Expertní odpovědi - strana 493

Společnost s r. o., tuzemský plátce DPH, prodá nefunkční kombajn do Polska neplátci DPH. Je tento prodej zdanitelným plněním osvobozeným od DPH dle § 66 zákona o DPH, nebo je nutno vystavit fakturu včetně DPH?

Transakce zboží byla následující – německý plátce DE2 (poskytl DE DIČ) nakupoval zboží od německého dodavatele DE1 (DE DIČ) v Německu (zde šly faktury) a dodávka zboží fyzicky šla přímo od DE1 (DE DIČ) do ČR včetně dopravy konečnému příjemci CZ plátci tuzemskému (CZ DIČ). DE2 (DE DIČ) fakturoval toto dodání do CZ jako osvobozené plnění a CZ plátce udělal revers charge. Faktury od DE1 do DE2 zatížil DE1 fakturu německou DPH a DE2 učinil odpočet německé DPH. Je správný úsudek, že se měl registrovat DE2 v ČR k DPH již prvním obchodem a měl dát na tuto transakci CZ DIČ ? Ale netuším, zda uvažuji správně. Zboží jelo rovnou od DE1 do ČR, tj. D2 nakupoval zboží od německého dodavatele DE1 a dodávka byla určena ze dvora DE1 přímo do dvora CZ včetně dopravy. Fakturační proces byl od DE1 do DE2 s německou daní a od DE2 pak do CZ jako osvobozené plnění. Myslím, že do 31.12.2019 se musela prostřední osoba (DE2) registrovat v ČR k dani např. v situaci, kdy ona (DE2) zajišťovala přepravu - např. u obchodu DE1 - DE2 bylo dohodnuto, že zboží bude dodáno v závodě prodávajícího DE1 a u obchodu DE2-CZ bylo dohodnuto, že DE2 dodá zboží do skladu kupujícího v ČR….uvažuji správně? DE 2 se v momentě těch dodávek k DPH v ČR však tehdy neregistroval a zjistila to až kontrola finančního úřadu v Německu. Nyní má DE2 procesně před uzavřením kontroly místního německého berního úřadu a ten nechce uznat odpočet německého DPH u DE2. A tvrdí mu, že má tyto dodávky zdanit dodatečně v ČR. Německý FU chce po DE2 úřední doklad, že vyhotovili „vnitřní evropské daňové hlášení v zemi“, kde je zboží dodáno, tj. z České republiky. DE2 se registroval k DPH v ČR v listopadu 2019, tj. v průběhu té kontroly. Ale tyto obchody se uskutečnily od r. 2014-2017 – tedy před registrací neusazeného osoby ze SRN v ČR. Jejich „finanční oddělení vlády“ subjektu DE2 tvrdí, že se jedná se o „hru s nulovou platbou“ a chce po DE2 , aby v ČR přiznal dodávku a učinil revers chargé i u těchto obchodů před registrací DPH v ČR, byť je plátce CZ DPH od listopadu 2019. Je zde ale problém, že faktury jsou z let 2014-2017 a on se zde registroval k DPH v ČR až v roce 2019. Německý FU tvrdí, že to musí být možné a lze provést zdanění i později, než byly faktury vystavené a než se uskutečnily dodávky, protože je to ze zákona pouze formální akt. Obávám se, že pokud odvede tato neusazená osoba v ČR DPH na výstupu, tak nebude mít nárok na odpočet, neboť neusazená osoba plnění uskutečnila dlouho před datem registrace DPH a neměla v té době CZ DIČ. Jednalo-li se u transakce mezi DE 2 a DE1 o unijní dodávku ( zboží bylo objednáno do dvora CZ plátce), nebude pak mít CZ plátce problém, že učinil reverse charge, když zboží nejelo od DE2, který mu fakturoval osvobozené plnění? Šlo by toto řešit sice pozdním odvodem DPH na výstupu - tedy zdaněním těchto starých dodávek 2014-2017 v prosinci 2019 v dodatečném přiznání k DPH a udělat u transakcí mezi DE2 a DE1 revers charge, když faktury byly původně vystavené na DE DIČ? Daňové tvrzení vyhotovené a potvrzené chce předložit německý FU, že tak u nás DE2 učinil. Obávám se, zda bude mít osoba neusazena v ČR nárok na odpočet (RCH), jelikož jsou faktury z let 2014-2017 a tehdy dal DE2 na ně DE DIČ a nebyl plátce DPH v ČR. Šel by použít § 73 odst. 3 zákona o DPH, který umožňuje při reverse charge odpočet i na dobu po prolongaci, tj. tříletou? Ale lze použít § 73 odst. 3 zákona o DPH i případě, že osoba neusazená nebyla registrována k dani v ČR ani na jednu výše uvádědou transakci? 

