Expertní odpovědi - strana 496

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Fyzická osoba podnikatel v oblasti finanční činnosti, který není plátce DPH, jelikož provozuje pouze finanční činnosti osvobozené od DPH, chce zprostředkovávat obchodování s kryptoměnou. Je zprostředkování nákupu, prodeje, směny kryptoměn považováno za finanční činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet?

Můj klient, plátce DPH, podnikající fyzická osoba, indivduální sportovec, vede daňovou evidenci, má v osobním vlastnictví přizpůsobený autobus, na odvoz závodního automobilu na závody. Na tento autobus nečerpá žádné náklady v daňové evidenci (PHM, pojistné, mýtné, cestovné, stravné apod.). Musí na tento autobus nad 3,5 tuny platit silniční daň?

Česká společnost, měsíční plátce DPH, si u italského dodavatele objedná v listopadu 2019 zboží v hodnotě 5 000 EUR. Dojde k potvrzení objednávky a na základě toho naše společnost uhradí v témže měsíci italskému dodavateli zálohu na toto plnění v částce 3 000 EUR. Následně italský dodavatel vystaví dokument "Invoice", s datem přijetí zálohy 18. 11. 2019 a na doklad uvede jednoduchý text: záloha na objednávku a částku 3 000 EUR. K fyzickému dodání zboží dojde až v prosinci 2019 a spolu se zbožím, italský dodavatel vystaví a dodá dokument "Invoice" s datem 19. 12. 2019 (odpovídá datu dodání zboží), kde je detailně rozepsáno zboží vč. množství a cen (vše dohromady v částce 5000 EUR), dále je zde odečtena záloha 3 000 EUR a výsledná částka na tomto dokumentu je vypočtena na 2 000 EUR. Dodavatel dodání zboží osvobodil. Na dokladech je nulová sazba a odkaz na zákon/nařízení. Kdy je pořizovatel zboží, tedy český plátce, povinen přiznat DPH z tohoto plnění? Musí přiznat už i z toho dokladu o záloze nebo až z finálního dokumentu? Má ve stejný okamžik i nárok na odpočet, když splní podmínky a použije plnění pro ekonomickou činnost? Jaká jsou rizika/sankce ze strany FÚ, když by plnění přiznal v jiném čase (měsíci), než mělo být? 

Do jakého období se zahrnuje příjem nemocenské u manželky, který obdržela v lednu 2019 za prosinec 2018 pro účely posouzení, zda manžel má nárok na uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b)? Dále manželka pobírá výživné (alimenty) na dítě od předchozího partnera. Je toto výživné příjmem manželky, který by se měl zahrnout do jejích příjmů pro posouzení možnosti uplatnit slevu na manželku? Nejedná se o příjem dítěte?

Dva zaměstnanci IT firmy jsou vysláni na služební cestu do USA na 14 dní na odborná školení a sympozia. Zaměstnavatel svolil, že si zaměstnanci mohou vzít s sebou členy rodiny (manželku a děti). Je daňovým výdajem pro zaměstnavatele úhrada cestovních výdajů, tj. letenek a ubytování i pro tyto členy rodiny? Pokud ano, prosím o odkaz na paragraf a zákon. Pokud tyto výdaje pro člena rodiny nejsou daňovým nákladem společnosti, nebude nutné tyto výdaje zdanit ve mzdě a odvést z nich soc. + zdr. poj. zaměstancům, kterým byly náklady za rodinné příslušníky proplaceny jako nepeněžní daňový příjem? 

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 

Tři společníci plátci DPH, kteří podnikají na základě smlouvy o sdružení FO. Pověřený člen sdružení vede daňovou evidenci a ve vztahu k DPH fakturuje konečnému spotřebiteli, další dva členové mu od 1. 1. 2019 fakturují a platí svůj podíl za stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. 1. Pokud se týká daně z příjmů jak zařadit fakturaci podílů za stavební práce dvou společníků pověřenému členu sdružení, který vede daňovou evidenci? Mám navýšit příjmy a výdaje společníků, nebo je neúčtovat a vycházet z § 2728 NOZ? 2. Uvedené sdružení FO pořídilo za dobu společného podnikání 3 osobní automobily, které jsou zapsány v evidenci vozidel na pověřeného člena sdružení. Pokud by sdružení ukončilo činnost ke konci roku 2020, jakým způsobem by se převedly 2 automobily na ostatní členy sdružení - fakturovat a odvést DPH, nebo jinak? 

Limit pro offline režim EET je 600 000 Kč, tato částka je za celkové příjmy, nebo jen příjmy v hotovosti?

Fyzická osoba uplatňuje daňový výdajový paušál (řemeslná živnost 80 %). Na školení nám bylo přednášeno, že k tomuto výdaji lze ještě v daňovém přiznání uplatnit paušální výdaje na automobil. Je to možné?

Právnická osoba vlastní silniční motorové vozidlo (do 3,5t). V roce 2019 bylo vozidlo použito jen ve dvou měsících. Musí právnická osoba platit silniční daň za rok rok 2019, nebo jen za dva měsíce, ve kterých bylo vozidlo použito? 

Tuzemské společnosti s.r.o. odešly v roce 2018 z účtu peníze na účet hackera, cca 750 tis. Bankou byla vrácena nazpět částka cca 200 Kč jako kompenzace za vzniklou újmu. Společnost s.r.o. banku zažalovala a soud bohužel v roce 2019 pro podmínky stanovené při uzavření smlouvy o poskytování bankovních služeb prohrála. Společnost má k dispozici rozhodnutí soudu a protokol od policie, lze částku cca 750 tis. zaúčtovat do daňových nákladů? V případě, že ano, jaký nákladový účet použít?

