Expertní odpovědi - strana 498

Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.

Absolventovi VŠ, na základě účastnické smlouvy pro mobilitu studentů Erasmus+ (praktická část pro čerstvé absolventy) ,kterou uzavřel s českou veřejnou vysokou školou, je vyplacena finanční podpora ve výši 2 000 EUR. Finanční podpora je poskytnuta ze zdroje EU Erasmus+ za účelem absolvování praktické stáže v rámci výše uvedené smlouvy. Je tato finanční podpora předmětem daně z příjmů fyzických osob (podle kterého ustanovení)?

Jak má správně postupovat v oblasti daně z příjmů vlastník domu na Floridě (český daňový rezident), jenž má příjmy z pronájmu tohoto domu? Jak by měl správně postupovat z hlediska daně z příjmů při případném prodeji tohoto domu?

Zapsaný spolek, založený za účelem pořádání a organizování charitativních sportovních, kulturních a společenských akcí, uspořádal charitativní běh, finanční výtěžek z prodeje triček a startovného daroval nezletilému nemocnému dítěti. Pro spolek nejsou příjmy z prodeje triček a startovného předmětem daně z příjmů? Pro obdarované dítě (jeho rodiče) není poskytnutý finanční příspěvek (dar) na nákup doplňkových léků předmětem daně z příjmů?

Společnost A poskytla společnosti B zápůjčku. Společnost B ji neuhradila a společnost A zaúčtovala v roce 2018 smluvní úroky a smluvní pokutu. Zápůjčka byla zajištěna směnkou, kde nominální hodnota směnky (jistina) zahrnuje i tyto úroky a smluvní pokutu. Soud rozhodl ve prospěch společnosti A. Zaniká tímto pro účetní a daňové účely úrok a smluvní pokuta z původní zápůjčky a stanou se součástí jistiny na směnce? Je to důležité zejména proto, že smluvní pokuta a úroky byly v minulosti zaúčtovány do výnosů a smluvní pokuta jako neuhrazená byla vyloučena v daňovém přiznání ze základu daně. Pokud společnost B směnku v budoucnu uhradí, bude podléhat smluvní pokuta ze zápůjčky dodanění daní z příjmu, nebo ji lze považovat nově jako jistinu u směnky? Lze popřípadě v účetnictví přeúčtovat pohledávku z úroku a smluvní pokuty na pohledávku z jistiny?

Navazuji na dotaz Irský pilot v České republice DAUC ID: 23274. Vycházím z toho, že zdanění rezidenta ČR je dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění možno, a dle zákona o daních z příjmů, kvalifikovat jako závislou činnost dle odst. 4 § 38f ZDP, . Dle směrnice Evropské unie musí piloti platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve státě, kde mají "základnu". V tomto případě je "základnou" letiště Ruzyně Praha. Pražská správa sociálního zabezpečení formulářem A1 těmto osobám určila, že jsou OSVČ podléhající českým právním předpisům a bylo jim určeno zálohově odvádět pojistné v minimální výši. K vyměřovacímu základu jim bylo sděleno, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU. Otázka zní: 1) Vykonávali piloti v daném roce samostatnou výdělečnou činnost? 2) Pokud budu akceptovat, že daňová povinnost bude v daňovém přiznání k DPFO odpovídat závislé činnosti, jak se vypořádat s výkazem pro Pražskou správu sociálního zabezpečení - vyúčtování - "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ". Pokud je dána povinnost, plnit všechny povinnosti stanové českými právními předpisy, tak potom musí být i možnost, uplatnit proti příjmům výdaje - např. 40 % dle § 7 ZDP. (V § 5 zákona o soc. zabezpečení je vyměřovací základ určen podle § 7 ZDP a je stanoven z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23. V § 7 ZDP je s náklady ale počítáno. Věta " vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU" uvedená v "Potvrzení o příslušnosti OSVČ k českým právním předpisům sociálního zabezpečení podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho prováděcího nařízení č. 987/2009" - tedy stanovení potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům soc. zabezpečení, formulář A1, by byl pro výpočet příjmů OSVČ, bez možnosti uplatnění výdajů, pro piloty naprosto disktriminační.

