Expertní odpovědi - strana 8

Firma (s. r. o.) skončila v r. 2008 s daňovou ztrátou. Firma žádnou vlastní hospodářskou činnost nevyvíjela, daňová ztráta vznikla odprodejem nepotřebného majetku (prodej firemního auta se ztrátou). V r. 2010 došlo k podstatné změně společníků - dcera (100% podíl) předala firmu rodičům (2 x 50% podíl). V tomtéž roce již měla firma vysoký základ daně z pronájmů nemovitostí. V DPPO za r. 2010 naše účetní firma uplatnila u svého klienta část daňové ztráty z r. 2008. Domnívám se, že ustanovení § 38na, odst. 1 a 3 ZDP nebylo porušeno. Smyslem zmíněného ustanovení je zabránit kšeftům se ztrátovými společnostmi s různými činnostmi. Domnívám se, že dikce zákona nebyla ze strany účetní firmy porušena, neboť: a)      Při striktním výkladu cit. ustanovení by nebylo možné ztrátu z roku 2008 nikdy uplatnit. Ztráta vznikla z nulové činnosti (činností určitě není prodej nepotřebného firemního auta). Neumím si představit jinou nulovou činnost s vykázáním nejméně 80 % tržeb. Není mi tedy ani jasné, za jakých podmínek, při jaké činnosti by bylo možno § 38na odst. 3 použít. b)      Ztrátová společnost, nebyla při změně společníků předmětem čachrů, ale došlo k přesunu v rámci rodinných příslušníků. Je mi samozřejmě známo, že lze požádat o odborný posudek (odst. 7 cit. paragrafu), ale poplatek je pro klienta příliš vysoký. Žel, finanční úřad výklad § 38na účetní firmou neakceptoval a uplatnění ztráty zamítl s odůvodněním, cit.: " Na základě...dokladů za r. 2008 (rok vzniku daňové ztráty), vykázal daňový subjekt pouze příjmy z prodeje hmotného majetku a žádné ostatní příjmy. ... Daňový subjekt neprokázal, že by nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů... bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Daňový subjekt neunesl důkazní břemeno..." Je tento striktní a dle mého názoru necitlivý výklad zákona správný?

Je správné účtování: došlá zahr. faktura 1 000 EUR x kurs 27 Kč = 27 000 Kč, úhrada 1 000 EUR x kurs 27,5Kč = 27500Kč, kursový rozdíl 500 Kč zaúčtován na kurs. ztráty? Nebo se musí kursový rozdíl řešit k 31. 12. a postup je jiný? Prosím o správný účetní postup.

V roce 2009 vznikla firmě na DPPO ztráta. Od roku 2010, tedy roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013 má již firma zisk. Ztrátu z roku 2009 firma uplatnila v roce 2010 a 2011 vždy polovinou jako odčitatelnou položku od základu daně. Podle zákona lhůta pro stanovení daně z příjmů za zdaňovací období kalendářních let 2009 až 2014 uplyne až ke dni, kdy uplyne lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období kalendářního roku 2014, tj. dne 2. 4. 2018. Správce daně tedy může až do této doby provést kontrolu roku 2009. Kdy skončí běh lhůty pro roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013, když byly tyto roky ziskové? Daňová přiznání byla podána vždy v řádném termínu.

Koncem roku 2012 začal podnikat (jako FO) manžel - nakoupil zboží, vybavení prodejny a jelikož neměl žádné příjmy, v daňovém přiznání za rok 2012 vykázal daňovou ztrátu. V roce 2013 byl nucen podnikání převést na manželku. Bylo mi sděleno, že fakturace manžel - manželka není možná. Jakým způsobem se takováto situace řeší? Manželka má příjmy ze zboží, které nakoupil manžel. Manžel si nemá z čeho odečíst ztrátu.

Můžete mi prosím napsat, jak mám účtovat podnikatele /FO/, který vede účetnictví?

S. r. o. vykázala v daňovém přiznání k DPPO za rok 2012 daňovou ztrátu ve výši 460 000 Kč. V listopadu roku 2013 společnost zjistila, že do účetnictví nebyly nezahrnuty výnosy ve výši 10 000 Kč. Pokud se s. r. o. rozhodne nepodat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ale výnosy zahrnout do roku 2013, jaké mu hrozí postihy? V celku jasný je výpočet penále ve výši 1 % z částky doměřené daně, je-li snižována daňová ztráta. Není nám však jasný způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně. Pokuta 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení by se počítala z celkové vyměřené ztráty (tj. 450 000 Kč) nebo pouze z nepřiznaného rozdílu (tj. 10 000 Kč)? Je možný ještě nějaký jiný postih za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Společnost s. r. o. PRODALA na základě posudku soudního znalce část podniku zabývající se obchodní činností akciové společnosti. Z tohoto prodeje vznikla společnosti s ručením omezeným ztráta. Společnost s. r. o. pokračuje v podnikání dále, a to ve stavební činnosti. Je možné uvedenou ztrátu uplatnit v této stavební činnosti v následujících obdobích?

