Daň z příjmů fyzických osob od 1. 1. 2017

S blížícím se koncem roku 2016 se vkrádá otázka, jaké změny v zákoně o daních z příjmů (a nejen v něm) nastanou v roce 2017. V již tradičním formátu tohoto příspěvku upozorním na novely zákona o daních z příjmů¹⁾, jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2017. Opět musím hned v úvodu upozornit na to, že se nejedná o vyčerpávající přehled novel, neboť v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR čekají ve schvalovacím procesu další novely zákona o daních z příjmů, které svou účinností zasáhnou do systému zdaňování příjmů fyzických osob v příštím roce. Protože však nelze v tuto chvíli spolehlivě odhadnout další legislativní vývoj těchto návrhů, je příspěvek zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů, které mají vliv na zdanění příjmů fyzických osob od 1. 1. 2017 a které již byly schváleny a ve Sbírce zákonů.

Na závěr tohoto příspěvku bude pozornost věnována zvýšení minimální mzdy, které odsouhlasila vláda s účinností od 1. 1. 2017. Ačkoliv se tedy nejedná o novelizaci zákona o daních z příjmů, má zvýšení minimální mzdy vliv na řadu parametrů s přímým dopadem na daň z příjmů fyzických osob.

O novele zákona o daních z příjmů, která je součástí shora uvedeného zákona, jsem se zmínil již v minulosti²⁾. Důvod, pro který se k této novele opět vracím, je ten, že některé úpravy ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob provedené tímto zákonem nabývají účinnosti právě dnem 1. 1. 2017.

Poslaneckým pozměňovacím návrhem, který byl přednesen ve druhém čtení uvedeného zákona, byly provedeny a následně také schváleny změny některých parametrů daňových úlev poskytovaných finančním produktům tzv. „spoření na stáří“. Došlo tedy ke zvýšení společného limitu osvobozených plateb zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění zaměstnance ze stávajících 30 000 Kč ročně na 50 000 Kč ročně. Dále byl zvýšen maximální odpočet od základu daně u penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění, doplňkového penzijního spoření a rovněž také u soukromého životního pojištění ze stávajících 12 000 Kč na 24 000 Kč. U penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření zároveň došlo k úpravě postupu vedoucího k výpočtu nároku na nezdanitelnou část základu daně. Doposud uplatňovaný postup, kdy se úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období snižoval o pevnou částku 12 000 Kč (vazba na přímou podporu v podobě státního příspěvku), byl nahrazen postupem, podle kterého se uvedený úhrn příspěvků snižuje o částku rovnající se úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Penzijní společnosti tak budou tuto změnu promítat do jednotlivých potvrzení, která vydávají poplatníkům v souvislosti s uplatňováním uvedených úlev. Cílem těchto změn je zatraktivnění „spoření na stáří“. Zda bude tento cíl naplněn, závisí na ochotě poplatníků a zaměstnavatelů odkládat finanční prostředky na budoucí spotřebu právě do těchto produktů.

V neposlední řadě také s účinností od 1. 1. 2017 dojde k odstranění některých odkazů na důchodové spoření v ustanoveních, která se týkají úprav základu daně a nedaňových výdajů. Tyto úpravy tedy navazují na ukončení důchodového spoření.

§ 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 5 písm. a) a c), § 15 odst. 6, § 23 odst. 3 písm. a) bod 5., § 23 odst. 3 písm. b) bod 2. a § 25 odst. 1 písm. g).

1. 1. 2017 v části týkající se komentovaných úprav.

V návaznosti na rozsáhlou změnu v regulaci hazardních her byly provedeny i úpravy řady právních předpisů, zákon o daních z příjmů nevyjímaje.

První úprava se týká změny regulace spotřebitelských loterií, které byly upraveny zákonem o loteriích a jiných podobných hrách³⁾ (tento zákon bude s účinností k 1. 1. 2017 zrušen zákonem o hazardních hrách⁴⁾ ). Spotřebitelské loterie nadále nebudou zahrnovány pod hazardní hry a z tohoto důvodu se spotřebitelským loteriím přisuzuje stejné daňové zacházení (tj. včetně osvobození ceny ze spotřebitelských loterií od daně z příjmů fyzických osob) jako reklamním soutěžím a reklamním slosováním.

Zásadní změnou je nově nastavený režim výher z hazardních her. Nově by tyto příjmy nebyly zahrnovány do samostatného základu daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, ale byly by zdaňovány v obecném základu daně v rámci dílčího základu daně z ostatních příjmů. Tato změna znamená, že se budou k těmto výhrám připouštět výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. Obdobně se bude nakládat i s výhrami z hazardních her plynoucích ze zdrojů v zahraničí.

