Expertní odpovědi - strana 11

Prosím o radu. V roce 2002 zemřel jeden společník ze dvou v s. r. o. Zůstal sám druhý společník s převedeným podílem. V roce 2002 vznikla ztráta 400 tis. Kč, v roce 2003 ztráta 200 tis. Kč, v roce 2004 500 tis. Kč ze stejné činnosti jako za života druhého společníka. V roce 2005 1 mil. Kč zisku, ale vznikl jen z prodeje nemovitosti. Zde byly uplatněny odečty ze ztrát let 2002–2004. Lze zbývající ztrátu 100 tis. Kč odečíst ze zisku roku 2008, kdy zisk vznikl odpisem závazků? Obávám se ustanovení § 38na, a zda byl popsaný postup vůbec správný.
Vydáno: 20. 02. 2009
Společnost s r. o. vytvořilo za rok 2007 zisk jak daňově, tak účetně. V účetnictví mám ztrátu do roku 2005. Ztrátu daňově již jsem nemohla uplatnit, takže jsme platili daň z příjmu FU. Podle mne neplatí v účetnictví omezení tak jako v daních. Tímto účetním ziskem jsem umořila ztrátu, kterou mám v účetnictví. Takže budu v dalších letech umořovat ztrátu v účetnictví až do nuly. Je to v pořádku?
Vydáno: 23. 07. 2008
V roce 2001, 2002, 2003, 2004, byla společnost ve ztrátě. V roce 2006 došlo k daňové kontrole z příjmů PO za rok 2004 a FÚ zjistil, že v roce 1994 byly k budově zahrnuty pozemky a tudíž celá částka neoprávněně odpisována celá léta až do toho roku 2004. Pozemky FÚ vyhodil, budovu nechal a dodanil. V roce 2007 (protože se kontrola protáhla různým řízením) bylo dáno dodatečné daňové přiznání za rok 2005 a 2006 s tím, aby se opravily odpisy budovy, které tam zůstaly započítány až do roku dělání finanční kontroly v roce 2006. Jde mi o to, zda můžu uplatnit v dodatečném přiznání za rok 2005 také ten zbytek ztráty za roky 2001, 2002, 2003, když vlastně obsahují odpisy špatné částky, která byla upravena v roce 2004 finanční kontrolou.
Vydáno: 12. 03. 2008
V roce 2007 jsem začal podnikat a měl jsem ztrátu. Mimo podnikání jsem ještě zaměstnán. Můžu si uvedenou ztrátu uplatnit již v daňovém přiznání roku 2007 a tudíž také ve společném zdanění manželů?
Vydáno: 26. 02. 2008
Každý měsíc vybíráme od žáků školní družiny a mateřské školy školné. Tyto peníze navyšují položku náklady. K čemu vybrané prostředky slouží? Jsou určeny pouze pro nákup pomůcek pro žáky ŠD a MŠ, nebo mohou sloužit pro opravy, úhradu za energie atd. pro celou příspěvkovou organizaci? Musíme nějakých způsobem odděleně sledovat přesný pohyb těchto peněz? Jestliže je v daném roce nevyčerpáme, mohou být převedeny do rezervního fondu?
Vydáno: 07. 12. 2007
Společnost s ručením omezeným zaplatila slovenské firmě v SKK souhrn faktur. Na jejich straně však došlo k chybnému napárování a firmy se dohodly tak, že tato stejná částka v SKK přišla v následujícím měsíci firmě zpět na účet. Vlivem různých kurzů banky však částka v Kč, která se vrátila, je nižší. Mohu tento rozdíl zaúčtovat jako kurzovou ztrátu?
Vydáno: 22. 10. 2007
Fyzická osoba zapsaná v OR, účtuje. Závěrku sestavuje daňový poradce. Na řádku 10 přiznání je HV před zdaněním, daň je vypočtena správně. Výsledovku poradce ale sestavil tak, že do řádku \\\"výsledek hospodaření za účetní období\\\" i do řádku \\\"výsledek hospodaření před zdaněním\\\" uvedl výsledek hospodaření po zdanění, daň z příjmů do výsledovky nevykázal. Tvrdí, že daň z příjmů fyzické osoby je její soukromá věc a že pokud by byla ve výsledovce vykázána, účetnictví by věrně nezobrazilo skutečnost, protože FO má i závislou činnost a dělí příjmy a výdaje i na spolupracující manželku. Tento způsob mu údajně odsouhlasil i některý auditor. Já se domnívám, že ve výsledovce má být daň z příjmů uvedena ve výši, která je očistěná od závislé činnosti ve výši zaplacených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Vydáno: 02. 08. 2007
S manželem uplatňujeme společné zdanění za těchto podmínek: manžel - příjmy podle § 7 manželka - příjmy podle § 6 a 7. U manžela jsem v příloze společný základ pro SZM na řádku 517 uplatnila ztrátu z roku 2001. Je můj postup správný? Nejsem si jista, zda se i na tento případ nevztahuje § 13a odst. 2 zákona o daních z příjmů.
Vydáno: 21. 03. 2007
Společnost s ručním omezeným vykázala ztrátu v roce 2003 - 74 782 Kč. V roce 2004 bylo uplatněno z této ztráty 5 658 Kč (do výše zisku). Zůstává k použití 69 124 Kč. V roce 2005 vykázala ztrátu 52 445 Kč. Nyní za rok 2006 je v zisku 140 275 Kč. Použiji 69 124 Kč + 52 445 Kč a ke zdanění zůstává částka 18 706 Kč. Je to tak správně? Ztráta samozřejmě zůstává na rozvahovém účtu až do doby úhrady společníky, nebo se vyrovná účetně s vykázaným ziskem. Není nutno v případě uplatnění v daňovém přiznání tuto ztrátu uhradit? A v případě uplatnění v daňovém přiznání i účetně proúčtovat (ponížení ztráty oproti zisku) v tom daném účetním období kdy došlo k uplatnění?
Vydáno: 16. 02. 2007
Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Podle zákona o rezervách § 8c je možné vytvořit opravnou položku ve výši 100 % neuhrazené pohledávky do 30ti tisíc Kč. Máme takovou pohledávku z roku 2005. Všechny potřebné podmínky uvedené v zákoně o rezervách splňujeme. Za rok 2006 máme ale ztrátu. Bude možné vytvořit podle výše uvedeného zákona daňovou opravnou položku k dotyčné pohledávce až v roce 2007?
Vydáno: 12. 02. 2007
Jaké jsou podmínky pro vytvoření rezervního fondu u společnosti s r. o. a na co se dá použít (kromě úhrady ztráty podniku)?
Vydáno: 22. 01. 2007
V daňové evidenci (bývalé jednoduché účetnictví), jsem při přechodu na účetnictví (podvojné účetnictví) zjistil, že máme skladem dost tzv. ležáků. Rozhodl jsem se za sníženou cenu zkusit prodat. Zboží by nebylo nabídnuto osobám blízkým, ale prostřednictvím inzerce nebo vyhlášením slevové akce pro veřejnost. 1) Je možno prodat podle délky nepotřebných skladových zásob za jakoukoliv cenu, třeba i cenu nižší než za jakou bylo zboží koupeno v nákupu? 2) Bude rozdíl ceny nákupu a prodeje (bude-li prodejní cena nižší než cena nákupní) daňově neúčinným nákladem? 3) Jak zaúčtovat rozdíly fyzické inventury k 31. 12. v podvojném účetnictví u manka a naopak u přebytku? 4) Je vůbec v nějakém případě manko daňově uznatelné? Vím, že nelze přebytek a manko ve skladě kompenzovat, kromě případů možné zaměnitelnosti materiálu či zboží.
Vydáno: 18. 01. 2007
Nový společník s. r. o. (převod obchodního podílu po 4 letech utlumené činnosti s. r. o.) má k dispozici pouze daňová přiznání za poslední tři roky vč. účetní uzávěrky (jsou na O daň. povinnost) - jiné účetnictví nemá. Z účetní závěrky vyplývají zůstatky na účtech: 311, 411, 421, 429 a 365. Jak se s těmito zůstatky vypořádat? Lze: 1) u účtu 311 provést nedaňový odpis na 546/311? 2) Ztráta ve výši 735 tis. - daňově nelze uplatňovat dle § 38na ZDP, neboť došlo k podstatné změně ve vedení - u nás 100% změna společníků. Účetně - nutno doplňovat z vytvořeného zisku? 3) U účtu 365- půjčka pův. společníka (899 tis.) provést nedaňový odpis 365/648? 4) Účty 411-základní kapitál a 421-zákon. rezerv. fond zůstávají beze změny.
Vydáno: 03. 01. 2007
Nezisková organizace vede účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českých účetních standardů č. 401 až 414. Není plátce DPH. Organizace v roce 2005 vykázala ztrátu cca 400 000 Kč. Ztráta po schválení účetní závěrky zřizovatelem byla zaúčtovaná MD 932/D 931. V roce 2006 organizace obdržela dar na pokrytí ztráty r. 2005. Jak správně zaúčtovat tento \"účelový dar\"? MD 221/D 682 a po vykázání zisku k 31. 12. 2006 proúčtovat MD 931/D 932? Nebo je možné dar na úhradu ztráty r. 2005 zaúčtovat přímo MD 221 (s použitím ú 901) na účet D 932?
Vydáno: 11. 12. 2006
Jsme Nadační fond střední školy. Letos jsme pořádali ples. Na finančním úřadě jsme byli upozorněni, že je nutné o nákladech a výnosech plesu účtovat odděleně. Jak se to projeví v účetnictví a ovlivní náklady plesu na správu nadačního fondu, které jsou omezeny určitým procentem celkové výše příjmů?
Vydáno: 16. 10. 2006
Daňový subjekt bude podávat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmu za rok 2004 - daňová povinnost bude vyšší. V roce 2004 uplatňoval část daňové ztráty z roku 2001. Pokud se rozhodne, že uplatní v dodatečném daňovém přiznání nižší část daňové ztráty (část ponechá do dalších let) - je to možné? Zákon o správě daní a poplatků mluví jen o případě, kdy v dodatečném přiznání se uplatňuje vyšší odpočet daňové ztráty.
Vydáno: 10. 10. 2006
Podnikatelka, FO, DE, není plátce DPH. Podnikání zahájila v r. 2005, na konci roku byla ve ztrátě 70 000 Kč. Nyní 31. 8. 2006 podnikání ukončila. 1. Kdy musí podat daňové přiznání k DPFO za r. 2006? Do 31. 3. 2007 nebo dříve? 2. K 31. 8. 2006 má skladové zásoby. Tyto budou ovlivňovat výsledek hospodaření za r. 2006, zvýší se příjem. Výše tohoto příjmu bude stav skladových zásob v pořizovací nebo v prodejní ceně? 3. Jestliže ukončí r. 2006 se ziskem např. 50 000 Kč, lze odečíst vzniklou ztrátu za r. 2005? Protože podniká druhým rokem, neměla by se na ni vztahovat povinnost minimálního daňového základu, a tak si myslím, že by ztrátu uplatnit mohla.
Vydáno: 25. 08. 2006
Příspěvková organizace zřízená krajem provádí několik druhů doplňkových činností, které jí zřizovatel vymezil ve zřizovací listině. Na konci kalendářního roku byl organizací za doplňkovou činnost jako celek vykázán kladný hospodářský výsledek. Kontrolou výsledku hospodaření za jednotlivé doplňkové činnosti bylo zjištěno, že dvě z nich vykázaly ztrátu. Kumulací výsledku hospodaření všech doplňkových činností byl skutečně vykázán zisk doplňkových činností snížen o vykázanou ztrátu dvou doplňkových činností. 1) Může v tomto případě příspěvková organizace použít vykázaný zisk z jedné doplňkové činnosti na vyrovnání ztráty jiné doplňkové činnosti? 2) Není tento postup příspěvkové organizace v rozporu s § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., když zřizovatel nepovolil jiné využití zisku z doplňkové činnosti?
Vydáno: 14. 08. 2006
Česká firma s. r. o. má 100% podíl ve firmě se sídlem v Rakousku. Tato rakouská firma vykazuje poměrně velkou ztrátu. Lze dle českých zákonů tuto ztrátu nějakým způsobem daňově uplatnit u české firmy?
Vydáno: 03. 07. 2006
Rozhodli jsme se pro prodej pohledávek (konkurzní, neúspěšně vymáhané apod.). Cena za postoupení pohledávek byla stanovena dohodou na celý „balík“ pohledávek. Jak postupovat při zaúčtování, zejména posouzení daňové uznatelnosti odpisu jednotlivých pohledávek. Na pohledávky jsou vytvořeny daňové opravné položky, ve většině případů do výše v rozpětí 50 - 100 %. V tomto případě nemohu postupovat při odpisu pohledávky po jednotlivých fakturách, je přípustné prodejní cenu procentuelně rozdělit podle nominální hodnoty pohledávek a takto posoudit daňovou uznatelnost ztráty z prodeje při zohlednění natvořených daňových opr. položek?
Vydáno: 04. 05. 2006