Svěřenský fond vyplácí obmyšleným pravidelnou rentu, která je dána stanovami fondu. Doposud bylo vypláceno z majetku, který zakladatel vložil do fondu, příjem byl tedy pro obmyšlené (fyzické osoby) osvobozeným příjmem podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů. Nyní svěřenský fond obdržel osvobozené dividendy od dceřiné společnosti. V případě výplaty těchto dividend obmyšleným by se uplatňovala srážková daň. Je možné se při výplatě pravidelné renty rozhodnout, zda je vypláceno z majetku - tedy osvobozený příjem, nebo se jedná o podíly na zisku - neosvobozený příjem. Kdyby se jednalo o situaci, že svěřenský fond sám má nějaký zisk ze své činnosti, viděla bych situaci jednoznačně - podíly na zisku mají přednost. V tomto případě si nejsem jistá. 

Podnikatel, neplátce DPH, uplatňuje dle § 7 výdaje paušálem 60 % a k tomu má příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Může si uplatnit pod § 9 zákona o daních z příjmů paušální výdaje na pohonné hmoty ve výši 4 000 Kč/měsíčně, když auto nemá v podnikání a zároveň dle § 9 zákona o daních z příjmů nepodat přiznání k dani silniční? 

Mají paušální výdaje na pohonné hmoty vliv na snížení vyměřovacího základu v přehledu pro sociální a zdravotní pojištění? 

Setkala jsem se teď s českou společností, která je plátce DPH v ČR a zároveň je k DPH registrovaná na Slovensku (má české i slovenské DIČ). Slovenské DIČ mají prý dobrovolně kvůli tomu, aby nemuseli řešit papírování ohledně přechodu zboží přes hranice, když mají sklad v SK. Na faktuře pro Slováky (firmy) používají slovenské DIČ, ale dávají tam režim přenesené povinnosti jako by DIČ bylo české, a účetní i tyto faktury uvádí do českého přiznání jako UDpdp. Je tato situace správně? A ještě druhý dotaz - když této společnosti např. chorvatská firma fakturuje zboží, které jim veze do slovenského skladu, jaké údaje by měly být na chorvatské dodavatelské faktuře, české nebo slovenské DIČ? 

Firma, plátce DPH, pořádá v ČR konferenci. Za účast člena organizace EUROCONTROL na této konferenci bude vystavovat fakturu. EUROCONTROL má sídlo v Belgii a neposkytl své DIČ. Zároveň tvrdí, že ČR je členem této mezinárodní organizace a tudíž má být faktura na něj osvobozena při intraunijních transakcích od DPH. Toto je prý na základě směrnice 2006/112/EC čl. 151 písm. b). Pokud je toto tvrzení správné, bude se jednat o osvobození s nárokem či bez nároku na odpočet? Promítne se nějak plnění z vystavené faktury v daňovém přiznání DPH případně v souhrnném hlášení?

Společnost s. r. o. nakoupila v minulosti pozemek, který se zaúčtoval na účet 031. V současné době se na pozemku provádí stavba několika domů. Po dokončení staveb domů, budou tyto rodinné domy prodány. Má být tento pozemek ponechán na účtu 031, nebo přeúčtovat na jiný účet? Společnost provádí tyto stavby subdodavatelsky. Veškerý materiál spojený s těmito stavbami, včetně služeb za tyto subdodávky účtujeme na účet 501 a 518 a na konci roku se tyto náklady přeúčtují na Zúčtování změny stavu zásob MD 121/D 581? Je to takto v pořádku? Společnosti přišel dodatečně příkaz o předepsání odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu. Kam tento odvod zaúčtovat?

Jaká je správná cena pro stanovení daně z nabytí nemovitostí - cena pozemku 2 000 000 Kč + ve smlouvě projekt k rodinnému domu 150 000 Kč + poplatek 20 000 Kč - jaké cena bude rozhodná pro stanovení daně z nabytí nemovitostí? Najdu nějaké ustanovení zákona, které toto řeší, zda je to pouze částka 2 000 000 Kč či i ty dvě ostatní? A pokud následně došlo k zaplacení daně z nabytí např. ve výši 30 000 Kč - ale byly dva společníci, tj. pro každého 15 000 Kč a 15 000 Kč, pak si v případě prodeje tohoto pozemku mohou dát dva společníci do daňových výdajů 15 000 a 15 000 Kč? Je v tomto případě podstatné, kdo tuto daň z nabytí platil - zda celých 30 000 Kč zaplatil jeden z nich či daň zaplatila za společníky jejich babička? Bude tak i tak pro společníky byť by tuto daň nezaplatily oni samotní daňově účinná částka 15 000 Kč a 15 000 Kč, při případném zdaněném prodeji pozemku? Jaká bude částka dále v případě prodeje pozemku dle § 10 ZDP daňově účinná - pouze částka za pozemek 2 000 000 Kč nebo i částka za dokumentaci a poplatek?

