Daně a pojištění - strana 4
Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU?
Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.
Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.
Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.
Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než
Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku?
Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?
OSVČ využívá svou přítelkyni jako spolupracující osobu. Společně hospodařící domácnost však vytvořili až v srpnu roku 2023. Je nutné tu spolupráci „pokrátit“ o měsíce, kdy netvořili společně hospodařící domácnost, byť ta spolupráce probíhala? Nebo stačí, aby podmínka společně hospodařící domácnosti byla splněna k 31. 12. daného roku?
Hned po koupi bytu do osobního vlastnictví začal občan byt pronajímat. Účetní mu od roku 2018 uplatňovala odpisy v 5. odp. skupině z kupní ceny. Znalecký posudek si nenechala zpracovat. Je nějaký postup, kterým by se dala vyčíslit cena pozemku, když je známá kupní cena bytu vč. pozemku a na LV je stanoven podíl 13/1000 z parcely o rozloze 653 m2.
Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?
Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %?
OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci.
Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?
Spolek (identifikovaný plátce DPH) pořádá vystoupení svého sboru v Norsku. Na tuto akci si budou najímat na základě umělecké smlouvy o dílo norskou zpěvačku. Jak to v tomto případě bude se srážkovou daní a odvodem DPH z její umělecké smlouvy?
Spolek nevybírá vstupné. Běžně vystupuje v ČR za úhradu. Zjišťovala jsem ještě podrobnosti a zde upřesnění. Nyní letí zástupci sboru do Olsa v rámci výměny zkušeností a rozvíjení spolupráce. Budou tam tvořit společně s norskými kolegy dramaturgii koncertu, který proběhne v říjnu v Praze. Na základě umělecké smlouvy budou hradit honorář norskému sbormistrovi. Vše bude hradit v rámci bilaterálního fondu. V minulosti sbor pořádal v tuzemsku koncerty v rámci Norských fondů, kde se odvádělo za zahraniční umělce DPH a srážková daň. Nyní ale nevím, jak je to v případě, že budou hradit honorář za odvedenou práci norského sbormistra v Oslu.
- Článek
V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.
Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.
Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.
Připravuji daňové přiznání pro osobu, která v 2023 měla příjmy z Dánska a následně z ČR. Je daňovým rezidentem ČR. Uplatnila jsem v rámci smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Dánskem metodu zápočtu. Je možné rozdíl mezi zaplacenou a započtenou daní z Dánska dle § 6 odst. 13 odečíst od celkového základu daně? Nejsem si jistá, zda jsem tento odstavec správně pochopila.
Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?
Zaměstnavatel poskytuje v souladu s kolektivní smlouvou lázeňské pobyty zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Pobyt je zaplacen zaměstnavatelem v okamžiku rezervace. Na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad – čerpání sociálního fondu, na straně zaměstnance se jedná o osvobozené nepeněžní plnění dle § 6 odst.9 písm d).
V případě, že je pobyt z důvodu nemoci zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka zrušen, jsou ze strany lázeňského zařízení uplatněny storno poplatky ve výši 50% hodnoty pobytu.
Jsou storno poplatky také považovány za plnění dle § 6 odst.9 písm. d) a vstupují do limitu osvobozených nepeněžních příjmů na straně zaměstnance?
Společnost vlastní vozidla, která zaměstnanci mohou využívat pouze ke služebním účelům, nejsou nikomu přidělena, jsou používána podle aktuálních pracovních potřeb jednotlivých zaměstnanců, na delší pracovní cesty i na velmi krátké, ke kterým není ani vyúčtování.
Co vše musí nutně obsahovat kniha jízd, abychom doložili, že veškeré cesty byly uskutečněny za účelem výkonu ekonomické činnosti?
Musí být v knize jízd uvedeno, který zaměstnanec řídil?
OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou?
Ve vztahu k příjmům uvedených v § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 nebo bod 2 zákona o daních z příjmů a povinnosti srazit daň z těchto příjmů [§ 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů] rád bych se zeptal, jak se postupuje v případě nerezidenta, který vyjma honoráře za veřejné vystoupení si sjedná ve smlouvě náhradu za dopravu na místo vystoupení a per diems za dobu strávenou v místě vystoupení. Náhrada za dopravu a per diems souvisí s předmětným veřejným vystoupením umělce. Je povinnost provést srážku daně jen ze sjednaného honoráře a nebo provést srážku daně též i z hodnoty dopravného a per diems? A jak by se postupovalo, kdyby nerezident uzavřel na veřejné vystoupení dvě smlouvy. V jedné smlouvě se bude řešit honorář a ve druhé samostatné smlouvě se budou řešit náhrady za dopravu a per diems?
Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů?
Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH.
Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo.
Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH.
Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží).
Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.