Ing. Ladislav Pitner - strana 10

Jaký dopad na DPH má tato transakce? Zákazník vykazuje tuto obchodní transakci v přiznání jako vývoz zboží, čímž si nejsem jistá. Dodavatel v ČR (český plátce DPH) dodá zboží na dodací podmínku FCA do Polska. Zákazník (odběratel) ze 3. země (Kanada) má stanovené dodací místo do Polska, proto český plátce dodává zboží do Polska. Tím pro dodavatele z ČR dodání končí. Zákazník ze 3. země (Kanada) si dále koordinuje vyzvednutí přímo u společnosti v Polsku. Jakmile zboží opustí EU, obdrží český plátce VDD a na základě tohoto VDD uvede dodání zboží v přiznání DPH jako vývoz. Zboží může v polském skladě ležet i půl roku. Dle statistického úřadu se musí zboží při dodání z ČR na polský sklad uvést v Intrastatu. V českém přiznání DPH se v tomto okamžiku ještě nevykazuje. Uvede se v přiznání až v okamžiku, kdy se zboží z polského skladu převeze do Kanady a v přiznání je český plátce uvede jako vývoz zboží. Dopravu z ČR do Polska si zajišťuje český plátce DPH (dodavatel) sám a další přepravu si již zajišťuje zákazník ze 3. země (Kanada) také sám.

Máme klienta plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Otázka je, zda je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?

Firma vystavila první fakturu se slovenským DPH dne 18.11.2022. Dne 10.12.2022 (sobota) se nepodařilo firmu k režimu OSS zaregistrovat, protože byl server mimo provoz. Dnes 12.12.2022 již formulář hlásí závažnou chybu, protože je po 10. dni a nelze zpětně. Předpokládám tedy, že registrace bude platná od 1.12.2022. Jak tedy naložit se slovenským DPH za období od 18. do 30.11.2022? Máme se přihlásit ke slovenské DPH a pak zas odhlásit?

Společnost v Lotyšsku (plátce DPH v rámci EU) prodá zboží do Běloruska - tedy vývoz. Ale faktura bude vystavená na firmu v Česku (plátci DPH), která následně vystaví fakturu do Běloruska. Jak to správně vykázat v DPH jak na vstupu, tak na výstupu? A jakými paragrafy v zákoně o DPH se to bude řídit?

Společnost A, plátce DPH, nakoupila parkovací stání za za 100 tis vč. DPH v roce 2018. Uplatnila přitom odpočet DPH na vstupu. V roce 2022 toto stání prodá společnosti B, která je rovněž plátce DPH. Společnost B následně prodá parkovací státní v roce 2023 za 200 tis. vč. DPH soukromé nepodnikající osobě. Jak se bude lišit výše DPH na výstupu při prodeji pozemku soukromé osobě v případě, že při nákupu parkovacího státní od společnosti A za 100 tis. vč. DPH: a) společnost B neuplatní odpočet DPH na vstupu b) společnost B uplatní odpočet DPH na vstupu  

Česká fyzická osoba povinná k dani, neplátce DPH, má jako živnost nákup, prodej zboží. Nakupuje zboží z EU od plátců DPH, dále ze třetích zemí. Musí si hlídat limit 10 000 EUR v EU za kalendářní rok? Pokud limit překročí v daném roce, stane se identifikovanou osobou, ale nejdřív se musí registrovat na OSS? Jestliže by kupoval zboží z EU od osoby povinné k dani, ale neplátce DPH, byl by postup stejný jako u plátce DPH? Jak je to s nákupem zboží ze třetích zemí, hlídá se taky nějaký limit?

Jako CZ plátce DPH jsme přijali daňový doklad od polské univerzity, polský plátce DPH, za vzdělávací služby pro zaměstnance. Doklad je univerzitou vystaven s odkazem na Čl. 43, oddíl 1, bod 26, podbod b polského zákona o DPH, tj. režim osvobození od daně pro služby, které poskytují: univerzity, vědecké jednotky Polské akademie věd a výzkumné ústavy v oblasti vzdělávání - a dodání zboží a poskytování služeb s těmito službami úzce souvisejících. Jak se správně vypořádat s DPH v České republice?

