Účetní novinky roku 2018

Vydáno: 30 minut čtení

Účetní předpisy nejsou zdaleka tak častým terčem novelizací jako ty daňové, přičemž jejich původcem je obvykle unijní norma. A přesně k tomuto scénáři došlo od 1. 1. 2018, kdy prováděcí účetní vyhláška – i České účetní standardy – pro podnikatele byla novelizována hlavně z důvodu transpozice fakultativních (nepovinných) ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále jen „Směrnice EU“). Pro lepší přehled a návaznost napřed krátce zrekapitulujeme hlavní změny od roku 2017.

Účetní novinky roku 2018
Ing.
Martin
Děrgel
Zákon č. 563/1991 Sb.
, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), již od počátku roku 2017 postihla velká novela a druhá drobná technická úprava přišla v půlce roku 2017. Na účinnost od
1. 1. 2018
vyčkávala dříve schválená malinká a jen legislativně technická změna týkající se zrušení důchodového spoření.
První novela zákona o účetnictví z roku 2017
Zákon č. 462/2016 Sb
., kterým se
mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 462/2016 Sb.“)
Měnil jeden zákon
se týkalo 44 bodů
Účinnost
:
1. 1. 2017
- Důvodem byla unijní směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. 10. 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami zavádějící regulaci a
povinné zveřejňování „nefinančních informací“ firem.
Jde o podrobnosti o jejich sociálním a environmentálním (životní prostředí) působení a otázek zaměstnaneckých, respektování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství. Naštěstí se ale nové byrokratické břemeno týká pouze 26 velkých obchodních společností coby subjektů veřejného zájmu.
Dále bylo upraveno speciální vymezení účetních období subjektů účastnících se přeměn a nově
se účetní pravidla přeměn neomezují jen na obchodní
korporace
,
ale platí obecně pro jakékoli účetní jednotky (například spolky). V souladu s účetní teorií bylo umožněno
pro účely účetní závěrky v rozvaze členit aktiva na stálá a oběžná.
Pojem „obchodní rejstřík“, který se omezuje na podnikatele, byl v zájmu podchycení i spolků, nadací, fondů a dalších účetních subjektů nahrazen obecnějším „veřejným rejstříkem“. Dále bylo doplněno, že
dlouhodobý majetek může účetně odpisovat nejen nájemce, ale i pachtýř,
pokud je o něm oprávněn účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu – celého nebo části – obchodního závodu.
Druhá novela zákona o účetnictví z roku 2017
Zákon č. 183/2017 Sb.
, kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky
a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
Měnil 251 (!) zákonů
se týkalo šest bodů
Účinnost
(jen ohledně změn ):
1. 7. 2017
- Není to až tak dávno, kdy
od roku 2011 byly účetní sankce
bez bližšího odůvodnění
přejmenovány na „správní delikty“,
pouze v případě účetních prohřešků nepodnikatelů zůstalo označení „přestupky“.
Trestem byly v obou případech pokuty,
jejichž výše je diferencována dle závažnosti provinění, respektive porušení příslušného účetního ustanovení. Nyní ale legislativci a pak i zákonodárci usoudili, že i v případě podnikajících účetních jednotek jde vlastně o přestupky, a tak v rámci této neuvěřitelně obsáhlé novely byly také v přejmenovány obsahově poněkud mlhavé „správní přestupky“
zpět na tradičnější „přestupky“.
Novela zákona o účetnictví z roku 2018
Zákon č. 377/2015 Sb.,
kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření,
ve znění zákona č. 299/2016 Sb.
Mění 27 zákonů
se týká jeden bod
Účinnost
(jen ohledně změn ):
1. 1. 2018
- II. penzijní pilíř – důchodové spoření – po třech letech skončil fiaskem v roce 2015. Nově se těžiště státní podpory přesouvá k III. pilíři – doplňkovému penzijnímu spoření. Ačkoliv byl systém důchodové spoření zrušen, tak s tím související pojistná řízení dobíhala ještě během roku 2016. Proto byly odkazy na toto pojistné z dotčených právních předpisů odstraněny s účinností až 1. 1. 2017. A z důvodu dořešení právní likvidace
investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření,
si ještě o rok déle na zrušení počkala i drobná účetní změna, která je
vypustila z výčtu účetních jednotek.
Současně došlo k definitivní tečce za II. pilířem zrušením zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření.