Výhry z reklamních soutěží a slosování budou i nadále podléhat dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

V souvislosti s novou regulací hazardních her je dále upraven rozsah osvobození výher z hazardních her. Od daně z příjmů fyzických osob tak budou osvobozeny tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč podle zákona o hazardních hrách, hazardní hry provozované na základě ohlášení podle zákona o hazardních hrách, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno, hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona o hazardních hrách, nebo hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných zákonu o hazardních hrách vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

V neposlední řadě dochází k úpravě terminologie v návaznosti na nově zavedenou terminologii v právních předpisech upravujících regulaci hazardních her a k odstranění postupů, které nová regulace hazardních her z dosavadní regulace loterií a jiných podobných her nepřebírá.

§ 4 odst. 1 písm. f) bod 3., § 10 odst. 1 písm. h) a ch), § 10 odst. 3 písm. b), § 10 odst. 4, § 10 odst. 8, § 20 odst. 8, § 22 odst. 1 písm. g), § 24 odst. 2 písm. u), § 36 odst. 2 a 3, § 38d odst. 4 písm. a).

1. 1. 2017.

Vláda České republiky svým nařízením č. 336/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 9 900 Kč na 11 000 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2017.

Uvedená úprava má přímý dopad i na některé parametry, které jsou zakotveny v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů. Tyto dopady si obdobně jako při předchozím zvýšení částky minimální mzdy shrneme v členění podle jednotlivých paragrafů vzestupně.

Podle § 21g zákona o daních z příjmů se minimální mzdou pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy:

Z uvedeného tedy plyne, že vzhledem k tomu, že se změna výše minimální mzdy stane účinnou od 1. 1. 2017, dopadne na dále uvedená ustanovení zákona o daních z příjmů již pro zdaňovací období roku 2017. Dále je z uvedeného ustanovení zřejmé, že se vychází z částky minimální mzdy tak, jak je upravena v § 2 výše uvedeného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 336/2016 Sb., tzn. bez přihlédnutí například k omezenému pracovnímu uplatnění zaměstnance. Ve všech níže uvedených parametrech se tedy od 1. 1. 2017 bude vycházet z minimální mzdy ve výši 11 000 Kč.

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů:

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí ze stávajících 356 400 Kč (tj. 36 × 9 900 Kč = 356 400 Kč) (tj. 36 × 11 000 Kč = 396 000 Kč).

Změna minimální mzdy se také dotýká uplatnění slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení. Praktický dopad změny výše minimální mzdy lze identifikovat v ustanovení § 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů:

Od 1. 1. 2017 tak bude možné za každé vyživované dítě uplatnit slevu na dani v souvislosti s jeho umístěním do předškolního zařízení ve výši výdajů prokazatelně vynaložených za takové umístění, .

Dalším ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů:

Dojde tedy od 1. 1. 2017 ke zvýšení uvedeného limitu vybraných příjmů pro účely nároku na daňový z 59 400 Kč (tj. 6 × 9 900 Kč = 59 400 Kč) (tj. 6 × 11 000 Kč = 66 000 Kč).

Změna minimální mzdy se dotýká i § 35d zákona o daních z příjmů, avšak v tomto případě se jedná o rozvedení podmínek uvedených v § 35c zákona o daních z příjmů: § 35d zákona o daních z příjmů:

Od 1. 1. 2017 se tedy polovina minimální mzdy použitá v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů zvyšuje ze stávajících 4 950 Kč (tj. 9 900 Kč / 2 = 4 950 Kč) (tj. 11 000 Kč / 2 = 5 500 Kč).

Jak již bylo uvedeno u předchozích ustanovení zákona o daních z příjmů, dojde od 1. 1. 2017 ke zvýšení uvedeného limitu šestinásobku minimální mzdy z 59 400 Kč (tj. 6 × 9 900 Kč = 59 400 Kč) (tj. 6 × 11 000 Kč = 66 000 Kč) a v případě poloviny minimální mzdy ze stávajících 4 950 Kč (tj. 9 900 Kč / 2 = 4 950 Kč) (tj. 11 000 Kč / 2 = 5 500 Kč).

§ 4 odst. 1 písm. h), § 35bb odst. 4, § 35c odst. 4, § 35d odst. 4 a 6.

1. 1. 2017.

Na 50. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla projednána ještě jedna poslanecká novela zákona o daních z příjmů, u níž je navržena účinnost k 1. 1. 2017. Zmiňovanou novelou by mělo dojít ke znovuzavedení výjimky z daňového režimu příjmů vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Doposud zdaňované výsluhové nároky vojáků z povolání a výsluhové náležitosti příslušníků bezpečnostních sborů mají být od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Vzhledem k tomu, že schvalovací proces této novely ještě nebyl ke dni zpracování tohoto příspěvku ukončen, přičemž je velmi pravděpodobné, že se tak stane do konce roku 2016, zmínil jsem pouze stručně obsah této novely s tím, že se k ní vrátím s podrobnějším komentářem v některém z dalších příspěvků, které budou věnovány legislativním změnám ve zdaňování příjmů fyzických osob.