Společnost A a společnost B plánují fúzi sloučením, přitom společnost A zanikne. Společnost B vytvořila v předchozích letech daňové ztráty. Společnost B po sloučení s A dále pokračuje v podnikatelské činnosti. Chápu to správně, že i v tomto případě za splnění ostatních podmínek je nutné zkoumat podmínku tržeb ze stejné činnosti dle § 38na odst. 5.

Dle uzavřené smlouvy o tichém společenství, vkládá tichý společník peníze do firmy a bude se podílet na podnikání svým vkladem. Ve smlouvě je dále uvedeno, že mu za to budou vyplácena procenta z obchodů spojených s tržbami za prodej konkrétního zboží konkrétní firmě – tj. procenta z některých vyfakturovaných částek. Dále je ve smlouvě uvedeno, že se tichý společník na ztrátě z těchto konkrétních transakcí podílí 0 % do výše svého vkladu a na ztrátě z podnikání firmy se nepodílí. 1) Je takto formulovaná smlouva o tichém společenství správně definována – tj. je možné, aby byl tichému společníkovi vyplácen podíl ne ze zisku, ale z tržeb a to z tržeb, které jsou za konkrétní obchody? 2) Je možné, aby se tichý společník podílel na ztrátě pouze z konkrétních obchodů a ne na ztrátě z podnikání celé firmy?

Právní nástupce může převzatou daňovou ztrátu odečítat od základu daně maximálně do výše základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Tato výše základu se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony zaúčtované do výnosů připadajících na stejné činnosti zanikající společnosti v období, za které byla ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů. Pokyn GFŘ D-6 k § 38na stanoví, co se nepovažuje za tyto výnosy. Nevíme, zda do celkových tržeb za vlastní výkony a zboží se mají počítat i účty 611- změna stavu nedokončené výroby,613 - změna stavu výrobků, 621 -aktivace materiálu a zboží, 624 - aktivace dlouhodobého majetku,642 - tržby z prodeje materiálu, 648 - inventurní přebytky, 648 - přefakturace plynu a elektřiny nájemníkům, popř. 648 - jiné provozní výnosy?

Pohledávka byla splatná 13. 2. 2006. 10. 12. 2007 podána žaloba u soudu o zaplacení pohledávky. 8. 3. 2011 rozsudek nabyl právní moci s tím, že náš dlužník má uhradit pohledávku včetně úroků z prodlení. Společnost byla v letech 2006–2011 ve ztrátě. Z našeho pohledu nebyl důvod prohlubovat ztrátu opravnou položkou. V roku 2012 společnost vykazuje zisk. Můžu vytvořit „daňovou“ opravou položku k nepromlčené pohledávce dle § 8a, odst. 2, bod e) ve výši 100 % v roce 2012? Pokud ne, můžete mi prosím napsat důvod, pro který nemůžu opravnou položku k pohledávce v roce 2012 vytvořit?

Spol. s r. o. má z předcházejících let na účtu nerozděleného zisku 2 mil. Kč. K 31. 3. 2013 je společnost ve ztrátě 180 000 Kč. Mohou si společníci vyplatit část zisku z přecházejících let? Pokud ano, za jakých podmínek a do jaké výše?

Prodal jsem akcie za měsíc se ziskem 100. Prodal jsem jiné akcie za 7 měsíců se ziskem také 100 (osvobozeno). Prodal jsem jiné akcie za měsíc se ztrátou 20. Prodal jsem další akcie za 7 měsíců se ztrátou také 20. Lze započíst ztrátu i z prodeje akcií po 6M testu? Tj. zdaním celkově 80 nebo 60?

Firma měla v roce 2009 zisk, v roce 2010 ztrátu, jejíž část odepsala v roce 2011 a bude mít zisk za rok 2012. Poslední kontrolu finančního úřadu měla v roce 2005. Je plátcem DPH, má zaměstnance (tedy mzdové doklady). Účtuje se v kalendářním roce a přechod na hospodářský rok se neuvažuje. Daňové přiznání je podáváno všechny roky ve lhůtě do 31. 3. (1.4.). 1) Jak dlouho je nutno archivovat doklady z roku 2005? 2) Který nejstarší rok je nutno archivovat pro případnou kontrolu účetnictví a mezd? 3) Může být kontrolován ještě rok 2008? 4) Které roky může být kontrolován rok 2010, když byla v tomto roce vykázána daňová ztráta a daňové přiznání podáno do 31. 3. 2011?