Právnická osoba, plátce DPH (nájemce), má od vlastníka (pronajímatel) několik let pronajatou nemovitost. Na této nemovitosti provedl nájemce se souhlasem vlastníka technické zhodnocení (přibližně druhý rok nájmu). U přijatých plnění souvisejících s technickým zhodnocením uplatnil nájemce plný nárok na odpočet daně. Aktuálně se nájemce s pronajímatelem dohodli, že nájemce koupí předmět nájmu, tedy celou nemovitost. Okamžikem převodu vlastnického práva k nemovitosti z pronajímatele na nájemce dojde i k ukončení nájemní smlouvy. Vzniká k datu ukončení nájemní smlouvy zdanitelné plnění (teoreticky poskytnutí služby) od nájemce směrem k pronajímateli (nájemce odvádí daň na výstupu), podobně jako je to v situaci, kdy se ukončuje nájem a pronajímatel se s nájemcem z důvodu provedeného technického zhodnocení finančně vypořádají? Doplním, že pronajímatel bude prodávat nemovitosti nájemci včetně provedeného technického zhodnocení, neboť soukromoprávně se jedná o jednu věc? Z hlediska daně z příjmů se pak bude započítávat zůstatková cena provedeného technického zhodnocení s kupní cenou nemovitosti?

Jsme T. J. pobočný spolek (nezisková organizace), vedeme podvojné účetnictví. V roce 2019 jsme pořídili projekt na rekonstrukci naší budovy v hodnotě 400 000 Kč. Na tento projekt jsme získali dotaci z JMK. Jak zařadit tento majetek do užívání, jaká je to odpisová skupina, jedná se o samostatný majetek nebo jde o technické zhodnocení budovy? Jak zaúčtovat investiční dotaci?

Jsme firma (s. r. o.), prodávající náhradní díly. Odebírá od nás i firma K z tuzemska. Nyní však chce, abychom zaslali zboží z naší firmy prostřednictvím přepravní služby PPL přímo zákazníkovi na Slovensko (plátce DPH). My budeme zboží a dopravu účtovat firmě K v tuzemsku (CZ). Jak to bude s DPH za přepravu zboží - můžeme si odečíst DPH na vstupu (česká PPL - české firmě, tj. nám) a dále při naší fakturaci firmě K (česká firma - české firmě) - všichni plátci DPH? Je třeba tuto skutečnost, že zboží je zasláno od nás do EU uvést v souhrnném a kontrolním hlášení, ev. ještě na jiných řádcích než na ř. 1 v přiznání k DPH?

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

Můžeme číslovat dodatky k pracovní smlouvě ve formátu - poř. číslo v příslušném roce/ rok např. 1/2019, 2/2019 atd. a pak v dalším roce 1/2020, 2/2020 a pak máme u zaměstnance seznam dodatků, kde jsou dodatky chronologicky časově sepsány v klasické tabulce. Seznamy jsou jen u zaměstnanců, kteří mají více dodatků. 

Společnost nakupuje zboží a zásoby účtuje způsobem A na účet 132001. Ostatní pořizovací náklady (dopravné) ke zboží účtuje na účtě 132002. Na konci roku byla provedena inventura zboží a zjištěn přebytek zboží na skladu. Jak se vypočítá koeficient rozpuštění ostatních pořizovacích nákladů - konečný stav účtu 132 002? Má se inventurou zjištěný přebytek skladu zaúčtovat až po výpočtu a zaúčtování koeficientu, nebo před výpočtem?

Společnost s ručením omezeným změnila společníka. Společníci si ocenili společnost na 3 miliony a dohodli se, že ke změně společníka dojde k 31. 12. 2019. Dohodnutá cena má být zaplacena do března 2020. Zápis do ORS byl již proveden. Za rok 2019 je předpokládaný zisk 2 miliony. Účetní závěrka bude sestavena do 15. 2. 2020. Výplata zisku po zdanění srážkovou daní u zdroje náleží původnímu společníkovi nebo už novému společníkovi? Může firma použít k výplatě kupní ceny původnímu společníkovi z bankovního účtu společnosti? 

Podnikatel odchodem do důchodu pozastavil svou činnost a chtěl by prodávat zůstatek skladu zboží formou nahodilého stánkového prodeje v létě. Je možné takový prodej pokládat za nahodilý? Pokud ano, budou příjmy zahrnuty do § 10 zákona o daních z příjmů? Kolik si může v roce 2020 důchodce vydělat touto činností, aby nemusel podávat daňové přiznání?

V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů? 

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Dvě rodiny se dohodly o výměně bytu v rámci jednoho domu. Kupní smlouvy byly podloženy znaleckým posudkem a tyto ceny (1,6 mil. a 2,4 mil) byly proti sobě započteny s tím, že vyšší cena byla ve výši 800 000 Kč druhému vlastníkovi jednotky vyplacena. Vlastník, jehož cena jednotky je dle znalce 2,4 mil., byt v roce 2019 začal pronajímat. Výdaje související s příjmy z § 9 ZDP chce uplatňovat ve skutečné výši, minimálně z důvodu odpisů a hypotéky na byt. Z jaké ceny bude odpisovat? Daň z převodu nemovitých věcí byla vypočítána dle znaleckých posudků, protože byty měli vlastníci od roku 2011. Je to správně?