Zahraniční firma (Švýcarsko) nechá vyrábět v ČR a požaduje to účtovat při placení přes úvěr mezi výrobcem a odběratelem. Dle našeho názoru účtujeme u firmy v ČR takto: Zákazník uhradí 25 MD 311/D 604 faktura vystavená za 10 MD 221/D 311 zaplacená za 10 MD 221/D 314, 15 je přeplatek a účtujeme ho na zálohu na další fakturu. Zákazník však požaduje přeplatek ve výši 15 zaúčtovat jako úvěr a účtovat úrok do další vystavené faktury. Firmy však nemají uzavřenou žádnou úvěrovou či jinou smlouvu. Je náš názor správný?

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný, tedy český daňový rezident. Domníváme se, že pro posouzení zdanění v České republice je nutné vyjít z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Francií v oboru daní z příjmu a majetku. Podle komentáře ke vzorové smlouvě OECD, z níž vychází i příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi ČR a Francií, spadají příjmy ve formě darů pod článek 13 – „Zisky ze zcizení majetku“. Komentář na tomto místě zároveň dodává, že článek 2 smlouvy, který vyjmenovává daně, na které se smlouva vztahuje, bývá koncipován natolik obecně, že zpravidla definičně pojme i nejrůznější daně, které mohou jednotlivé státy na příjmy ve formě darů uvalovat. Protože příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Francií obsahuje pouze demonstrativní výčet daní, na které se smlouva vztahuje (..“Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména..“), domníváme se i daň darovací uhrazenou ve Francii je možné v daném případě zahrnout pod působnost smlouvy. V souladu s článkem 23 odst. 2 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Francií pak může obdarovaný započítat daň darovací uhrazenou z příslušného daru ve Francii formou prostého zápočtu oproti dani z příjmů, kterou bude povinen uhradit z nepeněžního příjmu ve formě daru v České republice. Prosíme o potvrzení správnosti výše popsaného závěru, tedy možnosti započítat daň darovací uhrazenou ve Francii oproti daňové povinnosti k dani z příjmů v ČR.

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?

Fyzická osoba postaví dům, který bude sloužit částečně pro vlastní rekreaci a částečně pro ekonomické účely (poskytování krátkodobého ubytování – 15% DPH). Při výstavbě uplatní 80% odpočet DPH. Následně v průběhu 10 let (včetně kalendářního roku zařazení do užívání) bude sledovat poměr použití a případně upravovat dříve uplatněný odpočet při pořízení. Na začátku roku spočítá počet dní, po které bude dům rezervovaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které bude dům k dispozici k pronájmu. Poměr bude v součtu dní 2 měsíce: 10 měsícům. Na konci roku spočítá počet dní, po které byl dům skutečně využívaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které se podařilo dům pronajmout. Poměr bude nakonec v součtu dní 1 měsíc: 7 měsícům. Správný poměr, ve kterém je v daném roce potřeba upravit původní odpočet, je 2:10 nebo 1:7? Pokud bude daná nemovitost v SJM, ale ubytovací služby bude poskytovat manželka (manželka OSVČ – plátce DPH, manžel OSVČ – neplátce DPH), předpokládám, že může uplatňovat celý odpočet DPH z nákladů na výstavbu a provoz (samozřejmě v poměru používání pro ekonomické/soukromé účely). Je to tak?

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka PO na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?

Fyzická osoba, truhlář, podnikatel postavil truhlářskou dílnu, obdržel Rozhodnutí, že se povoluje užívání stavby ke zkušebnímu provozu, rozhodnutí nabylo právní moci 26. 12. 2019. Může v roce 2019 uplatnit daňové odpisy nemovitosti?

Akciová společnost se zabývá truhlářskou výrobou nábytku. Jsme měsíční plátci DPH. Nyní vyrábíme nábytek do rodinného domu operního pěvce Mgr. pan ..., který má živnostenské oprávnění - předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost, druh činnosti - ohlašovací volná. Místo bydliště a adresa sídla podnikání jsou shodné. Pan Mgr (operní pěvec) má registraci DIČ a je spolehlivý plátce DPH. Vyrobený nábytek (kuchyňská linka, dveře, vestavné skříně, barový pult, postel, knihovna...) požaduje účtovat v režimu přenosu DPH. Je tento postup správný?