 
Účetní vyhláška pro podnikatele
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), byla naposledy novelizována od roku 2016. Což již neplatí, protože jí s účinností od
1. 1. 2018
postihla další úprava. Po stručném shrnutí hlavních novinek se podrobně v přehledné struktuře podíváme na všechny změnové body.
Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. z roku 2018 – shrnutí
Vyhláška č. 441/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Mění jednu vyhlášku
se týká 33 bodů
Účinnost
:
1. 1. 2018
(čtyři přechodná ustanovení); použije se v účetním období započatém 1. 1. 2018 a později
-
Účetní jednotky si mohou vybrat, zda budou vykazovat časové rozlišení v rámci pohledávek (položka C.II.3.) a závazků (položka C.III.), nebo jako doposud odděleně v samostatné účetní položce „D.“.
- Z „podnikatelské“ se vypouštějí ustanovení upravující oceňovací rozdíly u derivátů. Pro účely jejich vykazování, oceňování a zveřejňování informací v příloze v účetní závěrce budou postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (dále jen „vyhláška č. 501/2002 Sb.“).
-
Nově bude muset také přehled o peněžních tocích obsahovat informace i za minulé účetní období.
-
Dlouhodobým nehmotným majetkem již budou nehmotné výsledky jen v případě „vývoje“
, nikoli u výzkumu. Nehmotné výsledky výzkumu zaúčtované před novelou v dlouhodobém majetku se „postaru“ odpisují i nadále, ale až do vyřazení se vykazují v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.
-
Nová účetní Položka „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“ obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let (–).
- Pokud nelze spolehlivě odhadnout dobu použitelnosti goodwillu – a nově také nehmotných výsledků vývoje – rozhodne účetní jednotka o „náhradní době“ jejich odpisování v rozmezí 60 až 120 měsíců.
-
V rozvaze účetní závěrky se položka „B. Dlouhodobý majetek“ přejmenovává na „B. Stálá aktiva“
.
- Pro posílení právní jistoty účetních jednotek se v druhově členěném výkazu zisku a ztráty (výsledovce)
položka „F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu“ nově nahrazuje „F.2. Prodaný materiál“
.
Podrobný přehled změn vyhlášky č. 500/2002 Sb. od roku 2018
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
(beze změn)
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
Pro posílení právní jistoty vloženy nové odst. 3 a 4 (stávající odst. 3 až 7 přečíslovány na 5 až 9), které návazně na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU dávají účetním jednotkám
možnost volby vykazování položek časového rozlišení v aktivech a pasivech rozvahy.
Buď mohou postupovat
jako dosud
a časové rozlišení vykazovat zřetelně odděleně v samostatné účetní položce „D“,
nebo po novu časové rozlišení začlenit do rámce pohledávek (položka C.II.3.) a závazků (položka C.III.). Vždy ale zásadně jednotně pro časové rozlišení aktiv i pasiv.
Podrobněji byly tyto změny zapracovány od příslušných § 13 a 19 VÚ, viz dále.
Na úplný konec tohoto § 3 byl doplněn odst. 10, který velmi neobvykle odkazuje
ohledně účtování o derivátech podnikatele
postupující jinak podle této „jejich“ na
přiměřené uplatnění prováděcí účetní vyhlášky č. 501/2002 Sb.;
případně podle Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 110 Deriváty. A to navíc ještě v jejím historickém – a tedy již jinak neplatném – znění „zmraženém“ ke konci roku 2017. Důvodem byla snaha o minimalizaci účetní administrativy u běžných (nefinančních) podnikatelů spojené s deriváty. Vyhláška č. 501/2002 Sb. do konce roku 2017 u finančních nástrojů, respektive derivátů téměř kopírovala
Mezinárodní účetní standard IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování,
zatímco od roku 2018 „finanční instituce“ postupují podle náročnějšího Mezinárodního účetního standardu IFRS 9 Finanční nástroje. Současně byly vypuštěny § 52 a 53 VÚ řešící deriváty pro nadbytečnost, jelikož pravidla již jsou obsažena ve znění „bankovní“ vyhlášky, ve znění k 31. 12. 2017, jak bude ještě dále připomenuto.
„Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech
v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi
použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017.“
Zde bylo nutno promítnout výše komentovanou novou možnost volby vykazování časového rozlišení v rozvaze mezi pohledávkami (položka C.II.3.). A to
pro případ sestavení rozvahy ve zkráceném rozsahu, kterou mohou sestavovat malé neauditované účetní jednotky.
