Expertní odpovědi

Firma poskytující architektonické a projektové služby podala žádost o registraci k DPH. V jakém režimu bude po registraci postupovat a jaká sazba DPH se bude vztahovat na služby, které poskytuje? Jakým způsobem by měla tyto služby správně fakturovat z hlediska DPH? Společnost se zaměřuje na poskytování architektonických a projektových služeb. Jedná se zejména o zpracování architektonických studií, dokumentace pro povolení záměru (DPZ), dokumentace pro provedení stavby (DPS), návrhy interiérů a exteriérů a související inženýrskou činnost. Služby společnosti zahrnují zejména: zpracování architektonických studií projektovou dokumentaci pro povolení záměru (DPZ) projektovou dokumentaci pro provedení stavby (DPS) návrhy interiérů a exteriérů projekty rodinných a bytových domů a dalších staveb projekty rekonstrukce a úpravy staveb inženýrskou činnost spojenou s povolováním staveb autorský dozor při realizaci staveb. Jaká sazba DPH se na tyto služby vztahuje a v jakém režimu by měla společnost postupovat?

Dodavatel, slovenská s. r. o., je plátcem DPH v ČR. Tato slovenská s. r. o. fakturuje české společnosti, plátci DPH v ČR, projektové práce s místem plnění v ČR dle § 10 ZDPH. Může si slovenská s. r. o. pro fakturaci české společnosti zvolit slovenské VAT number a český odběratel provede zdanění způsobem reverse charge nebo musí slovenská s. r. o. vystavit daňový doklad s 21 % sazbou české DPH a DPH na území ČR odvést ? Na plnění se nevztahuje režim přenesené daňové povinnosti dle § 92 ZDPH.

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

OSVČ používá k podnikání vlastní auto nezařazené v OM, z důvodu uplatňování paušálních výdajů. Na toto auto si uplatňuje odpočty DPH za pohonné hmoty, opravy a další výdaje. Vztahuje se na prodej auta povinnost odvodu DPH z prodejní ceny, i když při nákupu auta odpočet uplatněn nebyl?

Stavební firma realizovala v roce 2025 a úspěšně předala a vyfakturovala stavební zakázku – náklady a výnosy roku 2025. V průběhu realizace zakázky vzniklo větší množství stavebního odpadu, které ukládala průběžně na mezideponii. K likvidaci odpadu odvozem na skládku, úklidu deponie a s tím související činnosti došlo až počátkem roku 2026. Jsou tyto náklady součástí výsledku hospodaření roku 2026 a současně daňovými náklady roku 2026 (výdaje/náklady na udržení příjmů)? Do nákladů roku 2025, i když k výnosům by tyto náklady náležely, dle našeho názoru zaúčtovat nelze. Prokazatelně byly vynaloženy až v následujícím účetním/zdaňovacím období, tj. v roce 2026. 

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá dlouhodobě nemovitost (jiná stavba) za měsíční nájemné 240 tis Kč od 10/2024. Nemovitost splňuje podmínky pro osvobození nájmu od DPH dle § 56a. V 7/2025 bylo provedeno přeúčtování energií na nájemce za rok 2024. Smlouvy s dodavateli energií má uzavřené pronajímatel a nájemci následně jednou ročně přeúčtuje energie 1:1. Nájemce hladí měsíčně zálohy na energie ve výši 60 000 Kč. Platí, že pro takové přeúčtování lze použít postup dle § 36 odst. 14, a nezahrnovat tak přeúčtování energií do základu daně? Obrat 2 mil. pro povinnou registraci DPH by tato FO přesáhla v 8/2025 a následně by v 11/2025 přesáhla též limit 2 536 500 Kč. Toto přeúčtování by bylo případně jediné možné plnění, kvůli kterému by se pronajímatel musel registrovat k DPH, kdyby nebylo možné využít v této situaci § 36 odst. 14. Fyzická osoba nemá příjmy podnikání, je zaměstnancem.

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídila v roce 2022 větší pozemek. V roce 2026, jej rozdělí na 3 stavební parcely, které zasíťuje a následně prodá. Jaké to pro ni bude mít daňové dopady? 1. Z hlediska daně z příjmů - bude nejspíše danit v § 10 ZDP, daňovým výdajem bude pořizovací cena pozemku - lze podle nákupní ceny a m2, pak rozdělit pořizovací cenu mezi jednotlivé parcely a obdobným způsobem rozpočítat i výdaje na zasíťování těchto parcel? 2. Může se tato fyzická osoba, stát při prodeji uvedených parcel i plátcem DPH: a) pokud prodá všechny 3 parcely v jednom roce, b) pokud bude prodávat postupně jednotlivé parcely: jednu v roce 2026, dvě v roce 2027 apod. Prodejní cena každé parcely se očekává ve výši cca 2,5–3 mil. Kč

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Zaměstnanci byla při ročním zúčtování daně z příjmu za období 2023 chybně stanovena výše daňového zvýhodnění na dítě. Ve výpočtu se uplatnil vyšší nárok a zaměstnanci tak byl vyplacen vyšší doplatek ze zúčtování. Roční zúčtování bylo provedeno ve mzdě za březen 2024, přeplatek mu byl vyplacen 15. 4. 2024. Jak má nyní mzdová účetní zaměstnavatel postupovat: opravit mzdu za březen 2024, vysvětlit situaci zaměstnanci + sepsat dohodu o srážce/srážkách ze mzdy za účelem vrácení neoprávněně vyplacené částky, poslat na FÚ opravné Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? A jakým způsobem bude tuto situaci řešit finanční účetní?