Společnost s.r.o., neplátce DPH, plánuje mimo obchodování v rámci tuzemska vyvážet zboží do třetích zemí. Budou plnění do třetích zemí započítávána do obratu pro povinnou registraci k DPH? Domníváme se, že ano. Můžete nám, prosím, napsat na základě jakého § zákona o DPH?  Doplňující dotaz: A kdyby společnost s.r.o., neplátce DPH nakupovala a prodávala zboží dle pravidel Incoterms 2010 pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu v paritě CIF (zboží by bylo koupeno a zároveň rovnou prodáno v přístavu ve 3. zemi). Dokladově by to probíhalo tak, že např. dánská firma vystaví doklad, na kterém je uvedeno "CIF + přístav ve městě ve třetí zemi" společnosti s.r.o. v ČR a ta by následně vystavila doklad firmě ve 3. zemi s uvedením stejného údaje ohledně CIF... Zboží tedy vůbec nevstoupí na území EU. Domníváme se správně, že by se fakturovaná plnění do 3. země v tomto případě do obratu nezapočítávala?

Fyzická osoba v DE si pořídila do obchodního majetku automobil na úvěr. Byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu. Po dobu splácení si uplatňovala DPH z nákupu PHM, výdaje za PHM jako nedaňový výdaj. Nyní byl úvěr doplacen a byla zrušena veškerá omezení práv k vozidlu. Jak bude postupovat dále - může uplatnit nákup PHM do daňových výdajů bez jakéhokoliv omezení, případně může uplatnit paušální výdaj na dopravu? 

Jak prodat nový osobní vůz diplomatovi do Turecka - s DPH nebo bez DPH (osvobozeno)? Jaké doklady musí kupující předložit? Podle jakého ustanovení zákona o DPH postupovat, když kupující chce auto koupit bez DPH?

Fyzická osoba (řemeslník) překročil k 30. 11. 2019 obrat a stal se od 1. 12. 2019 plátcem DPH. Lze v prvním DAP k DPH uplatnit nárok DPH ze zásob materiálu k 30. 11. 2019 a drobného majetku pořízeného v předchozích 12 měsících, pokud FO nevedla daňovou evidenci, tudíž nemá záznamy o pořízení tohoto majetku. Má pouze doklady a účtenky. Vedla pouze evidenci příjmů. Dlouhodobý majetek nemá. 

Pokud je určena výše stravného za pracovní cestu, která trvá 12-18 hodin 150 Kč, při poskytnutí 1 jídla dojde ke krácení o 35%, výše stravného je tedy 97,50 Kč. Lze tuto částku za stravné rovnou zaokrouhlit na 98 Kč, nebo je nutné počítat s částkou 97,50 až do konečného vyúčtování cestovních náhrad a na celou korunu nahoru zaokrouhlit až konečnou částku, která se vyplácí zaměstnanci?

Právnická osoba se sídlem mimo ČR, nepovinná k dani, kompenzuje náklady na pracovní cestu české firmě, která ji na základě uzavřené smlouvy poskytuje služby. Myslím, že by bylo možné aplikovat § 36 odst. 13, kdy se do základu daně se nezahrne částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet ... Je zde ale problém, že zaslaná částka na úhradu nákladů je jiná než vzniklé náklady, jelikož je stanovena na základě počtu osob, dní a vzdálenosti od místa konání. Může tedy nastat situace, kdy náklady jsou plně pokryty a vznikne zisk, nebo je nutné dofinancovat pracovní cestu z vlastních zdrojů. Lze tuto situaci pojmout tak, že lze postupovat podle § 36 odst. 13 takto: Pokud kompenzovaná částka nepřevýší skutečné náklady, tak DPH nepodléhá, a pokud tyto náklady převýší, tak DPH podléhá rozdíl?

OSVČ vede daňovou evidenci a má příjmy za rok 1 800 000 Kč a výdaje 2 700 000 Kč (dle skutečnosti). Jak rozdělí příjmy a výdaje mezi spolupracující manželku a syna, když každému přidělí 15 %? Je nějaký limit u rozdělující osoby mezi příjmy a výdaji? Není mi jasné, jak to udělá v DPFO. Doplňující otázka: Není mi jasné, co znamená rozdělění příjmů a výdajů nejvýše 30 % ,maximálně 180 000 Kč. OSVČ má přijmy 1 800 000 Kč a výdaje 2 700 000 Kč. Může rozělující osoba použít 30 % z 1 800 000 Kč a 30 % z 2 700 000 Kč? 

Firma účtuje o zásobách - zboží metodou B. Dne 15. 12. 2019 došla faktura i fyzicky zboží od zahraničního dodavatele (účetnictví: MD 504/D 321 a příjemka zásob). Dne 25. 12. 2019 firma zjistila, že v dodávce byly nějaké vadné kusy, tento den zboží poslala zpět zahraničnímu dodavateli. (neúčtováno,udělána výdejka na skladové kartě zásob). U této firmy se tyto vratky dějí běžně a reklamace na 95 % v pořádku proběhne. Zahraniční dodavatel pošle dobropis až v průběhu ledna (na dobropisu není napsáno žádné uskutečnění v 2019). Firma zaúčtuje tento dobropis  MD -504/D 321 do ledna dle data z dokladu. K 31. 12. 2019 udělá inventuru skladu a narovná sklad, kde zásoba není. Je tento postup správný? Dále je případ, že zahraniční dodavatel zašle dobropis s „invoice date“ opět až leden 2020, ale firma má e-mailovou korespondenci se zahraničním dodavatelem, kde jim potvrdil, že reklamaci přijímá. Dobropis ovšem zašle s lednovým datem v lednu 2020. Jelikož v tomto případě firma ví, že reklamace proběhne, má účtovat k 31. 12. 2019 něco - např. MD 388/D 504, nebo opět nic neúčtuje?