Expertní odpovědi - strana 3

Fyzická osoba podala přiznání za rok 2022 s uplatněním paušálnách výdajů (omylem, kontroloval si to na předchozí rok, jaké výdaje uplatňoval, ale kontroloval s pracovní verzí a ne s finální, kterou odeslal na finanční úřad). V roce 2021 uplatnil skutečné výdaje. Lze ještě nějak napravit podání roku 2022, nebo se musí ponechat způsob uplatnění výdajů procentem a podat dodatečné za 2021 s povinnými úpravami základu daně při změně způsobu uplatnění výdajů (což bude mít za následek dodanění cca 400 000 Kč v zásobách)?

Slovenská OSVČ (stavební práce), nerezident, registrovaný na slovenském živnostenském úřadě, si domluvila pravidelné subdodávky prací pro českou stavební firmu na stavbách na území ČR (předpoklad je, že práce budou trvat celý rok). Musí česká firma zajišťovat nebo srážet daň z příjmu z důvodu, že práce budou vykonávány na území ČR a po jaké době? Aktuálně to vypadá, že OSVČ bude dlouhodobý dodavatel na zakázkách - nemusí se kvůli tomu registrovat na českém živnostenském úřadě? Bude OSVČ příjmy ze zdrojů v ČR uvádět v českém přiznání, a jaká % paušálních výdajů bude moci uplatnit, pokud není v ČR registrován na živnostenském úřadě - pouze 40 % ?

Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    

FO - neplátce DPH - první rok podnikání 2022 vykazuje výdaje v daňové evidenci. Na konci tohoto roku pořídí na úvěr auto. V dalším roce podnikání 2023 to vypadá, že přechod na paušál bude výhodnější. Řešíme to ještě teď než podáme řádné přiznání za 2022. Pohledávky ani zásoby nemá, ale má úvěr z titulu pořízení automobilu. Znamená to, že by ještě teď v řádném přiznání za 2022 mohla odečíst úroky z úvěru a pojistné za CELOU DOBU DOPŘEDU (úvěr je do roku 2027)? Tato FO má za 2022 už tak nízký základ daně z důvodu vysokých vstupních výdajů, že už by nemělo ani význam tam dodanění úroků a pojistného zahrnout do roku 2022. Nebo jak se FO při přechodu staví k úvěru. Úvěr je závazek, ale daňový výdaj u něj je pouze pojistné a úroky, pokud se nepletu. Jde mi o to, že kdyby se jednou vrátila ke skutečným výdajům, tak už nikdy ty úroky a pojistné neuplatníme? 

V roce 2021 vede OSVČ daňovou evidenci a v tabulce daňové evidence vykázal zásoby, pohledávky i dluhy. V roce 2022 je pro něj výhodnější uplatnění výdajů procentem z příjmů. I když nekončí svoji podnikatelskou činnost, musí provést úpravu daňového přiznání za rok 2021 a podat dodatečné daňové přiznání? Co v tomto případě zvýší nebo sníží daňový základ v roce 2021?

Fyzická osoba je vlastníkem bytového domu a příjmy z pronájmů bytů zdaňuje v § 9 jako příjmy z pronájmů. Výdaje v předcházejících letech uplatňovala ve skutečné výši. Pokud by se za rok 2022 rozhodla uplatnit výdaje procentem z příjmů 30 %, bude nutné i u § 9 provést při změně uplatňování výdajů stejné úpravy jako u § 7 (příjmy z podnikání)? Jedná se nám o dodanění nezaplacených pohledávek - vznikly z titulu dlužného nájemného.

Jakým způsobem uplatňuje OSVČ výdajový paušál na auto? Zaúčtuje v peněžním deníku jako nepeněžní výdej a částka vstupuje do daňového základu, který se použije pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Poplatník ukončil studium na Fakultě stavební obor Architektura a stavitelství. Udělal si živnostenský list - Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 ŽZ. Tato ohlašovací volná živnost zahrnuje obor činnosti Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce. Chtěl by uplatnit k příjmům 60 % výdajů. Předpokládáme, že dokud nebude autorizovaným architektem České komory architektů, nebude se na něj vztahovat paušál 40%. Až se stane autorizovaným architektem bude muset oddělovat, kterou činnost dělá podle ŽZ a kterou podle zákona o autorizovaných inženýrech. Je naše úvaha správná?

Klient přechází z režimu paušální daně (2021) na paušální výdaje (2022), protože nesplnil podmínky režimu paušální daně, přerušil v 03/22 živnost a od 04/22 je zaměstnán. Z roku 2021 mu zůstala pohledávka, která byla uhrazena 01/22 našla jsem na webu Finanční správy tuto informaci v článku Informace k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023: "... ustanovení týkající se úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů v novelizovaném znění se použije již pro zdaňovací období roku 2022. Dále, že poplatníci, jejichž daň za zdaňovací období roku 2021 byla rovna paušální daní a za zdaňovací období roku 2022 budou uplatňovat výdaje procentem z příjmů nebo povedou účetnictví, nejsou povinni výše uvedené úpravy (úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů) v podaném daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2022 provádět." Dá se tedy říci, že o pohledávku z roku 2021 již nebude muset být upraven základ daně, a tudíž se nedodaňuje? 

OSVČ má osobní automobil v obchodním majetku a používá jej pro své ekonomické účely. Vede daňovou evidenci, ale náklady na auto uplatňuje paušálem 5 000 Kč/měsíc při zpracování daňového přiznání. Jako spolupracující osobu má manželku - rozděluje na ni skutečné příjmy i výdaje (40 %). Může se stejné rozdělení uplatnit i u paušálu na auto - tj. v daňovém přiznání manžela použít paušál 36 000 Kč a u manželky použít a paušál 24 000 Kč ? V daňové evidenci manžela se neuplatňují náklady na PHM, parkovné, atd. tj. náklady, které nelze uplatnit při využití výdajového paušálu na auto. 

Poplatník s živnostenským listem na na "Pronájem a půjčování věci movitých" v rámci daně z příjmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % - podnikání - na základě výše uvedeného ŽL v rámci pronájmu nákladních automobilů klientům. Je to takto správně nebo by měl uplatňovat z těchto pronájmů 30% výdajový paušál? Navíc je plátce DPH a v případě pořízení nového automobilu si standardně uplatňuje odpočet DPH. 

V roce 2021 uhradil poplatník plátce DPH vedoucí daňovou evidenci zálohu na materiál, tuto zálohu má v daňových výdajích roku 2021. Materiál obdržel v roce 2022 a použil ho k zakázce roku 2022. V roce 2022 dojde ke změně zdaňování na paušální výdaje. Bude tento poplatník podávat dodatečné daňové přiznání za rok 2021 - zvýšení daňového základu o tuto zálohu?

Fyzická osoba, neplátce DPH mající pouze příjmy z pronájmu a vedoucí daňovou evidenci vlastní nemovitost s byty. Nájemníci hradí nájemné a zálohy na služby, které jsou každoročně vyúčtovávané dle skutečných výdajů. Lze zálohy nezahrnovat do zdanitelných příjmů a současně nezahrnovat výdaje za energie do zdanitelných výdajů, když je doložitelné, že je vše řádným způsobem zahrnuto ve vyúčtování služeb bez jakékoholiv navýšení? Předpokládám, že v případě, že by byl uplatňovaný paušál 30 %, do zdanitelných příjmů by zálohy musely být zahrnuty. Dále tato osoba daruje v průběhu roku dům synovi, jaký je správný postup pro stanovení základu daně v tomto posledním roce? Jakým způsobem se budou rozdělovat zdanitelné příjmy a výdaje?

Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor? 

Firma s. r. o. má dva společníky a jednoho jednatele, který není společníkem firmy. Na firmu s. r. o. byl zakoupen osobní automobil a k podnikání pro s. r. o. ho využívá jeden ze společníků. Ten nemá se s. r. o. uzavřenou žádnou pracovní nebo jinou smlouvu. Nepobírá tedy měsíčně žádné peníze. Lze uplatnit u tohoto auta plný nárok na odpočet a paušální výdaj na dopravu? Není to podmíněno tím, že by měl být společník zaměstnancem firmy? Předpokládáme, že musí být vedena kniha jízd i když nebudeme nárokovat odpočet DPH z PHM. Jak by to bylo v případě, že by se auto využívalo zčásti u společníka i pro soukromé účely?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, chce vložit do obchodního majetku osobní automobil, který pořídila před 3 roky. Vstupní cenu stanovíme dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Musíme mít znalecký posudek nebo stačí na internetu dohledat cenu obdobného automobilu v daném místě a čase a jeho opotřebení? Z této vstupní ceny bychom chtěli poté odepisovat. Dále bychom chtěli uplatňovat paušální výdaj na dopravu. Jestliže nebudeme z PHM uplatňovat nárok na odpočet DPH, tak nemusíme vést knihu jízd? Občas ovšem budou nějaké opravy z tohoto auta. Musí se kvůli nároku na odpočet DPH z oprav vést kniha jízd? Musíme auto přepsat z RČ na IČO na dopravním inspektorátu?

OSVČ s řemeslnou a volnou živností, uplatňuje tzv. výdajový paušál k příjmům (80% k řemeslné živnosti „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, 60% procent k volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“). V rámci řemeslné živnosti vzniká kovový odpad (při obnově telekomunikačních vedení nebo ve formě nepoužitelných odstřižků). Tento odpad (Cu a Al kabely) OSVČ následně prodá do výkupu. Do jaké skupiny příjmů OSVČ patří v tomto případě příjmy z prodeje kovového odpadu? Lze je považovat za příjmy z řemeslné živnosti s možností uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %?

Pokud nepodnikající fyzická osoba, neplátce DPH, uplatňuje u nájmů skutečné výdaje, může si do výdajů dát PHM paušálem ve výši 4 000 Kč měsíčně, když jezdí nájmy vybírat v hotovosti? A pokud ano, jak se potom postupuje při prodeji vozidla? 

Manželé vlastní les v rámci SJM (společné jmění manželů). Oba manželé jsou zaměstnaní (hlavní činnost), jeden z manželů provádí rovněž vedlejší činnost na IČ (poradenská činnost, služby v lesnictví), je dobrovolným plátcem DPH a vede daňovou evidenci. V lese manželů budou prováděny tyto činnosti: 1. Rok 1: nákup služeb (těžební činnost) – výdaj ve výši 500 tis.Kč+DPH 2. Rok 1: prodej dřeva – příjem ve výši 1500 tis.Kč (bez DPH) 3. Rok 2: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 100 tis.Kč+DPH 4. Rok 3: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH 5. Rok 4: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH Dotazy: 1. DPH: Je přípustné, aby z důvodu úspory nákladů byla činnost evidována na IČ jednoho z manželů (úspora částky odpovídající DPH na vstupu)? 2. Daň z příjmů: Je možné využít nákladový paušál (u jednoho či druhého z manželů)? 3. Daň z příjmů: Je možné využít tvorbu rezervy na pěstební činnost (což je v souladu se zákonem o daních) u jednoho či druhého z manželů? 4. Jak lze výše uvedené instrumenty kombinovat, když se jedná o společný majetek?

Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?