Fyzická osoba nabyla 1/8 rodinného domu dědictvím po otci a 5/8 darováním od své matky. Rodina žila v domě destíky let. Dům se prodal. Osvobození od daně z příjmů bude platit na celý vlastněný podíl nebo pouze na 1/8 nabytou děditvím po otci a část darovanou od matky bude muset zdanit?

Firma zaměstnala pracovnici na dohodu o provedení práce v březnu 2026. Pracovnice si platí zdravotní pojištění jako samoplátce, nespadá do kategorie za kterou platí pojistné stát, není evidována na úřadu práce. Jedná s o brigádu na jeden měsíc, odměna nebude dosahovat výše minimální měsíční mzdy. Hodinová sazba je 160 Kč na hodinu brutto. Firma přihlásila pracovnici na CSSZ. Bude muset firma odvádět zdravotní pojištění z minimální mzdy a je povinnost přihlásit pracovnici i VZP?

Manželé mají majetek ve výlučném vlastnictví manželky, který pronajímá pouze ona, a zároveň mají majetek ve společném jmění manželů (SJM), který také pronajímají. Jakým způsobem je možné v takovém případě podat daňové přiznání k dani z příjmů? Je možné, aby manželka podala daňové přiznání pouze za příjmy ze svého výlučného majetku a manžel podal daňové přiznání za příjmy z majetku ve společném jmění manželů? Ptám se také z hlediska možné optimalizace zdanění příjmů z pronájmu. 

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Firma koupila Avii a k tomu 3 výměnné kontejnery. Každý kontejner stál 20 000 Kč. Mohu kontejnery zahrnout do pořizovací ceny Avie a odpisovat jako celek, nebo je musím evidovat jako drobný majetek a dát je do nákladů v roce pořízení?

Česká firma, plátce DPH, opouští nájemní prostory, bohužel musí podle smlouvy předčasně ukončit nájemní vztah a vznikají jí tyto náklady s tím spojené, u kterých nevíme jejich daňovou uznatelnost. Máme na účtu Výdaje příštích období částku, která představuje časové rozlišení rentfree z důvodu toho, že jsme prvních 6 měsíců nemuseli platit nájemné; tuto částku budeme ke dni ukončení nájemní smlouvy muset zaúčtovat jednorázově do výnosů ve výši jeho konečného stavu, který doposud nebyl rozpuštěn? Pronajímatel nám bude vystavovat smluvní pokutu na částku cca 400 000 Kč z důvodu předčasně ukončeného nájmu. Za standardních okolností bychom ještě platili poslední 4 měsíce nájmu za cca celkem 600 000 Kč. Ve finále se nám tedy tato smluvní pokuta ekonomicky vyplatí více než platit zbylé nájemné.  V pronajatých prostorách jsme provedli TZ, které jsme se souhlasem vlastníka daňově odpisovali. Daňová zůstatková cena je ke dni ukončení nájmu 130 000 Kč. Pronajímatel souhlasil, že se s námi vypořádá za toto TZ a uhradí nám za něj 70 000 Kč. Zde jsme nastudovali, že do výše úhrady bychom mohli mít daňovou zůstatkovou cenu TZ daňově uznatelnou, je to tak? 

Dle zákona o rezervách je jednou z podstatných podmínek uložení peněžních prostředků na samostatný účet v bance při splnění dalších podmínek. Zákon již neřeší, zda tento účet může být spořící nebo popř. termínovaný. Uvažujeme správně, že lze tedy uložit finance při tvorbě rezervy i na účty, které generují vyšší úroky z uložených prostředků? V případě, že ano, lze již stávající prostředky, které jsou uloženy na běžném neúročeném účtu převést na spořící účet, který bude stále sloužit primárně k účelu pro který byly rezervy tvořeny? V případě že by bod b) nebyl možný, mohla by společnost nový účet zřídit pro nově vznikající rezervy další samostatný účet, ale již spořící, byl by tento postup v souladu se zákonem? Měla by tedy několik účtů pro jednotlivé rezervy, sloužící primárně k účelu, pro které byla rezerva vytvořena. Pokud není účet s vyšším úročením překážkou, lze takto získané úroky z něj vybírat a používat pro běžnou činnost společnosti?

Fyzická osoba začne pronajímat nemovitost a chce současně pomocí reprodukční ceny začít uplatňovat odpisy. Může být reprodukční cena stanovena pomocí nástrojů (například CenovaMapa.cz nebo Valuo) nebo je bezpodmínečně nutný znalecký odhad? V případě, že využije reprodukční cenu a začne uplatňovat odpisy, může pronajímat jako fyzická osoba nepodnikající (danit příjem podle § 9) nebo musí vložit nemovitost do obchodního majetku a pronajímat jako fyzická osoba podnikající (danit podle § 7)? Hledám variantu, jestli existuje způsob, jak začít uplatňovat odpisy a zároveň danit podle § 9, aby nebylo nutné řešit živnost.

Firma, s. r. o., by chtěla přispět na rehabilitační pobyt člověku, který je ochrnutý po úrazu. Je příspěvek možný a lze ho odečíst jako dar dle § 15 ZDP? Případně jaké jsou možnosti, aby firma mohla dar poskytnout a uplatnit?