Jinak by významná informace o časovém rozlišení z tohoto výkazu vypadla. Změna textu vyhlášky ve výsledku zajistí,
aby i tato rozvaha ve zkráceném rozsahu
zahrnovala novou položku C.II.3. určenou pro vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.
Dodejme, že tyto starosti nemá neauditovaná mikro účetní jednotka, která má možnost sestavit ještě stručnější rozvahu ve „zkráceném rozsahu“ členěnou pouze dle písmen A., B., C. a případně D.
Srovnatelnost jednotlivých položek mezi dvěma účetními obdobími
byla doposud stanovena jen pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ovšem
bylo zapomenuto na přehled o peněžních tocích,
jehož položky za minulé účetní období nebyly vyžadovány. Přičemž přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích jsou od účetního období započatého v roce 2016 nově pro velké a střední účetní jednotky povinnou součástí účetní závěrky, a měly by tedy být zpracovány se stejnou metodikou, tzn. včetně minulého období. Proto novela opomenutí napravuje a
srovnávací údaje za minulé období budou nyní (pro účetní období započaté počínaje 1. 1. 2018) již povinnou součástí i přehledu o peněžních tocích (výkaz cash flow),
jak v praxi řada firem už nepovinně činila již v minulých účetních obdobích.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
Dlouhodobý nehmotný majetek
Směrnice EU náklady na výzkum neuvádí jako položku dlouhodobých nehmotných aktiv, představují totiž běžné provozní náklady.
Dochází proto ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku,
jelikož nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání za stálá aktiva. V návaznosti na to byla přejmenována rozvahová položka „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ na
„B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje“.
K této věcné změně se váže
přechodné ustanovení,
podle kterého
účetní jednotka, která vykazovala k 31. 12. 2017 nehmotné výsledky výzkumu
v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“, nadále
pokračuje v jeho odpisování
dle dřívějšího znění , přičemž ale tento majetek vykazuje až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.
Pro posílení právní jistoty účetních jednotek byla ze stávajícího § 6 odst. 3 písm. c) VÚ jen
přesunuta metoda odpisování goodwillu do věcně přiléhavějšího ustanovení § 56 odst. 2 VÚ.
Jde o stanovení doby odpisování (záporného) goodwillu v případech, kdy nelze spolehlivě odhadnout jejich dobu použitelnosti. Tato formální změna je pouhým účetním upřesněním v návaznosti na čl. 12 odst. 11 druhý pododstavec Směrnice EU.
Časové rozlišení v aktivech rozvahy
Jak jsme zmínili u § 3 VÚ, v návaznosti na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU, se nyní dostala účetním jednotkám
možnost volby při vykazování položek časového rozlišení v aktivech rozvahy:
jako doposud
mohou vykazovat časové rozlišení v aktivech rozvahy (když mají věcně povahu pohledávky)
v „jejich“ samostatné položce „D. Časové rozlišení aktiv“,
a to konkrétně v bližším členění: „D.1. Náklady příštích období“, „D.2. Komplexní náklady příštích období“ a „D.3. Příjmy příštích období“,
nebo
mají možnost časové rozlišení v aktivech rozvahy vykazovat obecně
mezi pohledávkami v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“,
samozřejmě opět v zavedeném bližším rozlišení: „C.II.3.1. Náklady příštích období“, „C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období“ a „C.II.3.3. Příjmy příštích období“.
Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni;
kombinace obou způsobů vykazování není přípustná:
čili veškeré časové rozlišení aktiv buď v položce D. nebo C.II.3. A jelikož tato variantní úprava byla vložena jako nový odst. 1, došlo k přečíslování stávajících čtyř odstavců.
Výsledek hospodaření minulých let
Přibyl nově první odstavec
slučující
dvě současné položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let“
do nové jediné „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“.
To zjednoduší a zpřehlední vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let v rozvaze, přechod na nové číslování řeší přechodná ustanovení. Dodejme, že to nemá vliv na existenci dvou účtů: 428-Nerozdělený zisk minulých let a 429-Neuhrazená ztráta minulých let. Dosavadní text § 15a VÚ nebyl členěn na odstavce, a protože zůstává, označuje se jako odst. 2. V něm návazně už jen legislativně technicky byla přečíslována další účetní položka spadající do rozvahové kategorie „Výsledek hospodaření minulých let“, kterou je tzv. „Jiný výsledek hospodaření minulých let“, a to ze stávajícího označení A.IV.3. nově na A.IV.2.
Krátkodobé závazky
Teprve tato novela po dvou letech
napravuje opomenutí dřívější novely
– vyhláškou č. 250/2015 Sb., kterou se mění – která v rámci dlouhodobých závazků v § 17 odst. 5 změnila
označení položky „Závazky ke společníkům“ z B.II.4. na C.I.9.1.,
ale zapomněla stejně zaktualizovat odkaz na tuto účetní položku u krátkodobých závazků v § 18 odst. 3. Dodejme, že v souladu s právní úpravou zavedenou od roku 2014 novým zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), spadají do této účetní položky nejen klasičtí společníci obchodních korporací, ale rovněž společníci sdruženi ve společnosti bez právní osobnosti, která velmi neprakticky nahradila dřívější sdružení bez právní subjektivity.
Časové rozlišení v pasivech rozvahy
Jak jsme výše uvedli k § 3 VÚ, v návaznosti na článek 6 odst. 1 písm. d) a Přílohu III Směrnice EU
se možnost volby při vykazování položek časového rozlišení týká nejen aktiv (§ 13 VÚ), ale i pasiv rozvahy:
jako dosud
lze vykazovat časové rozlišení v pasivech rozvahy
v „jejich“ samostatné položce „D. Časové rozlišení pasiv“,
v bližším členění: „D.1. Výdaje příštích období“ a „D.2. Výnosy příštích období“,
nebo
je možno časové rozlišení v pasivech rozvahy vykazovat
mezi závazky v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“,
v bližším členění: „C.III.1. Výdaje příštích období“ a „C.III.2. Výnosy příštích období“.
Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni;
kombinace obou způsobů vykazování není přípustná:
buď vše v položce D. nebo C.III. Přitom musí být
zvolený způsob vykazování časového rozlišení v pasivech rozvahy shodný s jejich vykazováním v aktivech
ad výše podle § 13 VÚ. Jelikož variantní úprava byla vložena jako nový odst. 1, došlo k přečíslování stávajících tří odstavců.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
Aktivace
Jelikož položka výsledovky „C. Aktivace“
nemusí vzejít jen z titulu vytvoření zásob a dlouhodobého majetku vlastní činností
– může jít také o aktivaci vnitropodnikových služeb – bylo pro posílení právní jistoty účetních jednotek
vložením slova „zejména“ doplněno, že tyto důvody jsou nejčastější, nikoli jediné možné.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
Základní informace v příloze v účetní závěrce
Podle § 1b ZÚ
je jedním z definičních kritérií příslušné kategorie účetních jednotek
– mikro, malá, střední a velká –
průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období. S tím poněkud nekorespondovala povinnost uložená v § 39 odst. 1 písm. i) VÚ všem „podnikatelským“ účetním jednotkám
uvést v příloze, která je součástí účetní závěrky, průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
Proto bylo pro posílení právní jistoty účetních jednotek a sjednocení terminologie se
matoucí nadbytečné slovíčko „přepočtený“ z účetní vyhlášky odstraněno.
Znalci daní a povinností zaměstnavatele si možná v této souvislosti vybaví pojem „průměrný přepočtený počet zaměstnanců“. Je využíván při výpočtu jak slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak i plnění povinného podílu 4 % jejich zaměstnávání, přičemž je definován v § 11 prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA V
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
(beze změn)
HLAVA VI
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
(beze změn)
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
(beze změn)
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY
Jak jsme komentovali u § 3 VÚ,
byla zakonzervována dosavadní pravidla účtování „podnikatelů“ o derivátech odkazem na uplatnění prováděcí účetní vyhlášky platné pro banky a další finanční instituce, ve znění ke konci roku 2017.
Banky a ostatní finanční instituce totiž musejí od roku 2018 o derivátech účtovat podstatně náročněji podle účetních pravidel Mezinárodního účetního standardu IFRS 9 – Finanční nástroje. Proto
byla pro nadbytečnost vypuštěna stávající dvě ustanovení § 52 a 53 VÚ,
jelikož jejich věcná náplň je již obsažena ve zmíněném „historickém“ znění prováděcí vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce, případně v doprovodných metodických Českých účetních standardech pro tyto subjekty číslo 110 – Deriváty:
§ 52 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů,
§ 53 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování.
„Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu23), použije § 14a a 54 až 54b obdobně.“
23) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Právě citovaný
§ 54c byl jako zcela nový text vložen do ,
proto jsme jej zvýraznili tučně, nikoli pro jeho praktický význam, ten je mizivý. Zákonodárci zde s ročním zpožděním zareagovali na novelu zákonem č. 462/2016 Sb., která s účinností již od roku 2017 doplnila do § 17 odst. 9 ZÚ obdobnou právní normu:
„Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu42) použije odstavce 3 až 8 obdobně.“
Prakticky řečeno jde o to, že od roku 2014
mají možnost realizovat přeměny (například fúze a rozdělení) nejen obchodní
korporace
, ale i jiní účetní jednotky, třeba spolky.
Dodejme malé upřesnění o tom, jakou účetní problematiku řeší v novém § 54c VÚ ona odkazovaná čtyři ustanovení v rámci této vyhlášky:
§ 14a Kapitálové fondy
§ 54 Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní
korporace
a okamžik účtování
§ 54a Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní
korporace
a okamžik účtování
§ 54b Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne
Odpisování majetku
Nově vložený druhý odstavec je větou přemístěnou z § 6 odst. 3 písm. c) VÚ komentovanou výše, o způsobu
stanovení náhradní doby odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu, pokud nelze spolehlivě odhadnout jejich dobu použitelnosti.
Tato úprava má totiž věcně blíže právě ustanovení o odpisování majetku, nežli vymezení goodwillu. Nově se do tohoto ustanovení dostala
i obdobná problematika odpisu nehmotných výsledků vývoje, u nichž bývá v praxi neméně problematické spolehlivě odhadnout dobu použitelnosti
.
„Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout,
účetní jednotka rozhodne o době odpisování
goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která
nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců;
zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“
Metodika je odrazem čl. 12 odst. 11 druhého pododstavce Směrnice EU, který řeší patovou situaci, kdy nehmotné aktivum nelze odepsat za dobu jeho ekonomické životnosti, jelikož tato není známa. Pak je v těchto výjimečných případech – kdy životnost goodwillu a nákladů na vývoj nelze odhadnout – umožněno aktiva odepsat během maximální doby stanovené členským státem, která nesmí být kratší než pět a delší než 10 let.
Dále bylo v tomto paragrafu – za účelem posílení právní jistoty účetních jednotek – upřesněno, že podle § 28 ZÚ
se účetně odpisuje dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání.
Zatímco doposud citovaná podmínka zněla poněkud nejasně tak, že účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby, přičemž o právu požívání účetní předpis mlčel.
Pro nadbytečnost byl vypuštěn odst. 10, jelikož byl duplicitní s § 28 odst. 4 ZÚ. Věcně se nic nemění, i nadále
o dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku účtuje a odpisuje jej nájemce nebo pachtýř, pokud je oprávněn o něm účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu (části) obchodního závodu.
Metoda kursových rozdílů
V odstavci 4 došlo jen k legislativně technickému odstranění odkazu na zrušený § 52 VÚ „Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů“ – viz komentář k němu výše. Dodejme, že věcně se tedy nic nemění na zde upravené účetní metodice kursových rozdílů z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka zajistila proti měnovému riziku, pokud jsou splněny podmínky platné pro zajišťovací derivát.
Metoda ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky
Nově vložené ustanovení doplňuje řešení
související s ukončením, respektive zahájením, oceňování reálnou hodnotou z důvodu změny účetní jednotky na, respektive z kategorie mikro.
Připomeňme, že dle § 27 odst. 7 ZÚ
oceňování reálnou hodnotou (ani ekvivalencí) nepoužívají mikro účetní jednotky.
Výjimkou jsou pouze zde vyjmenované typy účetních jednotek: obchodníci s cennými papíry, platební instituce, instituce elektronických peněz, investiční společnosti a fondy, a fondy podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
Poznamenejme, že původně byly zvažovány dvě varianty, z nichž nakonec „vyhrála“ druhá možnost:
majetek pořízený před změnou velikostní kategorie oceňovat i nadále podle pravidel platných před touto změnou a pouze nově pořízený majetek se navrhuje přecenit podle nových pravidel,
veškerý majetek, tzn. i majetek pořízený před změnou velikostní kategorie, oceňovat podle pravidel platných k okamžiku změny velikostní kategorie.
Nový § 61c VÚ tvoří dva odstavce, z nichž první řeší situaci, kdy mikro účetní jednotka změní svoji kategorii na jinou – malou, střední nebo velkou. Pak účetní jednotka veškerý majetek podléhající přecenění na reálnou hodnotu – i když byl nabytý před změnou velikostní kategorie – ocení reálnou hodnotou podle § 27 ZÚ.
Odstavec 2 řeší situaci opačnou,
když malá, střední nebo velká účetní jednotka změní velikostní kategorii na mikro.
Účetní jednotka
přestane
veškerý majetek
podléhající přecenění reálnou hodnotu – i když byl nabyt před změnou velikostní kategorie –
účtovat a vykazovat v reálné hodnotě a
v souladu s § 25 ZÚ
jej začne oceňovat pořizovacími cenami.
Tímto postupem
dojde ke změně účetní metody
zachycení reálné hodnoty, jejíž dopady se zaúčtují prostřednictvím účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření a vykazují se podle § 15a VÚ v položce
„A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“.
Dále se v odst. 2 uvádí, že zůstatek příslušného účtu účtové skupiny 41 – Základní
kapitál
a kapitálové fondy, prostřednictvím kterého je účtováno o změnách reálných hodnot, vykázaný v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)“, se zúčtuje souvztažně prostřednictvím příslušného účtu pro účtování o jiném výsledku hospodaření účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření a vykáže se v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“.
Příklad 1
Účetní jednotka, uplatňující účetní období kalendářní rok, na příslušném účtu účtové skupiny 06 účtuje o cenných papírech v celkové pořizovací ceně 50 000 Kč. Tyto cenné papíry byly doposud rozvahově přeceněny na reálnou hodnotu, která k 31. 12. 2017 činí 5 000 Kč. K 1. 1. 2018 účetní jednotka z důvodu změny velikostní kategorie na mikro zruší rozvahové přecenění majetku na reálnou hodnotu – zaúčtuje částku ve výši 45 000 Kč na vrub příslušného účtu v účtové skupině 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření souvztažně ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 41 – Základní
kapitál
a kapitálové fondy.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
(beze změn)
ČÁST ŠESTÁ
(Ustanovení přechodná a závěrečná, Účinnost)
(beze změn)
Příloha č. 1
Uspořádání a označování položek rozvahy
S ročním zpožděním zareagovala na novelizaci § 19 odst. 8 ZÚ, která
již od roku 2017 přinesla možnost členit aktiva v účetní závěrce na stálá a oběžná
místo dlouhodobých
versus
krátkodobých. Zatímco v závazném uspořádání a označování položek rozvahy již figurují „C. Oběžná aktiva“, tak položka aktiv „B.“ prozatím stále zněla „Dlouhodobý majetek“, ke změně dochází nyní od 1. 1. 2018 nahrazením
„B. Stálá aktiva“.
Dodejme, že členění aktiv na stálá a oběžná je pouze možností, a navíc omezenou na účetní závěrku. Jinak zůstává v platnosti tradiční rozlišování majetku a závazků na dlouhodobé a krátkodobé, o čemž rozhoduje, jestli doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu, je delší než jeden rok, nebo ne. Přičemž, pokud toto kritérium nelze objektivně použít, je rozhodující záměr účetní jednotky při pořízení.
Jak bylo komentováno u § 6 VÚ, v souladu se Směrnicí EU
bylo zrušeno vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku,
jelikož nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v těchto stálých aktivech. Na což legislativně technicky navazuje úprava označení dané účetní položky v rozvaze –
B.I.1.
– na „
Nehmotné výsledky vývoje“,
z níž bylo vypuštěno „výzkumu a“.
V komentářích k § 3a, 13 a 19 VÚ jsme uvedli
novou možnost vykazovat účty časového rozlišení v rozvaze,
nikoli tradičně odděleně v položkách aktiv a pasiv „D. Časové rozlišení aktiv/pasiv“, ale
v rámci pohledávek
(v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“)
a závazků
(v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“). To se nutně muselo promítnout právě do závazného uspořádání a označování položek rozvahy stanoveném přílohou č. 1 k VÚ. Zdůrazněme, že účetní jednotka musí zvolit jednotný přístup u aktiv i pasiv.
