosti uplatnit přerušené odpisy v rámci daňové kontroly.Z čeho změna přístupu plyne a je akceptována správcem daně?

Osoba povinná k dani (OPD), neplátce, má za leden až srpen 2025 obrat 1 900 000 Kč. Dne 15. 9. 2025 uskuteční plnění ve výši 200 000 Kč. Tím došlo k překročení obratu 2 000 000 Kč a byla podána přihláška k registraci podle § 6 odst. 1 ZDPH. Plátcem se stane od 1. 1. 2026. Do konce roku 2025 byla realizována a dokončena neplánovaná zakázka a 29. 10. 2025 bylo uskutečněno plnění ve výši 500 000 Kč. Do deseti pracovních dnů byla podána druhá přihláška k registraci (§ 94 odst. 1 ZDPH) a OID se stala plátcem dnem následujícím po překročení částky 2 536 500 Kč, od 30. 10. 2025. Vzniká povinnost přiznat a odvést daň již z plnění, kterým byl překročen obrat 2 536 500 Kč, tj. z částky 500 000 Kč? Domníváme se, že ne. Ale setkali jsme se s výkladem renomovaného autora (výkladová publikace ANAG, FDÚB, Metodické aktuality, ...), který uvádí, že ano. Neumíme dohledat, z jakého § ZDPH toto vyplývá.

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Podnikatel OSVČ plátce DPH si pořídil auto v roce 2018, používal jej pouze pro podnikatelskou činnost, uplatnil si DPH, vede daňovou evidenci - skutečné výdaje. v roce 2025 by chtěl auto vyřadit pro osobní potřebu. Podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se jedná o zdanitelné plnění a základem daně je podle § 36 odst. 6 písm a) zákona o DPH pořizovací cena snížená o opotřebení. Auto je zcela odepsané, je tedy základem daně nula?

Jsme PO zřízená ÚSC, plátce DPH. Máme ve správě domy v majetku města, to je naše hlavní činnost. V rámci doplňkové činnosti zajišťujeme správu domů společenství vlastníků jednotek. Jedno z těchto SVJ před dvěma lety dalo výpověď z mandátní smlouvy, tudíž ho už nemáme ve správě, a podalo na nás žalobu o náhradu za špatně provedené práce v souvislosti s revitalizací jejich domu, kterou jsme zajišťovali. Je možné faktury od advokátní kanceláře, plátce DPH za právní služby pro nás ve věci tohoto sporu posuzovat jako náklad doplňkové činnosti, zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů a udělat odpočet DPH? Spor se určitě potáhne do příštího roku, v případě že bychom vyhráli, budeme vynaložené prostředky požadovat po SVJ, ty by se potom zaúčtovaly do výnosů? 

Fyzická osoba, občan, pronajímá s. r. o., kde je společník a jednatel, kancelářské prostory v ceně obvyklé. Pokud bude nájem za prosinec 2025 zaplacený až v lednu 2026, je potřeba tento náklady vyloučit z daňových nákladů roku 2025 u s. r. o.? Platí zde něco podobného jako u úroků?

Česká s. r. o. vlastní osobní auto. Jednatel je zaměstnán a používá auto jak pro práci, tak i pro soukromé účely. Musí si každý měsíc dodanit ke mzdě 1 % z pořizovací ceny auta? Nebo jen v měsíci, kdy to auto použil pro soukromou jízdu. Každý rok dodaňuji z pořizovací ceny? 

OSVČ vede daňovou evidenci, neplátce DPH a předmětem její ekonomické činnosti je prodej knih, obdrží od společnosti s ručením omezeným finanční dar. V darovací smlouvě je uvedeno, že darované finanční prostředky použije na dodání nových knih do základní školy, a to postupně v pololetních intervalech po dobu 2 let. Po uplynutí 2 let OSVČ předá průběžně dodané knihy darem škole. Jak správně postupovat v záznamech v daňové evidenci a z pohledu daně z příjmů fyzických osob při přijetí daru od s. r. o., dílčím dodávání knih a finálním darování škole? Společnost s r. o. poskytne OSVČ finanční dar (jednorázově v roce 2025). Obdarovaná OSVČ: předmětem její činnosti je „knihkupectví“. Pravidelně v pololetních intervalech v období 2 let, tj. listopad 2025, květen 2026, listopad 2026, květen 2027 a listopad 2027 (postupně do celkové hodnoty finančního daru) „dodá“ základní škole nové knihy. Konkrétní tituly vzdělávacích knih, které OSVČ „průběžně dodá základní škole“ a „na konci daruje základní škole“ nejsou určeny (je na rozhodnutí OSVČ). Konečné darování základní škole v listopadu 2027 (všech dodaných knih) bude bezúplatné. „Dodávané“ a v konečné fázi „bezúplatně darované“ knihy budou kupovány postupně. Mezi OSVČ a základní školou by měla být uzavřena rámcová darovací smlouva s odloženým převodem vlastnictví a do přechodu vlastnictví jsou knihy škole bezplatně svěřeny do užívání?

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by paní následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Společnost s r. o. kupuje nové osobní auto do obchodního majetku od autorizovaného prodejce. Tento prodejce provozuje zároveň autobazar a se společností se dohodl (ústně!), že od ní koupí ojetý vůz, který měla v majetku 4,5 roku na náhradní díly za symbolickou 1 Kč. Při koupi nového vozu je uveden výkupní bonus 20 000 Kč, což je přibližná hodnota, kterou by společnost pravděpodobně získala samostatným prodejem vozu starého. Jak v tomto případě řeším DPH a daň z příjmů?

Mohu vyplatit z FSKP odměnu za pracovní výročí, až dva měsíce po termínu dovršení? Je stanovena přesná doba, po kterou mohu pracovní výročí zaměstnanci proplatit?

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

Firma koupila v roce 2024 osobní vůz pro zaměstnance. Nárok na odpočet DPH byl krácený o 20 %, protože vůz byl používán i soukromě. Nyní budeme vůz prodávat. Jak to bude odvodem DPH? Odvedeme 100 % DPH a udělám jednorázovou úpravu odpočtu, kde si donárokuji za 4 roky zbytek DPH? A na kterém řádku v přiznání k DPH tuto úpravu udělám?

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Nová forma přeměny obchodních korporací, rozdělení vyčleněním, byla předmětem nedávného jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Jak vyplývá z tohoto jednání, praktické postupy při rozdělení vyčleněním závisí na povaze vyčleňovaného majetku. Je potřeba vždy posoudit, zda jde o obchodní závod, obchodní podíl nebo jiný majetek a podle toho aplikovat správné ustanovení ZDP pro daňové účely a pro stanovení nabývací ceny podílu. Přístup je obdobný jako u vkladu, ale s nutností respektovat právní kvalifikaci přeměny. Některé aspekty tohoto nového institutu jsou však stále předmětem diskusí a očekává se, že v praxi se postupně sjednotí účetní i daňové postupy.

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně?