Ing. Ladislav Pitner - strana 1

Společnost v rámci výstavby si pronajala stavební výtah - cena montáže, včetně pronájmu tohoto stavebního výtahu je dodavatelem vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, dále si pronajala kvůli výstavbě mobilní toaletu, která je v režimu DPH bez přenosu. Část těchto nákladů bude přeúčtovávat na dodavatelé stavby - můžeme vystavit v rámci přeúčtování část nákladů v přenosu (tj. náklady na stavební výtah) a část bez přenosu (tj. náklady na pronájem mobilní toalety) na jednu fakturu (daňový doklad)? Pokud dodavatel v příštích měsících bude vystavovat už jen pronájem stavebního výtahu bez montáže - má tam být režim přenosu nebo ne? Na části nákladů se bude spolupodílet od dodavatelů bude nést stavba - tudíž se musí vystavit faktura týkající se přeúčtování 1. montáže a pronájmu stavebního výtahu a 2. pronájem mobilní toalety.

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holansku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

Obdrželi jsme fakturu přijatou od dodavatele, kde je uvedeno voda spotřeba 26183,25 Kč- minus zálohy 30000 - DPH 10 %, takže -3816,75 DPH 10 % - 381,68. tj. - 4198,43 Kč. Já vystavuji odběrateli vodné a stočné 2023 8 m3 × 107,75, tj. 862 minus zálohy 3000 Kč, tj. 2138 - 12 % DPH, doplatek 2394,56 Kč. Myslím si, že u záloh by měla být uvedena 10% DPH. Účetní program mě už nechce pustit k 10% DPH. Jak bych měla správně vyfakturovat?

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU? 

Jak postupovat z hlediska DPH v případě fakturace kupujícímu z třetí země (Švýcarsko), ale zboží bude dodáno v rámci EU (Belgie)? Jak takový obchod vykázat v rámci DPH? 

S. r. o. provozuje běžnou činnost s plným nárokem na odpočet DPH a do toho loni koupilo byt k pronájmu občanům-osvobozené plnění bez nároku. Spočítali jsme zálohový koeficient, celý rok ho používali a v posledním daňovém přiznání vypočetli vypořádací koeficient. Byl 97 %, takže po zaokrouhlení dle § 76 odst. 5 činí 100 %. Letos se ale pořídil druhý byt a začal pronajímat i ten. Máme dál používat starý vypořádací koeficient z 12/2023 ve výši 100% i když se změnili podmínky (místo jednoho bytu dva, nebo můžeme vypočíst nový zálohový koeficient podle změněných podmínek 91 % a použít ten?

Český podnikatel, plátce DPH, má realizovat službu tapetování + prodej tapet občanovi v jeho bydlišti ve Švýcarsku. Budeme fakturovat s 21% DPH?

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Vznik společnosti s r. o. dne 1. 11. 2023, plátce DPH od 20. 2. 2024. 1) Společnost zaplatila zálohu v prosinci 2023 ve výši 100 000,- na nákup automobilu, který bude dodán během roku 2024. Musím uplatnit DPH ze zálohy v prvním přiznání k DPH za únor, nebo lze uplatnit celé DPH z konečné faktury? 2) Společnost nakoupila v roce 2023 drobný majetek > 10.000,-, na dokladu samozřejmě neuvedené DIČ. Mohu uplatnit DPH z těchto dokladů > 10.000,- v prvním přiznání k DPH? Nebude problém v kontrolním hlášení? Popř. je potřeba žádat o opravné doklady, kde bude již uvedené DIČ? 

Firma s r. o. chce ukončit registraci k DPH. Splňuje podmínky pro ukončení registrace jen chci ověřit nákup pozemků. Pozemky byly nakoupeny v roce 2017 od občana a při nákupu nebyla uplatněna DPH, tím pádem se DPH ani nebude odvádět. Důvodem nákupu pozemků bylo na těchto pozemcích vybudovat bytový komplex. K tomuto záměru ovšem nedošlo a již nedojde. V souvislosti s tímto záměrem vynaložila spoustu nákladů, které jsou zaúčtovány na účtě 042 a byl u nich uplatněn odpočet DPH. Má uplatněný odpočet DPH u těchto nákladů nějaký dopad při ukončení registrace plátcovství DPH?