Obdobně muselo členění rozvahy v Příloze č. 1 legislativně technicky reagovat na sloučení jejich dvou doposud samostatných položek „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (–) nově na jednu
souhrnnou položku „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“.
Návazně si na uvolněné druhé pořadí v rámci „Výsledku hospodaření minulých let“ polepšila původně třetí a nyní tedy již druhá a zároveň poslední položka
„A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“.
Příloha č. 2
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění
Za účelem posílení právní jistoty účetních jednotek byla přejmenována položka „F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu“ na zajisté srozumitelnější a jasnější
„F.2. Prodaný materiál“,
věcně jde stále o účet 542.
 
České účetní standardy pro podnikatele
Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek v souladu s § 36 odst. 1 ZÚ Ministerstvo financí vydává České účetní standardy (dále jen „ČÚS“) stanovující zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Použití ČÚS se
a priori
považuje za naplnění účetních metod podle účetního zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Neboli prakticky řečeno –
postup dle ČÚS je pro účetní jednotky bezpečný
.
V návaznosti na výše uvedené změny účetních předpisů logicky muselo dojít také k úpravám šesti ČÚS pro podnikatele účtující podle ,
které projdeme už jen stručně. Změny vyšly ve Finančním zpravodaji číslo 10/2017, dostupném na webu Ministerstva financí ČR.
A tak jako novelizace se rovněž změny ČÚS použijí
poprvé v účetním období začínajícím 1. 1. 2018.
ČÚS č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih
V bodě 2.1.4. řešícím otevírání účetních knih bylo v souladu s § 15a VÚ aktualizováno číselné označení položky
„Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“
z dosavadního A.IV.3. na
A.IV.2.
Dodejme, že obsahuje hlavně hodnotově významné opravy nákladů a výnosů a rozdíly ze změn účetních metod.
ČÚS č. 008 Operace s cennými papíry a podíly
Drobné formulační upřesnění bodu 2.5., který ohledně účtování přesunů mezi jednotlivými skupinami cenných papírů odkazuje
a priori
na postup podle ČÚS pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry.
ČÚS č. 009 Deriváty
Jak bylo uvedeno v komentáři § 3 VÚ, účtování podnikatelů o derivátech nyní určují
pravidla platná a účinná k 31. 12. 2017 pro banky a jiné finanční instituce,
což nyní opakují také body 2 „Obsahové vymezení“ a 3 „Postupy účtování“ tohoto ČÚS, které dosud odkazovaly na již zrušené § 52 a 53 VÚ.
ČÚS č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
V bodu 1. „Cíl“ byl aktualizován název položky – B.I.1. – z dosavadního „Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ na
„Nehmotné výsledky vývoje“;
výsledky výzkumu totiž nesplňují kritéria stálých aktiv.
ČÚS č. 017 Zúčtovací vztahy
Standard postihla početnější novelizace šesti body, která
souvisí s vícekrát zmíněnou novou možností vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze.
Kromě dosavadního jediného přístupu jejich odděleného uvedení v položce D. přibyla druhá možnost zobrazení časového rozlišení aktiv v kategorii „pohledávek“ pod novou souhrnnou položkou C.II.3. a v případě pasiv mezi „závazky“ v položce C.III. Zdůrazněme, že účetní jednotka si musí zvolit jen jeden z obou způsobů, jejich kombinace není možná.
ČÚS č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
Novelizace sice kompletně nahradila dlouhý bod 1 „Cíl“ novým textem, ale při srovnání najdeme jen dvě změny týkající se sloučení zůstatku nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty do nové rozvahové položky
„A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“.
Návazně byl „Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“ přečíslován z A.IV.3. na A.IV.2.; komentováno u § 15a VÚ.
Prakticky o nic jiného nejde ani u dalších dvou změn. Nejprve v bodě 3.1.10. řešícím účtovou skupinu „42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření“, kde je připomenuta nutnost upřesňujících analytických účtů. A konečně poslední změna se týká bodu 3.1.11., poslední věty nařizující
k datu účetní závěrky převést zůstatek loňského výsledku hospodaření
– i když o něm příslušný orgán ještě nerozhodl –
do položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
435/2004 Sb., o zaměstnanosti
426/2011 Sb., o důchodovém spoření
427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
89/2012 Sb., občanský zákoník
397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření
377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
299/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
462/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích

Vyhlášky

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
250/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
441/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů