Daně a pojištění - strana 4

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Založili jsme transparentní účet z důvodu shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu dle § 2 písm. c) zákona č. 117/2001 Sb. Nejedná se tedy o veřejnou sbírku a nemusí se oznamovat. Peníze jsou vybírány zveřejněním bankovního účtu a QR kódem. Je to určeno pro pozůstalou rodinu po členovi spolku. Bude u příjemce osvobozeno od daně z příjmů?

Družstvo – nikoliv bytové, ale družstvo obchodní – uspořádalo pro své členy kulturně-sportovní akci k výročí založení družstva. Družstvo uhradilo za tuto akci cca 100 000 Kč, mezi náklady patřil pronájem prostor, DJ a další. Předpokládám, že se bude jednat o nedaňový náklad bez odpočtu DPH. Nevznikne pro členy družstva nepeněžní příjem, a pokud ano, zda je osvobozen, či nikoliv. Většina členů družstva nepobírá v družstvu žádnou odměnu (v družstvu ani nepracují), kromě dvou členů představenstva, kteří za výkon funkce dostávají měsíční odměnu. 

České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Společnost podala v roce 2025 na základě kontroly celního úřadu dodatečná daňová přiznání (daňová povinnost) za spalování plynu za roky 2022 a 2023. Tyto částky zaúčtovala na účet 538. Budou tyto náklady za dodatečná daňová přiznání (2022, 2023) v roce 2025 daňově účinným nákladem?

Veřejně prospěšný poplatník, zapsaný spolek, který poskytuje převážně sociální služby pro osoby se zdravotním postižením uplatňuje snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V současné době rozšiřuje své služby o poskytování zdravotních služeb, které snížení základu daně dle uvedeného ustanovení znemožňují. Existuje nějaká možnost, jak uvedenou daňovou výhodu neztratit (například rozdělením na hlavní a vedlejší činnost), nebo bude nutné poskytování zdravotních služeb provozovat v rámci jiného ekonomického subjektu?

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila od developera v průběhu roku 2 byty a uplatnila nárok na odpočet DPH. První byt koupila na začátku roku 2025 a druhý v září 2025. Oba byty plánuje prodat. 1. U prvního bytu bude dle původního znění zákona č. 235/2004 Sb. bude nutné sledovat 5 letou lhůtu pro osvobození nebo i zde platí podmínka prvního dodání? 2. U druhého bytu dle novely zákona 235/2004 Sb. bude následující prodej již osvobozen vzhledem ke splněné podmínce prvního dodání? 3. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji neplátci DPH? 4. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji plátci DPH?

Právnická osoba (s. r. o.) koupila před více než deseti lety nemovitost (výrobní halu a pozemky). Na jednom z pozemků vázne věcné břemeno ve prospěch třetí osoby (právo průjezdu). Obě strany se aktuálně dohodly na zrušení věcného břemene s tím, že s. r. o. vyplatí oprávněnému za zrušení věcného břemene 200 000 Kč. Bude se u s. r. o. jednat o jednorázový daňový náklad, nebo by mělo dojít ke zvýšení ceny nemovitosti a tato úplata by se tak stala součástí ceny pozemku? Věcné břemeno bylo zřízeno před koupí nemovitosti. 

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Finanční správa je v kontrolách transferových cen neustále efektivnější a zdaleka se nezaměřuje jen na přeshraniční transakce, které mohou být potenciálním prostorem pro přesouvání zisků do jurisdikcí s nižší mírou zdanění, než je v České republice. Správné nastavení transferových cen mezi dvěma tuzemskými subjekty totiž může předejít například neoprávněnému přesouvání zisků do ztrátových společností ve skupině, které má za cíl snižování daňové povinnosti. U tuzemských spojených osob má navíc finanční správa výhodu v daleko jednodušší dostupnosti potřebných údajů a shromažďování důkazních břemen, neboť disponuje přímým přístupem k údajům a informacím o tuzemských daňových subjektech. Přeshraniční kontroly vyžadují mezinárodní spolupráci a zpravidla trvají mnohem déle než čistě tuzemské daňové kontroly.

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Právnická osoba (s. r. o.) se zabývá pronájem kopírovacích strojů do kanceláří. Zákazník si vybere konkrétní zařízení, společnost ho koupí a následně na základě nájemní smlouvy pronajme na určitou dobu (2-4 roky). Po ukončení nájemní smlouvy si ve většině případů nájemce zařízení odkupuje za 1 000 Kč. Hodnota zařízení je do 80 000 Kč nebo i výjimečně nad 80 000 Kč, což jsou limity, které má společnost nastaveny pro zařazení do dlouhodobého majetku. Bude společnost uvedená zařízení účtovat do drobného dlouhodobého hmotného majetku (do 80 000 Kč), resp. do dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč) a po zvolenou dobu odpisovat? A bude se z pohledu ZDP jednat o dlouhodobý majetek s daňovými odpisy, případně s daňovými odpisy shodnými s odpisy drobného majetku?

S. r. o. koupila od developera v 7/2024 apartmán. Byl uplatněn nárok na odpočet ve výši 12 % DPH. Nyní v 10/2025 tento apartmán prodává. Jedná se o druhý prodej, a tak předpokládáme, že se jedná osvobozené plnění. Zároveň nechceme dělat úpravu odpočtu DPH. Chceme se rozhodnout a prodat apartmán, buď v režimu přenosu daňové povinnosti, jestliže prodáme plátci, nebo zdaníme 12% DPH, jestliže bude prodej pro neplátce DPH. Poté nemusíme dělat úpravu odpočtu. Je naše úvaha správná?