Jediný společník ukončí podnikání převodem obchod. podílu v únoru 2011. Společnost bude v podnikání pokračovat, ale jinou činností. Účty 211+221+311 budou k 31. 1. 2011 nulové. Vůči státním institucím vše vyrovnáno za 12/10 bankou 1/2011. DHIM, již odepsaný bude vyřazen 082/022. V závazcích zůstává neuhrazená energie z nájmu. V rozvaze je na aktivech ztráta 250 tisíc (účet 429), v pasivech půjčka společníka do firmy 220 tis. (účet 479). Za rok 2010 je předběžně ztráta k 31. 12. 2010 111 tis. Kč, takže DPPO bude nulová. účet 411=100 tis. Kč,421=5 tis. Kč. Půjčku společníka odmítá budoucí společník hradit. 1) Mohu zaúčtovat úhradu části ztráty půjčkou společníka (479/429)? Pokud ano, nevznikne firmě daňová povinnost z majetkového prospěchu? 2) Je možné při převodu obch. podílu uhradit zbytek ztráty z reservního fondu s tím, že by nový společník RF opět tvořil? 3) Musí o těchto operacích udělat zápis ještě původní společník? 4) Bude možno zbytek ztráty v dalších letech využít v DPPO?

Jediný společník ukončí podnikání převodem obchod. podílu v únoru 2011. Společnost bude v podnikání pokračovat, ale jinou činností. Účty 211+221+311 budou k 31. 1. 2011 nulové. Vůči státním institucím vše vyrovnáno za 12/10 bankou 1/2011. DHIM, již odepsaný bude vyřazen 082/022. V závazcích zůstává neuhrazená energie z nájmu. V rozvaze je na aktivech ztráta 250 tisíc (účet 429), v pasivech půjčka společníka do firmy 220 tis. (účet 479). Za rok 2010 je předběžně ztráta k 31. 12. 2010 111 tis. Kč, takže DPPO bude nulová. účet 411=100 tis. Kč,421=5 tis. Kč. Půjčku společníka odmítá budoucí společník hradit. 1) Mohu zaúčtovat úhradu části ztráty půjčkou společníka (479/429)? Pokud ano, nevznikne firmě daňová povinnost z majetkového prospěchu? 2) Je možné při převodu obch. podílu uhradit zbytek ztráty z reservního fondu s tím, že by nový společník RF opět tvořil? 3) Musí o těchto operacích udělat zápis ještě původní společník? 4) Bude možno zbytek ztráty v dalších letech využít v DPPO?

Společník má ve firmě bezúročnou půjčku. Společnost nemůže prostředky vrátit, společník se rozhodne kapitalizovat svoji pohledávku na valné hromadě odsouhlasí příplatek na úhradu ztráty. 365/413 a následně 413/429. Sepíše o tom zápis z valné hromady a dá podpis ověřit notářem. Je to tak dostačující? Zbavil by společnost jak ztráty, tak závazku vůči společníkovi. Jedná se o zápočet té pohledávky ke společniku vůči ztrátě společnosti. Pokud společník udělá zápisem rozhodnutí vznikne na základě zápisu předpis 355/429 a následně zápočet 368/355.

Firma s. r. o. měla v roce 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 ztrátu. Založena v roce 2007 ‒ 3 společníci, každý vlastní 1/3 ZK. V roce 2008 1. společník prodal svůj podíl rovným dílem zbylým 2 společníkům. V obchodním rejstříku má společnost od roku 2007 zapsáno jako předmět podnikání 6 činností. Ztráta ve všech letech vznikla z jedné této činnosti. V roce 2012 firma vytvořila zisk z jiné činnosti, která je uvedena ve výpise z OR od roku 2012. Může v roce 2012 uplatnit veškeré ztráty?

Ráda bych se zeptala, zda je možno vypořádat se s neuhrazenou ztrátou minulých let v s. r. o. následujícím způsobem. Základní kapitál = 200 000 Kč. Do letošního roku byla na neuhrazené ztrátě minulých let nakumulována částka 170 000 Kč. Vzhledem k podkapitalizaci společnosti – je možné rozhodnout na valné hromadě o úhradě neuhraz. ztráty min. let společníky (rovným dílem) a zaúčtovat tedy 354/429 ? Jaký je následující postup s touto pohledávkou za společníky (především zda jsou nějaká pravidla, do kdy je nutno ji splatit?)

Stavební společnost má zakázku trvající několik let. Na zakázce je po ukončení vykázán celkový zisk. Během trvání zakázky byly postupně vystavovány vydané faktury dle potvrzených předávacích protokolů. Faktury byly účtované do výnosů. V prvním roce byla vydaná faktura vystavena k poslednímu dni zdaňovacího období a zakázka vykázala zisk ve výši 0,7 ml Kč. V druhém roce byla provedena fakturace pouze za 1. čtvrtletí. V tomto druhém roce vykázala zakázka ztrátu 2,3 ml Kč, z toho ztráta 0,5 ml Kč se vztahuje k předané části v prvním čtvrtletí a ve výši 1,8 ml Kč je tvořena nedokončená výroba. Aktuálně probíhá kontrola správce daně na tento druhý rok. Finanční úřad zakázku za první rok považuje za ukončenou se ziskem, zakázku za druhý rok však považuje nedokončenou celou a požaduje vytvoření NV v celkové ztrátě, tj. ve výši 2,3 ml. Jaký je správný postup při tvorbě nedokončené výroby v tomto případě?