Společnost s.r.o., plátce DPH, dováží ortopedickou pomůcku z třetí země, kterou v ČR následně prodává. Tato ortopedická pomůcka svým popisem spadá do seznamu zboží pod kódem 90 v příloze 3 Zákona o DPH. Problém je ale v tom, že pomůcka oficiálně není registrovaná jako zdravotnický prostředek dle Zákona o ZP. Uvažuji správně, že v tomto případě není splněna podmínka pro použití snížené sazby 15% DPH a musí se prodávat klasicky se základní sazbou DPH 21 %? Pokud by ortopedická pomůcka byla oficiálně i zdravotní pomůckou, jaká sazba DPH by byla použita v případě, že by zákazníkem byl doktor, který by ji následně prodával ve své ordinaci nebo jiná organizace, která by ji používala pro své pacienty, ale zákazníkem by nebyl konkrétní pacient?

Tuzemská s.r.o. plátce DPH dodává již několik let zboží do Anglie v rámci běžného režimu vývozu. Je to pro nás významný partner v Anglii, který je nyní tlačen americkou matkou do optimalizace zásob a chce po nás, abychom vytvořili konsignační sklad a zboží dodávali tam. Fyzicky je část zboží, které má být na konsignačním skladu již v Anglii. Bylo řádně vyfakturováno, zaplaceno, uvedeno v ř.22 přiznání. Dosud nebylo spotřebováno odběratelem, ten jej umístil do skladu jako první konsignační položky a požaduje, aby tak byly evidovány. Spolu s vystavením Credit note z naší strany. Odebírat jej bude anglický odběratel ze skladu do výroby až v lednu a únoru 2023. Lze technicky ošetřit transakci tak, aby se nemuselo, zboží vracet zpět do CZ a vézt jako nová dodávka do konsignačního skladu v Anglii?

Musí mít firma - s.r.o. - neplátce na daňovém dokladu uvedené DIČ? A pokud ano, tak podle jakého paragrafu v zákoně o DPH se to řídí. A ještě otázka, u přepravní doložky Incoterms CIP - kdy přechází na zákazníka vlastnické právo? Je to dlouhá doložka, že vlastnické právo na zboží přejde na zákazníka až v místě dodání zboží nebo je to krátká doložka, že vlastnické právo na zboží přejde na zákazníka výdejem ze skladu? Jedná se o správně DUZP na faktuře.

OSVČ, neplátce DPH, poskytuje službu zprostředkování montáže fotovoltaických panelů na nemovitosti v ČR (rodinné domy) pro maďarskou firmu - právnickou osobu - plátce DPH. Stává se OSVČ identifikovanou osobou nebo se tato služba vztahuje k nemovité věci a OSVČ není povinen se registrovat k DPH do doby než přesáhne obrat pro registraci?

Polský podnikatel, registrovaný pouze v Polsku (daňový rezident Polska), si chce na tržišti v Praze otevřít stánek s hračkami po dobu čtyřech měsíců. Jsou správné mé následující úvahy? Daň z příjmu: dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v ČR nevznikne stálá provozovna pro daň z příjmu [čl. 5, bod 3, písmeno b)], proto se zde nemusí registrovat. DPH: dle § 6f odst. 2 zákona o DPH se může registrovat dobrovolně k DPH, nebo pokud se zaregistruje v Polsku k OSS, nemá povinnost se registrovat k DPH v ČR a daňovou povinnost si vypořádá pak v Polsku v rámci režimu OSS.  

Plátce DPH rekonstruoval starý objekt bývalé sýpky. Jedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Podle § 72 odst. 1 písm. a) + § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH uplatnil plátce plný nárok na odpočet daně na vstupu ze zdanitelných plnění přijatých v souvislosti s vytvářením dlouhodobého majetku. Ke dni uvedení do užívání, který se považuje za den zdanitelného plnění, provede fiktivní dodání tohoto majetku v souladu s § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, tzn. jako by jej dodal sám sobě. V průběhu rekonstrukce se několikrát měnil záměr. Původně měla stavba obsahovat nebytové prostory (kavárna, galerie, butiky...) a prostory určené k bydlení. Protože o nebytové prostory nebyl zájem, bude stavba při kolaudaci obsahovat jen prostory k bydlení, tzn. bude se jednat o stavbu k bydlení, popř. sociálnímu bydlení. Do budoucna ale není vyloučena změna části stavby na nebytové prostory nebo rozdělení na jednotky a jejich prodej. Má možnost plátce uplatnit odpočet DPH odvedené podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH s tím, že následujících deset let bude provádět úpravu odpočtu podle § 78 ZDPH a následujících? Nebo nemá nárok na odpočet, protože stavba bude sloužit (alespoň zpočátku po kolaudaci) jen k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet?

Společnost s r. o., plátce DPH, ukončila nájem v budově, kde během posledních 5 let uskutečnila významné opravy nad 200 000 Kč, kdy si nárokovala z oprav DPH a současně na některých fakturách byla přenesená daňová povinnosti. Musíme nyní udělat úpravu DPH při skončení nájmu a chápeme správně, že nejpozději v DPH 12/2022 musíme DPH na vstupu vrátit v poměrné výši a to na základě testovaného období 10 let? Výše vráceného DPH bude uvedeno ve formuláři k DPH na řádku 45 - korekce odpočtu? 

Společnost má uzavřeny smlouvy na reklamní služby v motoristickém sportu, které spočívají v umístění loga na vozy v průběhu motoristických soutěží. Na každou soutěž je uzavřena samostatná smlouva a je doložena fotodokumentací. Soutěže probíhají v různých zemích – v EU, mimo EU i v ČR. Smlouva je uzavřena se společností z Velké Británie (LTD). Tato společnost je zastoupena mandátně českou společností s.r.o. která má uvedeno, že není plátcem DPH. Na faktuře je uvedeno: Cena neobsahuje DPH neboť na základě mandátu se jedná o přeúčtování ceny zahraničního dodavatele, který je konečným příjemcem její finanční úhrady. Nejsme si jisti, jak v tomto případě postupovat v oblasti DPH, zda se DPH uvede jako revers nebo zda se v tomto případě DPH nikde neuvádí. A zda je nějaký rozdíl, zda je služba poskytnuta v ČR, v EU nebo ve třetí zemi.

S.r.o. - plátce DPH - vykonává činnost pro obec - činnost pohřebnictví (odvoz odpadu ze hřbitova, úklid hřbitova...). Pokud tuto činnost vykonává s.r.o. - může být osvobozena, resp. nebyla by předmětem daně (činnosti v oblasti státní správy - pohřebnictví)? Pokud činnosti vykonává s.r.o. (podnikající právnická osoba), pak to není OPD jako jsou stát, kraje a obce, kteří vykonávají veřejnou správu (není předmětem daně), a proto by měla s.r.o. fakturovat tyto činnosti obci s DPH? Případně s jakou sazbou? Nebo se jedná o nějaká plnění v rámci plnění osvobozené bez nároku na odpočet viz § 51 a dále zákona o DPH?

Pohřební ústav má zajistit repatriaci zemřelého do Austrálie. Je taková služba předmětem DPH, pokud ano, v režimu s DPH, nebo osvobozené plnění?  

Společnost s r. o. překročila obrat o několik tisíc Kč, stala se plátcem DPH dne 28. 2. 2022. Současný obrat bude do konce roku silně pod 1 mil. Kč, k výročí 28. 2. 2023 nebude ani starý limit 1 mil. Kč překročen. Novelou zákona o DPH se zvýší limit obratu k DPH na 2 mil. Kč. Bylo avizováno, že kdo nepřekročí limit obratu DPH, může do 15. 1. 2023 požádat zrušení registrace k DPH. Mohla by společnost s r. o. využít zrušení plátce DPH k 31. 12. 2022, i když je plátcem DPH jen 10 měsíců, nebo musí vyčkat výročí 12 měsíců DPH, kdy obrat nepřekročí?

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Společnost s. r. o. vlastní nemovitost, kde pronajímá nebyt.prostory. Budova je vytápěna plynem, na radiátorech jsou odpočt.měřidla. Jedná se mi o to, zda správně přeúčtováváme náklady na spotř.plyn nájemcům. V minulosti jsme toto aktivně řešili, zda můžeme fakturovat tuto položku jako teplo v 10% DPH, ale bylo nám řečeno, že pokud nevlastníme licenci na výrobu tepla, nemůžeme se stavit do pozice výrobce tepla a tudíž nemůžeme prodávat teplo. Přeúčtováváme tedy tuto položku podle odpočtů jako spotřebu plynu/náklady na otop v 21% sazbě DPH. Je tento postup správný ? Nyní jsem totiž narazila na názory, že správně má být 10% sazba, někdo zase tvrdí že to dělá stejně jako my.