Akciová společnost (měsíční plátce DPH) zaslala 18. 1. 2018 jiné firmě spol. s r. o. (plátce DPH) fakturu, ve které vyúčtovala výrobu a montáž truhlářských výrobků v režimu přenosu DPH. Fakturu jsme uvedli do přiznání k DPH a do kontrolního hlášení za leden 2018. Faktura je k dnešnímu dni nezaplacena, ačkoliv byla několikrát upomínána. Na začátku prosince 2019 jsme dlužníkovi zaslali upozornění k soudnímu vymáháni. Dlužník nám odpověděl, že tuto fakturu nemá v evidenci a žádá nás o radu co má v tomto případě dělat. Jak správně tuto chybu napravit? Doplňující otázka: Odběratel naší fakturu z roku 2018 převzal a uhradil v plné výši (námi vyrobené a dodané výrobky jsme doložili jejich objednávkou a naším dodacím listem). Nyní nás opět žádá o radu, jak tuto fakturu z roku 2018 zaúčtovat. Jedná se o kancelářský nábytek ve výši 47 600 Kč, kterou naše a. s. zaúčtovala MD 311/D 601. Podle mne by ji měl odběratel měl zaúčtovat MD 548/D 321 a dále musí vypracovat dodatečné daňové přiznání DPH a kontrolní hlášení za 1/2018. Je tento postup správný a jaký může být postih od FÚ? 

V saldokontu nezaplacených vydaných faktur evidujeme i drobné přeplatky faktur. Přeplatek pohledávky z roku 2010 ve výši 580,76 Kč (odběratel a. s.) a přeplatek pohledávky z roku 2013 ve výši 39,80 Kč (odběratel soukromá osoba). Mohu tyto přeplatky, které akciová společnost nevrátila a nebude je odběratelům vracet (odběratelé je nikdy neupomínali) vyřadit z evidence tímto zápisem MD 546/D 311 nebo MD 548/D 311 nedaňově?

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní (již několik let) polyfunkční dům, ve kterém jsou kancelářské (nebytové) prostory a byty. Část kanceláří a všechny byty se pronajímají. Dům je umístěn v části obce, která je v územním plánu určena ke komerční (nebytové výstavbě. Nebytové prostory tak tvoří nadpoloviční většinu celkových m2 podlahové plochy domu. Aktuálně byla stavebním úřadem schválena nástavba v podobě dvou nových pater, které budou zahrnovat čtyři byty (do 120 m2) a dvě kanceláře. Co do celkových m2 nástavby bude opět (v souladu s územním plánem) nadpoloviční většinu tvořit kancelářské prostory. Otázka zní, jaká sazba DPH se uplatní u stavebních prací na celou přístavbu. Stavební firma bude uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti. Vlastník (příjemce plnění) bude provádět samovyměření. Krom sazby daně je také otázkou uplatnění nároku na odpočet daně při samovyměření, když byty budou pronajímány v režimu osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a u pronájmu kancelářských prostor se bude uplatňovat daň v základní sazbě. Třetí otázka směřuje do situace, která by mohla reálně nastat, a sice, kdy vlastník v určité fází výstavby požádá o změnu územního plánu tak, že celá nástavba bude finálně zahrnovat pouze byty (kancelářské prostory se pak budou kolaudovat případně rekolaudovat na byty). To se může stát např. při dokončování stavby a je otázkou, zda tato skutečnost nebude mít vliv na změnu sazby DPH na stavební práce. Změnil by se i nárok na odpočet daně, neboť by v tomto případě byly všechny byty pronajímány v režimu osvobození. 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH - eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč. Skříňový systém byl evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část - 1 skříň (cca 1/10 majetku) - byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovím základ daně, tj. jak ocením příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Firma používá denní kurz ČNB a má pouze korunovou pokladnu. Některé faktury vystavuje v eurech a zákazníci je platí výhradně převodem na účet. Ovšem došlo v jednom případě k výjimce, bylo zaplaceno jednateli hotově 400 euro a jednatel peníze převzal s pokladním dokladem o přijetí peněz v eurech v hotovosti. Nyní s eury prozatím disponuje ve vlastní peněžence. Firma nechce zakládat eurovou pokladnu kvůli jedné transakci. Je to vůbec možné, aby jednatel vypořádal tuto platbu s korunovou pokladnou jeho firmy v korunách? Jaký kurz v tomto případě má být použit pro přepočet mezi jednatelem a pokladnou firmy za platbu 400 EUR? Kurz ČNB ze dne, kdy jednatel převzal peníze od zákazníka, nebo kurz ČNB ze dne, kdy jednatel se vypořádá s pokladnou firmy?